Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Nejenom o změnách v normě ČSN 74 4505

10.10.2011

Ing. Petr Tůma, Betonconsult s.r.o., doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc.

Společnost Betonconsult pořádala v měsíci září již šestý ročník konference Podlahy, doplněné o problematiku povrchových úprav. Konference je každoročně zdrojem unikátních informací o osvědčených řešeních i nejnovějších inovacích v oboru. V letošním roce se nejvíce hovořilo o pracovní verzi změn v normě ČSN 74 4505. V příspěvku je uveden text normy s vyznačenými návrhy změn. I vy se můžete připojit k připomínkování. Přeškrtnutý text je navržen k vypuštění, podtržený k doplnění.

PRACOVNÍ VERZE ZMĚN V NORMĚ ČSN 74 4505 PODLAHY – SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Ing. Petr Tůma, Ph.D.(1)
Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc.(2)

Betonconsult s.r.o., V Rovinách 123, 140 00 Praha 4, www.betonconsult.cz
(1) tel. 724 080 924, e-mail: petr.tuma@betonconsult.cz
(2) tel. 602 324 116, e-mail: dohnalek@sanacebetonu.cz

Text normy

1 Předmět normy

Tato norma stanovuje požadavky pro navrhování, provádění a zkoušení podlah ~~ve stavebních objektech~~ ve vnitřním i vnějším prostředí staveb.

Norma rozlišuje dva druhy podlah: podlahy v bytové a občanské výstavbě a průmyslové podlahy. Rozdělení podlah je podle jejich zatížení (viz 3.1).

Norma se nevztahuje na nemovité kulturní památky a na objekty pro ustájení zvířat. Norma nezohledňuje specifické požadavky sportovních činností na podlahy.

3 Termíny a definice

Pro účely této normy platí dále uvedené termíny a definice:

