Nerealizovaný návrh hlavní budovy Technologického parku Brno od Jana Kaplického

Český architekt a designer (1937–2009), Jan Kaplický: „Kdysi se mým projektům smáli a teď je kopírují.“

Vizionář moderní architektury druhé poloviny 20. století

Jan Kaplický, významný český architekt žijící od roku 1968 ve Velké Británii. Emigrace znamenala významnou změnu jeho života, nicméně počátkem 80. let 20. století pracoval v atelieru Renza Piana a Richarda Rodgerse a podílel se na spolupráci široké skupiny návrhářů Centre Georges Pompidou, pařížského centra kultury. Posléze založil studio Future Systems s Davidem Nixonem. Jeho rukopis nese spousta významných staveb jako je Obchodní dům Selfritges v Birminghamu, Docklands Floating Bridge v Londýně, skvostné Muzeum Enzo Ferrari v Modeně, Lord's Media Centre je budova tiskového centra londýnského kriketového stadionu a spousta dalších nevšedních realizací.

Slovo vizionář nemá žádné kvalitní synonymum v našem jazyce. Blouznivec, snílek, fantasta či nadšenec jsou slova zcela neuspokojivá a nevystihují velikost a zcela specifický obsah slova vizionář. Našel jsem i výraz kontroverzní génius, proč ne. Jeho vize neznaly z pohledu obyčejného člověka běžných hranic, a proto bohužel spousta jeho nápadů, návrhů a studií skončila nepochopena, odmítnuta a nezrealizována. To by nebylo nic nevšedního a zažívá to každý, kdo jde se svou kůží na trh ve výběrových řízeních v jakémkoliv segmentu našeho počínání. Nicméně Národní knihovna na Letenské pláni v Praze, nazývaná chobotnice nebo blob měla svá „česká specifika“. Jak jinak nazvat výběrové řízení, kdy z 355 návrhů byl regulérně vybrán návrh Jana Kaplického, aby následně bylo konstatováno, že není dořešena otázka pozemkových vztahů a financování a soutěž proběhla v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Toto sice bylo stanovisko Evropské komise, ale hysterický povyk, který zároveň s výsledky soutěže spustily tehdejší politické elity, byl právě tím specifikem. Ne snad výjimečně českým, zato však velmi úporným. Oblíbení „znalci všeho“ vynášeli soudy, jak organická architektura na Letné zhyzdí tvář naší metropole a z architektury se rázem stalo politikum. Jan Kaplický celou anabázi nahlížel tímto prizmatem.

Jan Kaplický: „Ministerstvo kultury České republiky je jediné ministerstvo kultury na světě, které brojí proti kultuře svého národa.“

Naše země má v takovém počínání bohaté tradice, o čemž svědčí kupříkladu dostavba Staroměstské radnice, která se započala soutěžit již v roce 1899. Soutěž z roku 1908 skončila dokonce i vítězným návrhem, jiné soutěže se vlekly jako dvoukolové bez výsledku. Bez výsledku zeje toto místo prázdnotou dodnes. Co je to 122 let, že? Podobně neskutečně se vlekla soutěž na nové nádraží v Brně, kde se už snad blýská na lepší časy s finálním vítězným návrhem nizozemských architektů z roku 2021. A tak můžeme vyjmenovávat zmařené studie, zmařené soutěže, rozhodnutí „vrchnosti“ jednou vlevo jindy vpravo, pak třeba napříč politickým spektrem. Netrestej nás Pán Bůh. Nakonec „původně nenáviděná“ Eiffelova věž měla kdysi padnout k zemi, Hitler chtěl zbořit Ponte vecchio, proslulý Most zlatníků ve Florencii. Stejně tak bylo nahlíženo s nevolí kulturní centrum Centre Georges Pompidou v Paříži, u jehož zrodu byl i Jan Kaplický.
Mylná domněnka soutěžících profesionálů, že porota je skupina profesionálů a zadání jsou neměnná, tudíž soutěž vnějšími vlivy a politikou neovlivnitelná, je pošetilost, která se nám stále historicky vrací. Vždy se najde nějaký „znalec“, který do toho hodí pomyslné vidle jasnozřivosti a je po soutěži. Jan Werich říkával: „A jedem dál, močálem černým, kolem bílých skal.“

Proto není divu, že v portfoliu každého dobrého architekta naleznete spoustu realizovaných projektů, ale taky těch nerealizovaných. V tomto ohledu dozajista není Jan Kaplický výjimkou. Kterými se to hemží více bych nechtěl počítat, naštěstí tohle není jediným kritériem úspěchu kohokoliv kdekoliv v čemkoliv. Mimo jiného se o Janu Kaplickém říkalo, že méně stavěl, ale i tak se stal legendou.

