Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Požární odolnost sádrokartonových konstrukcí

Požární odolnost je jednou ze základních vlastností většiny staveb. Vždy se váže k celé stavební konstrukci, ne k jednotlivým použitým materiálům. U konkrétní sádrokartonové desky můžeme mluvit o reakci materiálu na oheň (dříve tzv. hořlavost). Jak se tedy v pojmech požární bezpečnosti vyznat a jaké jsou klíčové parametry, které je třeba nejen při stavbě sádrokartonových konstrukcí hlídat?

Stanovení požadavků na požární odolnost

Požadavky není možné jednoduše doporučit nebo určit. Plynou z normativního kodexu návrhových požárních norem a lze je stanovit výhradně na základě projektu požární bezpečnosti konkrétního stavebního objektu, který může vypracovat jen projektant specialista v oboru požární bezpečnosti staveb. Aby tyto požadavky byly naplněny, je nutné zvolit některou ze systémových konstrukcí, která byla patřičně odzkoušena a následně klasifikována, případně i certifikována pro určitou požární odolnost. „V případě sádrokartonových konstrukcí Rigips jsou všechny aktuálně platné požární konstrukce publikovány v Katalogu požárně odolných konstrukcí suché výstavby, která je v aktuálním vydání k dispozici elektronicky na webových stránkách www.rigips.cz nebo v tištěné podobě,“ uvádí Robert Hošek, garant technické podpory Rigips.


Parametry požární odolnosti

Obecně vzato, požární odolnost je časový interval uváděný v minutách, po který jsou naplňovány jednotlivé normativně definované parametry konstrukce. Mezi tyto parametry řadíme zejména následující tři:

Parametr nosnosti R

Udává, po jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce schopná nést zatížení. Je relevantní jen v případě nosných konstrukcí.

Parametr celistvosti E

Udává, po jak dlouhou dobu během požáru je konstrukce celistvá, resp. jak dlouho trvá, že daná konstrukce prohoří a plamen prošlehne na stranu od požáru odvrácenou.

Parametr teploty I

Měří se na chráněné straně konstrukce a udává dobu, po kterou nenastane zvýšení maximální teploty min. o 180° Celsia, resp. zvýšení průměrné teploty o 140° Celsia.

Parametr I může být v některých případech (např. u otvorových výplní) nahrazen parametrem W – ten se označuje jako „hustota tepelného toku“ a hodnotí se v jisté vzdálenosti od chráněného povrchu. Jedná se tedy o měkčí parametr než I a tudíž platí, že konstrukce splňující parametr I, splňuje zároveň i parametr W. Obráceně to však tvrdit nelze.

Vlastnosti nejen sádrokartonových požárních konstrukcí

Ve spojení s požární bezpečností staveb se lze potkat i jinými pojmy jako je např. hořlavost, reakce na oheň či žáruvzdornost. Hořlavost je parametr, který dříve stanovoval množství spalného tepla, které se uvolní při hoření konkrétního stavebního materiálu a dle výsledku zkoušek hořlavosti byly materiály zatříděny do skupin A – nehořlavé, B – nesnadno hořlavé a C – hořlavé.

Tento parametr je dnes nahrazen parametrem „reakce na oheň“, který přesněji charakterizuje daný materiál, nicméně v zásadě popisuje znovu míru hořlavosti materiálu. „V případě sádrokartonových desek Rigips se jedná o kategorie nehořlavých materiálů, která je definována indexem A2, s1, d-0. Toto zatřídění vyplývá přímo z výrobkové evropské normy – ČSN EN 520 Sádrokartonové desky,“ doplňuje Robert Hošek. Deska sama o sobě tedy nemá požární odolnost, přisuzuje se jí však míra reakce na oheň. I přesto, že obsahuje hořlavý karton, chová se celkově jako nehořlavý materiál. Některé speciální desky, např. Glasroc F Ridurit či Glasroc H se řadí do kategorie reakce na oheň A1.

