Konference Izolace o nových normách a praxi

Akce, která má za sebou bohatou pětadvacetiletou historii, opět zazářila dobře vybranými tématy i řečníky. Osmnáct vstupů expertů z České i Slovenské republiky lze shrnout jako ponaučení z projektů a realizací střech nejrůznějších tvarů, materiálů i způsobů pokrytí. Aktuálně jsou to především vegetační a mokřadní střechy či střechy zatížené fotovoltaickými panely.

Nová norma o vegetačních střechách

Program nemohl začít jinak, než připomenutím nové normy o vegetačních střechách ČSN 73 1901-4, která definuje specifické požadavky pro navrhování a konstrukci. Byla vydána Českou agenturou pro standardizaci (ČAS) v únoru letošního roku a měla by pomoci projektantům zajistit dlouhodobou bezpečnost a ekologickou udržitelnost vegetačních střech.

„Tato norma je určena k použití společně s ČSN 73 1901-1 Základní ustanovení a přiměřeně s též s ČSN 73 1901-3 Střechy s povlakovými hydroizolacemi. ČSN 73 1901-4 je určena pro projektanty a zhotovitele pozemních staveb a současně i pro projektanty a zhotovitele sadových úprav, kam náleží navrhování a provádění vegetačního souvrství, to je vícefunkční vrstvy nebo souboru funkčních vrstev, které svými vlastnostmi a společným působením tvoří vhodné prostředí pro kořenění živých rostlin a trvalou existenci vegetace,“ uvedl ve svém příspěvku Lubomír Keim, spoluautor normy, a seznámil i s obsahem tří informativních příloh. Příloha A se týká výlučně vegetace, podmínky jejich umístění, výčet vhodných druhů rostlin, požadavky na sadbu a osivo, včetně způsobu založení vegetace. Příloha B se věnuje návrhu drenážní vrstvy umožňující dostatečně rychlý a efektivní odtok přebytečné vody k odvodňovacím zařízení. Příloha C je zaměřena na činnost, která je nezbytná pro trvale živou vegetaci, to je její řádnou a opakovanou údržbu odvislou od typu vegetační střechy.

Foto: autor, SZÚZ

Norma byla hojně připomínkována a komentována i mezi zahradníky a zahradními architekty. Její spoluautoři byli rovněž zástupci Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ). Důležité jsou v tomto směru hlavně nároky flóry, které se musejí započítat do statického posouzení střechy.

„Z hlediska nosnosti střešní konstrukce se vždy uvažuje hmotnost celého souvrství včetně substrátu ve vodou nasyceném stavu. Existuje mnoho druhů a parametry i objemová hmotnost se od sebe mohou velmi výrazně lišit. U střešních substrátů je třeba uvažovat i se slehnutím, které se opět může v závislosti na zvoleném materiálu lišit a pohybuje se obvykle v rozpětí 10–25 %. Uvažuje-li se tedy, že výsledná mocnost vrstvy substrátu má být například 8 cm, je třeba kalkulovat výšku 8 cm + 10–25 % slehnutí, tedy 8,8–10 cm substrátu v kyprém stavu. Do hmotnosti zelené střechy pak vstupuje i hmotnost kačírkových obsypů, která je zpravidla vyšší než hmotnost střešních substrátů. To nemusí představovat problém u atik, pod kterými jsou obvodové stěny, ale může to hrát roli v místech větších rozponů nebo v místech umístění technologií, kde jsou větší kačírkové plochy,“ připomíná Pavel Dostal ze SZÚZ a odkazuje na metodiky svazu, které popisují různé možnosti aplikace vegetace na fasády, zdi a střechy.

Foto: autor, SZÚZ

Směrnice dle německé normy, pravidla CSS

Programová náplň konference sledovala samozřejmě i nadále nešvary na střechách, a to včetně problematických konstrukčních detailů. Zástupce slovenského Cechu strechárov Karol Plaštiak téma shrnul a představil novou směrnici pro ploché střechy s nosnou konstrukcí ze dřeva a v dřevostavbách, která čerpá z německé normy. „Trend těchto konstrukcí posiluje i v mnoha developerských projektech – a s tím se pojí i značné nesrovnalosti a poruchy. Poškozuje to dobré jméno celé skupiny plochých dřevěných střech a dřevostaveb,“ uvedl a poukázal na praktická doporučení podle norem D-A-CH a na příklady dobré praxe na západ od našich hranic, kde jsou tyto konstrukce zcela běžné a prakticky bezproblémové.

