Průmyslový palác vyhořel v říjnu 2008, jeho obnova začala po téměř 14 letech
Pražský Průmyslový palác tvoří již od roku 1891 dominantu pražského Výstaviště v Bubenči. Od roku 2008 bylo ale jeho západní křídlo jen plátěné provizorium a architektonická památka tak ztratila svou majestátní symetrii. Část památky tehdy zničil požár, který vypukl 16. října 2008 v jednom z výstavních stánků.
Nedbalostí vzplály zapomenuté věci na zapnutém elektrickém vařiči. Rekonstrukce památky začala kvůli rozličným komplikacím až v únoru 2022 a měla původně skončit loni, nakonec se kvůli zjištěnému horšímu stavu památky protáhla do letošního roku.
Požár v paláci v polovině října 2008 dosáhl obrovských rozměrů, likvidovaly ho přes dvě stovky hasičů, kteří oheň dostali pod kontrolu zhruba za hodinu a půl. Před zničením se jim podařilo zachránit jen střední a východní část paláce. Škoda dosáhla přibližně miliardy korun a požár se tak zařadil mezi nejničivější polistopadové události svého druhu. Viníka se nepodařilo vypátrat.
Ihned po požáru prohlásil tehdejší pražský primátor Pavel Bém, že bude prosazovat znovuvybudování paláce, trvalo ale dva roky, než než Praha vyhlásila na jeho dostavbu architektonickou soutěž, ze které vyšel vítězně návrh architekta Jakuba Ciglera, který počítal i s výraznými úpravami okolí. V roce 2013 ale hlavní město tyto plány odložilo a trvalo dalších pět let, než se plány na skromnější obnovu Průmyslového paláce podařilo dovést do stadia projektu. Pražští zastupitelé rozhodli v roce 2018 o vypsání zakázky, vedení města ji ale v říjnu 2019 zrušilo, neboť byla vypsána chybně. Oprava se tak opět zpozdila. Úsilí o obnovu paláce provázely v minulosti i další problémy. Město se mimo jiné soudilo o peníze z pojistky po požáru.
Kompletní rekonstrukci paláce nakonec zahájilo konsorcium Společnost pro Průmyslový palác vedené Metrostavem až v únoru 2022. Předložilo projekt na vybudování repliky vyhořelého křídla, vybavené moderními technologiemi. Opravy měly původně skončit v roce 2025, v jejich průběhu se však ukázalo, že celkový stav památky je horší, než se předpokládalo, takže se práce protáhly.
V říjnu 2023 vztyčili dělníci při opravách první čtyři oblouky ocelové konstrukce levého křídla. O rok později se na střechu střední části paláce vrátila opravená 26 tun těžká konstrukce hodinové věže. Loni dostalo levé křídlo novou střechu a okna, do kterých se vrátily zrenovované vitráže. Jejich opravu měla na starosti sklárna z Nového Boru, která práce na obnově zahájila rok předtím. Nyní se památka otevře veřejnosti při komentovaných prohlídkách od 25. září do 11. října. Podle dřívějších informací obchodního oddělení VP by se v Průmyslovém paláci měl v roce 2027 uskutečnit veletrh Svět knihy.
Průmyslový palác, běžně označovaný za secesní, ve skutečnosti ale vystavěný spíše ve slohu zvaném historismus, je dílem architektů Bedřicha Münzbergera, mimo jiné autora Palackého mostu a později spoluautora prvního systému památkové péče v Čechách, a Františka Prášila, projektanta Petřínské rozhledny. První Münzbergerův návrh na zděný objekt přitom komitét výstavy zamítl, projekt železného paláce však již "lehkostí a elegancí v kompozici každého překvapil". Palác vznikl pro Jubilejní výstavu v roce 1891. Její budovatelé postavili objekt za necelých devět měsíců, a to je ještě zdržela povodeň v září 1890, která zatopila dvě třetiny budovaného výstaviště.
Podívejte se na reportáž o obnově vitáží průmyslového paláce
Díky Průmyslovému paláci vznikla v českých zemích vůbec první montovaná ocelová konstrukce kombinovaná se sklem. A aby kovová struktura stavby nevypadala jen tak "užitkově", reprezentativní eleganci dodaly paláci zděné fasády a čtyři pylonové věže v rozích střední části. Nad ní se klenula střešní kopule, z níž stoupala k nebi věž s hodinami, uprostřed ve volném prostoru pak vede k vrcholu točité schodiště. Špička střední věže sahala až do výšky 51 metrů nad zemí.
Vnější výzdobu zděné architektury s historizujícím dekorem navrhoval v roce 1891 Bedřich Ohmann, v roce 1899 ji doplnil Alois Dryák. Průčelí původně zdobil portál se sochami českých velikánů, v křídlech byly busty významných českých techniků. Vnitřní úprava byla dílem architekta Josefa Fanty, na výzdobě se podílel i Mikoláš Aleš. Kvůli ceněné autentické ocelové konstrukci byl Průmyslový palác zapsán jako součást Výstaviště na seznam kulturních památek.
Poúnorový komunistický režim dal paláci nejen přídomek "sjezdový", protože se v něm konala výroční setkání strany, ale také je mezi roky 1952 až 1954 výrazně přebudoval. Podle projektu architekta Pavla Smetany byl vstupní portál zbaven dekorací (zadní portál ale zůstal v původní podobě), přistavěly se nové klenby. Královskou korunu na věži vystřídala rudá hvězda. Jako součást Parku kultury a oddechu Julia Fučíka také stále hostil velké výstavy, koncerty a další akce.