Apokalypsa na Jižní Moravě před rokem

Marián Kalina: „A něco pozitivního z posledních dnů? Síla lidskosti.“

Ilustrativní snímek pohledu na tornádo s jasnou trombou
Foto: https://www.pexels.com

Tornádo na jižní Moravě v roce 2021

Vraťme se po roce k nevídané živelné katastrofě, která poznamenala krásný region naší republiky neskutečným způsobem. Rozhodně to není bulvární článek, který chce parazitovat na neštěstí, které se stalo před rokem. Nicméně je dobře ohlédnout se alespoň dílčím způsobem, co vše apokalypsa způsobila, a hlavně co dokázali lidé místní i z celé republiky s neskutečným nasazením v čase po 24. červnu 2021. Chceme tím smeknout před lidskou solidaritou a poctivou umanutostí všech, kteří přiložili ruku k „dílu“ tehdy, kdy bylo nezbytné pomoci. To vše bez nároku na odměnu, nehledě na čas.

Hodonínská část Pánov 26. 6. 2021
Foto: Ing. arch. Petr Brandejský

Nevídané běsnění živlu, nevídaná solidarita národa

Sám jsem to zažil na „vlastní kůži“ a bylo dobře pomoci místním svojí prací, finančním darem i poskytnutým materiálem a potravinami v počáteční fázi. Jeden z důvodů, proč tohle ohlédnutí má pro všechny obrovský smysl, je projev nevykalkulované lidské sounáležitosti, podaná pomocná ruka a triviální lidskost a solidarita v takto těžkých chvílích. Ten pozitivní náboj by bylo dobré neztratit v čase následujícím a nenechat zapadnout ten skoro zázrak. Jak jinak nazvat to, když po půl roce, dnes už vlastně po roce, nevěříte svým očím, co lze dokázat v místech, která neskutečně zdevastoval ničivý živel. Pokud se snad někde objevila lidská chamtivost, hloupost a parazitování na neštěstí jiných, což nastává vždy a všude, hoďte to za hlavu.

Moravská Nová Ves 26. 6. 2021
Foto: Ing. arch. Petr Brandejský

Hodonínská část Pánov 26. 6. 2021

Nenechte si tím zanášet duši. To je věcí policie a soudů. Raději si hýčkejte vše to dobré a pozitivní, co vzešlo až nečekaně z něčeho tak hrůzného. Smysluplná pomoc bez nároku na jakoukoliv satisfakci, prostě proto, že člověk chce hlavně pomoci. Neřešte, zda to bylo moc nebo málo, zda peníze nebo pomoc fyzická na místě, jestli den nebo týden. To přece není vůbec důležité. Podstatné je, že chcete pomoci, ať už jakkoliv. A odměna?

Moravská Nová Ves 26. 6. 2021

Nic nezůstalo ušetřeno

Vše, co mělo kola a ruce, pracovalo

Foto: Ing. arch. Petr Brandejský

Napít nám tam dali, dokonce ani hlady jsme nezůstali, poděkování a slzy v očích, jsou pak nade vše. Ti lidé často přišli o vše, někdy byl dům poškozen až nevratně, jindy musel být díky statickému narušení posléze zbořen. 1 200 domů vážně poškozených, 200 domů určených pro demolici, to je jenom dílčí výčet toho nejhoršího. Tornádo si bohužel vyžádalo 6 lidských životů, a okolo 300 zraněných, 6,5 miliard vyplacených pojišťovnami. Ten nárůst byl oproti roku 2020 o 117 procent. K 8. červenci byl v naší zemi ve finančních darech vybrán obnos 1,1 miliardy korun.

Tornádo v Česku bylo jednoznačně nejničivějším a na Fujitově stupnici zaznamenalo hodnotu F4. Stalo se největší živelnou katastrofou od škod v roce 2013 napáchaných povodněmi. Jeho intenzita byla z evropského pohledu nejhorší a nejsilnější meteorologický jev s největším počtem obětí za rok 2021. Bouře nebývalé intenzity s krupobitím a doprovázená tornádem, jež trvalo cca 35 minut. Kategorie F3 a F4 se v některých místech změnila i na F5 a síla větru dosahovala od 332 km/h po neskutečných 418 km/h. Pokud chceme poměřovat rozsah apokalypsy, pak tedy tornádo ničilo v brázdě dlouhé okolo 26 kilometrů a její šířce cca 500 metrů.

