Skončila krize v lesnicko-dřevařském komplexu?
Seminář Dřevostavby Volyně začal tradičně komplexním hodnocením celého lesnicko-dřeveřského komplexu.Text byl účastníky vysoce hodnocen a tak jej předkládáme také čtenářům TZB-info. Z prohlášení politiků se totiž může zdát, že krize je díky jejich moudrému vedení už za námi, nebo je alespoň její konec na dohled....
Z prohlášení politiků se může zdát, že krize je díky jejich moudrému vedení už za námi, nebo je alespoň její konec na dohled. Vezmeme-li však v úvahu, že dřevo je nejvíce využívanou surovinou na světě (se spotřebou 1 kg na obyvatele planety a den), pak nadále probíhající propady v těžbě dříví a spotřebě výrobků z něj signalizují, že příčiny krize trvají. V hluboké krizi je totiž celá euroatlantická civilizace, neboť míra zisku nezná žádná omezení, nejbohatší se vyhýbají daňovým povinnostem, zisky se privatizují a ztráty zespolečenšťují, společnost se extrémně polarizuje, rozsah přerozdělování nerespektuje reálné zdroje, deficit veřejných financí se prohlubuje, státní správa se byrokratizuje, globalizace je výsledkem deformované tržní ekonomiky, okolo planety se přepravují obrovské objemy hmot, užitkové dříví se pálí a ekonomizmus a environmentalismus jsou v neřešitelném střetu. Na vládních úrovních probíhá jen "symptomatická léčba" příznaků krize, klesá-li spotřeba, tak se stimuluje (například "šrotovným"), aniž by se důvod poklesu hledal. Pokud příčiny krize zjevně přetrvávají, je možné považovat lokální a regionální oživení ekonomiky jen za dílčí úspěch (podnikatelů), ale nikoliv za konec krize. Pro podnikatele v lesnictví a zpracování dřeva to znamená, že vývoj trhu bude nadále velmi komplikovaný a nebude snadné se na něm udržet, protože projevy krize mohou kdykoliv opět udeřit. Především při investování je proto třeba velké odvahy, ale i rozvahy (představované minimálně provedením důsledné citlivostní analýzy).
Co je UNECE/EHK/ECE?
UNECE - United Nations Economic Commision for Europe/Evropská hospodářská komise/ Ekonomická komise OSN pro Evropu, založená v roce 1947, je regionální úřad OSN pro Evropu (Albánie, Andorra, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá hora, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Holandsko, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Izrael, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Monako, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko), Společenství nezávislých států (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Ruská federace, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán) a Severní Ameriku (Kanada, USA). Tato ekonomická formace zahrnuje Ruskou federaci, jako oblast největšího potenciálu lesů a průmyslu zpracování dříví, i čtyři ze šesti nejsilnějších ekonomik světa (1. USA, 2. Čína, 3. Japonsko, 4. Německo, 5. Francie, 6. Spojené království). Roční HDP USA je přitom třikrát vyšší, než druhé Číny.
Jaké hlavní změny v lesnicko-dřevařském komplexu UNECE proběhly v roce 2009?
Spotřeba dříví a výrobků z něj klesla o dalších 11,6 %, přičemž těžba užitkového dříví, listnatého dříví a spotřeba buničiny, papíru a lepenek klesly na nejnižší úroveň za dobu vedení statistik UNECE, tj. od roku 1964.
Bytová výstavba se jako jeden z projevů krize dále snížila, což se dotklo výrobců řeziva snížením spotřeby řeziva jehličnatého o 13,8 % a listnatého o 7,2 %, a výrobců plošných materiálů poklesem produkce o dalších 10,7 %. Pokles zájmu o listnaté řezivo postihl zprostředkovaně snížením těžeb i vlastníky listnatých lesů.
Poptávka po energetickém dříví dále rostla, což zesílilo jeho konkurenci užitkovému dříví (zejména pro výrobu plošných materiálů a buničiny) a zvýšilo jeho ceny v některých oblastech natolik, až to vedlo k platebním problémům zpracovatelů dříví.
