Stavební akustika v praxi: Jaké hodnoty neprůzvučnosti lze skutečně očekávat?
Stavební akustika je klíčovým faktorem při navrhování konstrukcí, které mají zajistit kvalitní zvukovou izolaci. Jak správně posuzovat zvukově-izolační vlastnosti stavebních materiálů a jaké jsou rozdíly mezi laboratorními a reálnými hodnotami neprůzvučnosti?
Stavební akustika byla jedním z témat konference Xella Dialog 2024, kde o ní hovořila Ing. Zuzana Fišarová z Ústavu pozemního stavitelství Fakulty stavební VUT Brno. Ve své prezentaci představila výsledky měření akustických vlastností konstrukcí a zaměřila se mimo jiné na vzduchovou neprůzvučnost stěn z vápenopískových tvárnic Silka. Zdůraznila, že laboratorní hodnoty představují ideální podmínky, které nezahrnují další cesty přenosu zvuku, a projektanti by k nim měli přistupovat s tímto vědomím. Tématu akustiky se na konferenci věnoval také Ing. Jakub Hergezel, manažer pro klíčové projekty společnosti Xella.
Společnost Xella přistupuje k problematice jinak, protože ví, že na stavbě v praxi to vypadá úplně jinak než v laboratoři. „Proto jsme se před několika lety rozhodli, že si necháme zpracovat expertní posudek, kde využijeme přesné výpočty a zároveň naše zkušenosti ze staveb a budeme našim zákazníkům v podkladech poskytovat hodnoty vzduchové neprůzvučnosti, které budou oproti těm ideálním hodnotám ponížené. Jsou to totiž hodnoty, které naši zákazníci s velkou pravděpodobností dosáhnou v reálu na stavbě, pokud tedy neudělají nějakou hrubou chybu při realizaci. Jen pro ukázku uvádím několik našich výrobků vápenopískových tvárnic Silka a u nich hodnoty vzduchové neprůzvučnosti, které prezentujeme v našich podkladech,“ uvedl v průběhu prezentace Jakub Hergezel.
Dobrým příkladem, ilustrujícím konkrétní srovnání hodnot udávaných společností Xella se skutečně dosaženými parametry na stavbě, může být objekt nového rezidenčního bydlení Ponavia v Brně. Jedná se o třetí etapu, ve které vzniklo 72 nových bytů. I zde investor dbal na vysoký akustický standard, a proto zde byly pro svislé zděné konstrukce použity tvárnice Silka Tempo v tloušťce 240 mm.
Na objektu Ponavia byla pomocí všesměrového zdroje zvuku a mikrofonu měřena vzduchová neprůzvučnost stěnové konstrukcí, konkrétními měřenými veličinami pak byly hladina akustického tlaku A ve vysílací i přijímací místnosti – Lp1 [dB] a Lp2 [dB], hluk pozadí – B2 [dB], doba dozvuku T20 (T30) [s], objem přijímacího prostoru V2 [m3] a plocha společné části dělící konstrukce S2 [m2].
Obr. 1 Vysílací místnost – úloha č. 1
Obr. 2 Přijímací místnost – úloha č. 1
Kvalitu takto zjištěné vzduchové neprůzvučnosti pocítí například sousedi ve formě zvuků šířících se přes stěnu, v podobě rozhovorů sousedů, zvuků televize, hluku od dětí a podobně. Zvuk se na stavbě šíří jak samotnou stěnou (to na obrázku ukazuje vodorovná šipka), tak okolo stěny všemi navazujícími konstrukcemi a detaily. V praxi se tak při měření používá všesměrový zdroj hluku, což je koule s reproduktory a analyzátory zvuku s mikrofonem. Měří se hladina akustického tlaku ve vysílací místnosti se zdrojem, v přijímací místnosti bez zdroje hluku. Dále je pak důležitý hluk pozadí v místnosti, to znamená hluk, který naměříme při vypnutém zdroji a který může přicházet například zvenku od dopravy. Jedná se o hluk, který v lokalitě existuje a nelze jej jednoduše vypnout. Měřila se i doba dozvuku, která definuje pohltivost prostoru. Dál je třeba znát objem prostoru a plochu společné dělící konstrukce.
Měření se zaměřilo na mezibytové stěny a vybrané byly takové, u kterých byl předpoklad získat jak nejlepší, tak i nejhorší výsledky. Konkrétně byly tyto stěny vyhotoveny z velkoformátových vápenopískových tvárnic Silka Tempo 240. Z technické specifikace společnosti Xella lze získat laboratorní hodnotu vzduchové neprůzvučnosti 57 dB. Po započtení nejběžněji užívané hodnoty korekce k1 pro vedlejší cesty 2 dB lze získat očekávaný výsledek stavební vzduchové neprůzvučnosti 55 dB, samozřejmě za předpokladu správného provedení.
Zuzana Fišarová také připomněla, že závazné požadavky na konstrukci stěny jsou dány v ČSN 730532. Vždy závisí na typu chráněného prostoru a hlučného prostoru, konkrétně je u novostavby požadavek na vzduchovou neprůzvučnost mezibytové stěny 53 dB a více.
Výsledky měření překonaly předpokládané hodnoty
Dvě stěny dosáhly lepších hodnot než na základě teoretického výpočtu. Třetí stěna se pak rovnala teoretickému předpokladu. Všechny tři stěny pak dosáhly lepších výsledků než výpočet dle technických podkladů, které využije většina projektantů a specialistů pro své posouzení. Závěrem lze konstatovat, že všechny měřené konstrukce Rezidence Ponavia III, realizované z vápenopískových tvárnic Silka Tempo 240, splnily závazné požadavky normy, a to s rezervou. „Musím ještě zdůraznit, že rezerva u splnění požadavků na bytové domy nebývá vůbec běžná. Požadavky jsou velmi přísné a pokud má být použilo principu jednoduché stěny, to znamená většinou nějaké formy jednovrstvého zdiva, tak větší rezervy při rozumných tloušťkách často nelze dosáhnout. Současně z výsledků vyplynulo, že technické listy společnosti Xella jsou možná i lehce podceněny a poskytují data méně příznivá pro tvárnice Silka. Toto však vždy souvisí na zabudování do konstrukce a vůbec s postojem, který firma zaujímá k prezentaci svých dat,“ konstatovala v závěru této části své prezentace Zuzana Fišarová.
Celou prezentaci Jakuba Hergezela a Zuzany Fišarové, jakož i další části on-line konference Xella Dialog 2024, můžete shlédnout na www.xella-dialog.cz.
Kompletní stavební systém Ytong nabízí ucelené řešení celé hrubé stavby i povrchových úprav. Zahrnuje tepelněizolační řadu tvárnic Lambda YQ, s níž je možné dosáhnout hodnot pasivní výstavby i jednovrstvým zděním bez zateplování.