Rozsah škod po tornádu na území jižní Moravy 24. 6. 2021
Snímek, který vznikl jako rozdíl dat přístroje MSI před výskytem tornáda (19. 6.) a po výskytu tornáda (29. 6.)
Zjednodušené zobrazení detailní analýzy meteorologické situace 24. 6. 2021 v 18:40 SELČ
Zdroj: Souhrnná zpráva ČHMÚ

Vzhledem k rovinatosti terénu se dala pomyslně natáhnout takřka rovná přímka místy, kudy se živel pohyboval. Nakonec i v obcích při následné pomoci bylo zřetelně vidět kudy se tornádo pohybovalo. Některé domy byly zasaženy tak, že jedna část vypadala jako by zde projela obrovská technika a vše zbourala, zatím co druhá část vypadala leckdy netknutá nebo jen mírně zasažená. Odpáraná přední stěna nebo dvě, odkrytý interiér, nábytek na jedné hromadě. V kontrastu s tím pár metrů vedle domy s rozbitými okny, taškami nebo lépe zcela netknuté. Vše jako střih obrovskými nůžkami nebo po projetí obrovského silničního válce. Ten však dosahoval šíře zmíněných 500 metrů. Na první pohled věc u nás zcela nevídaná vám vyrazí dech.

Ten rozměr a míra neštěstí je v reálu neuvěřitelná. V té době. Bohužel nyní, kdy se doba nesmyslně vymkla a Evropa zažívá válečné běsnění, které uvrhlo Ukrajinu do nezměrného neštěstí, celou věc v tomto kontextu nechtěně umenšila. Nechci rozmělňovat míru neštěstí na Jižní Moravě další apokalypsou. Snad jenom takový drobný postřeh. Odstranit pozůstatky tornáda není v lidské moci v krátkém čase, i když se odvedla neskutečná spousta práce a některá místa už často opět dostávají svoji původní podobu. Ale považte i díky komu. V Moravské Nové Vsi pomáhají s výsadbou ženy z Ukrajiny, které zde našly azyl i práci. Penzion, který se dostává z nejhoršího neštěstí způsobeného tornádem poskytnul domov jim i jejich dětem. Ti, kteří zdaleka ještě nejsou z nejhoršího venku a sami jsou potřební pomoci z vnějšku, poskytnou pomocnou ruku těm ještě potřebnějším. Příklad lidskosti a pomoci, který zcela neguje nesmyslnou hloupost a malost těch, co mají pochybnosti o smyslu naší pomoci Ukrajině, ať jsou jejich důvody jakékoliv. Dalších slov zde asi netřeba.

Zvlněná studená fronta nad střední Evropou 24. 6. 2021 ve 20:00 SELČ
Lokalizace sledovaných zásahů HZS za vybraných 10 hodin 24. 6. a 25. 6. 2021
Stručný popis škod dle původní Fujitovy stupnice
Zdroj: Souhrnná zpráva ČHMÚ a www.tornada-cz.cz

Co je vlastně tornádo

Grafické schéma tornáda

Grafické vyjádření Fujitovy stupnice

Grafika: Ing. arch. Petr Brandejský

Jedná se o původně horizontálně rotující víry vznikající střetem teplého větru při zemi a silného chladného větru ve výškách. V bouřkovém mraku se prouděním teplého vzduchu válec obrátí do svislé polohy a vytvoří sloup zvířeného vzduchu, který se otáčí a postupuje krajinou.

Dostatečnou vlhkostí se vír stane viditelným a spuštěním až na zem se vytvoří skutečné tornádo. Je to tedy roztočený sloupec vzduchu dotýkající se zároveň bouřkových mraků i země. Sloupců může být i více a mohou mít průměr 80 metrů, ale i několik set metrů. Stejně tak mohou putovat několik kilometrů, ale i několik desítek kilometrů. Zmíněný koeficient Fujitovy stupnice udává poměr mezi sílou větru (jeho rychlostí) a mírou napáchaných škod. Zjednodušeně koeficient udává odstupňovaně, jaká je ničivá síla, či „výkon“ toho kterého tornáda.