3.1 podlaha: sestava podlahových vrstev (souvrství) uložených na nosném podkladu (např. stropu, upraveném podloží, nebo jiné nosné konstrukci) a zabudovaných podlahových prvků, dilatačních a pracovních spár, které společně zajišťují požadované funkční vlastnosti podlahy. Tato norma dělí podlahy na průmyslové a podlahy v bytové a občanské výstavbě. Kritériem je zatížení podlahy (viz 3.2).
3.2 průmyslová podlaha: průmyslová podlaha je podlahovou konstrukcí, která je zatížena rovnoměrným zatížením větším než 5 kN/m², nebo pohyblivým zatížením – manipulačními prostředky, jejichž celková hmotnost je větší než 2000 kg. Průmyslovou podlahou je i konstrukce se zvláštními požadavky na odolnost proti obrusu, kontaktnímu namáhání, chemickému působení, a to i v případě, že zatížení je menší než výše uvedené hodnoty
POZNÁMKA Pro ostatní podlahy lze použít ustanovení kapitoly 5 této normy.
3.3 podlahové prvky: prvky zabudované do podlahy (např. na okraji), které s příslušnou vrstvou zajišťují některé funkce podlahy, (např. návaznost na svislé konstrukce, dilatování vrstev podlahy, odvod vody)
POZNÁMKA Patří mezi ně přechodové profily, podlahové vpusti, tvarovky, dilatační prvky, součásti instalace aj.
3.4 nášlapná vrstva: podlahová vrstva zajišťující některé funkce podlahy (např. vzhled, barevnost, odolnost, čistitelnost). Součástí této vrstvy je i spojovací hmota (lepidlo, tmel), kterou se nášlapná vrstva připevňuje ke spodní vrstvě
3.5 vyrovnávací vrstva: podlahová vrstva odstraňující nežádoucí nerovnosti, zajišťující celkovou rovinnost a ~~výšku~~ místní rovinnost povrchu podkladu podle požadavku na aplikaci následné vrstvy
3.6 prefabrikovaná vrstva: vrstva složená z výrobků vyrobených mimo stavbu
3.7 podlahový potěr (podlahová mazanina): vrstva zhutněného materiálu, obvykle směs pojiva, vody a plniva s maximálním zrnem do 8 mm, nanesená na místě ve vhodné tloušťce
POZNÁMKA Maximální zrno kameniva by optimálně mělo být v poměru 1:4 k tloušťce desky. Jemnozrnnější cementové směsi mají větší tendenci ke smršťování a vzniku trhlin.
3.8 plovoucí potěr: podlahový potěr oddělený od podkladu stlačitelnou izolační vrstvou
3.9 oddělený potěr: podlahový potěr oddělený od podkladu a stěn kluznou vrstvou, umožňující jeho posun po podkladu
3.10 připojený potěr: podlahový potěr připojený k podkladu spojovací vrstvou, znemožňující jeho posun po podkladu
3.11 samonivelační potěr: silně ztekucená, obvykle prefabrikovaná, směs rozprostírající se účinkem gravitačních sil, téměř samovolně vytvářející vodorovný povrch
3.12 smršťovací spára: spára v části tloušťky potěru vytvořená pro kontrolovaný vznik smršťovacích trhlin. Umožňuje, aby proběhly přirozené objemové změny betonu (jeho smrštění), aniž by na povrchu podlahové desky vznikly nežádoucí „divoké“ trhliny. Po odeznění objemových změn je možné smršťovací spáru zmonolitnit
3.13 dilatační spára: dilatační spára umožňuje vzájemný pohyb jednotlivých konstrukčních celků po celou dobu životnosti stavby
3.14 asfaltový tmel: směs živice a inertního minerálního plniva
3.15 impregnace: úprava podkladu (potěru, mazaniny) určená k penetraci pórů, bez vytvoření nepřerušované povrchové vrstvy
3.16 minerální vsyp: suchá směs cementu, abraziodolného plniva a speciálních přísad, která se aplikuje do čerstvé převibrované betonové směsi (podlahové desky), finalizuje se obvykle rotačními hladičkami. Na povrchu vytváří dva až tři mm tlustou abraziodolnou vrstvu, která povrchu propůjčuje zvýšenou mechanickou odolnost a která je integrálně propojena s podkladním betonem
3.17 pevnost v tahu povrchových vrstev: pevnost v tahu povrchu zjištěná odtrhovou zkouškou. Může být stanovena na kterékoliv vrstvě podlahového souvrství
3.18 odchylka celkové rovinnosti: odchylka skutečného povrhu od polohy povrchu specifikované v projektu, nebo v návrhu podlahy.
3.19 odchylka místní rovinnosti: odchylka skutečného povrchu od proložené odměrné úsečky, obvykle délky 2 m.

4 Technické požadavky

4.1 Charakteristiky viditelného povrchu

4.1.1 Povrch podlahy nesmí vykazovat vady, jako např. trhliny, rýhy, kaverny, puchýře, vlny apod. Prvky skládaných podlahovin a podlahových krytin nesmí mít olámané hrany. U betonových podlah se připouští výskyt trhlin o maximální šířce 0,1 mm. ~~podlah musí výskyt a šířka trhlin odpovídat ČSN 73 1201, nebo ČSN EN 1992-1-1~~

4.1.2 Styky podlahy se stěnami, prostupy podlahou, dilatační spáry a smršťovací spáry musí být plynulé, obvykle přímé. Kompletační prvky musí být pevně osazeny, nesmějí být zdeformované a tyto prvky ani jejich okolí nesmí být znečištěno použitými hmotami.

4.2 Stálobarevnost

Vlivem prostředí a údržby se barevnost povrchu podlahy (jiné než dřevěné) nesmí podstatně změnit. Přípustné jsou jen změny, které působí v celé ploše podlahy rovnoměrně a nemají nepříznivý vliv na její celkový vzhled. U podlah s dřevěnou nášlapnou vrstvou se barevnost může podstatně změnit. K nerovnoměrné změně barevnosti může dojít nestejnoměrným osvětlením. Každé dřevo má jinou změnu barevnosti, všechna dřeva však zpravidla tmavnou.

