Defekty budov a fotovoltaika

„Účast na konferenci jasně ukázala, že v době rostoucích cen energií je patrný velký zájem o solární energetiku, a to především o fotovoltaiku. Existuje ovšem stále celá řada věcí, které je třeba neustále vysvětlovat a opakovat,“ uvedl Jan Plachý a dále vyjmenoval tři hlavní bloky konference a vyzval k diskusi: 1. Fotovoltaické systémy na šikmých střechách se skládanou krytinou a legislativa; 2. Fotovoltaické systémy na plochých střechách s povlakovými hydroizolacemi; 3. Fotovoltaické systémy na vegetačních střechách, statika a bezpečnost fotovoltaických systémů.

Foto: VŠTE České Budějovice, GreenVille service s.r.o

Technologie jsou rychlejší než legislativa

Kromě prezentací firem se na konferenci bedlivě sledují i připomínky výzkumníků a lidí z akademické sféry. V Českých Budějovicích je zastupovali, kromě již zmíněného Jana Plachého z domovské univerzity, také Pavel Hrzina, odborný asistent na katedře elektrotechnologie ČVUT FEL a vedoucí skupiny pro malé zdroje a akumulaci Solární asociace, a také Luděk Vejvara, předseda oblastního výboru ČKAIT Plzeň ze Západočeské univerzity. Pavel Hrzina tentokrát zvolil téma legislativa, nastínil možné instalační postupy a vyjmenoval všechna rizika spojená s fotovoltaikou.

„Rizika a požáry fotovoltaiky se od požáru jiných elektrických zařízení liší v tom, že jde o zařízení se stejnosměrným elektrickým proudem. Z hlediska úrazu se tedy musí posuzovat jako zařízení, která nelze vypnout. To platí i pro bateriová úložiště u FV elektráren. Výhoda fotovoltaiky je v tom, že při zkratu na výstupech panelů je proud omezený. Nikdy nedojde k proudu srovnatelnému s proudem při zkratu zásuvky nebo baterie. U velké fotovoltaiky může být proud ve stovkách A, ale nejsou to tisíce. U domácí fotovoltaiky je tedy proud malý, panely hoří postupně a může jít o riziko požáru pro okolí. Elektrárny mohou být příčinou požáru, ale nejsou rizikem šíření požáru. Příčinou šíření požáru je většinou střecha pod fotovoltaickým systémem,“ uvedl mimo jiné Pavel Hrzina.

Zmínil rovněž přípravu důležité normy ČSN 73 0847, která se nachází v závěrečné fázi a měla by být v platnosti co nejdříve. Norma stanovuje požadavky na fotovoltaické (PV) systémy při instalaci a výstavbě z pohledu požární bezpečnosti staveb, a to v návaznosti na normy pro navrhování požární bezpečnosti staveb řad ČSN 73 08xx, pro změny staveb v souladu s ČSN 73 0834, které platí i pro instalace PV systémů, a to bez ohledu na celkové instalované výkony PV systémů i bez ohledu na skutečnost, zda je ve smyslu stavebního zákon č. 183/2006 Sb. vedeno jakékoli řízení či nikoli. Požadavky na zkoušení, dokumentaci a údržbu PV systémů jsou pak uvedeny v normách řady ČSN EN IEC 62446.

Foto: VŠTE České Budějovice, GreenVille service s.r.o

Hlavní výhrady inženýrů a statiků

Luděk Vejvara představil různé typy střech a připomněl základní požadavky na stavby podle paragrafu 145 (nového) stavebního zákona (SZ) a evropské normy pro nosné konstrukce staveb (eurokódy). Týkalo se to přirozeně i zatížení střech při použití FVE.

„U instalace fotovoltaik na střechách se setkáváme především se dvěma problémy. Jednak jde o instalaci na šikmých a plochých střechách bez ověření vlivu na nosnost při povoleném výkonu do 50 kW; a za druhé je to umísťování větších výkonových zařízení na plochých střechách bez ohledu na stavební řešení střechy. Dochází zde zpravidla k přitížení koncentraci tohoto zatížení v úložných bodech a zejména ke změnám zatížení sněhem a větrem. Bohužel někdy se zdá, že stavebník předpokládá, že na střechu lze cokoliv položit nebo namontovat. Zejména pokud do výkonu zařízení 50 kW nemusí řešit stavební povolení. Často také předkládá, že fotovoltaický návrh má vše vyřešeno a stavební stránka úpravy se dále nemusí řešit. Posouzení střechy s FVE ovšem není ze strany statiků nějaká byrokracie, zajištění zakázek nebo akce proti fotovoltaice; je to ověření spolehlivosti stávajících konstrukcí. Bylo by tedy jistě dobré, aby každá instalace měla statické ověření,“ uvedl Luděk Vejvara a ve svém příspěvku podrobněji popsal možné příklady a doporučil níže uvedené technické manuály.

Trendem jsou zelené střechy

Z diskuse na konferenci jednoznačně vyplynulo, že hlavní roli v procesu obnovy stavebních konstrukcí hrají vegetační čili zelené střechy. Stávají se v současné době takřka běžnou konstrukcí. Statikům ovšem přinášejí nemálo starostí; představují vyšší zatížení pro stavební konstrukce, je třeba počítat s tíhou substrátu pro růst rostlin, s jejich vlastní tíhou, s klimatickým zatížením a v případě pochozích střech i se zatížením užitným. Z informací vyplývá, že průměrná tloušťka substrátu pro extenzivní střechy je cca 100 mm, což pro zatížení střechy představuje nejméně 1,1 kN/m². Pohled na vegetační střechu z pozice zahradního inženýra ve svém příspěvku zmínil Pavel Dostal, vedoucí sekce Zelené střechy při Svazu pro zakládání a údržbu zeleně, který zároveň poukázal na dva dokumenty vydané tímto svazem: Vegetační souvrství zelených střech – standardy pro navrhování, provádění a údržbu (2019) a Ozelenění fasád (2022). Obě publikace i další informace pro projektanty zelených střech lze stáhnout na stránkách SZUZ.

Všechny přednášky z konference Defekty budov 2023 je možné najít zde

Doporučený technický manuál z dílny Sdružení výrobců pro ploché střechy nazvaný Systémová plochá střecha na trapézovém plechu, betonu a dřevěném bednění zde