Přečtěte si také Metodiky oceňování staveb poškozených živelní pohromou – tornádem Přečíst článek

Tisková zpráva JMK

Tornádo, které se zformovalo krátce před půl osmou večer 24. června, zasáhlo oblast zhruba mezi Břeclaví a Hodonínem, kde se u Ratíškovic přibližně po půlhodině rozpadlo. Stopa po tornádu na jihu Moravy byla podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) 26 kilometrů dlouhá a 100 až 700 metrů široká. Nejvíce zasažené byly obce Lužice a Mikulčice na Hodonínsku a Moravská Nová Ves a Hrušky na Břeclavsku, značné škody napáchal živel i v hodonínské části Pánov.

Škody způsobené tornádem na jihu Moravy podle ČHMÚ odpovídají síle F4, kdy se rychlost větru pohybuje od 267 do 324 kilometrů v hodině. Meteorologové původně odhadovali, že síla větrného víru odpovídala nižšímu stupni F3. S intenzitou v kategorii F4 jde podle zprávy ČHMÚ z letošního října o dosud nejsilnější evidované tornádo na českém území, kdy jediný zaznamenaný doklad o podobně ničivém tornádu je z Kosmovy Kroniky české, a to 30. července 1119 v oblasti pražského Vyšehradu. Podle serveru Severe Weather bylo nejtragičtějším tornádem na evropském kontinentu od roku 1984.

Moravská Nová Ves 26. 6. 2021
Foto: Ing. arch. Petr Brandejský

Škody

Výše materiálních škod se nejdřív odhadla na 15 miliard korun. Poničeno bylo na 1 200 domů, zhruba šestinu bylo nutné zbourat. K demolicím bylo v postižených obcích určeno na dvě stovky budov, z toho téměř osm desítek zajišťovali hasiči, zbytek lidé zvládli svépomocí.

Moravská Nová Ves 26. 6. 2021
Foto: Ing. arch. Petr Brandejský

Přečtěte si také Chování vybraných konstrukčních systémů budov při tornádu Přečíst článek

Kromě budov tornádo zasáhlo například také zemědělské plochy, kde škody dosáhly 1,5 miliardy korun, na obecním majetku přesáhly škody podle odborníků miliardu. Poškozeno bylo i vedení vysokého napětí na hranicích mezi ČR a Slovenskem, kvůli spadlým vodičům byla přibližně na jeden den uzavřena dálnice D2 u Břeclavi. Dlouhodobější potíže způsobilo tornádo na železnici, kde živel zdemoloval sloupy a trakční vedení na trati mezi Břeclaví a Hodonínem, Správa železnic vyčíslila škody na 320 milionů korun. Týden po tornádu mohly na obou kolejích koridoru začít jezdit vlaky tažené dieselovými lokomotivami.

Podle expertů by se tornádo pro pojišťovny mohlo stát třetí až čtvrtou nejnákladnější živelní pojistnou událostí od vzniku ČR v roce 1993. „Červnové tornádo se rozsahem škod na majetku, které jsou nyní odhadovány už na téměř tři a půl miliardy korun, dostalo vysoko na žebříčku největších škod z živelních událostí posledních dvaceti let. Větší škody za sebou zanechaly v minulosti jen troje rozsáhlé povodně,“ uvedla v říjnu mluvčí České asociace pojišťoven Veronika Nová. Dosud mají nahlášeno škod přes 9400 za 3,21 miliardy korun.

Oběti a zranění

Na následky zranění způsobených tornádem zemřelo šest lidí, mezi nimi bylo i dvouleté dítě. Několik dalších zraněných bylo ve vážném stavu převezeno do nemocnic nejen v ČR, ale i v Rakousku, kam je dopravily rakouské vrtulníky (ty české nemohly v tu dobu kvůli silnému větru vzlétnout). Počet ošetřených se pohybuje v nižších stovkách, kromě lidí zraněných přímo při tornádu byli mezi nimi i ti, kteří se zranili při odklízení trosek.

