Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Energicky nízkoenergeticky – jak budeme od příštího roku stavět?

Projekty, které dostanou souhlas s ohlášením stavby, případně stavební povolení, po 1. lednu příštího roku, budou muset splňovat parametry „domu s téměř nulovou spotřebou energie“. Opatření, které je důsledkem směrnice EU, se týká všech nově zahájených staveb domů i významných rekonstrukcí.


© Fotolia.com

Lidé se musí připravit na možné komplikace a je třeba přihlížet i k tomu, že v Česku je průměrná délka stavebního řízení 247 dní. Pokud se chtěl běžný český stavebník novele vyhnout, musel by žádost o povolení podat do konce dubna.

K překvapení není důvod

Co dosud bylo výhodou opravňující k získání příspěvku nebo dotace, bude od příštího ledna povinností pro všechny nově vystavěné domy i domy po významnější rekonstrukci. Projekty, které dostanou stavební povolení po 1. lednu příštího roku, budou muset při kolaudaci splňovat takzvaný nízkoenergetický standard. Není ale důvod tvářit se překvapeně. Na přípravy bylo deset let a splnění stejné podmínky je už nyní povinné nejen pro budovy veřejného sektoru, ale i pro všechny stavby nad 350 m2. Na přelomu tohoto roku začne být podmínka povinná pro všechny nově postavené nebo zásadním způsobem rekonstruované budovy. „Většina v současnosti kolaudovaných budov už podmínku nízkoenergetického standardu splňuje. Překvapit může spíše u projektů stavěných a navrhovaných svépomocí,“ říká Jan Kropáček se společnosti ThermWet, která se specializuje na výrobu systémů centrální rekuperace. Právě ty jsou jedním ze skalních prvků vedoucích k dosažení snížení energetické náročnosti budov.

Co tedy nová legislativa vyžaduje?

Opatření je důsledkem implementace evropské směrnice EPBD II z roku 2010. Základní podmínkou, kterou stavebníkům stanovuje, je dosažení „téměř nulové spotřeby energie“. Základem je porovnání energetické náročnosti budovy s tzv. referenční budovou. „Referenční budova, vůči které bude energetická náročnost stavby posuzována, má stejný geometrický tvar, míru prosklení, orientaci i zónování. To, co totiž bude hodnocení určující, nebude tvar ani velikost stavby, ale způsob řešení její vnější obálky a volba technického zařízení pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, úpravu vlhkosti vzduchu a mechanické větrání, osvětlení a pomocné energie,“ vysvětluje Jan Frankovič ze spol. KORADO. Aby budovy vyhověla, musí mít stejné nebo lepší parametry. Hodnotí se následující ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy: neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie do budovy za rok a průměrný součinitel prostupu tepla.

Nejde přitom o jedinou podmínku novely zákona. Hranice je stanovena nejen pro celkově dodanou energii, ale i pro primární neobnovitelnou energii. Legislativa tak podporuje využití obnovitelných zdrojů pro dodávku energie. Takovými zdroji jsou solární kolektory, kogenerační jednotky, tepelná čerpadla nebo bioplynové stanice.




Základem je těsná obálka a dům, který dýchá

Základem energetických úspor je dokonale těsná obálka domu od základů po střechu. Ta se ověřuje takzvaným blower door testem, tedy testem vzduchotěsnosti stavby. Na dosažení perfektních tepelně-izolačních vlastností stavby má vliv projekt jako takový, volba materiálů i dokonalé provedení stavebních prací. Dokonale těsná obálka sice zamezí tepelným ztrátám, stejně tak ale i přístupu čerstvého vzduchu, který ve starších domech proudil právě netěsnostmi v obálce. Nízkoenergetické domy proto nejčastěji využívají systém řízeného větrání, který zajišťuje rekuperační jednotka. „Rekuperační jednotky dosahují až 93% účinnosti zpětného získávání tepla. Pracují na principu, kdy v rekuperátoru dochází k získávání tepla z odváděného vzduchu a následnému předání tepla přiváděnému čerstvému vzduch přes teplosměnnou plochu,“ vysvětluje Jan Kropáček ze společnosti ThermWet a dodává: „Jednotka tak zajišťuje neustálý přívod čerstvého vzduchu a dosažení požadovaných hygienických limitů a současně snižuje tepelné ztráty větráním.

Návratnost například rekuperačního systému začíná už na pěti letech a smysl má v kombinaci s dostatečně těsnou obálkou stavby. Moderní stavební projekty by měly technologií využívat – bydlení s nižší spotřebou energie je ekonomické i ekologické a vzhledem k délce investice, jakou stavba rodinného domu je, se nevyplatí je podcenit,“ uzavírá Kropáček.

Rozhodovat bude i spotřeba neobnovitelné primární energie


Novela po stavebnících požaduje nejen snížení spotřeby energie, důraz klade i na její zdroje. Neobnovitelná primární energie – tedy veškerá energie získávaná z uhlí, zemního plynu i elektřiny, by se měla pohybovat v hodnotě 100 – 160 kWh/m2 na rok. Oproti dosavadní legislativě se jedná o asi 20% snížení. Přesto, že se nově postavené domy budou moci pyšnit označením „ s téměř nulovou spotřebou energie“, nebudou nuceny dosahovat nízkoenergetického limitu, jak jej definují například dotační programy. Ty požadují maximální spotřebu energie do 60 kWh/m2 za rok.

Vyhýbat se nemá smysl

Průměrný český stavebník, který by se chtěl nové legislativě vyhnout, měl teoreticky o stavební povolení zažádat do konce dubna, jinak vzhledem k délce trvání stavebního řízení hrozí, že stavební povolení za stávajících podmínek získat nestihne. Odborníci však zároveň upozorňují, že i s novými podmínkami nenastává žádná pohroma. Naopak je potřeba je vnímat jako krok kupředu reflektující současné trendy ve stavebnictví.

KORADO, a.s.
logo KORADO, a.s.

Jsme dynamická česká společnost s nadnárodní majetkovou účastí a patříme mezi přední světové výrobce ocelových otopných těles. Naší filozofií je nabídnout kompletní systémové řešení pro vytápění, chlazení i větrání a uspokojit požadavky i těch ...