4.3 Celková rovinnost povrchu vrstvy

4.3.1 Největší dovolená odchylka od celkové rovinnosti ~~předepsané roviny~~ povrchu nášlapné vrstvy musí být stanovena v návrhu podlahy dle funkčních požadavků na podlahu. Doporučuje se, aby v návrhu podlahy byly definovány také největší dovolené odchylky od celkové rovinnosti ~~předepsané roviny~~ povrchu podkladních vrstev.
POZNÁMKA V místech spár mezi různými nášlapnými vrstvami, které nebudou překryty přechodovou lištou nebo prahem musí být splněn požadavek uvedený v tabulce 2.

4.3.2 Požadavky na celkovou rovinnost povrchu podlahy pro výškové regálové sklady obsluhované regálovými zakladači jsou uvedeny v ČSN 26 7406.
POZNÁMKA V aktuálně platné ČSN 26 7406:1993 jsou požadavky uvedeny v článku 4.1.

4.3.3 Pokud má být na podlaze, zejména průmyslové, umožněno stohování manipulačních jednotek (palet, boxů apod.) nesmí sklon podlahy překročit požadavky ČSN 26 9030.
POZNÁMKA V aktuálně platné ČSN 26 9030:1998 je dovolen sklon nejvýše 0,9%.

4.3.4 Vpusť, nebo odvodňovací žlábek, nesmí vystupovat nad povrch podlahy.

4.3.5 Na podlaze s požadovaným sklonem větším než 1 % se nesmí vyskytovat oblasti s protispádem, které by způsobovaly vznik kaluží.

4.3.6 Součástí skladby podlah vystavených působení provozní či srážkové vody musí být vodotěsná vrstva, která musí být vyvedena na stěny nejméně do výšky 100 ~~150~~ mm nad úroveň podlahy a vodotěsně napojena na vpusť či výtok vody. Odstraňování vody se doporučuje pomocí vyspádování podlahy do systému odvodnění. V opačném případě je třeba navrhnout jiný způsob odstraňování vody.

4.3.7 U pochůzných střech je třeba splnit požadavky příslušných norem, zejména ČSN 73 1901.
POZNÁMKA 1 Pokud je třeba provést povrch pochozí podlahy ve sklonu, doporučuje se sklon ploch v rozmezí 1 % až 2 %. Vodorovnost nášlapné vrstvy je speciálním případem celkové rovinnosti nášlapné vrstvy vztažené k vodorovné rovině.
POZNÁMKA 2 Dlažbu, bez provedení speciálních opatření, není možno považovat za vodotěsnou vrstvu.

4.4 Místní rovinnost povrchu

4.4.1 Mezní odchylky místní rovinnosti nášlapné vrstvy jsou uvedeny v tabulce 1. Pokud technická dokumentace výrobce podlahové krytiny či podlahoviny uvádí menší hodnotu, musí být dodržen požadavek technické dokumentace. ~~Požadavek musí být dodržen i při působení maximálního přípustného užitného zatížení na podlahu.~~

Tabulka 1 – Mezní odchylky místní rovinnosti nášlapné vrstvy

Typ podlahy	Mezní odchylka
Podlahy v místnostech pro trvalý pohyb osob (byty, kanceláře, nemocniční pokoje, kulturní zařízení, obchody, komunikace uvnitř objektu apod.)	2 mm
Ostatní místnosti	3 mm
Výrobní a skladovací haly, garáže	5 mm

