Pasivní domy na veletrhu For Arch

Centrum pasivního domu se sídlem v Brně uspořádalo v rámci doprovodného programu stavebního veletrhu For Arch 2010 seminář Pasivní domy. Zájemci mohli navštívit také výstavní stánek sdružení, kde získali ústní i tištěné informace a mohli si domluvit individuální konzultace s těmi nejpovolanějšími. Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu, hodnotil veletrh i jeho doprovodný program pozitivně. "Návštěvnost nás překvapila, přišlo opravdu hodně lidí. Očekávali jsme více soukromých investorů, ale přicházeli architekti a projektanti. Zdá se, že informací pro profesionály není stále ještě dostatek," konstatoval Bárta.

Dvoudenní seminář byl koncipován tak, aby zaujal obě cílové skupiny - laiky i profesionály. Zajímavé bylo sledovat prezentace o nových budovách v pasivním standardu a příklady řešení problémů, které investory provázely. Hovořilo se také o relativně nových věcech, jako je vakuová izolace a využití fenolové pěny.

Avízo: Konference Pasivní domy, 14. až 16. 10. v Brně

Program pro všechny

První den semináře Jan Bárta seznámil posluchače s možnostmi stavění v pasivním standardu, pohovořil o významu sdružení a o nabídce služeb pro laiky i profesionály. Na jeho slova navázal neúnavný propagátor pasivních domů architekt Josef Smola s obsáhlou přednáškou Proč a jak stavět pasivní domy. Nezůstal přirozeně pouze u tohoto tématu, ale dotkl se celé řady dalších témat, která tuto branži po léta provázejí.

Účastníci semináře se například mohli dozvědět, že první energeticky pasivní dům v Evropě stojí v Kodani a postaven byl už v roce 1976 (architekt Vagn Korsgaarden). Stavba byla komplexně realizována jako nulový dům - veškeré tepelné ztráty byly kryty vnitřními tepelnými zisky, nechyběly ani solární kolektory. V roce 1991 byl uveden do užívání první pasivní dům v Německu (Darmstadt-Kranichstein), v roce 1997 první sídliště ve Wiesbadenu, v roce 1998 další v Lindlaru u Kolína. Následoval rychlý rozvoj této technologie také v Rakousku a ve Švýcarsku.

Stahovat náskok těchto i dalších zemí, které byly v rozjezdu rychlejší, začala v posledních letech i Česká republika. "Situace v oblasti výstavby pasivních domů se značně zlepšila. Začínají se stavět i bytové domy, řada firem nabízí různé varianty rodinných domů v pasivním standardu, stavebník, který se pro stavbu rozhodne, si může vybírat," uvedl optimisticky Josef Smola a ukázal některé příklady realizovaných staveb. Za všechny snad zmiňme vzdělávací centrum ekologické výchovy pro dendrologickou zahradu v Průhonicích, které navrhl společně s akademickým architektem Alešem Brotánkem. Projekt s názvem Dům stromů funguje jako víceúčelový dům, řešený jako úsporná dřevostavba s využitím obnovitelných zdrojů energie. V objektu se nacházejí kromě jiného i kompostovací záchody a kořenová čistírna.

Ve druhé části programu bylo možné vyslechnout další příklady z praxe a navázat na témata, která otevřel architekt Smola. Závěrečné dvě přednášky pak přenesly účastníky semináře do vnitřního prostředí staveb. Řešila se vzduchotěsnost a větrání v pasivních domech. "Téma sice přilákalo menší počet zájemců, ale individuální konzultace byly v obou případech téměř nekonečné," poznamenal jeden z diskutujících.

"Soukromé investory téma větrání v pasivních domech velmi zajímá. Je patrné, že vzduchotechnické systémy se stávají běžnou součástí výstavby rodinných a bytových domů. Se vzduchotechnikou uvažují už ve fázi ranné studie, což umožňuje snazší integraci do dispozice objektu. Chybí pouze dokonalejší znalost nabídky možností," uvedl Martin Jindrák ze společnosti Atrea, který si připravil přednášku s názvem Větrání v pasivních domech a vedl následnou diskusi.

Diskuse budou stále aktuální

Z přednášky vyplynulo, že řešením, jak zajistit dostatečnou řízenou výměnu vzduchu v objektu může být například systém nuceného rovnotlakého větrání s rekuperací odpadního tepla, u bytového domu decentralizovaného. Martin Jindrák pak odpovídal na vysoce frekventovanou otázku - co tím uživatel získá. Uvedl několik zásadních bodů:

• intenzita větrání je dle konkrétních provozních požadavků každého bytu
• možnost zvýšení větrání (např. při použití WC, koupelny) bez vlivu na jiné byty
• zvýšení nebo snížení výkonu zajistí uživatel intuitivně
• odvod i přívod vzduchu do obytného prostoru je pod kontrolou (žádné studené proudění okny)
• přiváděný vzduch je 2x filtrován (1x centrálně na vstupu do objektu; 1x v každé bytě)
• díky rekuperaci (zpětnému získávání tepla) se minimalizují ztráty větrání až o 90 %
• není nutné za účelem větrání otevírat okna, možno realizovat bez tzv. mikroventilace
• v létě možnost zajištění přívodu chladnějšího vzduchu než je teplota v bytě i v době, kdy panuje bezvětří
• zajištění dostatečné výměny vzduchu i při vaření na plynových spotřebičích (vč. odvodu tepelné zátěže)

Sobota přinesla kromě tradičního úvodu Jana Bárty a opětovného seznámení s možnostmi pasivního stavění - tentokrát od architekta Aleše Brotánka - řadu dalších zajímavostí. Vzduchotěsnost pasivních domů a termografii představil účastníkům semináře Stanislav Paleček ze společnosti Radion. S konkrétními zkušenostmi nejen o zakládání pasivní dřevostavby vystoupil Martin Růžička ze společnosti Penatus. Živé diskuse probíhaly i na stánku Centra pasivního domu, a to v průběhu semináře i po jeho skončení.