Náklady na nařízené demolice staveb by měl hradit a vymáhat stát
Náklady na demolice staveb, které ohrožují své okolí a jejichž odstranění nařídil stavební úřad, by v budoucnu mohl hradit stát. Tyto náklady by pak zpětně vymáhal po vlastnících staveb.
Počítá s tím pozměňovací návrh k novele stavebního zákona, který dnes přijal senátní ústavně právní výbor. Hlasovali pro něj všichni přítomní členové výboru. Podle dosavadního znění zákona demolici hradí a náklady pak vymáhá ta obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem.
"Jde o stavby, které ohrožují zdraví nebo životy lidí, které jsou tedy svým stavem nebezpečné a které mohou skutečně ohrozit například kolemjdoucí nebo někoho jiného," řekl náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. Návrh se týká staveb, u nichž stavební úřad nařídil odstranění, ale jejich vlastník se k tomu nemá.
Pod slovem "stát" se podle Kalouse rozumí ministerstvo financí, které spravuje státní pokladnu. Podstatné však podle něj je, že se tyto náklady projeví ve státním rozpočtu a ministerstvo financí je bude muset najít.
Stejné doporučení jako ústavně právní výbor přijal i senátní výbor pro územní rozvoj a veřejnou správu a také senátní hospodářský výbor. Pokud se s tímto pozměňovacím návrhem ztotožní celý Senát, vrátí se zákon zpět sněmovně. Senát se má stavebním zákonem zabývat na schůzi, která začne ve středu.
Novela má za cíl zejména zjednodušit proces povolování staveb. Například rozšiřuje výčet případů, kdy se nevyžaduje územní rozhodnutí, ani územní souhlas. Také zvyšuje některé poplatky, které s povolováním staveb souvisí.
Aktualizace 18. 7. 2012:
Náklady na nařízené demolice staveb, které ohrožují okolí, by měl podle Senátu místo obcí zaplatit stát, který by sumu zpětně po vlastníkovi stavby vymáhal. Horní komora parlamentu dnes tuto úpravu zanesla do novely stavebního zákona. Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský se proti změně postavil. O senátní verzi novely tak rozhodne sněmovna.
"Jako člen vlády nemůžu souhlasit, že budou nějaké další náklady na státní rozpočet," uvedl Jankovský. Náklady na demolici by měla podle platného zákona hradit a vymáhat obec, jejíž stavební úřad o zbourání budovy rozhodl. Pro obce to ale znamená výdaje v řádu až desítek milionů korun, na které nemají, podotkl senátor ODS Pavel Eybert.
Ministerstvo financí zatím podrobnosti tohoto návrhu nezná, ale ještě než se jím bude zabývat Poslanecká sněmovna, zaujme k němu své stanovisko, sdělil ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. "Obecně platí, že současná situace rozpočtu neumožňuje výrazné navyšování výdajů státu," uvedl mluvčí.
Změnu podpořil předseda senátorů ČSSD a bohumínský starosta Petr Vícha, podle něhož je rozhodnutí o demolici výkonem přenesené působnosti státní správy.
Novela má za cíl zejména zjednodušit proces povolování staveb. Rozšiřuje výčet případů, kdy se nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas. Zpřesňuje také postup při vedení zjednodušeného územního řízení. Současně zkracuje některé lhůty v územním plánování. Má umožnit lidem, aby připomínkovali návrhy územních plánů už v takové fázi, kdy to dosud možné nebylo. Změna má posílit také pozici vlastníků pozemků dotčených územním plánem.
Norma má rovněž zvýšit některé správní poplatky. Stavební povolení pro bytový dům s nejvýše třemi byty má stát 5000 místo dosavadních 300 korun, stavba garáže pro maximálně tři vozy pak tisícikorunu místo tří set korun. Obcím pak novela prodlužuje termín pro přijetí územních plánů z roku 2015 do roku 2020. Umožní jim tak do osmi let postavit některé stavby i bez územního plánu.
Podrobnosti o změnách v novele stavebního zákona přineseme na TZB-info v průběhu srpna.