V lesnicko-dřevařském komplexu probíhaly spíše inovace a strukturální změny cílené na krátkodobé přežití, než na nastartování růstu.
V Ruské federaci pokračovalo zvyšování exportních cel surového dříví, což vyústilo v dramatický pokles exportu užitkového dříví při zvýšení investic do ruského zpracovatelského průmyslu.
Spotřeba vybraných výrobků v regionu UNECE
Spotřeba vybraných výrobků v regionu UNECE
Zatímco v Severní Americe spotřeba dříví a výrobků z něj v roce 2006 klesala, evropská spotřeba ještě rostla a šíření krize tlumila, což vyvolalo iluzi, že se Evropy krize nedotkne. Ale počátkem roku 2008 byla pufrační schopnost evropské ekonomiky vyčerpána a koncem téhož roku se propadla i ekonomika SNS. Od roku 2005 (posledního předkrizového roku) poklesla v UNECE spotřeba tří hlavních produktů lesnicko-dřevařského komplexu (řeziva, plošných materiálů a papíru) o 250 mil. m3, tj. o téměř 50 %! Protože se výše spotřeby promítá do tvorby HDP, podílela se v roce 2008 evropská spotřeba dřeva a výrobků z něj na udržení růstu HDP v UNECE (+1,5 %), ale už v roce 2009 klesl HDP ve všech regionech, v SNS o 6,9 %, v Evropě o 4 % a v Severní Americe o 2,5 %.
Významným projevem přesunu produkce i spotřeby ze Severní Ameriky do jiných regionů je, že v roce 2006 Evropa poprvé překonala Severní Ameriku ve spotřebě plošných materiálů, papíru a lepenek, a v roce 2008 i ve spotřebě řeziva. V souvislosti s poklesem HDP v UNECE a růstem HDP v asijských ekonomikách se v roce 2010 očekává snížení podílu UNECE na světovém HDP pod 50 %. Historickými paralelami přesunů hospodářského a politického vlivu regionů jsou fakta, že zatímco za vlády královny Viktorie, tedy ještě v roce 1900, zaujímalo Britské impérium 1/5 světa a bylo říší "nad kterou slunce nezapadá" s odpovídajícím hospodářským významem, pak už v roce 1929 dokázaly USA produkovat 70- 80 % světové průmyslové i zemědělské výroby; a v červenci 2010 postoupila Čína na druhé místo na světě v celkovém HDP po USA a odsunula Japonsko na třetí pozici.
Lesy Ruské federace představují 1/5 světových zásob dříví, ale ruský podíl na světové produkci dříví a obchodu s výrobky z něj zůstává daleko za tímto potenciálem. Investiční pobídky a exportní cla na surové dříví signalizují, že se s tímto stavem nehodlá Ruská federace smířit. Pokud se však podíl Ruska na světové spotřebě dříví a výrobků z něj zvýší bez znárůstu celkové světové spotřeby, bude to nutně znamenat růst ruského podílu na úkor podílu jiného regionu. Příklad Ruska je poučný i proto, že do současnosti nedosáhlo úrovně produkce dříví a výrobků z něj před rozpadem SSSR. (Obdobná zkušenost je s různými komoditami i v ČR a SR). To ovšem také potvrzuje, že pokud dojde z jakýchkoliv příčin k destrukčnímu poklesu produkce, bývá návrat na původní objem dlouhodobý až nemožný.
