Správná montáž střechy, která má záruku až 50 let

Přednosti ocelových střech jsou známé a v Česku nejsou nijak nové, i když se poslední dobou dostávají více do popředí. Může za to inspirace skandinávskou architekturou, rostoucí podíl lehkých konstrukcí domů ze dřeva a sendvičových panelů a nakonec jejich vysoká životnost, podložená u některých výrobců zárukami v řádu desítek let. Stejně jako u jiných prvků stavby i u plechových střech platí, že klíčová je pro funkčnost a životnost správná montáž. To platí o to více, čím získává na popularitě stavba domů svépomocí.

Krytina Ruukki Classic Filipova Huť. Tak to má vypadat

V minulosti měl zájemce o kovovou střechu zpravidla na výběr jen z pozinkovaného plechu nebo mědi. Měděné střechy přetrvaly dodnes a stále jsou vzhledem ke své ceně spíše raritou. Pozinkovaný plech pak nahradil titanzinek a moderní ocelové krytiny s ochrannými vrstvami na bázi polyesterů a polyuretanů s velmi vysokou životností. Oproti titanzinku mají tu výhodu, že chemicky nereagují s okolními materiály a mají nižší tepelnou roztažnost. Například společnost Ruukki na své střešní krytiny s povrchovou úpravou Pural Matt poskytuje technickou záruku 50 let, ale i tak platí, že pro dlouhou životnost je nezbytná správná montáž.

1. Přípravné práce a úprava krovů

Před montáží ocelové střechy je potřeba zkontrolovat rovnost a vyrovnání střešní konstrukce a případné nedostatky opravit. Teprve potom je možné natáhnout hydroizolační fólii a přistoupit k montáži latí a kontralatí. Ty slouží jako podklad pro krytinu a vytvářejí provětrávanou mezeru, která umožňuje střeše dýchat, eliminuje vlhkost v podstřešním prostoru a vyrovnává teplotu ve střešním plášti. Brání tím natávání sněhu a tvorbě ledových bariér na okapových hranách střech. Po montáži bednění a latí následuje montáž okapového systému. Teprve potom můžeme přistoupit k montáži vlastní ocelové krytiny. Při zakládání prvních kusů je potřeba dbát na to, aby byl spodek krytiny rovnoběžný s osou žlabu, jinak bude krytina tzv. zubovat.

Špatně založená krytina na latích

2. Kotvení krytiny

Špatně ukotvený šroub

Ocelové krytiny se kotví do střešní konstrukce pomocí šroubů s podložkou z EPDM materiálu (syntetická pryž). Při kotvení je nutné dbát na to, aby byl šroub kolmo ke střešní rovině, jinak hrozí, že podložka dostatečně neutěsní otvor pro šroub. V takovém místě pak může docházet k zatékání a korozi střechy.

3. Řezání a stříhání ocelových krytin

Flexou plechové krytiny nedělíme

I přes přesné zaměření a rozkreslení střechy je většinou potřeba provést dělení ocelové krytiny. K němu se používají ideálně prostřihovací nůžky tzv. nibbler, ruční nůžky nebo ruční kotoučová pila s možností regulace otáček a s kotoučkem na dělení kovů. Pro dělení ocelových krytin rozhodně nepoužívejte ruční úhlovou rotační brusku, flexu. Při jejím použití dochází k prohřívání materiálu a odletu okují, které nenávratně poškozují povrchovou úpravu.

4. Pokrývání

Při instalaci krytiny je nutné mít absolutně čistou obuv nebo používat ochranné návleky. Každé škrábnutí povrchu, způsobené například kamínkem v podrážce, může krytinu znehodnotit a dát volné pole působnosti korozi.

5. Dostatečný počet a optimální navržení sněhových zábran podle lokality stavby

Špatně navržené sněhové zábrany

Sněhové zábrany už dnes nejsou doménou jen horských oblastí, přesto, že je stávající normy nepředepisují plošně. Sněhové bariéry by měly být v ideálním případě systémovou součástí celé střechy a být součástí dodávky a montáže celého střešního systému.

Kontakt pro média David Mitrenga | PR klinika | e-mail: mitrenga@prklinika.cz | pohotovost: +420 721 073 593