Výjimečná možnost spatřit výjimečné „myšlenky“

Spatřit něco nehmotného jako je myšlenka vypadá na nonsens slovního spojení. V našem případě vám umožníme nahlédnout do skic, které jsou zhmotněním myšlenek a vizí Jana Kaplického a jeho týmu při práci na návrhu hlavní budovy Technologického parku v Brně, který patří do té kategorie nezrealizovaných. To však na celé práci a představách Jana Kaplického neubírá na velikosti. Spatřit skici, krásnou ruční práci člověka, který nesporně patřil mezi nejvýznamnější architekty druhé poloviny 20. století a počátku 21. století, je něco velmi nevšedního. Rozhodně zde nechci vnášet svoje představy a myšlenky do práce někoho tak významného. Tato role mi rozhodně nepřísluší. Obrazovou dokumentaci proto ponechám bez zevrubného vysvětlení. Prostě se jenom pokochejte něčím, co běžně opravdu nespatříte. Mě to nesporně velice potěšilo a snad tyto skici budou mít smysl i pro vás.

Pochopitelně se sluší ukázat, co je Technologický park Brno v současné době, proto zde podnikneme malou exkurzi, kde u zrodu celého významného brněnského areálu stál nepřímo i legendární architekt Jan Kaplický.

Technologický Park Brno jako kolébka elektronových mikroskopů v Brně

Budovy TPB chronologicky

ZONE A	Building A – Kaplan Building – Technology Park's first office building completed in May 1995.
	Building B/C – Placzek Building – Zone A office building completed May 2008
	Building D/E – Mach Building – Zone A office building completed February 2006
	Building F/G – Gödel Building – Zone A office building completed January 2006
	Building H – List Building – Second office/research building in Zone A completed September 1999.
	Building I – Mixed use production and office facility completed May 2001
ZONE B	Building B1 – first mixed use block in the production zone completed May 1997. Originally constructed as three separate units, units 212 + 213 then combined.
	Building B2 – second block in the production zone completed November 1997
	Building B3 – high-tech production and office facility completed January 2003
	Building B4 – high-tech production and office facility completed June 2004
	Restaurant KANAS 2000 & Canteen Building 2006
ZONE C	Building A – The first building in the Phase II Central Zone providing ground floor services and retail with upper floor offices and a roof top conference room, completed July 2014
	Building B – The second office building completed July 2014
	Building C – The third office building in the Phase II Central Zone completed April 2017

Významní klienti TPB (současní i bývalí)

Honeywell FEI HEWLETT-PACKARD IBM Koyo Bearings

MANN+HUMMEL Service Motorola Philips Electron Optics Red Hat Sanmina

Siemens Silicon Graphics Vodafone Y-soft Zebra

Na Technologickém parku je unikátní jeho zaměření. Jedná se o technologie a IT, převážně inovace, podnikání s vysokou přidanou hodnotou. Je to jedna z mála významných lokalit, kde je vysoká koncentrace mozků a výzkumníků, kteří dodávají své know-how prostřednictvím služeb do celého světa.
Technologický park, to byly převážně elektronové mikroskopy, dnes to je IT, vesmírné technologie, robotika, ale i inovace v oblasti potravinářství nebo v současné době protiepidemických prvků (roušek a štítů). Rodí se zde unikátní příběhy a přátelství.

Technologický park, to jsou kanceláře, speciální, tzv. čisté prostory, ideální pro vývoj high-tech komponent, vývojové a výzkumné prostory, výrobní prostory a skladové prostory. Vše obklopeno bohatou zelení a parkem, s dojezdem 10 minut do samotného centra Brna, v těsné blízkosti dopravního napojení především ze severu od Brna (do 10 minut je vzdálena Kuřim, městská část Bystrc nebo třeba Popůvky).

Významnou konkurenční výhodou, oproti jiným areálům poskytujícím kanceláře nebo výrobní prostory, je umístění parku. Technologický park se rozprostírá na dvou městských částech – Královo Pole a Medlánky. V lokalitě se nachází 6 fakult VUT, specializovaná výzkumná pracoviště CEITEC a AdMas (s více než 550 vědci) a Jihomoravské inovační centrum. Je zde dostatek parkovacích míst, a ze severu TPB sousedí s přírodní památkou Medlánecké kopce a letištěm Brno Medlánky.

Technologický Park Brno – historie výstavby

Technologický park Brno (TPB) byl založen 14. května 1993 jako společný podnik mezi Bovis Limited a Statutárním městem Brno. Projekt byl naplánován na více než 120 hektarech půdy, včetně kampusu Vysokého učení technického v Brně, aby poskytl obchodní prostory k pronájmu technologickým společnostem. Původně byla plánována rezidenční část za Medláneckým kopcem spolu s golfovým hřištěm a hotelem kolem letiště v Medlánkách.