Tvorba HDP (2009)
Tvorba HDP (2009)
V roce 2009 si udrželo nárůst HDP o necelá 2 % jen Polsko. S poklesem HDP bohužel souvisí i růst nezaměstnanosti, která byla v UNECE mírně nad 10 %, nad 15 % v Estonsku, Gruzii, Lotyšsku, Srbsku a Španělsku, a nad 30 % v Bosně a Hercegovině a Makedonii. To ve svých důsledcích představuje nejméně 10 mil. osob žijících pod hranici chudoby, tj. žijících za méně než 40 Kč denně. Nezaměstnaní se nejen nepodílejí na tvorbě hodnot, ale čerpáním sociálních dávek z veřejných rozpočtů je zatěžují. Naděje na rychlé snížení nezaměstnanosti po oživení poptávky je malá, protože krizi přežívají investičně silné firmy, schopné racionalizačními opatřeními zvýšit produkci při minimálním nárůstu počtu zaměstnanců. To potvrdil i další růst nezaměstnanosti, která byla v lednu 2011 vyšší než koncem roku 2009 (např. v Polsku 13 %, ČR 9,8 %, USA 9,4 %, Německu 7,4 %). Vztah mezi poklesem HDP a nezaměstnaností je podle zemí odlišný: např. v USA při poklesu HDP o 2,4 % vzrostla nezaměstnanost o 5 %, zatímco v Ruské federaci vzrostla nezaměstnanost jen o 3 % při poklesu HDP o 7,9 %.
Důsledkem snižování spotřeby je i pokles výběru DPH, což těžce ovlivňuje vyrovnanost veřejných financí. Krize tak v roce 2010 přerostla v řadě zemí euro zóny do krize veřejných financí. To se ale nestalo ze dne na den. Již během uplynulých dvou let žádalo 15 zemí UNECE Mezinárodní měnový fond o nějakou formu pomoci, a v roce 2009 mělo jen 5 členů EU deficit ročního státního rozpočtu pod 3 % HDP (limit z Maastrichtu), a s přebytkovým rozpočtem nehospodařil žádný. Naděje na rychlé zlepšení stavu je malá, uvědomíme-li si, že např. jen ČR bude v roce 2011 potřebovat 80 mld. Kč pouze na úroky z dluhů.
Míra nezaměstnanosti (2009)
Míra nezaměstnanosti (2009)
Deficit rozpočtu k HDP (2009)
Deficit rozpočtu k HDP (2009)
Protože se deficity rozpočtů opakují už několik let, neexistuje již stát, který by hospodařil s přebytkem, ale zato polovina států dávno překročila kumulovaný veřejný dluh 60 % HDP (limit z Maastrichtu), nejméně dva se blíží překročení limitu na dvojnásobek, a Belgie v roce 2010 očekává nárůst na 98 % HDP.
Ke kandidátům na státní bankrot ale mohou každým dnem přibýt další. A bude moci všem pomoci MMF a EU? A z čeho, když nikdo nehospodaří s přebytkem? Pod touto reálnou hrozbou vypukla "válečná šetrnost" evropských vlád, zmrazujících mzdy ve veřejné sféře, rušících a krátících sociální programy, snižujících platy ve státní správě, prodlužujících důchodový věk, zvyšujících (v ČR "sjednocujících") sazby DPH, zvyšujících soudní poplatky, propouštějících státní zaměstnance atd. Tato opatření sice bývají označována jako protikrizová, přestože zpomalováním toků peněz recesi prodlužují, ale jejich skutečným cílem je jen zabránit státnímu bankrotu, nebo jej alespoň oddálit. Vytloukáním klínu klínem je vydávání dalších dluhopisů, a v této souvislosti je zajímavým detailem tzv. důchodových reforem, že důchodové fondy mají ze zákona povinnost kupovat právě státní dluhopisy.
