Exteriérová vertikální zahrada – pilotní projekt nové alternativy pro městskou zeleň

Úvod

Pozitivní vliv zeleně na mikroklima měst je nesporný a citelný. Zeleň je schopná díky odparu vody tlumit letní teplotní výkyvy, udržuje přirozenou vlhkost půdy i vzduchu a má schopnost zachycovat z ovzduší různé škodlivé plyny i prach. Ve městech se však často potýkáme s tím, že přes veškeré úsilí nenacházíme dostatek místa pro vytváření zelených ploch. Mnohé ulice jsou příliš úzké, než aby zde mohl být kromě chodníku a vozovky ještě zelený pás. Vysazení stromů zase bývá komplikováno možnou kolizí s inženýrskými sítěmi vedenými nad zemí i pod zemí. Umístění zeleně na střechy stávajících domů bývá složité, protože budovy jsou staré a přidanou zátěž by neunesly. Přesto existuje další možnost – umístění zeleně na fasády domů. Vedle dávno známých a běžně využívaných truhlíků na parapetech a popínavých rostlin přišel v roce 1991 francouzský botanik a designér Patric Blanc s inovativní myšlenkou vertikálních zahrad, které umožňují druhově různorodé ozelenění fasád. Ve Francii a v dalších evropských zemích je již vertikálních zahrad realizovaná celá řada, ale do České Republiky tento trend proniká jen velmi pomalu. Ekocentrum Koniklec se tedy rozhodlo vybudovat ukázkovou vertikální zahradu v zahradnickém učilišti pro žáky s více vadami v Komořanech. Zelená stěna zdobí plochu cca 7,5 m² východní stěny učiliště a slouží učňům jako další pěstební plocha. Zároveň jim poskytne unikátní možnost osvojit si péči o tento inovativní druh městské zeleně.

Konstrukce vertikální zahrady

Foto 1: Nosná konstrukce vertikální zahrady

Systémů pro vertikální zahrady existuje vícero. Pro tento projekt byl použit systém vyvinutý Ing. Zuzanou Klusovou (Čarokvěty), která je hlavní průkopnicí vertikálních zahrad v ČR. Systém se skládá ze tří hlavních částí:

• Nosná konstrukce
• Vegetační panel
• Zavlažovací zařízení

Nosná konstrukce

Obecně lze vertikální zahrady zavěšovat přímo na fasády domů, pokud to jejich konstrukce a způsob provedení fasády dovoluje. Budova učiliště je však starší dřevostavbou navíc doplněnou novým zateplovacím systémem, takže byla zvolena samonosná konstrukce, zcela nezávislá na konstrukci budovy. Je tvořena ocelovými profily ukotvenými v zemi do betonových patek. Mezi konstrukcí a budovou je ponechána mezera, aby tento prostor větral a nedocházelo k vlhnutí fasády.

Vegetační panel

Vegetační panel je hlavním komponentem vertikální zahrady. Jedná se o systém kapsiček z geotextilie podložených tuhou deskou. Tento panel dodává firma Čarokvěty jako technologický celek. Po upevnění panelu na nosnou konstrukci se jednotlivé kapsičky plní anorganickým substrátem a do substrátu se sázejí sazenice rostlin. Přibližný počet kapsiček je asi 45 na m², ale tento počet se může měnit podle jejich požadované velikosti. V tomto případě je velikost kapes různorodá, což umožňuje značnou variabilitu co do druhu rostlin i způsobu osázení. Ve větších kapsách mohou rostliny růst v celých trsech.