Hejtman JMK Mgr. Jan Grolich

Ani sochy nezůstaly ušetřeny

Obec Hrušky

Foto: Tisková zpráva JMK

Pomoc

Bezprostředně po tornádu se do postižených obcí začali sjíždět dobrovolníci, kteří pomáhali zejména s odklízením trosek. V místě byli také nasazeni hasiči a vojáci s technikou. První dny po tornádu v místě působilo denně 1 200 až 1 300 hasičů, po třech týdnech jich zbyla necelá stovka, která prováděla zbylé demolice domů. Hasiči s prací na místě skončili koncem července. Vláda také schválila nasazení až tisícovky vojáků, v místě jich pomáhalo několik stovek, hlavní část s těžkou technikou skončila práci 8. srpna, část vojáků pomáhajících při skladování a distribuci pomoci pak 23. srpna. V terénu bylo také přes 500 policistů.

Tornádo vyvolalo bezprecedentní vlnu solidarity, srovnatelnou s povodněmi v letech 1997 a 2002. V několika sbírkách, vyhlášených na pomoc lidem postiženým řáděním tornáda, se sešlo celkem asi jeden a čtvrt miliardy korun. Lidé mohli posílat peníze i konkrétním postiženým rodinám, přispívali také podnikatelé. Do září bylo z největších sbírek vyplaceno přes 600 milionů korun.

MND Hodonín
Foto: Tisková zpráva JMK

Hejtman JMK Mgr. Jan Grolich

Bezprostřední řešení krytí střech

Sbírky se organizovaly i na místní a krajské úrovni. Například břeclavští radní rozeslali do listopadu obcím postiženým červnovým tornádem 8,75 milionu korun, které dárci zaslali do sbírky na transparentní účet města. Veřejná sbírka Jihomoravského kraje fungovala od 26. června, tedy dva dny po tornádu a skončí 31. prosince. Nyní je v ní přes 92 milionů.

Moravská Nová Ves – hřbitov
Foto: Tisková zpráva JMK

Moravská Nová Ves – obecní úřad

Moravská Nová Ves – kostel

Pro postižené lidi, ale také obce nebo Jihomoravský kraj, byly připraveny i vládní programy finanční pomoci. Obyvatelé z oblastí zasažených tornádem mohli získat dotaci na obnovu bydlení až dva miliony korun a další tři miliony korun formou zvýhodněného úvěru na 30 let s jednoprocentním úrokem. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v říjnu oznámilo, že na obnovu bydlení po tornádu lidé z programu Živel zatím získali zhruba 107,6 milionu korun a dalších 35,5 milionu korun na zálohy na demolice. Smlouvy mělo k říjnu uzavřeno 515 žadatelů v částce přibližně 701 milionů korun.

V polovině října skončil i dotační program Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro podnikatele Pomoc po tornádu. Z dotačního titulu mohli podnikatelé z tornádem zasažených oblastí získat 50 000 až jeden milion korun na obnovu nebo nákup nového majetku. Na podporu je pro ně bylo připraveno 200 milionů korun. MPO z programu Pomoc po tornádu proplatilo 172 žádostí za 79 mil. Kč.

Snímek z polární družice NOAA-19 z 24. 6. 19:10 SELČ (17:10 UTC) zobrazující bouře nad naším územím a jeho bezprostředním okolí
Obytný dům v Mikulčicích byl tornádem zcela rozmetán
Reálné foto tornáda 24. 6. 2021
Zdroj: Souhrnná zpráva ČHMÚ

Vláda rovněž připravila dotační titul pro obce, původně v něm bylo připraveno 420 milionů korun, v půlce září rozhodl kabinet o navýšení částky na 888 milionů. Obce by mohly získat dotace až do 90 procent skutečně vynaložených nákladů (procento pomoci určuje velikost obce, menší mají relativně větší nárok), kraj až 60 procent.

Podpora putuje i zemědělcům, a to v rámci krizového programu, který se již v minulosti použil při suchu nebo jarních mrazech. Pro postižené tornádem nebo bouřemi a krupobitím vláda určila miliardu korun, v listopadu ale schválila, že část těchto peněz půjde na jiné účely, a částka se snížila na zhruba 600 milionů korun. Státní zemědělský intervenční fond určil k vyplacení 627 milionů.

