V září proběhl 21. mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH 2010. Veletrh navštívilo 75 218 lidí a zúčastnilo se jej 812 vystavovatelů na 18 768 m2. Podle pořadatelů dosáhla návštěvnost veletrhu FOR ARCH 2010 stejné úrovně jako v loňském roce, když atakovala hranici cca 80 000 návštěvníků. Na veletržním stánku přivítal návštěvníky i portál TZB-info.
Dřevostavby
Archiv článků od 3.6.2010 do 7.10.2010
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 3.6.2010 do 7.10.2010
Dnes začíná 21. ročník stavebního veletrhu For Arch. Expozice jsou pro návštěvníky tradičně připraveny v Pražském veletržním areálu Letňany. Společně s veletrhem For Arch probíhají i veletrhy For Invest, For Wood, For Elektro, For Therm, Sport Tech a For City. V rámci veletrhu je připraven bohatý odborný doprovodný program.
Současnost charakterizují aktuální témata spojená s ubývajícími zásobami surovinových a energetických zdrojů, s globálními klimatickými změnami a s nadměrným znečišťováním půd, vody a ovzduší. Tyto procesy významně ovlivňují produkty stavební výroby. Je známo, že výstavba a vlastní provoz budov patří mezi hlavní spotřebitele materiálových a energetických zdrojů a významné znečišťovatele životního prostředí, a to nejen v období realizace, ale v průběhu všech fází jejich existence. Podívejme se na některé přírodní materiály.
Pražský stavební veletrh FOR ARCH hlásí již 760 přihlášených vystavovatelů a to celkem ze 20 zemí světa. Na čisté výstavní ploše 18.044 m2 se tak představí žhavé novinky z oblasti stavebnictví nejen z České republiky, ale také z USA, Indie, Egypta a celé řady evropských zemí jako Francie, Španělsko, Itálie, Německo a další. Velkým lákadlem je pro návštěvníky doprovodný program, ale také soutěž o rodinný dům za 1,2 mil. Kč, novou podlahu či garážová vrata.
V posledních letech se čím dál více stavebních firem začíná zabývat projekcí a následnou výstavbou dřevostaveb, a to i vícepodlažních. Již při návrhu dělicích konstrukcí se však nesmí zapomínat na požadavky normy ČSN 73 0532 týkající se vzduchové a kročejové neprůzvučnosti. Problém spočívá v tom, že se v praxi užívají pouze metody sloužící ke zjištění hodnot vážené neprůzvučnosti konstrukcí na silikátové bázi, zatímco u konstrukcí na dřevěné bázi použití těchto metod selhává. V tomto příspěvku je uveden možný výpočtový postup.
Na diagnostickém pracovišti Atelieru DEK jsme za poslední čtyři roky provedli měření těsnosti Blower-Door test na více než 150 objektech. Sledovali jsme souvislosti mezi naměřenou hodnotou intenzity výměny vzduchu (n50) stanovenou metodou Blower-Door test a konstrukčními aspekty. Cílem bylo zhodnotit potenciál jednotlivých konstrukčních principů pro dosažení požadované vzduchotěsnosti. Dále bylo naším záměrem určit u jednotlivých konstrukčních principů charakteristické netěsnosti, které se u nich často opakují. V příspěvku uvádíme závěry naší analýzy.
Využití dřeva v oblasti stavebnictví je velmi aktuálním tématem, zejména s ohledem na možnost realizace často diskutované nízkoenergetické či pasivní výstavby. Význam při využití stoupá také s ohledem na charakter dřeva jako poměrně bezproblémově dostupného obnovitelného a lehce recyklovatelného stavebního materiálu.Podívejme se na některé možnosti. Článek vznikl za podpory VVZ MSM 0021630511 Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí.
Jedním z hlavních ukazatelů kvality pasivní dřevostavby je zajištění kvalitního zdravého vnitřního prostředí. Velký důraz je kladen na výběr nejvhodnějších materiálů a to nejen pro samotnou konstrukci stavby, ale i pro jednotlivé komponenty. Dřevo, jako ekologický stavební materiál, je velmi vhodné pro výstavbu pasivních domů. Podívejte se na několik příkladů a možností kvality pasivního domu.
Nedílným posouzením nových, ale i stávajících konstrukcí je ověření jejich odolnosti za mimořádných situací. Jednou z častých mimořádných situací je požár. Požaduje-li se stanovení požární odolnosti z hlediska stavební mechaniky, musí být konstrukce navrženy a provedeny takovým způsobem, aby si zachovaly svou nosnou funkci během příslušného požárního namáhání.
Jednoduché, přírodní nátěry k ochraně konstrukčního dřeva před ohněm a požáry byly užívány již ve starověku. Jejich stopy nacházíme na povrchu některých historických konstrukcí (Drdácký et al. 2005). Rozvoj chemického průmyslu v 19. a 20. století umožnil vývoj a pozdější intenzivní aplikaci nových retardérů hoření na dřevěné prvky běžných stavebních konstrukcí.
Při záplavách jsou stavební konstrukce vystaveny podmínkám, které nemohou při běžném provozu nastat. Zaplavené podzemní a částečně i nadzemní prostory způsobují plné nasycení vodou obklopujících stavebních konstrukcí, v jejímž důsledku zůstává i po opadnutí vody v konstrukcích rovnoměrně rozložená vysoká vlhkost.
zpět na aktuální články
Reklama