Sádrokartonové desce nemůžeme přisuzovat ani vlastnost žáruvzdornosti. Bez ohledu na to, zda se jedná o základní sádrokarton RB (A) nebo protipožární desku RF (DF), není materiál žáruvzdorný. Tyto desky po jistou dobu požáru odolávají, nicméně postupem času dochází k jejich degradaci. Povrchový karton shoří a sádrové jádro se během požáru začne postupně rozpadávat. To je způsobeno postupným uvolňováním vázané vody z krystalické mřížky sádrovce. Z di-hydrátu síranu vápenatého (CaSO4.2H2O) se tak během požáru stane hemi-hydrát síranu vápenatého (CaSO4.1/2H2O) – neboli „vypálená sádra“. Ta postupně vlivem působícího ohně zmenšuje svůj objem a stává se značně křehčí. Deska tak ztrácí svou celistvost a začne z konstrukce postupně odpadávat, spáry mezi jednotlivými deskami se zvětšují a po čase deska požáru podlehne.

Požární zkoušky provádí Rigips ve zkušebně PAVÚS ve Veselí nad Lužnicí za dodržení přísných podmínek a zkušebních norem.
Požární zkoušky provádí Rigips ve zkušebně PAVÚS ve Veselí nad Lužnicí za dodržení přísných podmínek a zkušebních norem.

Požární zkoušky provádí Rigips ve zkušebně PAVÚS ve Veselí nad Lužnicí za dodržení přísných podmínek a zkušebních norem.

U požárních konstrukcí lze kromě samotné požární odolnosti rovněž určit i tzv. druhovost požárních konstrukcí (DP1 až DP3), která je zpřesňujícím parametrem a má význam pro správný návrh konstrukce v rámci projektu. Zjednodušeně lze říci, že konstrukce typu DP1 se skládají výhradně z nehořlavých komponent, kdežto DP2 a DP3 jsou konstrukce, které mohou obsahovat i součásti hořlavé. Do kategorie konstrukcí DP2 je daná skladba smíšené konstrukce klasifikována po dobu, než dojde ke vznícení hořlavých součástí takové konstrukce. Jedna konstrukce tak může po jistou dobu splňovat parametry DP2 a poté, co se vznítí její hořlavé součásti, pokračuje její požární odolnost, nicméně je již klasifikována druhovostí DP3.

Sádrokartonové desky fungují při požáru jako automatický „hasicí přístroj“

Jednou z výhod použití desek na bázi sádry je jejich již zmíněné uvolňování krystalické vody. To pohltí značnou část tepelné energie požáru a desky tak fungují jako automatický „hasicí přístroj“. Z každého čtverečního metru sádrokartonu se během požáru uvolní přibližně 1,5 litru vody. V celém stavebním objektu se tak v podobě desek ukrývá celá cisterna vody přímo ve hmotě sádrokartonu.

Z výše uvedeného plyne, že žádná sádrokartonová či sádrová deska nemůže být žáruvzdorná, neumí odolávat ani zvýšeným teplotám (i bez ohledu na požár) – proto se ani požární sádrokarton nehodí např. pro opláštění tepelně namáhaných částí krbů. Obecně platí, že sádrokartonové desky lze použít jen tehdy, když teplota na jejich povrchu během jejich životnosti nevzroste dlouhodobě nad 45° Celsia (krátkodobě nad 60° Celsia). Při větším zahřátí již vzrůstá riziko jejich degradace díky ztrátě krystalické vody.

S dotazy nejen ohledně požárně odolných konstrukcí v rámci suché výstavby se můžete obracet na technickou podporu Rigips přes webový formulář nebo telefonicky na čísle +420 226 292 224.


Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., Rigips
logo Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., Rigips

Značka Rigips úspěšně působí na českém stavebním trhu přes 30 let. Za tu dobu se Rigips stal synonymem kvality, pokroku a inovací v oblasti suché vnitřní výstavby. Nabízí nejen dlouholetou praxí prověřený stavební materiál, ale také dokonalý konstrukční ...