„Doporučujeme zaměřit se především na bezpečné provedení větrané oddělené zábrany, které zaručí dlouhodobý provoz takovéto konstrukce. A pokud se technologie CLT zkombinuje s prefabrikovanou střešní hydroizolací, může to být velmi zajímavé, a to i přes drobnou nevýhodu větší robustnosti konstrukce, tedy i ceny, i vzhledem k minimalistickým trendům v moderní architektuře. Věříme, že eliminace konstrukčních chyb vlivem výše uvedených norem a směrnic zlepší povědomí o dřevostavbách (i běžných, kde se tyto konstrukce také používají) a podpoří výstavbu těchto konstrukcí,“ uvedl Karol Plaštiak s odkazem na Holzbau Deutschland Institut a Holzschutz Bauchliche Maßnahmen, kde je možné najít aktuální informace a německé normy.

Foto: autor, SZÚZ

Testování mokřadních střech a střech s fotovoltaikou

Velká pozornost byla na konferenci věnována poměrně novému fenoménu v oblasti střech, a tím jsou mokřadní střechy. Zjednodušeně lze říct, že se jedná o jakousi variantu zelené střechy s vodním prvkem a několika dalšími benefity v oblasti tzv. modro-zelené architektury. Alena Vargová z Technické univerzity Košice ji popsala jako vhodnou modifikovanou variantu vegetační střechy pro tuzemské klimatické podmínky.

„Po jednom roce provozu střecha dobře prosperuje a nedošlo k žádnému úbytku vegetace. Zároveň má pozitivní vliv na budovu i okolí – chrání vrstvy střechy a vytváří chladicí efekt, pohlcuje hluk, čistí vzduch a zvyšuje biodiverzitu,“ podotýká, ukazuje fotografie budovy firmy IZOLA Košice a seznamuje s projektem greenIZOLA, který se představil i na stránkách TZB-info. Je evidentní, že mokřadní střecha není zcela bezúdržbová, je třeba kontrolovat hladinu vody nebo odvádět vodu, odstraňovat nežádoucí vegetaci a v zimě vegetaci ořezávat.

„Realizované mokřadní střechy vytvářejí prostor pro multidisciplinární propojení technických a přírodovědných oborů. Taková spolupráce je při vytváření prvků zelené infrastruktury žádoucí. Pomocí měření in situ je vhodné zkoumat mokřadní střechu z hlediska vhodnosti rostlinných druhů, vlivu mokřadu na stavební konstrukci, vlivu mokřadu na okolní prostředí, míry zachycování CO₂, míry čištění šedé vody,“ dodává Alena Vargová a ukazuje i další realizace, například Wetland roof Israel.

Permanentním testováním procházejí i střechy zatížené fotovoltaikou. Tématu se věnovala většina přednášejících. Všichni připomněli novou (výše zmíněnou) normu, doporučili vhodné postupy, poradili, jak předcházet chybám a zopakovali základní rizika extrémně zatížených střech. Přestože už jsou technologie, materiály i montážní týmy na vysoké úrovni (nedoporučuje se nic dělat svépomocí; tým je složen z odborníků mnoha profesí – od zahradníků, přes elektrikáře, stavaře, statiky, architekty a urbanisty), je dobré si základní rizika extrémně zatížených střech stále znovu dokola opakovat. Patří sem prioritně dle slov přednášejících: „Vyšší zatížení souvrství střechy od hmotnosti provozních/vegetačních vrstev; změna kondenzačního režimu ve střeše; snižování tepelné ochrany střechy v čase; prorůstání kořenů u vegetačních střech; vyšší pravděpodobnost poškození hydroizolace při provádění dalších vrstev; nepřístupnost hydroizolace pro identifikaci poruch a opravy či problémy způsobené budoucí změnou užívání nebo provozu…“ Je patrné, že souhra více profesí bude u moderních střechařů více než nutná. Koordinaci pomáhají právě takovéto konference, takováto výsostná setkání profesionálů. Tak tedy znova za rok při 26. ročníku.

Pořadatelem konference IZOLACE je Expertní a projektová kancelář A.W.A.L.. Zde je možné najít i podrobnější informace k obsahu.