Trápí vás orosená okna? Kvalitními okny proti kondenzaci vlhkosti

Jak vlastně kondenzace vzniká? Kondenzace, nebo chcete-li rosení, vznikne tehdy, když se teplý a vlhký vzduch střetne s chladnějším povrchem. V případě oken může být příčin hned několik. Ale dobrou zprávou je, že ve valné většině případů nejsou na vině okna samotná (naopak je to známkou toho, že okna dobře těsní), jako spíš způsob jejich užívání.

Odkud se bere

Abyste mohli s kondenzací účinně bojovat, musíte nejprve zjistit, kde vzniká. Z tohoto pohledu rozlišujeme čtyři možné příčiny a začneme u těch méně častých:

• Rosení okenních skel z vnější strany je signálem, že okna mají vynikající tepelně-izolační vlastnosti. Venkovní sklo se v danou chvíli ochlazuje víc, než je teplota okolí, a neohřívá se prostupem tepla z vnitřku ven. Nejedná se tedy o závadu, ale o přirozený jev v důsledku proměnlivého venkovního počasí, kterému těžko poručíme.
• Rosení v meziskelním prostoru znamená, že tento prostor není hermeticky uzavřen, jak by měl správně být, a vniká tam vzduch. Může to být způsobeno prasklinou na skle nebo netěsností rámečku a spojení skel. Každopádně v tomto případě se jedná o závadu na okně, kterou v případě, že jste sklo nebo rámeček nepoškodili sami, ihned reklamujte.
• Rosení rámu ve funkční spáře nebo z vnitřní strany může mít více příčin. Například rosení rámu způsobené špatně provedeným napojením okna na ostění, kde chybí tepelná izolace a tvoří se tepelné mosty. Rám se tak ochlazuje přiváděným studeným vzduchem zvenku a teplý vzduch uvnitř místnosti na něm kondenzuje. Skutečný původ rosení musí odhalit a řešit odborník, který by měl ověřit správnost postupu instalace oken oproti projektu a posoudit, zda okna nejsou pokřivená apod. Další příčinou může být nesprávné větrání, tomu se věnujeme níže. Nicméně rosení rámů je závažný problém. Pokud by kondenzát uvnitř rámu zamrzl, může dojít například k poškození těsnění okna.
• 
  Rosení okenních skel z vnitřní strany bývá nejčastějším problémem. Zejména u novostaveb, ale i při rekonstrukcích starších budov. Na svědomí ho může mít nízká vnitřní povrchová teplota skla a vysoká vlhkost v bytě. U nových oken, která splňují požadavky nejnovějších norem, by k povrchové kondenzaci docházet nemělo. Pokud ano, zamyslete se nad způsobem užívání vnitřního prostoru a nad dodržováním zásad správného větrání.

Pozor na vlhkost

Nejčastější příčinou rosení oken z vnitřní strany je vysoká vlhkost v místnosti. S ní se můžete potýkat nejen u novostaveb, ale i u starších domů nebo dokonce i paneláků. V některých účelových místnostech, jako jsou koupelny nebo prádelny, se s vyšší vlhkostí počítá. I tak byste měli mít při koupání nebo sprchování zavřené dveře, aby se pára zbytečně nešířila po domácnosti, a rámy oken sušit a případně dezinfikovat. Vlhkost zvyšuje také vaření (používejte digestoře), sušení prádla, množství pokojových rostlin atp.

Aby vzduch mohl správně cirkulovat, zdroj tepla by měl být umístěn vždy pod oknem nebo v jeho těsné blízkosti. Pozor na závěsy a žaluzie. Vnitřní žaluzie omezují pohyb vzduchu po skle a mohou vznikat tzv. studené kapsy, v nichž dochází ke kondenzaci. V chladných dnech proto raději žaluzie vytahujte.

Jakkoli se zdá být otázka kondenzace banální, příjemné klima v místnosti je nezbytným předpokladem k tomu, abyste se doma cítili dobře. A nejen to, vlhkost v interiéru má zásadní vliv na kvalitu vašeho zdraví. Přestože hygienické normy tolerují vlhkost v interiéru mezi 30 a 70 %, ideální je 40 %. Dlouhodobá vlhkost vyšší než 50 % už může vyvolávat určité zdravotní komplikace způsobené nadměrným množením bakterií a roztočů nebo růstem plísní.

Tipy pro nákup oken

Zdravotní riziko ale není jediným negativem vyšší vlhkosti v bytě. Je třeba si uvědomit další fyzikální jev, tzv. entalpie. Vzduch nasycený vodními párami totiž potřebuje ke svému ohřátí výrazně vyšší teplotu, než vzduch sušší. Rozdíl potřeby tepla při vytápění místnosti s 45% vlhkostí a 70% vlhkostí může být vyšší i o 20 %.

