Koncepce sociálního bydlení prý nepřinese zásah v působnosti obcí

Na investice do vytvoření minimálně 5000 bytů ministerstvo počítá s využitím 7,5 miliardy korun z unijních zdrojů. Zástupci ministerstva to uvedli v týdnu na veřejném slyšení k petici Svazu měst a obcí, která se týkala veřejného pořádku a sociální stability.

Reagovali tak na požadavky petice, aby finanční prostředky na sociální bydlení byly hrazeny ze státního rozpočtu a aby budoucí zákon o dostupném sociálním bydlení nezasahoval do ústavně zaručené samostatné působnosti územní samosprávy.

Pro zajištění péče o lidi sociálně vyloučené by podle ministerstva měla být určena nová sociální služba s vazbou na zákon o dostupném bydlení, v kompetenci by ji měly mít kraje. Koncepce počítá s tím, že bude nutné posílit finančně výdaje na sociální práce na kvalifikované pracovníky. Koncepce by měla být podle ředitele odboru sociálních služeb ministerstva Davida Pospíšila předložena vládě do konce února a zákon o dostupném bydlení by pak měl platit od roku 2017.

Koncepce předpokládá, že potřební v tísni by podle své situace měli mít možnost získat krizové bydlení, sociální byt či dostupný byt. Krizové bydlení by podle dřívějšího vyjádření náměstkyně ministryně práce Zuzany Jentschke Stöcklové (ČSSD) mělo být "něco mezi noclehárnou a azylovým domem". Lůžko či pokoj v něm by mohli dostat lidé, kteří nemají kde bydlet. Zůstat by v něm mohli maximálně šest měsíců, pak by měli postoupit do dalšího stupně. Celou dobu se jim budou věnovat sociální pracovníci.

Sociální bydlení by představovalo jednodušší byty s nižším standardem. I tady by se lidem věnovali sociální pracovníci. Posledním stupněm by měl být dostupný byt, tedy běžný byt k trvalému bydlení. Obec by s člověkem uzavírala smlouvu na dva roky. Jedenkrát ročně by se ale příjem rodiny znovu posuzoval. Pokud by se zvýšil, bylo by možné zvednout o něco nájem. Když se situace lidí zlepší, obstarají si na trhu svůj byt.