Průměrná škoda při vloupání do bytu loni stoupla na 44 tisíc
Průměrná škoda způsobená vloupáním do bytů za loňský rok vzrostla. Vyplývá to z policejních statistik. Přestože celkový počet vloupání do bytů klesl o 9,7 %, průměrné škody způsobené vloupáním se naopak o 7,1 % zvýšily. Podle expertů je na vině především podceňování takzvaného sekundárního zabezpečení, které chrání majetek uvnitř bytu.
- Celkem bylo vyloupeno 2800 bytů s celkovou škodou 124 milionů korun
- Nejdražší škody zloději napáchali ve Zlínském kraji a v Praze
- Lidé ve městech opět bohatnou, majetek v bytech však není nijak chráněn
Největší škody způsobili zloději ve Zlínském kraji – průměrně 69 tisíc korun na vloupání. Zloději se zde evidentně zaměřovali především na luxusnější rezidence, neboť celkový počet vloupání do bytů je zde naopak hluboko pod celorepublikovým průměrem. Následuje Praha, kde průměrná škoda činí 62,7 tisíce korun. Nad 40 tisíc korun se kradlo také v Jihočeském, Pardubickém kraji a na Vysočině. Nejmenší škody na vloupání, konkrétně mírně pod 20 tisíc, pak způsobili zloději Královéhradeckém a Libereckém kraji. Škody meziročně vzrostly v 8 ze 14 krajů, klesly pouze ve 4 z nich. V Praze a Ústeckém kraji se pak jejich výše meziročně nezměnila.
Přestože celorepublikový růst průměrné škody při vloupání není extrémní a je navíc sledován pozitivním trendem snižování počtu jednotlivých případů, experti varují. Nárůst škod totiž poukazuje nejen na opětovně se zvyšující životní úroveň obyvatel bytů, ale také na skutečnost, že zanedbávají sekundární zabezpečení svého majetku.
„Z mého pohledu se na mírném poklesu počtu vyloupených bytů podepsala zejména větší všímavost veřejnosti k dění kolem než zlepšující se zabezpečení nemovitostí. Především u starších bytových domů stále platí, že dostat se do společných prostor přes vstupní dveře nebývá problémem, naprostá většina vchodových dveří od bytů nemá dostatečně bezpečné dveře, zámky anebo kování. Kromě toho lidé zcela ignorují takzvané sekundární zabezpečení majetku. Jakmile se tedy zloděj jednou dostane do bytu, již mu v krádeži nic nebrání a škody jsou pak zbytečně vyšší,“ analyzuje situaci bezpečnostní specialista Jan Krupíř.
Podle Jitky Vozábové ze společnosti TOKOZ, předního českého výrobce zabezpečovacích mechanismů, však postupně roste jak bezpečnostní gramotnost, tak zájem lidí o kvalitní zabezpečení. „Domácnosti začínají rozlišovat mezi bezpečnostními třídami jednotlivých zámků, často slyšeli i o základních nedestruktivních metodách, kterými lze bez poškození překonat nekvalitní zámky. V případě bytových domů zároveň sledujeme trend instalace mechatronických vstupních zámků, které mají společný uzávěr s bezpečnostním zámkem od bytu.“
I přesto však přiznává, že občas lidé zlodějům zcela zbytečně sami pomohou – otevřeným oknem, nefunkčními vchodovými dveřmi anebo nezajištěnými skleněnými plochami.