Foto 2: Instalace horního dílu vegetačního panelu

Foto 3: Vegetační panel před naplněním substrátem a vysázením rostlin

Zavlažovací systém

Výhodou vertikálních zahrad je, že nezabírají cennou plochu ve vodorovném směru. Vertikálnost je však zároveň jejich nevýhodou. Vzhledem ke svislé orientaci takto tvořeného „záhonu“ a jeho umístěním pod přesahem střechy nemohou rostliny dobře využívat vláhu ze srážek. Vertikální zahrada je tedy opatřena automatickým závlahovým systémem. Aby naplňovala ideály udržitelného hospodaření s vodou, je vhodné použít pro její zavlažování vodu dešťovou spíše než vodu pitnou. Dešťová voda je pro zalévání rostlin vhodnější i z hlediska jejího složení. Na pozemku učiliště byla tedy vybudována podzemní nádrž, ve které se shromažďuje dešťová voda ze střechy budovy a používá se pak nejen k zavlažování vertikální zahrady, ale také k zalévání ostatních klasických záhonů. Čerpadlo vytlačuje vodu z nádrže do kapkovací trubičky, procházející vegetačním panelem a přivádějící vodu rostlinám. Frekvence a délka zavlažovacích cyklů je řízena čidlem vlhkosti umístěném ve vegetačním panelu a napojeným na řídící jednotku. Vlhkostní čidlo je doplněno ještě čidlem teploty, které brání tomu, aby se zavlažování spustilo, pokud by teploty v panelu mohly klesnout pod bod mrazu. Vzhledem k tomu, že rostliny rostou v anorganickém substrátu, je někdy třeba přidat do závlahové vody trochu hnojiva. Alternativou je přisypávat klasické hnojivo (kompost nebo koňský hnůj) do jednotlivých kapsiček podle potřeb rostlin, které v nich rostou. Vertikální zahradu je třeba zavlažovat celkem intenzivně, jelikož voda se v ní drží hůře, než ve vodorovně orientovaném záhonu. Neustále samospádem stéká dolů a odchází pryč. Je tedy vhodné ji zachytávat a vracet do nádrže.

Vhodné rostliny

Exteriérových vertikálních zahrad je zatím v ČR pomálu. Není tedy k dispozici příliš zkušeností s tím, které rostliny budou na vertikální zahradě ve zdejších klimatických poměrech a při konkrétní orientaci ke světovým stranám nejlépe prosperovat a jak o vertikální zahradu nejlépe pečovat. Ing. Zuzana Klusová, která zkušenosti s vertikálními zahradami má, osobně vedla osazování rostlinami, které proběhlo zejména rukama žáků a učitelů učiliště a účastníků veřejného workshopu. Do vyšších částí vertikální zahrady, kam je třeba vylézt po žebříku, byly umístěny rostliny méně náročné na údržbu a na vláhu, protože tato část bude nejsušší. Ve spodních částech byly vysazeny různé rostliny a počítá se s častou údržbou, doplňováním a případně nahrazováním rostlin učni. Ti mají v plánu zkoušet zde pěstovat mimo okrasné květiny také zeleninu a bylinky. Tak jim držme palce, ať se mohou brzy pochlubit bohatou sklizní.

Článek vznikl v rámci projektu „Počítáme s vodou“ financovaného z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací na téma HDV najdete na www.pocitamesvodou.cz a v případě dotazů kontaktujte naše poradce na poradna@ekocentrumkoniklec.cz.

Foto 4: Rostliny připravené pro zasazení do vertikální zahrady.

Foto 5: Horní část vertikální zahrady osázela Ing. Zuzana Klusová s pomocnicemi z Ekocentra Koniklec suchomilnými a bezúdržbovými rostlinami.

Foto 6: Žáci učiliště pomáhají při sázení rostlin do vertikální zahrady. Každý si může vytvořit vlastní kapsičku s rostlinami dle svého výběru. O svoji kapsičku pak bude pečovat, aby květiny prosperovaly.

Foto 7: Zbylé prázdné kapsičky osázejí účastníci veřejného workshopu.

Foto 8: A jak by mohla vertikální zahrada vypadat, až rostliny povyrostou? (Fotka experimentální plochy Ing. Zuzany Klusové v Dolní Lištné). Zdroj: carokvety.cz