POZNÁMKA Odchylky geometrických parametrů (např. rovinnost ploch prvků, přímost hran prvků apod.) některých stavebních výrobků pro podlahy (např. dlaždice velmi velkých formátů) jsou větší, než požadavky na místní rovinnost. Při použití těchto výrobků je třeba buď v návrhu podlahy definovat odlišné požadavky na místní rovinnost nášlapné vrstvy (méně přísné), nebo počítat s větší pracností pokládky na přetřídění a vhodné sestavení výrobků.
~~POZNÁMKA Hodnoty mezních odchylek místní rovinnosti nášlapné vrstvy pro podlahy v místnostech pro trvalý pobyt osob a v ostatních místnostech odpovídají ČSN 73 0205.~~

4.4.2 V místech dilatačních a smršťovacích spár v podlaze, které nejsou zakryty přechodovou lištou, nebo prahem, nesmí být rozdíl ve výškové úrovni nášlapné vrstvy na obou stranách spáry větší než mezní rozdíly uvedené v tabulce 2. Požadavky pro rozdíl ve výškové úrovni na obou stranách spáry (přesah) u sousedních dlaždic jsou uvedeny v ČSN 73 3451. Veškeré výškové rozdíly musí splňovat požadavky stanovené podle zvláštních předpisů. ¹⁾

Tabulka 2 – Mezní rozdíly ve výškové úrovni nášlapné vrstvy v dilatační nebo smršťovací spáře a mezní rozdíly ve výškové úrovni hran sousedních dlaždic

Typy podlah	Mezní rozdíl
Podlahy v místnostech pro trvalý pohyb osob (byty, kanceláře, nemocniční pokoje, kulturní zařízení, obchody, komunikace uvnitř objektu apod.)	2 mm
Ostatní místnosti	2 mm
Výrobní a skladovací haly, garáže	2 mm

4.4.3 V návrhu podlahy mohou být pro nášlapnou vrstvu předepsány přísnější požadavky na odchylky místní rovinnosti a/nebo na rozdíly ve výškové úrovni ve smršťovacích a dilatačních spárách a/nebo na rozdíly ve výškové úrovni hran sousedních dlaždic (přesah). Zejména v případě výrobních a skladovacích hal je třeba přihlédnout k požadavkům strojního a manipulačního zařízení, které se v těchto halách bude provozovat. V potravinářských provozech je třeba přihlédnout k hygienickým požadavkům. V provozech s možností tvorby kaluží na podlaze je třeba zohlednit požadavky bezpečnosti provozu na podlaze.

4.4.4 Maximální rozdíl ve výškové úrovni nášlapné vrstvy (i překrytý přechodovou lištou nebo prahem) je 20 mm ¹⁾.

4.5 Přímost spár

4.5.1 Mezní odchylky celkové přímosti hran viditelných spár v podlahách jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3 – Mezní odchylky celkové přímosti hran viditelných spár

Typ podlahy	Délka spáry
Typ podlahy	do 1 m	1 m až 4 m	4 m až 8 m	více než 8 m
Podlahy v místnostech pro trvalý pohyb osob (byty, kanceláře, nemocniční pokoje, kulturní zařízení, obchody, komunikace uvnitř objektu apod.)	2 mm	5 mm	8 mm	12 mm
Ostatní místnosti	4 mm	6 mm	10 mm	15 mm
Výrobní a skladovací haly, garáže	4 mm	6 mm	10 mm	15 mm

4.6 Tloušťka vrstvy potěru

4.6.1 Dovolené odchylky od projektem předepsané tloušťky vrstvy jsou uvedeny v tabulce 4.

Tabulka 4 – Dovolené odchylky od projektem předepsané tloušťky vrstvy potěru

Předepsaná tloušťka mm	Tloušťka vrstvy potěru mm
Předepsaná tloušťka mm	Nejmenší hodnota	Průměr
10	≥ ^a	≥ 10
15	≥ ^a	≥ 15
20	≥ 15	≥ 20
25	≥ 20	≥ 25
30	≥ 25	≥ 30
35	≥ 30	≥ 35
40	≥ 30	≥ 40
45	≥ 35	≥ 45
50	≥ 40	≥ 50
60	≥ 45	≥ 60
70	≥ 50	≥ 70
80	≥ 60	≥ 80
> 80 ^b	≥ ^a	≥ předepsaná tloušťka
^a Musí být odsouhlaseno projektantem podle konkrétních podmínek
^b U cementových potěrů by měly být vzaty v úvahu zásady technologie betonu vedené v ČSN EN 206-1.