Ukázka změny směru a rychlosti větru s výškou, tzv. vertikální střih větru
Radarová data z 18:50 SELČ (16:50 UTC) (nahoře) a 19:20 SELČ (17:20 UTC) (dole)
Snímek radarové odrazivosti (vlevo) a radiální rychlosti (vpravo) na jihu Moravy 19:20 SELČ (17:20 UTC) 24. 6. 2021
Zdroj: Souhrnná zpráva ČHMÚ

Nadace Via a Člověk v tísni na začátku listopadu oznámily, že lidem z obcí postižených tornádem na Břeclavsku a Hodonínsku vyčlenily příspěvek na obnovu živnosti, dílny nebo zahrady, v grantové výzvě 15 milionů korun. Státní podnik Lesy České republiky (LČR) oznámil v polovině listopadu, že zatím lidem postiženým na Jižní Moravě červnovým tornádem vyplatil pomoc 34,5 milionu korun. Lesníci také nechali pro Jižní Moravu nařezat 1 800 metrů krychlových dřeva na nové krovy a lidem poslali 1 900 metrů krychlových palivového dřeva.

Zastupitelé Jihomoravského kraje schválili v rozpočtu na rok 2022 v polovině prosince, že na řešení následků tornáda rozdělí kraj 90 milionů korun z transparentního účtu. Z toho 65 milionů dostane pět nejvíce zasažených obcí, 25 milionů si kraj ponechá na obnovu vlastního poničeného majetku. Z finančních darů v celkové hodnotě 30 milionů korun, které se sešly na běžném účtu kraje, pak obce obdrží deset milionů. Kraj je rozdělí rovným dílem po dvou milionech korun.

Detail zdevastovaného domu
Zdroj: Souhrnná zpráva ČHMÚ

Patrový obytný dvojdům obce Lužice

Devastující poškození budov zemědělského podniku na okraji Moravské Nové Vsi

Drtivá většina poškozených domů na Břeclavsku a Hodonínsku měla opravenou střechu do konce roku 2021. Rekonstrukci interiérů ovšem brzdil nedostatek řemeslníků a majitelé domů postupovali v opravách podle individuálních možností. Jednotlivé radnice také postupovaly podle aktuálních možností v dalších opravách škol, kostelů, hřbitovů, zdravotních středisek a sportovních areálů. Práce stále pokračují. Když v únoru se zástupci obcí a kraje jednali o pokračování státní pomoci členové vlády, šla řeč především ohledně možnosti prodloužení platnosti některých dotačních titulů, zejména programů Ministerstva pro místní rozvoj, jako je program Obnova obecního a krajského majetku. Tématem bylo také odstranění následných škod, které vznikly třeba zásahem jednotek hasičů nebo jiných záchranných jednotek při poskytování pomoci a následném odstraňování následků řádění tornáda například na silnicích, chodnících a další infastruktuře a na které se nevztahovaly spuštěné programy.

Pomoc od státu

Například obyvatelé zasažených oblastí mají stále možnost žádat o dotaci na obnovu bydlení/domů v programu Živel. Administraci má na starost Státní fond podpory investic, eviduje 956 žádostí za 1,2 miliardy korun.

Mikulčice – zde například 75 % rodin, které měly poškozený dům, už bydlí ve svém.
Lužice – narušeno 200 domů (7 úplně zdemolováno; asi 12 až 15 hodně poničeno a stále se opravují, rodiny bydlí u příbuzných; 90 % už bydlí, ale třeba v interiéru stále ještě něco opravují, skryté vady apod.).

Červnové tornádo si vyžádalo šest životů a poničilo 1 200 domů. Z toho 200 muselo jít k zemi. Celkové škody přesáhly 11 miliard korun, z toho na majetku obcí a kraje činily škody 1,5 miliardy korun. Poškození na škody čerpali peníze z pojištění, dotací od státu nebo z veřejných sbírek. Ve sbírkách se sešla více než miliarda korun.