Technologický park je zejména developer a pronajímatel – staví budovy k pronájmu svým klientským společnostem. Ty sahají od standardních moderních kancelářských prostor třídy A po vysoce specializované výrobní prostory se specifickou technologií čistých prostor pro letecký průmysl a další high-tech využití. Technologický park nejsou jen kanceláře, ale celý ekosystém pro rozvoj technologií, podnikání a zaměstnanosti s vysokou přidanou hodnotou.

Zóna A byla zahájena první Kaplanovou budovou, která byla dokončena v květnu 1995 a poskytla 2 850 m² nejmodernějších kancelářských prostor v České republice. Zóna A byla dokončena v roce 2008 a poskytla celkem 30 000 m².

TPB – kolébka elektronových mikroskopů v Brně

Město Brno je lídrem v oblasti elektronových mikroskopů a má silnou tradici ve vývoji optiky i elektroniky. V roce 1997 byly dokončeny první výrobní prostory pro elektronové mikroskopy určené pro společnost Philips Electron Optics v zóně B. Podnikání vzkvétalo a brzy rozšiřovalo své aktivity ve spolupráci se společností FEI, která zvýšila výrobní kapacitu a vyžadovala vybudování dalších dvou výrobních hal. Tato expanze vyvrcholila otevřením Research and Development FEI v Technologickém parku v roce 2008.

Mezi další významné společnosti, které se do Technologického parku přesunuly, patřila společnost Symbol Technologies v roce 2004 s otevřením high-tech opravárenského centra pro elektronická a optická zařízení o rozloze 9 500 m².

Po dokončení Fáze I o celkové ploše 53 500 m² nastal čas na přípravu a zahájení Fáze 2 – Fáze centrální zóny. Ta má poskytnout až 45 000 m² kancelářských a high-tech prostor, služby a je obklopená parkem s jezerem. Přízemí budovy A poskytuje služby, restaurace a školku. Na střeše budovy je konferenční místnost AMOEBA. Jedná se o špičkové konferenční centrum se střešní terasou s výhledem na jezero a park, ideální pro firemní akce a semináře.

Spolupráce s Jihomoravským inovačním centrem (JIC) a příběh společnosti Y Soft

JIC byl založen pro podporu vzniku a růstu nového high-tech podnikání. Jeho první podnikatelský inkubátor byl otevřený v roce 2004. Společnost Y Soft, nový high-tech start-up vyvíjející software pro správu tiskáren, byl jedním z prvních úspěšných projektů JIC. Společnost se rozrostla a stala se globálním hráčem sídlícím v Technologickém parku, využívající kancelářské, výrobní, skladové, výzkumné a vývojové prostory. JIC je i nadále zdrojem budoucích nájemníků Technologického parku.

Další rozvoj Technologického parku

Technologický park má v současné době stavební povolení pro další tři budovy v centrální zóně (fáze II), které mají poskytnout až 15 000 m². V plánu je také podzemní parkovací dům se zelenou střechou a obytná zóna v Medlánkách, propojená plánovaným prodloužením stávající tramvajové trati a občanskou vybaveností.

Zajímavosti

Princ Charles v roce 2000 pokládal jeden za základních kamenů budovy I Technologického parku (dnes sídlo společnosti Y Soft).

Je zde umístěna socha Františka Bělského, jednoho z nejvýznamnějších českých sochařů.

Jan Kaplický navrhl hlavní budovu Technologického parku, která se však nerealizovala. Další významní architekti, např. Peter Foggo, se podíleli na plánování podoby parku.

Firmy, které působí v Technologickém parku zaměstnávají více než 7 000 lidí. Jejich obrat v součtu přesahuje 20 miliard korun, a mají aktiva přesahující 18 miliard korun. Průměrná mzda pracovníka firem působících v Technologickém parku přesahuje 70 tis. Kč. Až 30 % pracovníků v Technologickém parku pochází z absolventů brněnských univerzit. Fakulty některých z nich jsou v těsné blízkosti areálu.

Technologické parky jsou hlavním prvkem rozvoje regionů po celém světě. Technologický park Brno se významnou měrou zapříčinil o to, proč se město Brno nazývá Silicon Valey ČR nebo město inovací. Projekt v blízkosti univerzitního kampusu přilákal desítky významných technologických firem, které následně ve městě zakotvily, a to v různých lokalitách po celém městě. Koncepčně byl řešen společností Bovis, která staví tyto parky především v USA a UK. Jedná se o jednu z největších společností na světě (významným klientem byl např. Marks & Spencer). V době budování TPB byl generálním ředitelem Sir Frank Lampl, český emigrant, který v roce 1948 pracoval v uranových dolech a po své emigraci se vypracoval na jednoho z nejváženějších manažerů jedné z největších stavebních společností světa.

