Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Ohlédnutí za letními semináři

Letní období se vyznačuje především dovolenými, přesto se v kalendáři najdou zajímavé akce, které mohou oslovit odbornou i laickou veřejnost. Připomeneme si mezinárodní konferenci Ekologie a nové stavební hmoty a výrobky a akci s názvem Historické budovy a jejich energetická efektivnost.

19. mezinárodní konference s názvem Ekologie a nové stavební hmoty a výrobky se letos konala již podruhé v konferenčních prostorách hotelu Sladovna v Černé Hoře na Blanensku. Poskytla cenné informace o výsledcích výzkumu a vývoje v oblasti stavebních hmot a nabídla také oddychový program. V úvodu prezentoval organizátor (VUSTAH) své nové internetové stránky, poté následovala přednáška zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, týkající se převážně legislativy a novinek z oboru stavebnictví. Mezi účastníky bylo nejvíce zastoupeno Vysoké učení technické v Brně (VUT) a Výzkumný ústav stavebních hmot (VUSTAH). Nechyběli ani zástupci pražské ČVUT, stavební fakulta a Kloknerův ústav, a také Technická univerzita v Košicích (TUKE). Z výzkumných organizací to byl dále Výzkumný ústav maltovin Praha; Vojenský výzkumný ústav; Centrum materiálového výzkumu a Centrum pokročilých materiálů a technologií pro ochranu a zvýšení bezpečnosti. Průmyslové podniky zastupovaly Prefa Kompozity; Kotouč Štramberk; Krkonošské vápenky; ČEZ Inženýring; Vápenka Vitošov; Láník; Lear; EURO-Šarm; Svoboda a syn. Odborný program dvoudenní konference byl rozdělen podle obsahu do několika tematických bloků:
Pojiva; Kompozitní materiály; Stavební materiály na bázi druhotných surovin a Technologie a zkušební metody.





„Mohlo by se zdát, že odpadním materiálům je věnováno tolik pozornosti, že už k nim nelze říci nic nového, ale prezentované výsledky ukázaly různorodost pohledu na využití odpadních produktů ve výrobě staviv a současně také ryze inovativní metody zkoušení stavebních hmot,“ komentovala přednášky Ing. Lenka Vavrušková, Ph.D., z organizačního výboru konference a jako příklad uvedla příspěvek popisující výsledky výzkumu využití tuhých odpadních materiálů vznikajících při výrobě minerální vlny. Cílem tohoto výzkumu bylo ověřit nejvhodnější způsob zapracování upraveného odpadního materiálu do stavebních hmot a stanovit maximální množství přídavku, které nebude mít nežádoucí vliv na fyzikálně-mechanické a ekologické vlastnosti výrobků. Autoři příspěvku názorně představili konkrétní metody ověřování a v závěru ukázali i praktické možnosti užití. V další části řešení projektu se chtějí věnovat ověřování jednotlivých technologií výroby navržených směrů využití upravených odpadních materiálů z výroby skelné i kamenné minerální vlny. Konference je pro ně místem, kde chtějí zahájit jednání s firmami, které tento výzkum zaujal.

Podobný úspěch zaznamenal výzkum, při kterém byly vyrobeny vzorky buničiny z ozdobnice čínské natronovým (sodným) způsobem. Jednalo se celkem o šest vzorků vyrobených v laboratorních podmínkách a tři vzorky v poloprovozních podmínkách výroby. Na vzorcích byly provedeny zkoušky základních parametrů, které buničinu charakterizují. „Ve svém příspěvku uvádím výsledky vybraných vlastností, a sice stupeň provaření a pevnost v tahu. Stupeň provaření je logicky nejnižší u nejdéle vařené buničiny (nejlépe provařená), ta má ale také nejnižší pevnost v tahu. Nejvyšší pevnost má buničina vařená 160 minut, u které byl získán také nejvyšší výtěžek várky 52 %. Ze získané buničiny byly vyrobeny vzorky vláknocementových desek. Na nich byly provedeny zkoušky základních fyzikálně mechanických vlastností. Z porovnání výsledků s hodnotami, které byly dříve dosaženy při zkouškách desek s komerční dřevitou buničinou, vyplývá, že desky s obsahem buničiny z ozdobnice mají srovnatelné vlastnosti s deskami s obsahem buničiny ze dřeva,“ vysvětlil auditoriu svůj záměr Ing. Michal Frank (VUSTAH).