Veřejný dluh k HDP (2009)
Veřejný dluh k HDP (2009)
Těžby dříví
V roce 2009 klesly celkové těžby v UNECE na 1,07 mld. m3, což znamená, že poprvé po dvaceti letech klesla těžba užitkového dříví pod 1 mld. m3 (na 880 mil. m3) při 73% podílu dříví jehličnatého, a že minimálně 200 mil. m3 dříví (20 % těžeb!) bylo využito energeticky. Téměř 8 % užitkového dříví bylo exportováno, byť především uvnitř UNECE. Největší pokles těžeb nastal v Severní Americe (14,6 %) a SNS (14,4 %) - což způsobilo snížení evropských těžeb o 5 %. Těžby užitkového dříví v Ruské federaci činily 151 mil. m3 (14 % UNECE), tj. o 30 mil. m3 méně než v roce 2008. Polovina tohoto snížení je vysvětlována poklesem vývozu následkem exportních cel, a proto se uvažuje o odkladu jejich plánovaného dalšího zvýšení z 25 na 80 % ceny dříví. Až do roku 2007 bylo z Ruské federace exportováno 23 % užitkového dříví jehličnatého a 13 % listnatého. Většina evropských zemí těžby snížila (s výjimkou Francie a Německa), nejvíce Rakousko o 27 % a Finsko o 20 %. Pokles těžeb užitkového dříví v UNECE na rekordně nízkou úroveň 880 mil. m3 (o 245 mil. m3 méně než v roce 2007) způsobil zvýšení cen jehličnatých pilařských výřezů o 17 % (odlišně podle regionů, nejméně v Severní Americe a nejvíce ve Skandinávii). V souvislosti s tím se zvýšily i ceny celulózařských štěpek, což vedlo ke zvýšení nákladů na výrobu vlákna o 11 %.
Oproti předkrizovému roku 2005 klesla spotřeba jehličnaté kulatiny na 65 % v Severní Americe, 98 % v SNS a 83 % v Evropě. Spotřeba listnaté kulatiny klesla na minimum za dobu existence statistik UNECE (tj. od roku 1964). Oproti roku 2005 se jednalo v Severní Americe o pokles na 85 % a v Evropě na 86 %, ale při zvýšení spotřeby v SNS na 119 % (z nízkého základu).
Vlivem exportních cel na dříví z Ruské federace se výrazně změnily světové toky surového dříví a řeziva; např. Nový Zéland zvýšil od roku 2005 export jehličnaté kulatiny do Číny sedmkrát, a jako významný exportér jehličnaté kulatiny figuruje i ČR s exportem 2,86 mil. m3 do Rakouska (2009), kterým se posunula na čtvrté místo mezi exportéry (1. Ruská federace, 2. Nový Zéland, 3. USA). Omezení vývozu jehličnaté kulatiny z Ruské federace do Finska se projevilo poklesem finské spotřeby jehličnaté kulatiny o 20 mil. m3. Největším odběratelem jehličnatého dříví z Ruska zůstala Čína a listnatého dříví Finsko.
Index světových cen jehličnatých pilařských výřezů
Vývoj spotřeby jehličnatého řeziva v regionu UNECE
Vývoj spotřeby jehličnatého řeziva v regionu UNECE
V Evropě klesla v roce 2009 spotřeba jehličnatého řeziva o 6,3 %, ale od rekordního roku 2007 o 25 %! Výše pořezu byla ovlivněna i nízkou nabídkou kulatiny, způsobenou vlastníky lesů snížením těžeb a čekáním na vyšší ceny, a ruskými vývozními cly. Postiženy byly hlavně pily v Německu, Rakousku a Finsku. Zásoby řeziva se vzhledem k nejistotě na trhu udržují nízké. Největším spotřebitelem jehličnatého řeziva zůstává Německo (18,4 % evropské spotřeby), následované Spojeným královstvím, Itálií a Rakouskem. Export z Evropy poklesl o 10 %, což se týkalo všech zemí s výjimkou Švédska, které export zvýšilo o 2,2 % (do Japonska o 24 %, a stalo se tak největším exportérem do něj, následované Finskem a Rakouskem). Pokračovala expanze evropských pilařů do Severní Afriky a na Střední Východ. V SNS byl pokles spotřeby jehličnatého řeziva v souvislosti se snížením bytové výstavby v Ruské federaci o 5 mil. m2 obytné plochy (o 8 %), ale produkci řeziva se podařilo udržet nárůstem exportů, při jejich podílu podle cílových zemí: 31,9 % země SNS; 24,1% Čína; 9,9 % Egypt; 4,8 % Irán; 4,7 % Japonsko; 2,8 % Německo; 2,6 % Finsko; 18,6 % ostatní země.