4.6.2 Skutečně provedená tloušťka vrstvy musí být v souladu s technickou dokumentací výrobce materiálu této vrstvy. Průměrná tloušťka vrstvy potěru nesmí být větší než 120 % tloušťky předepsané v návrhu podlahy. V opačném případě musí být zvýšená hmotnost podlahového potěru posouzena statickým výpočtem.

4.7 Rozměrová stálost

Podlahové vrstvy nesmí po dobu své životnosti vykazovat výrazné rozměrové změny. Povolené odchylky stanoví příslušné normy výrobků a projektová dokumentace objektu.

4.8 Mechanická odolnost a stabilita

4.8.1 Mechanická odolnost a stabilita podlahových potěrů v bytové nebo občanské výstavbě se hodnotí zejména prostřednictvím pevnosti v tahu za ohybu. Požadavky na úroveň pevnosti v tahu za ohybu jsou uvedeny v tabulce 7. Podlahové potěry musí odpovídat požadavkům ČSN EN 13813. Hodnoty pevnosti v tahu za ohybu uvedené v tabulce 7 jsou hodnotami, které odpovídají výsledkům zkoušek prováděných na tělesech vyráběných přímo na staveništi nebo na tělesech odebraných z hotových vrstev. Pro kontrolní zkoušky cementových potěrů lze alternativně použít i tzv. odtrhové zkoušky, tj. stanovení pevnosti v tahu povrchových vrstev. U cementového potěru s třídou pevnosti F4 musí být průměrná hodnota pevnosti v tahu povrchových vrstev větší než 1,25 MPa, u třídy F5 větší než 1,75 MPa, u třídy F7 větší než 2,25 MPa.
POZNÁMKA Pevnost v tahu povrchových vrstev je jiná vlastnost než pevnost v tahu za ohybu. Tyto pevnosti mají rozdílnou velikost.

4.8.2 Pro průmyslové podlahy se požaduje, aby kvalita podkladní nebo přímo pojížděné vrstvy odpovídala nejméně pevnostní třídě C20/25 podle ČSN EN 206-1, případně pevnostní třídě, která byla stanovena statickým výpočtem. Provádění a hodnocení betonových vrstev se provádí podle ustanovení ČSN EN 206-1.

4.8.3 Požadavky na pevnost v tahu povrchových vrstev podkladu musí být stanoveny v návrhu podlahy podle typu nášlapné vrstvy a intenzity vnějšího zatížení.
POZNÁMKA Minimální hodnota pevnosti v tahu povrchových vrstev pod nášlapnou vrstvou je v případě nepojížděných podlah 1,25 MPa.

4.9 Tvrdost povrchu a odolnost proti opotřebení

Tvrdost povrchu a odolnost proti opotřebení musí odpovídat příslušným normám výrobku jednotlivých typů nášlapných vrstev. Tyto parametry musí splňovat takovou úroveň, aby zaručovaly při daném typu provozu životnost nášlapné vrstvy specifikované jejím výrobcem.

4.10 Odolnost proti kontaktnímu namáhání

U nášlapných vrstev bytové a občanské výstavby i u průmyslových podlah musí být vždy prokázáno, zda kontaktní napětí není větší než pevnost použitého materiálu v tlaku (např. pod koly manipulačních prostředků, kolečky židlí, nohami regálů). Kontaktní napětí pod koly se stanovuje pomocí tzv. Hertzových vzorců. U nášlapných vrstev s nižším modulem pružnosti např. plastové, pryžové, textilní podlahoviny, vrstvy z některých syntetických pryskyřic apod. musí kontaktní napětí být menší než 40 % pevnosti nášlapné vrstvy v tlaku tak, aby zatížení nevyvolávalo v povrchu trvalou deformaci a viditelně patrné defekty.

