Aliance proti nedostatku plastů se týká I. stavebních aplikací

1. Úvod

Nedostatek plastů na evropském trhu a kontinuální zvyšování jejich cen v 1. polovině roku 2015 vedlo Evropskou asociaci zpracovatelů plastů (EuPC) v Bruselu k vytvoření Strategické aliance pro polymery v Evropě.

2. Plastics Europe

Podle údajů evropské asociace výrobců plastů Plastics Europe překročila v roce 2014 světová produkce plastů poprvé hranici 300 mil. tun, když, dosáhla výše 311 mil.tun, tj. růst o 3,8 %. Evropa ve spotřebě dlouhodobě stagnuje, když dosáhla nižších hodnot růstu, konkrétně o 1,5 % na 47 mil.tun, avšak nedostala se na rekordní úroveň spotřeby v roce 2007. Největší evropský producent plastů – Německo zaznamenal dokonce v roce 2014 pokles ve spotřebě o 2,5 % na 19,4 mil.tun.

Obr. č. 1 – Světová produkce plastů za období 1952–2014. Zdroj: Plastics Europe.

Obr. č. 2 – Spotřeba jednotlivých typů plastů v různých aplikačních segmentech v EU v roce 2013. Zdroj: Plastics Europe.

Stavebnictví v EU je druhým nejvýznamnějším sektorem pro aplikace plastů s 20,3% podílem – obr. č. 2. Ve střední a východní Evropě je tento podíl vyšší – 22,0 %.

Na význam plastů ve stavebnictví poukázala i konference „EU investing in its future – Plastics Construction Solutions“, konaná 24. 6. 2015 v Bruselu. Organizovala ji asociace Plastics Europe ve spolupráci s EuPC. Při zahájení českou europoslankyní Martinou Dlabajovou byla podtržena přednost plastů v kombinaci designu, inovace a úspory energií.

3. Aktivity EuPC

Jedna z největších současných evropských asociací byla založena v roce 1989 v Bruselu k reprezentaci a podpoře zpracovatelských a aplikačních aktivit plastů. V současné době reprezentuje 51 evropských sdružení a národních asociací se vztahem k aplikacím plastů v oblasti balení, stavebnictví a dopravních prostředků. Členská základna představuje 50 tis. firem s 1,7 mil.zaměstnanců a obratem 300 miliard Eur. Českou republiku zastupuje Plastikářský klastr Zlín (www.plastr.cz).

Již 1. 4. 2015 upozornila EuPC na svých webových stránkách www.plasticsconvertors.eu na nepříznivý dopad neplánovaných odstavování výroben plastů z důvodu častých vyhlášení vyšších mocí (force majeure declarations) u evropských výrobců a dodavatelů plastů, čímž způsobují problémy u kompaundérů a zpracovatelů plastů v plynulosti dodávek nasmlouvaných plastových výrobků v období oživení evropského průmyslu. Nedostatek suroviny vede následně ke zvyšování cen až o 60 % proti únorovým cenám.

V následné tiskové zprávě z 26. 5. 2015sděluje EuPC vytvoření výše uvedené aliance. Došlo k tomu na výročním zasedání ve Varšavě 22. 5. 2015. Připomíná, že od začátku března 2015 byly vyhlášeny další 34 případy vyšší moci, což vede k nedostatku PE a PP na trhu a k uváděném růstu cen v době, kdy ceny ropy jsou relativně nízké. Situace vede k uzavírání provozů zpracování plastů a přitom jí nikdo neřeší. Aliance požaduje zrušení importních cel na polyolefiny z Asie (od 1. 1. 2014 ve výši 6,5 %) a věří, že evropští výrobci plastů budou reinvestovat dosažené vyšší marže k prodlužování životnosti výroben v Evropě a k zajištění kontinuity dodávek evropským zpracovatelům, dále k inovativním aplikacím plastů, zejména v obalovém sektoru a k efektivnímu využití odpadních plastů.

Dne 1. 7. 2015 sděluje EuPC, že za poslední 4 měsíce bylo vyhlášeno u evropských výrobců polymerů přes 40 případů vyšších mocí, zatímco v předchozích dvou letech to bylo pouze 11 případů. Nově založená Aliance pro polymery v Evropě připravuje detailní informace o situaci v národních asociacích zpracovatelů plastů, bude usilovat o zrušení importních cel pro dodávky polyolefinů z Asie. Připravuje studii o možnostech oživení výroby polymerů v Evropě a budoucím vývoji výroby v příštích 5–10 letech.

Proběhne diskuse o legálnosti vyhlašování vyšších mocí a možnostech náhrad následných škod u zákazníků. Aliance uvažuje o formování nezávislé koalice, otevřené všem firmám a asociacím v Evropě, které potřebují více informací o pokrytí potřeb polymerů v příštích 5–10 letech. Pro výhodnější dodávky plastů ze zemí mimo Evropu zvažují vytvoření centrální nákupní platformy. Zájemci o zapojení do aliance se mohou přihlásit bezplatně na: www.polymercompolyeurope.eu/what-we-offer/polymers-europe-alliance.

