Antistatické a vodivé vinylové podlahy

V současném světě jsou ve stále větší a větší míře používány daleko citlivější elektronické součástky, které mohou být i slabým elektrickým výbojem poškozeny nebo dokonce zcela zničeny. Ztráty elektronického průmyslu na celém světě způsobené neřízenými elektrickými výboji se v roce 1998 odhadovaly až na 45 mld. USD!!! Je jasné, že toto je dostatečně pádný důvod pro stále rostoucí požadavky na podlahy, které minimalizují tvorbu elektrického náboje a umožňují jeho odvádění do uzemnění aktivně řídit tak, aby k elektrickým výbojům nedocházelo.

Elektrostatický náboj vzniká obecně třením nebo oddělením dvou různých materiálů. V každém atomu je počet elektronů a neutronů v normálním stavu vyrovnán, při tření dvou materiálů dojde buď ke zvýšení počtu elektronů, čímž vzniká v daném atomu (předmětu) náboj negativní, nebo naopak při převaze protonů je daný atom (předmět) nabit kladně. Když se k sobě přiblíží dva rozdílně nabité materiály na určitou vzdálenost, dojde k elektrostatickému výboji - pohybu elektrického náboje, kterým se opět počet protonů a elektronů v daných předmětech vyrovná na stejnou úroveň.

Různé materiály mají různé úrovně vytváření elektrického náboje při tření s jinými předměty a tato úroveň se potom dále liší zejména v závislosti na vlhkosti vzduchu v daném prostoru. Například při chůzi po běžné vinylové podlaze z nevodivého materiálu se při relativní vlhkosti vzduchu nad 70% vytváří elektrický náboj asi 250 Voltů, kdežto při relativní vlhkosti vzduchu pod 20% to je náboj 1.200 Voltů (u textilní podlahy jsou potom tyto hodnoty na úrovni dokonce 1.500, resp. 35.000 V). Aby náboj bylo možné bez vzniku elektrického výboje, t.j. bez rizika vzniku škod z podlahoviny odvést, je potřeba, abychom podlahové materiály učinili vodivými. Schopnost podlahoviny nebo konstrukce podlahy odvádět elektrické náboje do uzemnění se uvádí v hodnotách elektrického odporu, přičemž platí, že čím je odpor daného materiálu vyšší, tím nižší je jeho vodivost. Tento technický parametr podlah se měří v Ohmech (Ω). Každý materiál je vodivý jen částečně a právě míra jeho vodivosti je vyjádřena Ohmickým odporem. A zde právě začínají vznikat mnohé komplikace a nejasnosti.

Na celém světě totiž existuje kolem 250 různých norem pro měření elektrického odporu/vodivosti podlah a pro jejich třídění do skupin, pro které se používají nejrůznější názvy. Takže tu máme podlahy elektricky vodivé, podlahy astatické, podlahy antistatické, elektrostaticky vodivé, částečně vodivé, rozptylující el. náboj atd. atd. A v Česku se navíc náš nejstarší vodivý podlahový materiál tuzemského výrobce Fatra Napajedla nazýval Antistatik...

ČSN 34 1382 rozděluje podlahové krytiny dle hodnot jejich el. odporu do čtyř skupin:

1. Elektricky vodivé s odporem nižším než 5x10⁴ Ohmů (t.j.50.000 Ohmů nebo 0,05 MegaOhmu)
2. Elektrostaticky vodivé s odporem v rozsahu 5x10⁴ - 5x10⁶ Ohmů Antistatické s odporem 5x104 - 5x10⁸ Ohmů
3. Částečně vodivé s odporem v rozmezí 5x10⁴ - 10⁹ Ohmů.

Podlahové materiály docilují zvýšené vodivosti buď celým systémem pokládky (t.j. vodivá penetrace, vodivé lepidlo, uzemňující měděné pásky, které někdy musejí být instalovány v mřížce - kolekce Somplan AS firmy Tarkett) nebo modernější vinylové podlahoviny mají úroveň vodivosti danou napevno již svou konstrukcí (např. Toro EL nebo Granit AS od firmy Tarkett, všechny kolekce Tarkett se vyrábějí jak v rolích o šíři 2m, tak ve čtvercích 61x61 cm) a jejich vodivost tak není závislá na typu použitého lepidla, jeho stejnoměrné vrstvě či na kvalitě podkladu (uvedené dva materiály se lepí celoplošně běžným lepidlem bez vodivé penetrace, vodivé lepidlo stačí použít jen na uzemňovací měděné pásky, které se dávají pouze každých 10 b.m. napříč pásy materiálu) . Měděné pásky musí být vždy napojeny na běžný systém uzemnění budovy, v oblastech velmi citlivých na elektrostatický výboj musí být napojeny na separátní uzemňovací systém.

