Nízkoenergetické domy III.
Recenze knihy
Stavební řešení, technická zařízení, vzduchotěsnost nízkoenergetických a pasivních domů postupují rychlým vývojem. Nově jsou také diskutovány domy energeticky nulové a nezávislé. Proto kolektiv odborníků v čele s Janem Tywoniakem sestavil publikaci, která se této problematice velmi podrobně věnuje. Publikace je v prodeji již od roku 2012.
Prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc. ze stavební fakulty ČVUT v Praze jako vedoucí autor přizval k napsání knihy obsahující celkem 8 kapitol tři hlavní spoluautory. Ing. Jiřího Nováka, Ph.D. ke kapitole VZDUCHOTĚSNOST, Doc. Ing. Tomáše Matušku, Ph.D. ke kapitole TECHNICKÉ SOUSTAVY a Ing. Kamila Staňka, Ph.D. ke kapitole FOTOVOLTAIKA PRO BUDOVY. A dále pak 17 dalších spoluautorů ke spolupráci na 8. kapitole, ve které jsou popisovány realizované nízkoenergetické budovy v Česku a v sousedním Rakousku a Německu.
Podrobnosti k publikaci Nízkoenergetické domy 3
Mezi hlavní přednosti publikace patří její srozumitelnost. A to i pro zájemce z řad informovaných laiků. Tato skupina čtenářů, zahrnující především budoucí stavebníky, získává informace většinou z prostředí internetových odborných článků a diskuzí v nejrůznějších diskuzních fórech. V nich se ale často prezentují vedle cenných praktických zkušeností i názory zavádějící. Autorům patří dík za to, že je kniha zaměřena na objasňování základních pojmů a vyvracení technických bludů z nové technické disciplíny – nízkoenergetické stavění.
V první úvodní kapitole autor rekapituluje evropské snahy o snižování nákladů na provoz budov a jejich promítnutí do českých souvislostí. Velmi cenné je i kritické hodnocení programů podpory a především pak shrnutí pozitivních i negativních zkušeností z podpory výstavby pasivních domů v letech 2008–2010 v programu Zelená úsporám.
Za nosné teoretické kapitoly celé knihy lze považovat kapitolu 2, která popisuje energetickou bilanci a jednotlivé kategorie budov a kapitolu 3, která podrobně rozebírá požadavky na tepelnou ochranu budov. Koncepční pohled autora na problematiku „tepelné ochrany budov“ je přínosný pro pochopení problematiky. A to i přes to, že citované a rozebírané technické normalizační informace (TNI 73 0329 a TNI 73 0330) byly dnes již překonány zcela čerstvě vydanou TNI 73 0331.
Významná část knihy je věnována vzduchotěsnosti budov. Rozebírá vzduchotěsnost nejen z pohledu energetické hospodárnosti, ale upozorňuje i na rizika spojená s intenzivním šířením vodní páry a jejich vliv na životnost stavebních konstrukcí. Velmi zajímavé jsou publikované praktické výsledky měření vzduchotěsnosti rodinných i bytových domů a statistiky reálně dosahovaných parametrů vzduchotěsnosti.
Široce pojatá je kapitola o technických soustavách. V úvodu názorně definuje proces transformace primární energie na energii využitou pro krytí energetických potřeb budovy.
Obr. 6.1 Energetické toky a přeměny primární energie na cestě do budovy
V dalším textu autor přehledně popisuje zdroje elektrické energie se zaměřením na obnovitelné, zdroje jako jsou větrné mikroelektrárny, mikrokogenerační jednotky nebo palivové články. Podrobně jsou popsány i zdroje tepla a chladu, technické prostředky pro akumulaci tepla, klimatizační a otopné soustavy. V následující samostatné kapitole jsou popsány typy a technické parametry fotovoltaických systémů vhodných pro budovy.
Rozsahem největší je 8. kapitola, která tvoří třetinu ze 185 stran textu. Je zde popsáno celkem 10 realizovaných nízkoenergetických rodinných i bytových domů. Popisy jsou podrobně zpracované a dávají čtenáři spolu s fotodokumentací nahlédnout do koncepčního řešení i některých stavebních detailů.
Souhrnně lze publikaci hodnotit jako úspěšné pokračování předchozích dvou knih, které přibližují nízkoenergetické domy široké veřejnosti a zbavují je mýtů.