4.11 Tepelně technické vlastnosti

Požadavky jsou stanoveny v ČSN 73 0540-2 pro budovy pozemních staveb s požadovaným stavem vnitřního prostředí.

Požadavky se vztahují na celou konstrukci s podlahou, tj. na podlahu včetně nosné konstrukce a podhledu, popř. včetně přilehlé zeminy. To platí i pro výpočet poklesu dotykové teploty podlahy Δθ₁₀, pro který se tepelná jímavost podlahy B stanoví jen pro vrstvy podlahy podle ČSN 73 0540-4.

Požadavek na součinitele prostupu tepla podlah s nosnou konstrukcí přilehlou k zemině je přísnější do určené vzdálenosti od venkovního prostředí.

4.12 Působení vody a vlhkosti

4.12.1 V případech, kdy by přijímání vlhkosti nebo vody podlahou mohlo být na závadu, navrhne se jeho omezení, popř. vyloučení.

4.12.2 Podlahy je nutno v případě potřeby chránit před pronikáním par stropem parotěsnou zábranou.

4.12.3 Kladení nášlapných vrstev na podklad o vyšší vlhkosti než je uvedena v 5.2.5 se nedovoluje.

4.12.4 Podle nasákavosti nášlapné vrstvy se rozlišují:
a) podlahy nasákavé            přes 12 %;
b) podlahy málo nasákavé    3 % do 12 %;
c) podlahy nenasákavé        do 3 %.

Podlahy nasákavé se nedoporučují pro sklady a výrobny potravin, chemikálií apod. Nasákavé nášlapné vrstvy pro podlahy namáhané chladem a mrazem se nesmí používat.

Požadavky odolnosti proti vodě, vodní páře, popř. nasákavosti u jednotlivých druhů podlah stanoví pro konkrétní případy projektová dokumentace.

4.13 Akustické vlastnosti

4.13.1 Podlaha, jako konstrukce přímo uložená na stropě, se výrazným způsobem podílí na jeho akustických vlastnostech. Proto podlaha a její části musí po celou dobu své životnosti splňovat požadované akustické vlastnosti, ~~požadavky na zvukovou izolaci~~které stanoví ČSN 73 0532.

4.13.2 Podlaha nad chráněnou místností a podlaha v místnostech sousedících s chráněnou místností musí být v celé své tloušťce pružně oddělena od sousedních svislých konstrukcí.

4.13.3 Potěry a betonové vrstvy nepřipojené k nosné konstrukcí a určené pro zvukoizolační podlahy (např. těžké nebo lehké plovoucí podlahy), je nutno od svislých a vodorovných konstrukcí oddělit vrstvou vyplněnou pružným materiálem až do výše povrchu podlahy.

4.14 Chemické a biologické vlastnosti

4.14.1 Odolnost proti chemickým látkám

Požadavky na odolnost podlah proti kyselinám, louhům, agresivním plynům nebo výparům, tukům, olejům, roztokům soli apod. se stanovují v jednotlivých případech podle provozních podmínek, působících chemických látek, jejich koncentrace, množství a doby jejich působení.

4.14.2 Odolnost proti vzájemnému chemickému působení

Podlahy musí být z materiálů, jejichž vzájemný styk nevyvolá změny požadovaných vlastností.

Tento požadavek platí i pro materiály, se kterými mohou podlahy přijít po zabudování během své životnosti do styku (izolace, zdivo, nosné konstrukce, technická a technologická zařízení atd.).

V technologických provozech je třeba při návrhu podlahy uvážit i možnost účinků sekundárně vznikajících organických sloučenin na životnost podlahy (pekárny, pivovary atp.)

