Informační den k programu Horizon 2020

RNDr. Petr Pracna

Úvodní slovo semináře patřilo RNDr. Petru Pracnovi, CSc., (národní kontakt NMBP v TC AV ČR), který seznámil s přehledem výzev programu NMBP na rok 2017 a krátce zhodnotil vývoj této části rámcového programu v jeho prvních třech letech. Kromě daných oblastí se hovořilo také o výzkumu energeticky efektivních budov v Evropské unii, což byl i příspěvek TC AV pro portál TZB-info (ad1, ad2). Oblasti průmyslu spolu totiž úzce souvisejí a je třeba k nim přistupovat komplexně.

To potvrdil i další přednášející, doc. Ing. Jiří Krechl, CSc., ze společnosti Czechinvest, člen týmu, který vypracoval dokument Národní iniciativa Průmysl 4.0. Ve svém příspěvku popsal hluboké změny spojené s nástupem 4. průmyslové revoluce, která zásadním způsobem mění povahu veškeré průmyslové výroby, energetiky, obchodu, logistiky i celé společnosti, včetně vzdělávání a sociálních dopadů. V praxi to znamená propojení všech „chytrých“ přístrojů, výrobních linek a výrobků, produkčních systémů, skladů, logistiky i servisu do jedné inteligentní informační sítě (tzv. kyberneticko-fyzikálního systému), v jejímž rámci budou „chytré“ přístroje zákazníků, výrobců i dodavatelů navzájem a bez lidské pomoci komunikovat...

Zdroj NVF

Plány jsou to odvážné, ale jsme na takovou situaci opravdu připraveni? Návštěvníci semináře se shodli na tom, že nikoli. Hlavní rizika spatřují zejména v otázkách bezpečnosti podnikových dat, v nedostatku kvalitních zaměstnanců, v předepsané harmonizaci standardů, pomocí nichž mají jednotlivé součásti internetu věcí a služeb komunikovat. A jaké výhody mohou průmyslové společnosti získat? Nejčastěji zaznívá silný argument, že se dokonale připraví na nastupující generaci Z (generaci internetu), výrazně zvýší produktivitu (až o čtvrtinu) i kvalitu produktů a sníží náklady na materiály i energie. To je podle účastníků semináře jediná cesta, jak v budoucnosti uspět na rychle se měnícím světovém trhu.

Druhý odpolední blok semináře představil přehled aktivit několika významných vědecko-výzkumných a inovačních center ČR, včetně jejich záměrů na nejbližší období. S prezentacemi postupně vystoupili Lubomír Špaňhel z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TU Liberec, Danijela Rostohar z centra pro vývoj laserů HiLase, Luboš Komárek z klastru Nanoprogress, Robin Čumpelík a Petr Zikmund z Centra aplikovaného výzkumu Dobříš a Tomáš Křenek z výzkumného centra Nové technologie ZČU Plzeň.

Zdroj europa.eu

Většina těchto projektů je financována z evropských peněz, kde se předpokládá užší mezinárodní spolupráce a moderní provoz na základě výše zmíněné iniciativy. Jako příklad lze uvést vytvoření nového Centra excelence na Technické univerzitě v Liberci, v úzkém partnerství mezi Ústavem pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace a Fraunhoferovým institutem pro výzkum silikátů ve Würzburgu. Hlavním cílem projektu NANOMATCON, realizovaného v rámci programu Evropské unie Horizon 2020 – Teaming, bude společný vývoj multifunkčních nanočástic (MFNP), nanoinkoustů (MFNI) a nanokompozitů (MFNC), uplatnitelných v průmyslové výrobě komponent a integrovaných systémů.

V závěrečném bloku vystoupili zástupci firem, zabývajících se projektovým poradenstvím jak na národní úrovni, tak i kontextu rámcových programů Evropské komise, Lenka Bajarová (Amires), Alexandra Krejzová (eNovation), Petra Štantejská (Renards), Richard Lehman (Euro Managers) a Anna Šmídová (Fenix). Hovořili z různých hledisek o svých zkušenostech s přípravou i řešením projektů a popisovali přínosy, které jim účast v evropských projektech přináší. Informační brožury mohli zájemci získat v předsálí konferenční místnosti.