Osobní automobil v pásu křovin, části motoru byly nalezeny o několik set metrů dále v poli
Pohled na obec Mikulčice z leteckého průzkumu 25. 6. 2021
Ukázka působení rychle letících projektilů zaražených do stěn poničené budovy
Zdroj: Souhrnná zpráva ČHMÚ

Zastupitelé Jihomoravského kraje schválili v rozpočtu na rok 2022 v polovině prosince, že na řešení následků tornáda rozdělí kraj 90 milionů korun z transparentního účtu. Z toho 65 milionů dostane pět nejvíce zasažených obcí, 25 milionů si kraj ponechá na obnovu vlastního poničeného majetku. Z finančních darů v celkové hodnotě 30 milionů korun, které se sešly na běžném účtu kraje, pak obce obdržely deset milionů – kraj je rozdělil rovným dílem po dvou milionech korun.

Končit se má něčím pozitivním

Naše povídání chce v tom nejlepším slova smyslu „udržet a zakonzervovat“ to dobré, co doba po tornádu přinesla, a to jak v mysli, tak i v srdcích všech, kterým není osud jiných lhostejný. Jižní Morava to zdaleka nemá za sebou, dům nebo věž kostela nepostavíte za týden, rodící vinohrad a vzrostlé stromy potřebují také svůj čas. Stejně tak obtížně odstraníte šrámy na fasádách i na duších lidí zasažených tornádem.

Skoro se nabízí taková otázka zdánlivě vytržená z kontextu, ale položená na odlehčení celého neštěstí. Jak se asi daří psovi, kterého tornádo svým vírem uchopilo před stavením majitelů a nalezen byl potlučený na konci obce. Nejenom že letěl s tímto živlem, který bez obtíží přemísťoval vše včetně aut, ale on to i přežil. Snad se mu daří skvěle a dokáže ten nechtěný zážitek vytěsnit, stejně jako to přejeme všem, které tato hrůza bytostně zasáhla. Když může motor od škodovky, jež může mít bohatě přes 100 kilo, letět několik set metrů od vozu, pak se dotyčný pes, nechtěný letec, narodil na šťastné planetě, pokud se všemi čtyřmi tlapkami vrátil na rodnou zem a živý k tomu. Zaslouží si dozajista titul maskota obce z doby tornáda a vlídné pohlazení včetně skvělého žrádla a občasného psího pamlsku pro radost.

Pohled na supercelu na Hodonínsku 24. 6. 2021, uprostřed obrázku pod základnou oblaku lze rozpoznat nálevku tornáda
Zdroj: Souhrnná zpráva ČHMÚ

Lidská paměť je chytře uzpůsobena, dokáže milosrdně ohladit hrany tomu, co je zlé a těžké pro naši psychiku a zanechat tam spíše to dobré. Tak hlavně to dobré nezapomeňme!

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie, část textů Souhrnná zpráva k vyhodnocení tornáda na jihu Moravy 24. 6. 2021. Na přípravě se podíleli: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ), Amatérská meteorologická společnost, z. s. (AMS), Amper Meteo, s.r.o., zástupci European Severe Storms Laboratory (ESSL), Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK), METEOPRESS, spol. s r. o., Letecký ústav Vysokého učení technického v Brně a rakouská národní meteorologická služba (ZAMG) Foto: Lukáš Ronge, Dominik Herka, Tomáš Púčik, David Rýva, Miloslav Staněk, se svolením Tiskového a informačního oddělení ČHMÚ
• Souhrnná data o tornádu za JMK tisková mluvčí Mgr. Alena Knotková, odbor tiskových věcí a marketingu
• Fotografie – https://www.pexels.com
• Fotografie – autor

Tornádo rok poté, speciální reportáže již zítra 24. 6. a 25. 6. 2022 na estav.tv

Po roce jsme se do Mikulčic, Moravské Nové Vsi a do Hrušek vypravili s kamerou, protože katastrofu již lze přetavit do odborné roviny a informace využít pro projektování a novou výstavbu a pro fungování obcí a měst.
Již tento pátek!

Mikulčice, foto redakce

Moravská Nová ves, foto redakce