V Severní Americe klesla meziročně spotřeba jehličnatého řeziva o 22,6 %, ale od rekordního roku 2005 jde o doslova devastační propad o 49 % (z 128,7 mil. m3 na 67 mil. m3)! Využití pil, zůstávajících v provozu, kleslo pod 60 %, a na západě USA je objem pořezu na nejnižší úrovni od krize v třicátých letech.
Vývoj spotřeby listnatého řeziva v regionu UNECE
Vývoj spotřeby listnatého řeziva v regionu UNECE
V UNECE klesla v roce 2009 produkce listnatého řeziva na 39,2 mil. m3 (o 5,9 %), ale při poklesu spotřeby na 38,5 mil. m3 (o 7,2 %), což znamenalo dalším rokem zvýšení zásob vyrobeného řeziva. Evropská produkce klesla o 5,7 %, protože růst výroby v Rumunsku nepřekryl propad ve Francii, Německu a Slovensku. Beze změn zůstala produkce v Turecku, charakterizovaná nízkou kvalitou řeziva z topolových plantáží, použitelného zpravidla jen na palety a obaly. Pokles evropské spotřeby o 9,3 % je následkem nízké poptávky po nábytku a parketách. (Výroba parket klesla v roce 2009 o 20 %, a to hlavně v Itálii, Maďarsku, Holandsku, Skandinávii, Polsku a Španělsku. Poptávka je jen po kvalitním dubu, jehož podíl na výrobě podlahovin je přes 60 %, při snížení podílu tropických dřevin na 10 %).
Při výrazném nedotěžování etátu listnatých dřevin se s nadějí vzhlíží k Číně, jako největšímu importéru listnaté kulatiny a řeziva. Ale čínský dovoz listnaté kulatiny od roku 2007 klesá, a v roce 2009 činil necelých 8 mil. m3. Z toho bylo 6 mil. m3 tropického dříví, 1 mil. m3 z Ruska a jen 1 mil. m3 z ostatních zemí. Dovoz listnatého řeziva do Činy se už více let pohybuje jen mezi 3 - 3,5 mil. m3 ročně, ale z toho opět většinu činí tropické dříví, cca 600 tis. m3 je dovoz z USA, a jen 350 tis. m3 dovoz z ostatních zemí. Naděje, prodat středoevropský buk do Číny, tak sice existuje, ale ne pro všechny vlastníky lesů.
Evropským lesníkům může posloužit k zamyšlení informace, že inventarizace lesů USA z roku 2010 konstatovala, že se "... zastoupení listnáčů za posledních 50 let více než zdvojnásobilo, zatímco jejich těžby zůstávají hluboko pod přírůstem. Přestárlé listnaté porosty nejsou obnovovány a jejich zdravotní stav a stabilita se zhoršují, což ve svých důsledcích ohrožuje udržitelnost lesního hospodářství." Cestu z tohoto začarovaného kruhu hodlají američtí lesníci řešit, ale zatím neví jak.
Vývoj pilařské výroby v České republice
Pořez pilařské kulatiny (jehličnaté + listnaté) dosáhl rekordní výše 8,7 mil. m3 v roce 2007, ale do roku 2009 klesl na 6,7 mil. m3, což je snížení o 2 mil. m3 (o 23 %) během pouhých dvou let, a pokles na úroveň pořezu roku 1999 (tehdy 6,580 mil. m3). To ilustruje skutečnost, že propady výroby bývají rychlé, ale návrat na původní hodnoty stejně rychlý nebývá.