Podlahovina samotná je však jen částí systému řízení elektrostatických výbojů. Aby celý systém ochrany fungoval stoprocentně, je třeba používat speciálně upravený nábytek, židle, obaly a také oblečení pracovníků. Velmi důležité je i používání vodivých bot, aby elektrický náboj z těla pracovníků mohl být přes ně odveden do vodivé podlahy a celý systém tak pracoval na 100%. To je důležité hlavně ve vysoce citlivých prostředích např. výroby elektronických komponentů nebo ve výbušném prostředí. V této souvislosti je důležité zmínit i potřebu používat vhodné přípravky pro údržbu těchto speciálních podlah, protože běžné čistící prostředky mohou na povrchu materiálu působit jako izolant, který mění jeho chování. I to je jeden z důvodů, proč firma Tarkett jako první (a zatím jediná) na světě vyvinula elektrovodivý polyuretan, který je ve výrobě aplikován na elektrovodivé PVC Toro EL. Tím tato kolekce vedle výborných technických parametrů získala výhodu snadné a levné údržby (bez možnosti ovlivnit její technické vlastnosti).

Velmi důležitým údajem je i tzv. elektrostatické chování podlahového materiálu, což je hodnota náboje, který se vyvíjí při chůzi po jeho povrchu. Pokud takto vzniklé kročejové napětí je nižší než 2 kV, nazývá se takovýto materiál podle mezinárodní normy IEC 61340-4-1 jako astatický. Je logické, že čím nižší napětí v materiálu při pochůzkovém testu vzniká, tím je riziko vzniku výboje nižší a potřeba odvádět náboj se snižuje ("není co odvádět"). Tento parametr je významný zejména u textilních podlahovin, kde kročejové napětí vzniká ve vyšší míře než u podlah vinylových (viz 4. odstavec textu). U textilních podlahových krytin je výsledek pochůzkového testu spolu s výsledkem testů IBM/ICL čím dál tím více považován za rozhodující pro posouzení vhodnosti krytiny např. v kancelářích vybavených běžnou počítačovou technikou (oproti zkouškám dle normy ISO 10965, která měří el. odpor při relativní vlhkosti vzduchu 25% , což odpovídá vlhkosti v zimě při velkých mrazech, hodnotí se výsledky při testu IBM/ICL při vlhkosti vzduchu 35-60%, která odpovídá reálným kancelářským podmínkám).

Doporučení na konec: Protože v terminologii spojené s problematikou vodivosti podlahovin existuje řada nejasností a výrobci z různých zemí používají rozdílné názvy nebo symboly pro materiály se stejnými technickými parametry, doporučuji zásadně při specifikaci materiálu pro konkrétní projekt a při obchodních jednáních vždy jasně uvádět hodnoty el. odporu podlahoviny v Ohmech (na straně kupujícího jasně uvést do zadání svůj požadavek v závislosti na přáních budoucích nájemníků nebo na požadavcích dodavatelů zařízení, která se mají v daných prostorách instalovat a používat - např. přístrojové vybavení nemocnic, na straně prodávajícího jednoznačně uvádět v nabídkách elektrostatickou charakteristiku materiálu, aby kupující věděl, že prodávaný materiál bude vykazovat dané parametry a dle nich se i chovat po pokládce). V žádném případě se nelze spokojit se specifikací typu "antistatická podlahovina", protože někdo si pod tím může představit podlahu dle ČSN 34 1382 elektricky vodivou, někdo podlahu elektrostaticky vodivou a jiný zase podlahu částečně vodivou. Harmonizace našich norem s normami EU sice již probíhá, ale ze zkušeností víme, že i po skončení přechodného období, kdy platí paralelně více norem, je potřeba dlouho překonávat dlouhodobé návyky a automatické uvažování... V dané situaci je opravdu třeba zopakovat doporučení: když mluvíme o elektrostatických charakteristikách podlah, mluvme vždy pouze v Ohmech!