Plán dekarbonizace budov včetně dekarbonizační roadmapy

Zelená dohoda pro Evropu (The European Green Deal) ustanovuje, že Evropa se do roku 2050 stane uhlíkově neutrálním kontinentem. Jedná se o zcela zásadní dokument, který souvisí s celou řadou změn. Evropu čeká ekonomická, sociální a environmentální transformace, jenž nemá dle zástupců Evropské komise v moderních dějinách obdoby – přirovnávají ji k Marshallově plánu. Mezi hlavní dokumenty patří Pařížská dohoda, která stanovila ambiciózní cíle v oblastech energetiky, dopravy, obnovy budov, průmyslu, oběhového hospodářství a zemědělství. Ve stavebnictví se tyto ambice objevují převážně v balíčku nazvaném Fit for 55 s cílem snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % a částečně také v Novém akčním plánu pro oběhové hospodářství, jehož součástí je i revize nařízení o stavebních výrobcích. Dalším důležitým dokumentem je akční plán REPowerEU, jehož cílem je definitivní ukončení dodávek plynu, ropy a uhlí z Ruska a urychlení přechodu na ryze čistou energii.

Ilustrační foto: Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC)

Dekarbonizace v Čechách

Téma dekarbonizace je v současné době vysoce aktuální a věnuje se mu mnoho odborných konferencí. Výjimkou nebyla ani akce nazvaná Šetrné budovy 2024, kterou pořádala Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC). Výkonná ředitelka CZGBC Simona Kalvoda ji popisuje jako motivačně-inspirační a podotýká, že Česká republika se závazně připojila k evropskému úsilí a dekarbonizace se stala tématem rezonujícím napříč celou společností. „Stavebnictví, přestože prochází zásadními změnami, patří stále mezi největší znečišťovatele ovzduší. Ze statistických dat vyplývá, že bez zásadních změn v celém stavebnictví a v sektoru budov je dosažení dekarbonizace prakticky nereálné,“ uvedla a poukázala na některé konkrétní příklady. Z nich je zcela patrné, že dekarbonizační opatření mají svůj smysl a městské ekologické projekty mohou být nejenom krásné, ale také zdravotně prospěšné – a to nejenom zdraví lidskému, ale také celkovému zdraví naší planety. V několika blocích konference se poté objevily zajímavé náměty pro development i pro samotné architekty, urbanisty a stavitele, včetně nabídky ekologických materiálů, technologií i možností čerpaní dotací. Samostatný blok pak představil takzvané dekarbonizační roadmapy pro stavebnictví.

Ilustrační foto: Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC)

Zelená inteligentní města

Většina velkých měst již zpracovává plány a určuje strategie, které zahrnují vysokou odpovědnost vůči životnímu prostředí, zavádějí efektivní opatření a budují novou infrastrukturu s akcentem na trvale udržitelný rozvoj postavený nejenom na environmentálním, ale také na sociálním a ekonomickém pilíři. Z těchto i jiných důvodů se současné projekty zpracovávají v širším týmu odborníků s participací veřejnosti. Připomenuli to i hlavní řečníci konference – světově uznávaní architekti, kteří se aktivně věnují ekologickým městským projektům; uceleným, komplexním projektům budov, veřejných prostranství se zaměřením na zelenou infrastrukturu (modrou i zelenou složku). Vicente Guallart, Ana Cunha a Andrew Waugh ukázali své inovativní skvosty, jako například Bosco Verticale, Triodos Bank Headquarters či Maison de l'Île-de-France, a vyměnili si zkušenosti v oblasti navrhování budov s využitím obnovitelných přírodních materiálů. Ve svých proslovech připomněli, že myšlenku vytvářet příznivé pracovní a životní prostředí podporují i nejrůznější mezinárodní iniciativy (včetně CZGBC), které zároveň doporučují osvědčené postupy pro architekty, urbanisty a designéry. Prostor by měl být tvořen nejenom materiály z přírodních zdrojů, ale též samou živou přírodou; měl by obsahovat i zásady zahradní tvorby, psychologie či zrakového vnímání člověka; musí obsahovat koncept esteticky uspořádaných zdravých budov se zelenými plochami, vodními prvky a zahradami (včetně vertikálních) s hustě osázenými rostlinami, stromy a keři. Dobrým příkladem může být třeba Hamburk se svými mokřady a dřevěnými lávkami za městem či Frankfurt nad Mohanem se svým kontrastem hustého lesa a obřích mrakodrapů. A samozřejmě již zmíněné Bosco Verticale v milánské čtvrti Porta Nuova, kde jsou fasády domů pokryty vertikálními zahradami, které obsahují přes 700 stromů a 16 000 rostlin včetně keřů či stromů. Budovy chladí okolní klima, zachytávají smog, jsou energeticky úsporné, vyrábějí si energii z geotermální elektrárny a solárních panelů a zavlažování probíhá pomocí šedé vody. Dobrých příkladů bychom našli jistě daleko více, včetně blízké Vídně, kde pomáhá takzvaný Klimatický jízdní plán a Rámcová strategie Smart Klima City. Vídeň v něm sází na investice do alternativních energií, šetrného nakládání s odpady, cirkulární ekonomiky, moderní mobility a inovativního bydlení.