Vývoj spotřeby plošných materiálů v regionu UNECE
Vývoj spotřeby plošných materiálů v regionu UNECE
Spotřeba plošných materiálu klesla v SNS o 20,5 %, v Severní Americe o 17,2 % a v Evropě o 6,7 %. Důsledkem bylo uzavření 10 provozoven v Severní Americe, 5 v Evropě (v Norsku, Itálii, Belgii, Německu a Spojeném království) a 2 v Ruské federaci. Výroba překližek v Evropě klesla na pouhých 3,6 mil. m3 při současném snížení importu. Produkce MDF (ve 20 zemích) se snižovala již druhým rokem, a v EU klesla v roce 2009 na 11,3 mil. m3. Mírně se zvýšila produkce OSB (ve 13 výrobnách) z 3,7 na 4,1 mil. m3. Nástup krize v SNS se výrazně projevil až v první polovině roku 2009, ve kterém produkce překližek klesla o 18,7 %, ale spotřeba o 40,3 %! Export překližek směřoval především do Ázerbájdžánu, Egypta, Finska, Německa, Itálie, Lotyšska a Spojeného království. Na zvýšení exportu plošných materiálů ze SNS se podílely dřevotřískové desky, jejichž export se meziročně zvýšil o 40 %. Výroba MDF (v deseti provozovnách) klesla meziročně o 14,3 %. V souvislosti s exportními cly na ruské dříví se předpokládal přesun exportu od kulatin k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou - tedy i k plošným materiálům. V současnosti mají proto zahraniční investoři rozestavěno 12 výroben dřevotřískových desek, ale výstavbu závodů na OSB a MDF dočasně pozastavili.
Vývoj spotřeby papíru a lepenek v regionu UNECE
Vývoj spotřeby papíru a lepenek v regionu UNECE
V roce 2009 zaznamenala Severní Amerika pokles spotřeby papíru a lepenek o 12,5 %, Evropa o 9,1 % a SNS o 8,7 %. Se snížením produkce papíru a lepenek korespondoval pokles výroby buničiny v Severní Americe o 11,5 %, v Evropě o 13,5 % (na nejnižší úroveň od roku 1996) a v SNS o 3,5 %. Ceny buničiny se ale zvýšily po nárůstu poptávky v Asii (Číně), a ztrátě části kapacit v Chile následkem zemětřesení v únoru 2010. Pokles poptávky byl největší u grafických papírů a balících papírů a lepenek, což souviselo s poklesem průmyslové výroby, resp. se snížením poptávky po tištěných propagačních materiálech a papírových obalech. Odbyt ostatních výrobků byl poznamenán mírně. Z podrobnějších statistik je zřejmé, že se pokles produkce papíru a lepenek v Evropě v průběhu roku 2009 zastavil a následující mírný růst výroby reagoval na oživení průmyslu.
SNS odolávalo až do roku 2008 projevům krize, ale v roce 2009 poklesla jak produkce papíru a lepenek, tak jejich spotřeba. Pokles spotřeby byl větší než pokles výroby, protože se podařilo zvýšit export. Produkce buničiny klesla o 5,9 %, a její spotřeba o 2,4 %.
Produkce i spotřeba papíru a lepenek v Severní Americe dále výrazně klesly, ale počátkem roku 2010 se ceny buničiny, papíru i lepenek zvýšily přibližně na ceny roku 2008, což se považuje za signál oživení.
Na příkladu USA lze dokumentovat vliv "digitální epochy" a omezení nákladů na reklamu na spotřebu papíru. Spotřeba novinového papíru se od roku 2005 do roku 2009 snížila z více než 10 mil. tun na 4 mil. tun, a náklady na reklamu klesly z 10,5 mld. USD na 5 mld. USD.
Porovnání vývoje objemu výroby papíru a lepenek v USA a Číně
Porovnání vývoje objemu výroby papíru a lepenek v USA a Číně
Graf znázorňuje, jak Čína v průběhu deseti let zvyšovala výrobu papíru a lepenek až objemem výroby předstihla USA. V širších souvislostech jde i o ilustraci přesunu hmotné produkce z euroatlantického prostoru na východ. Bohužel stále poněkud uniká pozornosti, že s přesunem produkce se mění i hospodářský a politický význam regionů.
Energetické využití dříví
Podíl energeticky využívaného dříví nadále prudce roste, a produkce pelet je krizí zcela nedotčena. Rozhodujícím transatlantickým dodavatelem pelet do Evropy je Severní Amerika, a protože USA a Kanada nedisponují dostatkem vhodných dřevních odpadů, peletuje se tam čím dál více užitkového dříví, zejména jehličnaté kulatiny z kůrovcových těžeb.
