V Dejvicích se otevřela budova vědeckého ústavu za miliardu

Stavbu, která i s vybavením stála více než miliardu korun, otevřeli v pražských Dejvicích. Ústav se proslavil díky unikátnímu výzkumu chemika Antonína Holého, po němž bude budova pojmenována. Příjmy z Holého patentů tvoří dodnes významnou část rozpočtu instituce. Ústav byl proto schopen stavbu i rekonstrukci vědeckého areálu financovat z vlastních zdrojů a bez dotací.

Předseda AV ČR Jiří Drahoš ocenil výjimečnou architekturu a stavbu "organického designu pro organickou chemii". "Je výjimečná, že se stavěla za peníze ústavu. Nebylo třeba sahat ani do státní pokladny i příspěvek z centra Akademie věd byl marginální," řekl Drahoš při zahájení. Je to podle něj příběh, který se bude těžko opakovat, výjimečný i ve světovém měřítku. "Neznám žádnou jinou instituci, která by s vynaložením tak malých prostředků na výzkum profesora Holého získala tak hodně peněz komercializací," dodal.

O vznik jednoho z nejmodernějších evropských pracovišť se zasloužil také bývalý ředitel ústavu Zdeněk Havlas. "Bez jeho odvahy by se budova nikdy neotevřela," poděkoval mu za jeho vizionářskou roli současný ředitel Zdeněk Hostomský. Architektonické studie se začaly připravovat před pěti lety. Dnešního otevření se zúčastnila řada osobností české vědy včetně manželky zesnulého profesora Holého.

Areál ústavu, jenž se zaměřuje na základní výzkum v oblasti organické chemie a biochemie s aplikací v lékařství a životním prostředí, stále prochází postupně celkovou rekonstrukcí za přibližně dvě miliardy Kč.

Architektonický návrh "květáku", jak budově přezdívají zaměstnanci, vytvořilo studio VPÚ Deco Praha pod vedením architektů Ivana Šroma a Kateřiny Maškové. Design objektu, do něhož se vejde na 130 zaměstnanců, byl vybírán s ohledem na maximální využití prostor areálu a funkci. Organický tvar má racionální důvod, je výsledkem světelně-technických studií, aby budova byla co největší a co nejméně si stínila s prvorepublikovou budovou. "Tento tvar je fúzí architektonické ideje a exaktního světelně-technického posouzení," řekl Šrom.

Moderní laboratoře jsou postaveny na nejvyšší technické úrovni a s minimální energetickou náročností pro celou budovu. Ve třech nadzemních podlažích budovy je například 18 velkých laboratoří a stejný počet vyhodnocovacích pracovišť; zabírají až 1136 metrů čtverečních. "Přínos je veliký určitě. Jsme celá skupina na jednom místě a nejsme rozmístěni v různých částech budovy tak, jako to bylo ve staré. A hlavně, máme k dispozici moderní vybavení, a ne prostory, kde byly stoly z 50. let," ocenil nové pracoviště chemik Petr Polášek.

Páté ustupující patro nabízí střešní zahradu a s historickou budovou ho propojuje most. Tři suterény s více než čtyřmi tisíci metry čtverečních slouží technickému zázemí celého areálu, například knihovně, skladům chemikálií i garážím. Rozpočet nejbohatšího tuzemského ústavu se pohybuje ročně kolem půl miliardy korun. Tvoří ho zhruba z poloviny dotace a granty, zbytek jsou vlastní peníze. Příjmy z některých patentů profesora Holého mají za tři roky skončit, vedení ústavu se proto zaměřuje na další projekty s komerčním potenciálem.