Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Jen 17 % mladých uvedlo jako ideální bydlení nízkoenergetický dům

Více procent uvedlo mazlíčky, zahradu, balkón, terasu i sousedy, vyplynulo z průzkumu Asociace českých stavebních spořitelen.

Pasivní dům GS PASIV 6, zdroj G SERVIS CZ
Pasivní dům GS PASIV 6, zdroj G SERVIS CZ

Ačkoliv ceny nemovitostí rostou v České republice téměř nejrychleji ze všech zemí EU, Česko stále patří mezi státy s cenově dostupným bydlením. Pouze 7,1 % populace žije v domácnostech, kde náklady na bydlení představují více než 40 % disponibilního příjmu. Přesto je pro řadu mladých lidí vlastní bydlení prozatím nedostupné. Do budoucna si je ale plánuje pořídit drtivá většina z nich. Nejvíce přitom mileniálové sní o vlastním domě se zahradou a bazénem. Vyplynulo to z průzkumu Asociace českých stavebních spořitelen.

Každý druhý Čech ve věku mezi 18 a 30 lety žije v současné době v prozatímním, přechodném bydlení. Nejčastěji s rodiči (42 %) nebo v pronájmu sami, s partnerem či přáteli (35 %). Pouze pětina mladých lidí již bydlí ve vlastním. Dlouhodobě pak vlastní bydlení upřednostňuje drtivá většina Čechů (90 %).

V České republice bydlí ve vlastním 8 z 10 Čechů. I když ceny nemovitostí v posledních letech rychle rostou, trend celoživotního bydlení v pronájmu se u nás zatím neuchytil, jako například ve Švýcarsku, kde v nájemním bydlení žije téměř 60 % lidí. Pokud si chtějí Češi nemovitosti i nadále kupovat, musí disponovat určitou výši úspor. Proto je ideální začít spořit brzy po narození dítěte. Se stavebkem mohou mít mladí lidé v 18 letech naspořeno zhruba 430 tisíc korun, což už představuje slušný základ pro pořízení vlastního bydlení,“ uvedl Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.

Mladí lidé sní nejčastěji o vlastním domě se zahradou a bazénem (66 %) nebo o klasickém bytě s balkónem či terasou (40 %). Ženy – častěji než muži – chtějí ve svém vysněném domově bydlet s rodinou a domácími mazlíčky. Naopak muži více než ženy touží mít ideální bydlení po boku skvělých sousedů a také je pro ně důležité mít k dispozici gril. Ideální obytná plocha je pro obě pohlaví do 100 m2 (21 %). Velké plochy nad 150 m2 chce jen 9 % Čechů.



Redakce TZB-info požádala o komentář společnosti, kterých se téma dotýká.

Komentář: Ing. Václav Pinďák, obchodní manažer, 3AE s.r.o.

Realizace vysněného bydlení je jedno ze zásadních rozhodnutí v životě každé generace. Naráží vždy nejčastěji na výši možné investice. Ta na začátku kariéry není obvykle moc optimistická. Nejdůležitější proto je si výši investice pevně stanovit. Jen tak lze zjistit jaký dům očekávat.

Stejně jako se chová cena bytů v ČR, roste také cena materiálů a práce. To má zásadní vliv na cenu domů. Jestliže ještě před několika lety bylo možné dům na klíč včetně základové desky a přípojek na sítě realizovat za částku začínající kolem 3,5 milionu, dnes se šplhá cena k částce kolem 5 milionů. Za tuto cenu lze realizovat typový dům na klíč v rozumném nízkoenergetickém i užitném standardu a podlahové ploše pohybující se mezi 100–120 m2.

Za částku, která se bude pohybovat kolem základní ceny domů, nedoporučuji řešit dům individuálně s architektem. Nejspíš bude výsledkem dům, který nesplní všechna očekávání na dům kladená, ale bude dostatečně kvalitní na to, aby pokryl všechny životní potřeby. Základní dům je totiž především o pokoře.

Typový dům – exteriér, zdroj 3AE, foto Martin Zeman
Typový dům – exteriér, zdroj 3AE, foto Martin Zeman
Typový dům – interiér, zdroj 3AE, foto Martin Zeman
Typový dům – interiér, zdroj 3AE, foto Martin Zeman

Komentář: Ing. Lenka Trandová, ředitelka ADMD I Asociace dodavatelů montovaných domů, z.s.


Je zřejmé, že o vlastním bydlení uvažuje pořád většina českých domácností. Požadavky na stavebnictví ale začínají investory stále více svazovat, co se týká energetické náročnosti staveb.