Ruská federace sice deklaruje podporu výrobě pelet a rekonstrukci teplárenských zdrojů na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z pelet, ale odhad nejbližšího vývoje je z dostupných informací obtížný. V politických materiálech byl ale jednoznačně uveden záměr aspirovat na největšího světového producenta pelet.
Rozsah pálení užitkového dříví a rychle sílící konkurence energetiky průmyslu zpracování dřeva konečně vyvolaly nesmělou diskusi na téma perspektiv energetického využívání dříví, ale EU zatím žádnou úvahu o nutnosti či alespoň vhodnosti stanovení kriterií udržitelnosti energetického využívání dříví nepřipouští!
Další výrobky ze dřeva
Všeobecné snížení poptávky se silně dotklo výrobků s vyšší přidanou hodnotou, i když původně analytici tvrdili, že se jich krize nedotkne. U lepených nosníků a zušlechtěného dříví byl propad největší v Severní Americe, kde od roku 2006 do roku 2009 klesla výroba lepených nosníků na pouhých 37 %! Podle oživení v roce 2010 se usuzuje, že by se produkce roku 2010 mohla dostat na úroveň roku 2008, tj. na 50 % úrovně před krizí!
Produkce tropických kulatin klesla o 1,3 % při snížení exportů o 12,8 %. Hlavními producenty jsou Indonésie, Brazílie, Indie, Malajsie a Nigerie, ale pořadí exportérů je Malajsie, Papua Nová Guinea, Gabon, Myanmar a Kongo. Produkce řeziva se zvýšila zanedbatelně (o 0,01 %), ale jeho export klesl o 15,4 %. Největšími producenty jsou Brazílie, Indie, Malajsie, Indonésie a Thajsko, ale pořadí exportérů je Malajsie, Thajsko, Brazílie, Indonésie a Kamerun. Produkce překližek klesla o 7,7 % a export o 17,5 %. Největšími výrobci jsou Malajsie, Čína, Indonésie, Indie a Tchaj-wan, ale pořadí exportérů je Malajsie, Indonésie, Brazílie, Čína a Ghana.
Čína
Čína prochází světovou krizí zdánlivě nedotčena. Díky vládním podporám dosáhl v roce 2009 export dříví a výrobků z něj 232 mld. USD, což je zvýšení o 9,8 %. Největší nárůst byl dosažen u papíru (trojnásobné zvýšení za jediný rok!), a dokonce i export dřevěného nábytku vzrostl o 7,6 mld. USD (o 11,2 %), přestože se původně očekával jeho pokles.
Zajímavé je, že těchto výsledků bylo dosaženo při snížení spotřeby užitkového dříví, jehož nejvyšší spotřeba byla v roce 2007, a od něj rovnoměrně klesala do roku 2009 o celkových 15 %, a to při rychlejším snižování importů než vlastní produkce. V roce 2009 byl import užitkového dříví 28 mil. m3, tj. o 5 % méně než rok předtím. Tropické dříví se na dovozu podílelo 28 %, ale i tak největším exportérem do Číny zůstala Ruská federace s podílem 52,8 % (při poklesu o 63,1 % oproti předchozímu roku!).
Čínská produkce roste i díky rovnoměrnému vzestupu domácí poptávky, ale vzhledem ke zhodnocování měny, růstu cen surovin a pracovní síly, a rostoucímu tlaku na bezpečnost a hygienu práce a ochranu životního prostředí, ztrácí Čína postupně charakter nízkonákladové země a v některých komoditách tak uvolňuje prostor dalším asijským zemím - Indonésii, Malajsii a Vietnamu.
Co bude dál?
Současná krize bývá přirovnávána ke krizi v třicátých letech, což je z hlediska rozsahu možné, ale z hlediska průběhu nikoliv. Tehdy přerostla hospodářská krize v humanitární, hladomor, a totální světovou sociální a politickou nestabilitu, vedoucí ke 2. světové válce. Je proto úspěchem mezinárodní spolupráce ve fiskální politice, že nynější krize v konflikty a státní bankroty (zatím) nepřerostla, ale opatření, kterými toho bylo dosaženo, nejsou zadarmo, a jako vždy je platí ti, co za nic nemohou.
