BOSCO VERTICALE – Když stromy rostou rychle

Projekt metropolitního ozeleňování - reforestace, či přesněji vzniku nového lesa na platformě městské zástavby, to byl dosud nesplněný sen nadšenců z řad „zelených“ architektů, městských ekologů a krajinných inženýrů. Nově rostoucí milánská stavba ve čtvrti Isola, pojmenovaná Bosco Verticale (BV), ve volném překladu „vertikální les“ je důkazem, že se tento divoký sen může splnit.

Jednoduchá myšlenka, která pracuje s rostoucí lidskou populací a integrací zeleně do novostaveb se stává ve světě stále populárnější, ať už v Jižní Koreji, Londýně nebo v americkém Chicagu. Stavba BV je zatím první italskou vlaštovkou tohoto druhu. Milánský projekt zatím tvoří dvě rezidenční budovy o výšce 76 a 110 metrů, přičemž vyšší, sedmadvacetipatrová budova bude stavebně včleněnou zelení představovat přírodní ekvivalent hektarového lesa přímo v centru metropole. V rámci spojení politiky zalesňování, naturalizace a současně „zahušťování“ velkých měst zde bude vysazeno celkem vysázeno devět set stromů. Jedná se o novátorský model, propojující základní režimy přírody a městského života. Jen pro zajímavost, pokud by se prostor o srovnatelné kapacitě bytových jednotek při daném počtu zeleně rozložil na plochu, muselo by město Milán „najít“ pozemky o rozloze 50 000 m².

Mezi nejfrekventovanější pojmy, které citují záměry Boeristudio, tvůrců Bosco Verticale, patří obnova přírodní krajiny a podpora městské biodiverzity, přičemž všichni odborníci a recenzenti pozitivně vyzdvihují fakt, že tvorba velkokapacitního, lidmi obyvatelného, prostoru a současně výsadba stromů zbytečně nezvýší rozlohu potřebnou pro srovnatelné realizace budov. Stromy tu totiž porostou přímo do nebes.

Architektonický návrh je prostou odpovědí na základní požadavky limitního růstu městských částí. Milano nemůže v nesouměrném procesu „urban-sprawl“ neřízeně prorůstat do širokého okolí předměstí, ale současně musí růst. A pokud je tedy stavební plocha limitující, zůstává jen rozměr výšky. Jenže Bosco Verticale nejsou jen další, tvarem trochu nesouměrné, mrakodrapy. O co tedy jde?

Obě výškové budovy se stanou součástí re-naturalizace města, modelového přístupu propojení krajiny i moderního standardu měst budoucnosti. Na terasách a balkonech jednotlivých podlaží, které vybíhají z kostry mrakodrapů, budou nepravidelně vysazeny stromy o různé výšce (3,6 a 9 metrů), které jednak rozbijí pravidelnou „hranatou“ siluetu a zároveň vytvoří kouzelnou iluzi zelené fasády tvořené stromy, rostoucími po stěnách.

Stromy budou poskytovat v létě tolik potřebný stín, a tím budovu ochlazovat a v zimě budou naopak sloužit jako určitá přirozená izolace. Jedním i druhým přístupem se vylepšuje hospodaření budov s energií určenou ke klimatizaci vnitřních prostor. Dřeviny, a půda, ze které rostou, budou také sloužit ke snížení odtoku dešťové vody.

Bosco Verticale, zeleň, obr. inhabitat.com

Bosco Verticale ale nejsou jen stromy zasazené do vertikální struktury. Přístup Boeristudio přináší i další zajímavé prvky:
Budovy budou téměř uzavřeným energetickým systémem, schopným

• produkce a rekuperace energie,
• recyklace dešťové a odpadní vody a její využití při zálivce stromových sadů.

Navíc díky zapracování systémů alternativní produkce energie, ať už větrné či sluneční, stává se budova z hlediska spotřeby energie téměř nezávislou na městské síti.

Důležitá bude i role Bosco Verticale jako ostrovů zeleně v městském prostředí. Hovoří se o

• absorpci prachových částic,
• vytvoření přirozené hlukové bariéry snižující akustické znečištění,
• osvěžující produkci vzdušné vlhkosti,
• výrobě kyslíku a
• pohlcování oxidu uhličitého nebo emitovaného záření.

Jedná se tedy o projekt vytvářející lepší podmínky pro život ve městě tím, že vytváří mikroklima podobné lesnímu prostředí.

Bosco Verticale ale určitě nebude bydlením pro sociálně slabší vrstvy. Průměrné ceny za byty o rozloze 80 m² v nižších podlažích vyjdou na 560 000 euro, zatímco luxusní „podkrovní“ byty o rozloze 200 m² vyjdou i na 1,7 milionu. Cenu bytu neovlivňuje jen jeho umístění a rozloha, ale také výhled a to, jaké dřeviny jsou na jeho balkónu nasazeny.

Nájemník si tedy bude muset dobře vybrat, s jakými stromy to bude vlastně bydlet. Mezi nejčastěji vysazované dřeviny má patřit jeřáby a kultivary javoru. Mimochodem, obyvatelé sami nebudou vlastníky dřevin rostoucích na balkónech. Stromy budou „majetkem všech“, ale budou vyjmuty ze seznamu užívaného bytového vybavení.

Zadavatelem projektu byla společnost Hines Italia, a stavba probíhá pozvolna od roku 2007. Celkové odhadované náklady se pohybují v cifrách okolo 65 milionů euro.

Podívejte se na fotografie ze stavby Bosco verticale

ZAJÍMAVOSTI:

• Stefan Boeri, architekt, narozen v roce 1956 v Miláně. Životem i dílem spjat převážně s tímto městem. Zakladatel architektonické dílny Boeristudio. Přednáší na milánském polytechnickém institutu o urbánním plánování, hostuje i v zahraničí na Harvardu a MIT. Šéfredaktor odborného časopisu o architektuře Domus. Momentálně je kurátorem a odborným poradcem obnovy městské čtvrti Skolkovo v Moskvě. V současné době pracuje v Miláně jako městský radní odboru kultury, designu a módy.
• Boeristudio, s oficiálním názvem Stefano Boeri Architetti, je tvůrčí skupina architektů sídlící v Miláně, která do svých návrhů multifunkčních budov výrazně začleňuje inovativní přírodní prvky a atributy alternativních zdrojů energie. Tým tvoří Stefano Boeri, Michelle Brunello, Gianandrea Barreca a Giovanni La Varra. V současné době je tým podepsán pod návrhy obnovy polikliniky v Miláně, projektu sociálně udržitelného „dřevěného“ bydlení v Lombardii, fotbalového stadionu Internazionale Milano a stadionu San Siro.
• Zpracování celého projektu Bosco Verticale probíhalo ve dvou navazujících fázích. Na první, která se týkala provázanosti předběžného návrhu s městským rozvojovým plánem, pracovali Frederic deSmet v roli koordinátora, Daniele Barillari, Andrea Casetto, Francesca Cesa Bianchi, Inge Lengwenus, Corrado Longa, Eleanna Kotsikou, Matteo Marzi a Emanuela Messina. Na druhé fázi, jejíž součástí byl finální design a rozvržení stavebního plánu pracovali: na pozici koordinátora Gianni Bertoldi, Alessandro Agosti, Andrea Casetto, Matteo Colognese, Angela Parrozzani a Stefano Onnis. K návrhu ozelenění a začlenění vhodných vegetačních prvků byli přizvání i nezávislí odborníci, Emanuela Borio a Laura Gatti.

ZDROJE:
www.stefanoboeriarchitetti.net
www.gizmag.com
inhabitat.com
www.archdaily.com