Konference přirozeně přinesla i celou řadu dalších poznatků a zajímavých postřehů. Budeme se jim prostřednictvím odborných textů dále na stránkách TZB-info věnovat. Je patrné, že akce nabývá každým rokem více na významu a výsledky výzkumu jsou pro firmy zajímavé a inspirativní. Chápou smysl inovací a přizpůsobují se moderním trendům. Každoroční setkání výzkumných pracovníků s lidmi z průmyslové výrobní sféry, kde je možná diskuze a výměna zkušeností při formální i neformální části konference, je v digitální době vysoce ceněnou společenskou devizou. Pořadatelé vytvářejí přátelskou a pohodovou atmosféru pro všechny zúčastněné a věří, že získané znalosti a nově navázané kontakty budou i nadále přínosné pro další vědeckou práci i pro běžnou praxi firem.

Blíže o konferenci: www.vustah.cz





Historické budovy a jejich energetická efektivnost

Také další letní konference měla svoji specifickou atmosféru a zajímavý obsah. V programu převažovaly přednášky zástupců památkové péče (Ing. arch. Ondřej Šefců, ředitel ÚOP hl. m. Prahy, Národní památkový ústav) a státní správy (Ing. Marcela Juračková, Státní energetická inspekce Praha). Nechyběli ani odborníci na zateplování a stavební fyziku (Ing. Jiří Šála, CSc. MODI Praha). Podle slov organizátora (AZ Promo) jde v dramaturgii konference nejenom o sbližování rozdílných stanovisek, ale hlavně o nalezení koncepčního, technologického, konstrukčního a materiálového řešení pro efektivní snižování energetické náročnosti historických budov, respektující jejich památkovou a tepelnou ochranu.





Na Novotného lávce v Praze bylo o čem diskutovat. Nebyly to jen strohé přednášky bez komentáře. Účastníci měli zájem se ptát a chtěli poukázat na sporné body současné legislativy. Ing. arch. Miloš Solař (NPÚ) předložil v diskusi požadavky, které jsou podle jeho slov předpokladem pro skloubení energetických úspor s ochranou architektonického dědictví:

  • snažit se nejen o efektivnější využití energie, ale také o omezení spotřeby
  • brát v úvahu všechny formy možných úspor
  • zohlednit architektonické hledisko, a to včetně ochrany architektonického dědictví
  • u architektonického dědictví se o úspory snažit přiměřeně, tj. nikoliv za cenu jeho poškození nebo dokonce znehodnocení. To platí i pro památkově právně nechráněné stavby a území.
  • zahrnout do řešení vnitřní prostředí
  • snažit se o komplexní a přiměřený přístup
  • brát v úvahu člověka, jehož potřeby, zvyky, návyky, pocity sice nelze spočítat, ale které mají na výsledek nezanedbatelný vliv, a to i v tom smyslu, že jejich zanedbání může výsledek znehodnotit. Jsou smyslem úspory energie? Peněz? Nebo potřeby člověka?
  • věnovat mnohem větší a systémovou podporu osvětě a vzdělávání, a to včetně laické veřejnosti, protože úlohu investora nelze bagatelizovat.