Za počátek krize je považována hypotéční krize v USA, což vyvolává otázku, jak mohlo mít snížení bytové výstavby takové následky? Odpověď je poměrně snadná. Bytová výstavba generuje asi 5 % HDP, ale multiplikačním efektem v souvisejících činnostech až 20 %. Pokud klesl v USA počet zahajovaných bytů o 64 %, musel být dopad na HDP doslova zničující. Optimismus, týkající se obnovení předkrizového rozsahu bytové výstavby, není bohužel na místě. Od roku 2006 klesly v USA ceny nemovitostí o 30 %, což znamená, že 12 milionů hypotéčních úvěrů je spláceno ve výši značně přesahující aktuální ceny. Nesplácených úvěrů, u kterých hrozí propadnutí stavby bance, je asi 10 %, a 2,8 mil. staveb už bankám propadlo. Takové množství se nejen obtížně prodává (prodej nemovitosti nyní trvá 9-11 měsíců), ale hlavně snižuje ještě více ceny nemovitostí. Banky tak ztrácejí reálnou šanci dostat své peníze zpět. Makléři odhadují, že v USA propadne bankám až 7 mil. staveb, což pravděpodobně ve svých důsledcích vyvolá krach dalších bank. (Jen za leden a únor 2011 jich zkrachovalo 23). Obdobné dopady na pokles HDP a životaschopnost bank, byť v menší míře, lze očekávat ve Španělsku, Irsku, Holandsku, Spojeném království, Itálii, Francii a Švédsku, kde od roku 2006 poklesla bytová výstavba o 40 %, a snížení o dalších minimálně 20 % se očekává v roce 2010. I v SNS nastal pokles bytové výstavby o 8 %, a přestože se ve Východní Evropě objem bytové výstavby snížil nevýrazně, nemůže to vzhledem k jeho malému rozsahu zvrátit evropský trend snižování. Snížení bytové výstavby tak bylo v roce 2009 jedním z důvodů poklesu světového HDP o 0,6 %. Snaha vlád, omezit propad HDP větším objemem nebytové výstavby skončila, jako přímý důsledek snižování veřejných výdajů.
Problémem euroatlantické civilizace je odtržení od reality. Severní Amerika a Evropa žijí nadále ve svém virtuálním světě, i když se přesunem výroby na východ stávají rozvojovými zeměmi, zatímco se rozvojové země stávají vyspělými. V každé vývojové epoše je totiž rozhodující produkce reálných hodnot, a pokud euroamerická civilizace "nic" hmotného neprodukuje, ztrácí životaschopnost, a nic na tom nezmění rostoucí počet realitních makléřů, daňových poradců, právníků a PR a reklamních agentur. Byrokratizace přerozdělování čím dál hubenější produkce přitom pokračuje a dosahuje úrovně, že je možno pochybovat o tom, zda ještě žijeme v "market economy", či v nějaké formě "command economy". Státy i mezinárodní instituce nadále rozdělují prostřednictvím obskurních dotací něco, na co si už dlouho půjčují, a žijí v málo reálné vizi, že se růst ekonomiky vrátí a dluhy "se zaplatí".
Doufejme, že z toho vlády států v euroatlantickém regionu vystřízliví. Pokud ne, máme naději, že za pár desetiletí se k nám růst ekonomiky vrátí, až začnou vyspělé asijské země k nám, do rozvojové a nízkonákladové země přesouvat výrobu. (Od nich vlastně i na východ).
Zpracováno s použitím Geneva Timber and Forest Study Paper 25; Forest Products Annual Market Review 2009-2010; http://timber.unece.org/index.php?id=303; a ekonomických dat Eurostat
The seminar Wooden Buildings in Volyne began traditionally with comprehensive assessment entire forest-wood complex. Text was highly appreciated by participants and so it is presented to you - TZB-info readers.