4.14.3 Odolnost proti biologickým vlivům

Podlahy a použité materiály nesmějí umožňovat vegetaci plísní, hub, mikroorganismů a napadení hmyzem nebo jinými živočichy.

Materiály, které mohou být napadeny houbami nebo hmyzem, je nutno chránit vhodným prostředkem. Dutiny v podlaze se nedoporučují. Pokud jsou nezbytné, nemají umožňovat usazení hmyzu nebo drobných živočichů a musí být snadno přístupné a čistitelné.

4.15 Požární bezpečnost

Povrchové úpravy v tloušťce do 2 mm se z požárního hlediska neposuzují (viz 9.13.1 ČSN 73 0804:2002).

4.15.1 Všeobecně

Normy řady ČSN 73 08XX stanovují požadavky na podlahy z hlediska reakce na oheň a v případě některých konstrukcí podlah na požární odolnost.

4.15.2 Reakce na oheň

Třída reakce na oheň nahrazuje od 1.1.2008 index šíření plamene na povrchu podlahovin. Nahrazení požadovaných indexů šíření plamene podlahových krytin třídami reakce na oheň je uvedeno v ČSN 73 0810:2005, tabulka 2.

Pro stanovení třídy reakce na oheň se postupuje podle ČSN EN 13501-1.

4.15.3 Požární odolnost

Pro stanovení třídy požární odolnosti se postupuje podle ČSN EN 13501-2.

4.16 Elektrické a magnetické vlastnosti

Tyto vlastnosti podlah se předepisují pro prostory, kde jsou na ně kladeny zvláštní nároky. Požadavky jsou stanoveny zejména v ČSN EN 61340-4-1.

4.17 Skluznost

Chůze, sportovní činnost nebo doprava vyžaduje u nášlapné vrstvy bezpečnost proti skluzu. Skluznost se může měnit s vlhkostí a se znečištěním nášlapné vrstvy. Proto je nezbytné uvážit vhodnost nášlapné vrstvy i z tohoto hlediska. Aby se předešlo pádům následkem zakopnutí a uklouznutí, musí mít stavba v komunikačních oblastech rovný povrch bez náhlých malých nerovností, změn skluznosti nebo malých překážek s následujícími požadavky:

Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající normovým hodnotám. Do této kategorie patří i soukromé terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, kde může být povrch podlahy mokrý (např. koupelny, ochozy bazénů, vstupní části, nezastřešené části apod.), musí být požadavky splněny i při mokrém povrchu. Pokud tyto normové hodnoty nejsou uvedeny, musí být kritéria protiskluznosti u podlah všech bytových a pobytových místností následující:

součinitel smykového tření nejméně 0,3 nebo
hodnoty výkyvu kyvadla nejméně 30, nebo
úhel kluzu nejméně 6 °.

Kritéria protiskluznosti jsou u částí staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů, a částí staveb uvedených ve zvláštním právním předpise ²⁾ následující:

součinitel smykového tření nejméně 0,5 nebo
hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo
úhel kluzu nejméně 10 °.

Do této kategorie patří i veřejné terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, kde může být povrch podlahy mokrý (např. koupelny, ochozy bazénů, vstupní části, nezastřešené části apod.), musí být požadavky splněny i při mokrém povrchu.

4.18 Hygienické požadavky

4.18.1 Podlahy musí splňovat hygienické požadavky stanovené podle zvláštních předpisů ³⁾.

4.18.2 Materiály a výrobky použité pro podlahy nesmí po dokončení stavby uvolňovat pachy nad hranici zjistitelnou organolepticky a škodliviny nad hranici nejvýše přípustné koncentrace, uvedené v ČSN EN 15251.
POZNÁMKA Nové výrobky pro podlahy, zejména ze syntetických pryskyřic a nových, dosud nezavedených polymerních materiálů, se projednají včetně technologických postupů zabudování s hlavním hygienikem ČR. Jednotlivé druhy podlahovin mohou být použity jen pro účel, pro který byly schváleny.

