Lepidlo Thomsit P 685 Flextec^®: víceúčelové řešení problémů pro parkety muzea

Budova, v současnosti známá jako Martin-Gropius-Bau, byla postavena v roce 1884 podle plánu Martina Gropiuse a Heino Schmiedena jako muzeum užitých umění. Muzeum se nachází v berlínské čtvrti Kreuzberg, která se z jedné z nejchudších částí Berlína na konci 70. let 20. století proměnila na současné kulturní centrum německé metropole. Muzeum bylo v roce 1945 na konci 2. světové války poškozeno bombardováním a v letech 1978–1981 a 1999/2000 prošlo rekonstrukčními a restaurátorskými pracemi. Během let se však podlahy ve výstavních prostorách zkřivily, znatelně se propadly i stará prkna z oregonské pinie, která byla zavěšena na nosných trámech. Radikální oprava podlah se tak stala nutností a ke slovu se dostala podlahářská firma Viebahn GmbH z Möllenhagenu a elastická lepidla Thomsit s technologií Flextec® od firmy Henkel.

Rozsah prací byl v důsledku improvizovaného restaurování po druhé světové válce enormní – v podzemí se vzájemně překrývaly lité povrchy ze surového betonu se starými klenbovými stropy a až na málo neporušených části podlahy (98 % starých podlahových parket bylo rozebráno) musela být vytvořena zcela nová konstrukce podlahy. Aby se vyrovnaly výškové rozdíly, byl jako podklad pod parkety použit suchý podlahový systém FLOOR and more® firmy Lindner AG, který je pro objekty, jako jsou například muzea, ideální. K zadání projektu financovaného z evropských fondů patřil i fakt, že rozdíly mezi novými a původními parketami nesměly být na první pohled viditelné.

„Teprve po důkladném průzkumu jsme mohli konstatovat, že původní poklad byl z 32 mm silných parket z oregonské borovice,“ vysvětluje Frank Schmidt, obchodní ředitel společnosti Viebahn GmbH, která byla pověřena položením parket. Původně byl ve výstavních halách položen modřín, v 70. letech byl ale vyměněn za robustní desky z ušlechtilého dřeva oregonské borovice, které jsou často používány na podia. Nové desky byly vyrobeny speciálně pro tento projekt. Dřevo bylo objednáno v USA, přepraveno lodí do Německa a zde taky upraveno na 28milimetrové desky. „Dřevěná podlaha tohoto druhu se nikde jinde na světě nenachází. Je to jedinečný produkt, vyrobený na míru pro toto muzeum,“ konstatuje s pýchou Frank Schmidt.

Jedenáct týdnů uběhlo mezi objednávkou a pokládkou, desky totiž musely dosáhnout správné vlhkosti. Ve finální fázi byly v sušárně vysušeny na průměrnou 9% vlhkost. „Všechny výstavní prostory muzea Martin-Gropius-Bau jsou klimatizované. Každá místnost je vybavena přístrojem měřícím vlhkost vzduchu, aby se dala rozpoznat i ta nejmenší změna. Veškerá naměřená data jsou pečlivě dokumentována – jedině tak se dají vystavená umělecká díla ochránit před poškozením,“ říká Frank Schmidt. „Do této fáze nám šlo vše – i přes rozměry desek a vysoké nároky ze strany památkářů – relativně snadno. Pomohla tomu i skutečnost, že stavbyvedoucí se výjimečně vyznal v tomto druhu dřeva a vykazoval porozumění pro nutná opatření. Obtížněji se totiž argumentuje při setkání se zadavatelem, který se ve dřevě nevyzná a ptá se, proč musí dřevo ještě schnout. Už to přeci vypadalo dost suché…“

Objednávka zněla na celkem 38 výstavních prostor s celkovou plochou 3 800 m². Původně byla délka parketových dílců naplánována na 6 m, realita ale ukázala, že desky o této délce se nedají pokládat. Frank Schmidt z Viebahn GmbH k tomu uvádí: „To je prostě dřevo, přírodní materiál. Naměřili jsme i 10cm odchylku, a to nejde dohromady ani s použitím hrubé síly.“ Tak byly parkety po produkci v Berlíně ještě jednou zkracovány – nejdelší měla 3,10 m, nejkratší zase 2,40 m.

Parkety byly lepeny osvědčenou kvalitou – vysoce elastickým silanovým lepidlem pro lepení všech druhů dřevěných podlah s technologií Flextec® Thomist P 685 Elast Universal. Aby realizační firma nepodcenila riziko na pohled patrných změn u parketových podlah (tak jak tomu bylo před rekonstrukcí) a neutralizovala tuto možnost, doporučil technik značky Thomsit pevný, ale současně elastický produkt. Další výhodou lepidla Thomsit P 685 je výborná přilnavost k různým podkladům. Profesionálové z firmy Viebahn tak mohli nanášet lepidlo na důkladně vysátou, ale jinak nepředpřipravenou podlahu – penetrace podkladu nebyla nutná. Delší otevřená doba lepidla Thomsit P 685 umožnila podlahářům spasovat nové a původní parketové dílce – zcela v duchu zadání památkářů.

Elastické silanové lepidlo Thomsit P 685 je vlajkovou lodí nové řady elastických lepidel na parkety, kterou Henkel postavil na patentované technologii Flextec®. Produkty této řady nejen redukují napětí ve smyku a tím zamezují vzniku tahových sil do podkladu, ale také se neuvěřitelně lehce nanášejí. Navíc při zpracování nenechávají žádné fleky a skvrny na dlaních a snadno se odstraňují z nářadí. V souladu s filozofií firmy Henkel naplňuje elastické lepidlo Thomsit P 685 ty největší nároky v ochraně životního prostředí. Lepidlo je certifikováno aktuálně nejpřísnějším emisním potvrzením EMICODE EC 1R^plus.

Na trámy byl položen suchý podlahový systém. Na ten pak byly přímo nalepeny dřevěné parkety.

Bez nutnosti penetrace se mohlo elastické lepidlo na parkety Thomsit P 685 Elast Universal nanášet přímo na předem vyčištěný povrch.

Do lepidlového lože Thomsit P 685, doporučeného technikem značky Thomsit pro pevnost a elasticitu tohoto lepidla, se pokládaly masivní parkety z oregonské borovice.

Pokládání parket.

Nové podlahové desky z ušlechtilého dřeva oregonské borovice byly vyrobeny speciálně pro rekonstrukci podlah berlínského muzea Martin-Gropius-Bau.

Opravená část podlahy ve výstavních prostorách.

Budova postavena v roce 1881 a pojmenovaná po svém architektovi Martin-Gropius-Bau je dnes chráněna jako kulturní památka.

Atrium budovy bude využito pro výstavy a instalace všeho druhu.