Ambicí je vypracovat a dát jim k dispozici do 31. 10. 2015 následující dokumenty:

• stávající situace na trhu plastů a výrobní kapacity,
• možnost zrušení importních cel pro plasty a množstevních procedur,
• analýza legality vyhlášených vyšších mocí, včetně event. možností právních zákonitostí odškodnění,
• právní aspekty dohody o společných nákupech.

4. Situace na trhu plastů v I. pololetí 2015

Obr. č. 3 – Cenový monitoring komoditních plastů v Evropě v období 06/2014 až 06/2015. Zdroj: D. Platt – www.europeanplasticsnews.com.

K posouzení cenových relací jsem využil údaje z volně dostupných stránek www.europeanplasticsnews.com, lišta Resin Prices. Pan Platt publikoval od 3. 2. 2015 do 8. 7. 2015 celkem 8 příspěvků o cenovém pohybu na evropském trhu plastů ve vazbě na ceny ropy a vyhlášené vyšší moce. Pro představu uvádím na obr. č. 3 graf z poslední informace z 8. 7. 2015.

Podle nejnovějších statistických údajů Plastics Europe z července 2015 došlo za prvních 5 měsíců roku 2015, oproti stejnému období 2014, k poklesu výroby plastů o 3,2 % (měsíc květen pokles o 5,6 %). Na straně zpracování plastů došlo k růstu o 2,0 % (květen dokonce o 3,8 %). Nejvíce se na růstu spotřeby plastů podílejí obaly (+3,7 %). Letošní export primárních plastů z EU 28 za 5 měsíců zaznamenal mírný růst, import byl na stejné úrovni jako vloni. Průměrné ceny primárních plastů za prvních 5 měsíců 2015 zaznamenaly pokles o 3,3 %, u plastových výrobků o 0,8 %, oproti stejnému období 2014.

Obr. č. 4 – Petrochemický cenový index v období 1993 až 07/2015. Zdroj: ICIS.

Podíváme-li se na ceny petrochemických výrobků v dlouhodobém horizontu, pak nelze o výrazném cenovém růstu, zejména proti roku 2008 a období roku 2011 až 09/2014, hovořit – obr. č. 4. Petrochemický index (IPEX) je tvořen z cen etylenu, propylenu, benzenu, toluenu, paraxylenu, styrenu, metanolu, butadienu (vše suroviny pro plasty), PVC, PE, PP a PS.

Obr. č. 5 – Srovnání podílů chemického průmyslu v jednotlivých regionech v letech 2003–2013. Zdroj: CEFIC.

Chemický průmysl patří jak celosvětově, tak v EU na třetí místo mezi průmyslovými odvětvími z hlediska obratu. Obrat světového chemického průmyslu v roce 2013 zaznamenal mírný růst o 2,4 % na 3 156 miliard Eur. Z toho EU přispěla 527, USA 528 a Čína 1 047 miliardami Eur. Podíl EU klesl na 17,3 %, když za posledních 10 let se posunula EU z vedoucího místa na místo třetí. Dominantní postavení má Čína – obr. č. 5. V roce 2014 došlo k celosvětovému růstu obratu o 3,9 %, evropský vzrostl o 0,2 %, když export mimo EU poklesl o 8,5 %. Značný vliv měl prudký pokles cen ropy koncem roku 2014 (až 50%), následný pokles cen monomerů a polymerů, sankce vůči Rusku a tím vyvolané nižší prodeje v listopadu a prosinci.

Obr. č. 6 – Cenové trendy plynu a elektřiny pro průmysl a domácnosti v EU a USA v období 2005–2012. Zdroj EK.

Typické pro chemický průmysl je vysoký inovační potenciál, vyšší energetická náročnost, vysoký stupeň využití výrobních kapacit (nepřetržitý provoz), udržitelný rozvoj a v EU nejregulovanější výroba – emise, REACH aj.

Využití kapacit a ceny energií a vstupních surovin jsou klíčovým prvkem konkurenceschopnosti chemického průmyslu. Z tohoto pohledu Evropa výrazně zaostává za USA a Blízkým východem. Břidlicová revoluce v USA a snaha EU o zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů způsobily, že ceny elektřiny a plynu v USA jsou výrazně nižší než v EU – obr. č. 6. Lídři evropského chemického průmyslu, apelují na EK k řešení cen energií s ohledem na zhoršenou konkurenceschopnost, zejména s USA.

Za optimální využití kapacit se považuje hodnota 92 %. Stávající využití je kolem 85 % – obr. č. 7. V prvním pololetí 2015 byl zaznamenán značný podíl poruch zařízení a následných odstávkách z titulu tzv. vyšších mocí – obr. č. 8.

Obr. č. 7 – Využití kapacit západoevropských výrobců etylenu v období 2004–2014. Zdroj: EPCA.

Obr. č. 8 – Počet vyhlášených vyšších mocí v chemickém průmyslu za I. pololetí v období 2005–2015. Zdroj: P. Hodges –
www.icis.com/blog/chemicals-and-the-economy, 8. 7. 2015.