Technologický park tak kopíruje velmi úspěšné projekty ze zahraničí, které se nachází v blízkosti univerzit pracovních a inovačních příležitostí. Podobný projekt nyní vzniká například v Miláně, existující projekt je například v Malaze.

Životní příběh Sira Franka Lampla

Nedá mi se ještě nepozastavit u osoby, kterou byl Sir Frank Lampl, tehdejší generální ředitel společnosti Bovis, která koncepčně řešila technologické parky po celém světě včetně našeho TPB. Velmi výjimečná osobnost s velmi složitým osudem. Jeho životní pouť vydala za několik životů zkoncentrovaných do jednoho.

Narodil se v Brně do rodiny právníka pod jménem František Lampl. Během války byl vězněn nacisty v několika koncentračních táborech. Po válce, v níž přišel o celou svoji rodinu, ho osud zkoušel i dále. Za svůj buržoazní původ skončil v uranových dolech v Jáchymově jako nepřítel komunistického zřízení. Následně byl po několika letech na amnestii propuštěn. Nicméně z dělnické profese, s mizerným kádrovým profilem, dokázal vystudovat VUT v Brně. V roce 1968 emigroval do Anglie a z pozice políra se postupně dopracoval až na post generálního ředitele ve společnosti Bovis. Dokázal z ní vytvořit jednu z největších stavebních společností světa, s ročním obratem zhruba ve výši 4 miliard dolarů. V roce 1985 byl jmenován předsedou Bovis Construction a členem představenstva P&O, která Bovis vlastnila. V roce 1999 vyjednal prodej Bovisu australské společnosti Lend Lease, u které zůstal doživotním prezidentem až do své smrti.

Princ Charles a Václav Havel ho jmenovali předsedou nadace Prague Heritage Fund, jež měla za úkol přeměnu památek naší země, včetně rekonstrukce zahrad Pražského hradu či soch na Karlově mostě. Po roce 1989 navázal spolupráci s Českou republikou, a hlavně rodným Brnem. Zde se jeho život a práce protíná i s Technologickým parkem Brno, při VUT. Byl iniciátorem této myšlenky i spolupráce s Janem Kaplickým.

Úspěšná a respektovaná společnost se podílela na výstavbě konstrukčně nejnáročnějších projektů, jakými byly londýnské výškové budovy, například finanční centrum Canary Wharf s nejvyšší budovou Evropy, projekt olympijských sportovišť pro LOH v Atlantě, Eurodisneyland u Paříže nebo nákupní centrum na Rudém náměstí v Moskvě. Firma se také částečně podílela na proslulé stavbě Petronas Twin Towers v Kuala Lumpur.

V době odchodu Sira Franka Lampla do důchodu měla společnost zastoupení ve 40 zemích světa.

V roce 1990 byl královnou Alžbětou II. pasován do rytířského stavu. Byl také držitelem několika čestných doktorátů několika světových univerzit. Nesporně úžasný osud na pořádný celovečerní film, dozajista kasaštyk, a taky na velikou poklonu.

Drobný střípek na závěr

Pokud ten fiktivní šuplík se zmařenými či nerealizovanými vizemi je v rozumném poměru oproti šuplíku s projekty, které spatřily světlo světa, je dotyčnému vizionáři dobře. Ten poměr mezi kapacitami šuplíků se mění v čase společně s dobou, věkem a erudicí autora, politikou, bohatstvím a osvíceností investorů. Je jenom na něm, jaký poměr mezi těmito veličinami mu dává smysl a je pro něj akceptovatelný. Ve své rubrice jsem již několikrát psal o studiích, vizích a nezrealizovaných myšlenkách převážně kolegů architektů. Je skvělé, pokud by se ty dobré myšlenky uchytily a spatřily naživo světlo světa. To však má k reálné době, a to jakékoliv, velmi daleko. Často můžeme výsledky vidět jako špatné, mylně pojaté a posouzené, „ohnuté“ k potřebě vlivných nebo naopak správné. Svět se ovšem většinově našimi představami odmítá řídit. Někdy bohužel, jindy bohudík. Prostě tak to je. Proto šuplík nešuplík, mám radost z krásných skic, které jsme vám tímto zprostředkovali.

Použité podklady a poděkování:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Daniel Dvořák, PR & Media Manager – LESENSKY.CZ s.r.o.
• Ing. Jitka Sládková, Ph.D., Director of Strategic Development and Marketing Chairman of the Board of Directors TECHNOLOGY PARK BRNO
• © Jan Kaplický, Future Systems s laskavým svolením Nadačního fondu Kaplicky Centre, © Jan Kaplicky, Future Systems, courtesy of the Kaplicky Centre Foundation, Prague
• Sir Frank Lampl – https://cs.wikipedia.org/
• Foto Petronas Twin Towers Kuala Lumpur, Eurodisneyland u Paříže, centrum Canary Wharf Londýn – free foto https://www.pexels.com/