Dosažení nízkoenergetického standardu není ve všech konstrukcích úplně jednoduché. K dosažení tohoto energetického standardu je nutné využít nejen kvalitních izolací, ale i provedení detailů spojů, jak osazení oken, tak stěn a dalších prvků stavby. U dřevostaveb je výstavba domů v nízkoenergetické variantě již běžným standardem, naopak začínají převažovat stavby, které svými parametry konstrukce tyto požadavky ještě převyšují.

Důležitým faktorem u takových staveb je pak plocha, kterou zabírá konstrukce stěn. U dřevostaveb se díky skladbě konstrukce dosahuje velmi dobrých tepelně izolačních vlastností už při nízké tloušťce stěny. Na jeden rodinný dům v nízkoenergetickém standardu se tak navíc ušetří ještě 7 % podlahové plochy, kterou nezabírají nosné konstrukce.

Komentář: Ing. Ondřej Židek, projektant a energetik pasivních domů, G SERVIS CZ, s.r.o.

V posledních letech v naší projekční praxi stále vice vnímáme trend po zvyšující se poptávce na rodinné domy ve vyšším energetickém standardu. V rámci domů ve vyšším energetickém standardu se můžeme setkat s pojmy nízkoenergetický, pasivní, nulový či aktivní (plusový) dům. Bližší informace k těmto domům se můžete dočítat v našich článcích. Tyto standardy se odlišují zejména mírou spotřeby energie na vytápění a rozsah využívání obnovitelných zdrojů energie. Domy nulové a aktivní (plusové) jsou domy v základu pasivní s tím, že u těchto domů využíváme obnovitelné zdroje energie. Typicky se jedná o domovní fotovoltaické elektrárny. Pokud je celoroční bilance spotřeby a výroby energie vyrovnaná, tak se bavíme o domu nulovém a pokud je celoroční produkce vyšší, než je spotřeba energie, tak se bavíme o domě aktivním (plusovém). Dříve jsme ohledně výhod domů ve vyšším energetickém standardu natočili sérii webinářů.

Přání stavebníků bydlet v domě ve vyšším energetickém standardu je dán celou řadou aspektů. Zejména se jedná o touhu žít ve zdravém a moderním domě, snížit si náklady na provoz domu, stát se částečně či plně energeticky soběstačným či omezit dopad provozu domu na životní prostředí. Snaha o snížení provozních nákladů a energetické náročnosti je již mnoho let podporována dotačním program Nová zelená úsporám. V rámci tohoto programu je možné čerpat dotaci na výstavbu nízkoenergetického či pasivního domů ve výši až 450 000 Kč. Pro více informací doporučujeme zhlédnout záznam z webináře.

Pasivní dům GS PASIV 13, zdroj G SERVIS CZ
Pasivní dům GS PASIV 13, zdroj G SERVIS CZ
Pasivní dům GS PASIV 15, zdroj G SERVIS CZ
Pasivní dům GS PASIV 15, zdroj G SERVIS CZ

Komentář: Veronika Hrušková, marketingová manažerka, VEXTA a.s.

Jak moc při výběru rodinného domu hledět na budoucí náklady na jeho vytápění, ohřev teplé užitkové vody atd. to jistě otázka, kterou zvláště mladší generace nesmí při svém rozhodování o svém bydlení opomenout. Ekonomické propočty by zkrátka neměly skončit jen u částky potřebné na splátku hypotéky – jistě je nutné zohlednit i budoucí provoz domu. Z tohoto důvodu jistě klientům vždy doporučujeme pečlivě zvážit výchozí konstrukční a tepelně-technický standard domu a naše poradenství v této věci je samozřejmostí. Finální rozhodnutí je ale již samozřejmě věcí klienta.
Faktem každopádně je, že dosáhnout nízkoenergetického, popř. pasivního standardu je u dřevostaveb obecně výrazně snazší než u jiných „klasických“ technologií. Pro ty, kteří se k „dřevostavbám“ staví rezervovaně závěrem ještě upozornění – tyto stavby musí splnit stejné podmínky pro vydání stavebního povolení jako jakékoli jiné stavby v ČR. I proto si moderní dřevostavby na českém trhu získávají rok od roku pevnější pozici.

VEXTA 149 TREND PASIV, zdroj: VEXTA DOMY
VEXTA 149 TREND PASIV, zdroj: VEXTA DOMY
VEXTA B106 PASIV, zdroj: VEXTA DOMY
VEXTA B106 PASIV, zdroj: VEXTA DOMY

 
 
Reklama