Nízká konkurenceschopnost evropského petrochemického průmyslu způsobila, že v letech 2011–2013 bylo v Evropě odstaveno více než 10 výroben plastů s kapacitou 1,8 mil.tun. Do roku 2017 se neplánují investice ke zvýšení kapacit komoditních plastů – obr. č. 9. To bude mít za následek, že EU se stane z dosavadního čistého exportéra plastů čistým importérem – obr. č. 10.

Obr. č. 9 – Plánované nové kapacity výroben komoditních plastů (PE, PP, PVC,PS – EPS – ABS) v období 2012–2017 v jednotlivých světových regionech. Zdroj: ICIS.

Obr. č. 10 – Bilance export – importu komoditních plastů v roce 2017 v jednotlivých světových regionech. Zdroj: ICIS.

5. Závěr

Podle zprávy p. H. Meincka z německého sdružení chemického průmyslu (VCI) z 15. 7. 2015 se nachází evropský chemický průmysl na konjunkturální vlně a do konce roku očekává růst obratu o 3,5 %. V petrochemické výrobě a výrobě plastů se očekává mírný pokles obratu. Ceny ropy v první polovině roku 2015 byly na úrovni cca 50 %, proti předchozímu I. pololetí a vedou tak k vyšším maržím výrobců monomerů a plastů. Importům plastů z teritorií mimo EU nepomáhá silný dolar a slabé euro a celní sazby.

Podle AMI (Applied Market Information) byl zaznamenán v I. pololetí růst spotřeby plastů o 1,3 % ve střední a východní Evropě dokonce o 2,7 %. V komoditě EPS, která ovlivňuje převážně izolace budov, byl taktéž zaznamenán vyšší růst v centrální a východní Evropě. Můžeme se tak letos dočkat v ČR rekordní spotřeby přes 60 tis. tun EPS. Agentura AMI očekává v Evropě pravidelný roční růst spotřeby plastů o 1 % do roku 2019, což by stále v tomto roce znamenalo úroveň nižší než v rekordním roce 2007. Podle agentury Markets and Markets má světová spotřeba plastů ve stavebnictví vzrůst z hodnoty 7,2 trilionů USD v roce 2013 na 12 trilionů USD v roce 2020, což je vyšší růst než se očekává v celkovém růstu plastů. Agentura TMR (Transparency Market Research) prognózuje pro období 2013–2019 průměrný roční růst spotřeby plastů ve stavebnictví o 7,1 %.

Vyšší marže výrobců se projevují v příznivých výsledcích hospodaření za I. pololetí 2015. Největší světový chemický koncern BASF zaznamenal růst prodejů o 3,1 % a zisku před zdaněním o 7,2 %.

Dne 24. 7. 2015 reportovala americká firma Dow, že sice obrat poklesl o 14 %, avšak zisk před zdaněním byl vyšší o třetinu proti I. pololetí 2014. Divize plasty, s největší světovou výrobou polyetylenu zaznamenala pokles prodejů o 19 %, avšak růst zisku před zdaněním o 25 %.

Polský petrochemický komplex PKN Orlen (též výrobce polyolefinů) zaznamenal ve druhém čtvrtletí 2015 čistý zisk 1,37 miliard zlotých, proti rekordní ztrátě 5,2 miliardy zlotých před rokem. Součástí je i petrochemický holding Unipetrol (taktéž výrobce polyolefinů), který vykázal v I. polovině 2015 čistý zisk 5,27 miliard Kč, proti loňské ztrátě za stejné období ve výši 2,55 miliard Kč. Využití kapacit vzrostlo meziročně o 5 %, i když byly vyhlášeny 2 deklarace o vyšší moci. V pořadí již třetí letošní vyhlášení vyšší moci, tentokrát požár na etylenové jednotce 13. 8. 2015 situaci u tuzemských výrobců plastů značně zkomplikuje.

Nejsem přesvědčen, že Aliance dokáže v tržním prostředí ovlivnit evropskou pozici v oblasti výroby a cen plastů. Zajímavým výstupem z Aliance lze očekávat v oblasti právních aspektů problematiky vyhlašování vyšších mocí a úsilí o centrální nákupy plastů.

Literatura

• www.cefic.org
• www.plasticseuorpe.org
• www.icis.com
• VÖRÖS, F., Současnost a budoucnost výroby plastů, konference TVIP, 23.-25. 4. 2014, Hustopeče
• VÖRÖS, F., Udržitelné plasty – část I: Suroviny pro jejich výrobu, Plasty a kaučuk, 2013, č. 9–10, str. 265
• VÖRÖS, F., Udržitelné plasty – část II: Výroba a spotřeba, Plasty a kaučuk, 2013, č. 11–12, str. 331
• VÖRÖS, F., Udržitelné plasty – část V: Odpady z pohledu aplikací a typů plastů, Plasty a kaučuk, 2014, č. 5–6, str. 132
• VÖRÖS, F., Udržitelné plasty – polyetyleny, Plasty a kaučuk, 2014, č. 7–8, str. 201
• VÖRÖS, F., Udržitelné plasty – polypropyleny, Plasty a kaučuk, 2014, č. 9–10, str.