Možnosti, jak situaci řešit, nabídl ve svém příspěvku také Ing. Jiří Šála, CSc., když hovořil o tepelné ochraně historických budov v souvislosti s rovnováhou zdravého vnitřního prostředí, jakožto základu energetické efektivnosti. Dobré příklady z praxe pak přidal Ing. arch. Ondřej Šefců, přestože, jak uvedl, vzhledem k velkému množství stavebních záměrů a značné rozdílnosti adaptovaných objektů je téměř nemožné stanovit pro všechny případy nějaké univerzální a obecně použitelné postupy. Doporučit ovšem zásady, které je třeba sledovat a pomocí nichž je možné řadu záměrů dovést k přijatelnému kompromisu:

Z památkové praxe k nám doléhají následující doporučení:

  1. Před zahájením vlastní diskuse nad možnostmi adaptace je nutné stanovit hodnoty stavby a charakter jejích konstrukcí. Jde o to, že na památky nelze mechanicky aplikovat postupy, osvědčené například u obnovy panelových objektů. Lze se setkat s tím, že aplikována vrstva zateplení i na konstrukce zbudované kvalitně (cihelné zděné objekty) a kde je možné řešit zlepšení vlastností jenom dílčími úpravami.
  2. Dále je nutné objektivně zpracovat jakýsi „energetický audit“ dotčené budovy, kde je nutno jasně definovat klíčové problémy – místa největších tepelných ztrát, závady, chybné detaily, míru škod i předpokládané cílové řešení.
  3. K řešení je třeba přistupovat pokud možno s více možnostmi, zejména v počátečních diskusích je legitimní uvažovat i o úpravě zadání, o způsobu využívání určitých prostor, požadavcích na docílené parametry atd.
  4. Zateplování plochých střech, podlah u půd či podlah nad průjezdy může být provedeno i u cenných památek bez zásadních zásahů do hmotné podstaty, přitom může jít o opatření velmi účinná, často dostatečná.
  5. U historických výplní (oken, výkladců atp.) může dojít k významnému zlepšení parametrů provedením menších úprav – vložením těsnění, lokální opravou, seřízením kování, úpravou souvisejících detailů (např. oplechování parapetů oken).
  6. Pokud není vyhnutí a osazují se výplně s novodobými detaily (dithermální zasklení apod.), je skoro vždy možné jednat o modifikaci standardních prvků (typový profil), ve smyslu doplnění profilací, zjemnění profilů, provedení povrchových úprav atd.
  7. Při úvahách o zlepšení tepelně-izolačních vlastností památek je vždy nutné zvažovat i otázky vlhkosti konstrukcí a prostorů a snažit se dospět k optimálním hodnotám.
  8. U mnoha významných kulturních památek (kostely, kaple, hrady, zámky, altány) je v případě problémů třeba hledat zcela atypická řešení, vycházející z charakteru původních konstrukcí. Například je možno zvažovat pořízení vnějších či vnitřních okenic (u řady objektů často dříve byly), zvažovat provádění zateplení provizorním způsobem – jenom v zimní sezóně (ochranné přístřešky, zakrytí oken, režim temperování).
  9. Pro snížení subjektivních pocitů chladu je vhodné zvážit možnosti omezení průvanu, komínových efektů ve stavbě, zlepšení pohody lze docílit i vhodným uspořádáním nábytku nebo barevnou úpravou stěn.

Účastníci diskuse se shodli, že pozitivnímu vývoji pomáhají nejenom nové trendy a možnosti nových materiálů, ale také zručnost a zkušenosti řemeslníků. Jejich rozvoji je třeba věnovat velkou pozornost. V oblasti historických budov totiž stále převažují příliš „dokonale“ těsněné fasády, u nichž dochází k nekontrolovatelnému vlhnutí a plesnivění vnitřních konstrukcí, což je v přímém protikladu s původními záměry stavebních úprav. V budoucnu bychom se měli podle účastníků konference věnovat více zdravému vnitřnímu prostředí budov a ekologickému způsobu života. Jistě nás nemine ani debata o způsobu odstraňování staveb a o případné adekvátní náhradě starých budov.

Blíže o konferenci: www.azpromo.cz





 
 
Reklama