Nový stavební zákon: Malé stavební úřady budou nadále u obcí

Ministerstvo pro místní rozvoj upraví návrh stavebního zákona tak, že úředníci odpovědní za stavební řízení v obcích nebudou převedeni do nového státního modelu. Původně mělo pod stát přejít 13.500 úředníků, nyní to bude asi 7000. Novinářům to po včerejší schůzce s premiérem Andrejem Babišem a šéfem Svazu měst a obcí Františkem Luklem řekla ministryně Klára Dostálová (za ANO). Podle Lukla je ústupek kompromisem i pro ostatní kritiky nové právní úpravy. Starostové obcí změnu v návrhu zákona vítají.

Zákon by měl nově zachovat stavební úřady na úrovni obcí. "Pro běžného občana by zůstalo vše tak, jak je, první bod, se kterým by komunikoval, by byl obecní stavební úřad," uvedla Dostálová. Dál by ale rozhodovaly státem řízené krajské úřady a centrála. Rovnou na úrovni státu by se měly řešit liniové a velké veřejně prospěšné stavby.

Původní návrh kritizovalo ministerstvo vnitra pro vysoké náklady se stěhováním úředníků a archivů. "Stavební úřady zůstanou ve spojeném modelu státní a veřejné správy, nová státní stavební správa zajistí integraci razítek. Stavební zákon se pohnul správným směrem," kvitoval dnešní dohodu na twitteru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Babiš podle Dostálové trvá na tom, aby zákon, který má zjednodušit a urychlit povolování staveb, vstoupil v platnost 1. ledna 2021. Připomínky ke svému návrhu chce ministryně vypořádat do konce března. Svaz měst a obcí po dnešním jednání netrvá na stažení návrhu, stačí mu dopracování.

MMR, které za zákon odpovídá, podle některých analytiků během přípravy zákona slučovalo pojmy platnost a účinnost zákona. Často se objevovalo, že zákon má být od roku 2021 platný a zároveň účinný. To podle odborníků u tak složité právní normy nelze. U občanského zákoníku to byly zhruba dva roky. Dostálová minulý týden ČTK sdělila, že nový stavební zákon má být účinný až od poloviny roku 2023. Přechodná doba bude sloužit k seznámení se zákonem.

Starosta Kuřimi na Brněnsku změnu v návrhu vítá. "Moje hlavní námitka k návrhu byla, že likviduje fungující model smíšené veřejné správy. Zásadní je, aby pod obcemi zůstalo územní plánování. Vydělení plánování liniových staveb pod speciální úřad je ale podle mě krok správným směrem," uvedl Drago Sukalovský (Kuřimská občanská liga). Kompromis vítá i starosta Hejnic na Liberecku Jaroslav Demčák (Starostové pro Liberecký kraj). Původní návrh považuje za nesmyslný, hrozilo podle něj, že ve stavebním řízení budou rozhodovat lidé neznalí místních poměrů a věc to místo slibovaného zjednodušení zkomplikuje.

Problém ve výlučném centrálním rozhodování viděl i Jan Kuchař (Sdružení PRO), starosta Františkových Lázní. "To, že část zůstane na městě, bych určitě uvítal, protože se ucházíme o zapsání na seznam UNESCO, a to by mohl být pro ně problém," řekl Kuchař. Podle Lukla obcím zůstanou archivy obecních stavebních úřadů. Památkáři budou mít hlavní slovo v rozhodování o stavebním povolení u národních kulturních památek, rezervací a památek pod ochranou UNESCO.

"V ochranných zónách, do kterých spadá největší množství projektů, budou památkáři zahrnuti pod nejvyšší stavební úřad. Hlavně kvůli tomu, aby byly dodrženy lhůty a umožněna zastupitelnost úředníků," dodala Dostálová. "Mám ujištění, že stanoviska památkářů budou závazná a že naše připomínky budou zapracovány," řekl k dohodě ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). V ochranných zónách, které chrání širší okolí rezervací - u rezervace v centru Prahy například na Pankráci, nebude stanovisko památkářů závazné, budou se jen moci vyjádřit, dodal Zaorálek. "To je od nás ústupek," konstatoval.