Ilustrační foto: Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC)

Co je to roadmapa pro stavebnictví

Česká rada pro šetrné budovy se tématu dekarbonizace věnuje dlouhodobě a v loňském roce vypracovala po vzoru deseti zemí Evropy zásadní dokument nazvaný Zero Carbon Roadmap, kde na základě konzultací s klíčovými zainteresovanými stranami byly identifikovány hlavní bariéry dekarbonizace ve stavebnictví a navrženy kroky k jejich překonání. „Jednotlivá opatření jsme shrnuli formou roadmapy obsahující úkoly pro hlavní zainteresované strany,“ upřesňuje Simona Kalvoda a dále představuje zmíněný plán opatření nutných k eliminaci emisí skleníkových plynů v budovách.

Zero Carbon Roadmap vznikla za podpory Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), TaiwanBusiness – EBRD Technical Cooperation Fund, zaměřující se na projekty technické spolupráce oblasti udržitelného řízení zdrojů, znalostní ekonomiky, nízkouhlíkových technologií a rozvoj malých a středních podniků, a Světové rady pro šetrné budovy (WorldGBC). Jedná se vlastně o národní plány, které nastiňují konkrétní cestu k uhlíkové neutralitě a zároveň pomáhají urychlit potřebné změny v průmyslu i v přístupu politiků. Byly již vypracovány v deseti zemích, a to v Chorvatsku, Finsku, Francii, Německu, Irsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Španělsku a ve Velké Británii. Klíčovými aktéry dekarbonizace v ČR jsou vláda, dále pak ministerstva průmyslu a obchodu, životního prostředí, pro místní rozvoj a financí a následně všichni účastníci v hodnotovém řetězci stavebnictví od přípravy projektů a výroby materiálů přes developery a jiné investory, realizační a demoliční firmy po provozovatele budov. Významnou roli hraje také finanční sektor, profesní organizace a svazy, vědecko-výzkumná sféra či vzdělávací instituce. Všem těmto subjektům jsou v roadmapě doporučena potřebná opatření nezbytná pro splnění dekarbonizačního cíle.

Zdroj: Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC)

„Většina opatření, která jsou identifikována jako doporučení pro řešení existujících bariér plynulého nástupu dekarbonizace, mohou být implementována do praxe ve velmi krátkém horizontu,“ podotýká Simona Kalvoda a apeluje na vládu, aby formulovala komplexní národní strategii pro ochranu klimatu, transformaci energetiky a stavebnictví a zajistila soulad dílčích politik a strategií. „Musí monitorovat a sbírat potřebná data, vytvářet akční plány a sledovat jejich plnění. Je nezbytné urychlit kvalitní renovace budov a zapojit do tohoto procesu finanční sektor. Státní správa a samosprávy si musí tuto agendu osvojit, převzít odpovědnost a jít příkladem jako vzorný investor a správce environmentálně šetrných nemovitostí,“ dodává.

Další nezbytností z pohledu CZGBC bude podpora výrobců stavebních materiálů při dekarbonizaci výroby, přičemž technické normy musí být aktualizovány tak, aby se podpořilo využití přírodních, recyklovaných a dalších materiálů s nízkou uhlíkovou stopou. V oblasti rozvoje nízkoemisní energetiky je podle zástupců CZGBC důležité nadále podporovat implementaci obnovitelných zdrojů energie pro všechny typy budov a vlastníků, posílit podporu výzkumu v technické oblasti zaměřenou na chytré sítě, ukládání energie, vývoj nových materiálů s nízkou uhlíkovou stopou, nové technologie zachycování a skladování nebo využívání uhlíku (CCUS) a pilotování energeticky pozitivních čtvrtí. V oblasti vzdělávání je nezbytné posílit témata udržitelnosti, dekarbonizace a energetických úspor na všech úrovních. Za nezbytné považují v CZGBC zabezpečit také systematickou, dlouhodobou informační kampaň a osvětu vedoucí ke zvýšení povědomí o možných opatřeních ke snižování emisí skleníkových plynů.

Zdroj: Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC)

„Přechod k udržitelné energetice a ekologicky šetrnému stavebnictví, a tedy ke splnění dekarbonizačního cíle, vyžaduje komplexní a koordinovaný přístup. Některé podniky již přijaly potřebné kroky. Nyní je zásadní zajištění součinnosti a podpory ze strany státních institucí. Ty mají klíčovou roli v nastavení příznivých podmínek pro realizaci opatření směřujících k udržitelnosti a dekarbonizaci stavebnictví v České republice,“ dodala na závěr Simona Kalvoda a pozvala na další akce v režii CZGBC.

Dokument Roadmapy je ke stažení ZDE
Další akce CZGBC (Akce | CZGBC)