Odborníci doporučují

Nežádoucí vlhkosti v interiéru tedy zabráníte správným větráním. Vhodný způsob větrání budovy by měl být součástí jejího projektu, neměl by jím být pověřován dodavatel oken. Slyšeli jste už pojmy jako štěrbinové větrání, nárazové nebo příčná ventilace? Možná neslyšeli, ale určitě je znáte. Štěrbinová ventilace je lidově řečeno „ventilačka“, kdy okno pootevřete na úzkou štěrbinu. Pro dlouhé větrání však odborníci tento způsob nedoporučují, protože dochází k výraznému ochlazení okenního ostění a vzrůstá nebezpeční vzniku kondenzační vody, tedy tvoření plísní. Při nárazovém větrání je třeba na krátkou chvíli (4–10 minut) otevřít okno dokořán. Dojde k rychlé výměně vzduchu při minimálních energetických ztrátách. A příčná ventilace je v podstatě průvan, kdy téměř na okamžik (2–4 minuty) otevřete dokořán nejen všechna okna, ale i dveře a průvan vymění veškerý vzduch v prostoru. Tento způsob ventilace je neúčinnější, nestihnou se ochladit stěny a provádět by se mělo několikrát za den. A nezapomeňte před větráním topení buď vypnout, nebo ztlumit na minimum.

Větrání při „zavřeném“ okně

Přestože je valná většina oken vybavena tzv. mikroventilací, tento způsob výměny vzduchu odborníci nedoporučují. A to hned z několika důvodů. Nízká průvzdušnost nezajistí potřebnou výměnu vzduchu v interiéru, ve funkční spáře může vzniknout kondenzát nebo namrzat těsnění. Při otevřené mikroventilaci se navíc snižuje zvukotěsnost okna a, co je podstatné, sníží se celková bezpečnost. V případě vloupání skrz okno v pozici mikroventilace nemáte u pojišťovny šanci na pojistné plnění.

Přesto existují dvě možnosti, jak větrat i při „zavřeném“ okně. Označují se jako větrání štěrbinami integrovanými do výplně stavebních otvorů a vyžadují trvalé zásahy do okna. První z nich je systém větracích kanálků, kdy se do rámu okna vyfrézují otvory, aby jimi mohl vzduch proudit dovnitř i ven. V tomto případě však hrozí riziko vzniku kondenzátu uvnitř rámu, proto ani toto opatření není příliš vhodné. Pokud byste se ho chtěli v budoucnu zbavit, nezbyde vám, než vyměnit celá okna za nová. Nejpokročilejší metodou je použití větrací klapky. Funguje na principu rozdílů tlaků vzduchu. Klapka upevněná na rámu pak působí jako ventil, který umožňuje výměnu vzduchu a tím zabezpečuje stálou cirkulaci v místnosti při zachování důležitých vlastností okna včetně minimalizace tepelných ztrát a zvukového útlumu. Teplý vzduch odcházející z místnosti prochází rámem okna a ohřívá studený vzduch, který přichází zvenku. Jednodušší klapky vymění 5–7 m³ vzduchu za hodinu, modernější klapky umožňují i vlastní nastavení a výměnu 12 až 35 m³ vzduchu za hodinu.

Kvalitními okny proti kondenzaci

Při výběru nových oken dejte přednost kvalitním okenním rámům a zasklení s vyšší tepelnou izolací. Dvojskla jsou ke kondenzaci náchylnější než trojskla, která mají výrazně vyšší vnitřní povrchovou teplotu.

Pamatujte si, že čím nižší hodnota U_w (U_f, U_g), tím menší riziko rosení oken. A totéž platí pro použité komponenty jako distanční rámečky, meziskelní plyn atd. Zejména pro povrchovou teplotu skel má distanční rámeček použitý mezi skly velký význam. Při použití staršího typu hliníkového rámečku je povrchová teplota na styku rámu a zasklení přibližně o 4 stupně nižší, než v případě použití plastového distančního rámečku.

Obecně lze doporučit okenní profily, které umožňují větší hloubku zasklení. Standardem je zapuštění skla kolem 15 mm, kvalitnější systémy počítají se zapuštěním skla do 20–25 mm. Systémy Prestige a Eforte od společnosti Inoutic mají hloubku drážky na zasklení 25 mm, což znamená, že sklo je osazeno v hloubce cca 20 mm, rozdíl tvoří tzv. distanční podložka.

Jak se tedy zbavit orosených oken? Základem jsou kvalitní okna s kvalitním zasklením, která budou zároveň i odborně nainstalována. Pokud se i přesto kondenzace objeví, už víte, že musíte zjistit příčinu. Pohlídejte si vlhkost v interiéru a pravidelně a v dostatečné míře větrejte po celý rok. Pak už vás orosená okna trápit nemusí.