5 Podlahy v bytové a občanské výstavbě

5.1 Návrh podlahy

5.1.1 Návrh podlahy má být součástí projektové dokumentace pro provádění stavby.

5.1.2 Návrh podlahy musí stanovit zejména:

podmínky úspěšné funkce podlahy po dobu její předpokládané životnosti;
skladbu podlahové konstrukce, tj. jednotlivé vrstvy, jejich tloušťky, kvalitu popřípadě i složení vrstev a pracovní postupy pro jejich zhotovení. Skladba podlahové konstrukce musí být navržena tak, aby podlaha splňovala požadavky, které jsou na ni kladeny i v případě, že bude vyrobena s nepříznivými odchylkami tlouštěk vrstev;
rozmístění dilatačních spár v podlaze, nebo v jejích vrstvách, a jejich úpravu;
řešení dilatačních ~~a smršťovacích~~ spár nosné konstrukce, které prochází podlahou. Dilatační spára musí umožnit pohyb nosné konstrukce;
řešení prostupů podlahou (prostupy potrubí, technologických zařízení apod.);
napojení podlahy na stěnu;
způsob uložení prvků a rozvodů technického zařízení budov umístěných do podlahové konstrukce;
požadavky na místní rovinnost povrchu spodních podlahových vrstev (ne nášlapné vrstvy). Požadavky musí vycházet z požadavků následné vrstvy na podklad ⁴⁾. ~~a musí respektovat kritéria uvedená v ČSN 73 0212-1, ČSN 73 0212-3, ČSN 73 0202 a ČSN 73 0205~~ Pokud požadavky na podklad nejsou technologií spodní vrstvy splnitelné, musí být mezi tyto vrstvy vložena vyrovnávací vrstva ⁵⁾.

Návrh podlahy může dále stanovit například:

požadavky na místní rovinnost povrchu nášlapné vrstvy přísnější než v tabulkách 1 a 2;
~~výškovou úroveň~~ požadavky na dovolené odchylky celkové rovinnosti povrchu jednotlivých vrstev podlahy ~~a její dovolenou odchylku~~.

POZNÁMKY

Dovolená ~~odchylka od výškové úrovně~~ tolerance místní rovinnosti horního povrchu železobetonové stropní konstrukce je uvedena v ČSN EN 13670 (ČSN EN 13670 používá jinou metodu měření místní rovinnosti než tato norma).
Obvykle je vhodnější navrhovat skladby podlah s menším počtem vrstev s více funkcemi, protože se tím zmenšuje riziko vzniku závad.
V případě zvýšených požadavků na vzhled podlahy se doporučuje zhotovit referenční plochu či odkázat na referenční podlahu.
Technologicky dosažitelná mezní odchylka místní rovinnosti povrchu cementového podlahového potěru je ± 3 mm.

Celý text návrh změn normy 744505-1 ke stažení ZDE

¹⁾ Vyhláška MMR č. 369/2001 Sb.
²⁾ Vyhláška MMR č. 398/2009 Sb.
³⁾ Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a nařízení vlády č. 101/2005 Sb.
⁴⁾ Pro navrhování geometrické přesnosti lze využít ČSN 73 0202 a ČSN 73 0205.
⁵⁾ Pro vyrovnání nerovností a pro vedení instalací se dobře osvědčuje vrstva písku tloušťky cca 30 mm přímo na nosné konstrukci, nebo na vrstvě hydroizolace.

English Synopsis

Revision of the standard ČSN 74 4505

Company Betonconsult held in September for the sixth annual conference FLOORS, complemented by the issue of surface treatments. The conference is an annual source of unique information on the best solutions and latest innovations in the field. This year the most important topic was draft changes to the standard ČSN 74 4505th The paper provides the text marked with the standards proposed amendments. You can join the comments. Strike through text is proposed for deletion, underlined for completion.