Co obsahuje termín udržitelné stavění? Odpovídá mu vize studentského bydlení?
Udržitelnost je složitý pojem, lze jej definovat jako hodně promyšlené stavění. Udržitelně se dá stavět i bez certifikace, nicméně ta určuje kritéria v jednotlivých tématech. Přinášíme rozhovor s Ing. arch. Eliškou Pomyjovou v pořadu Přesčas z nočního vysílání TZB-info.
U mikrofonu jsme přivítali Ing. arch. Elišku Pomyjovou z Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT a připravili jsme téma udržitelné stavění, požadavky na stavby a projekt FIRSTLife, který vychází z představ a vizí studentů o ubytování na kolejích a prvním bydlení a se kterým se studenti Fakulty stavební ČVUT účastní mezinárodní soutěže Solar Decathlon Europe.
TZB-info: Eliško, co je udržitelné stavění, co je vůbec udržitelnost? A je to obecný pojem?
Eliška Pomyjová: Udržitelnost je složitý pojem. Já udržitelnost vnímám jako hodně promyšlené stavění. Má-li být něco udržitelného, přistupuji k tomu jako dobrý správce majetku. Dávám pozor na to, aby můj záměr neškodil ostatním okolo, abychom na tom finančně nevykrvácel. Super je, pokud záměr má další výhody pro společnost, pro komunitu, protože to vytváří nějaké vztahy v území. To jsou základní pilíře někdy se k tomu přidává ještě čtvrtý pilíř, kulturní rozměr.
TZB-info: Je pojem udržitelnost limitován? A existuje nějaký časový limit, kdy se posuzuje – jako to to zhodnotí příští/přespříští generace? A mění se představa o udržitelnosti v čase?
Eliška Pomyjová: Co je udržitelné je dlouhodobě jasné. Dnešní význam a důraz na tento směr může být i důsledek konzumní společnosti, které se řídí tím, že všechno je dosažitelné, že můžeme mít všechno tady a teď.
TZB-info: Když je udržitelnost trendy, může se stát, že budeme budovat neudržitelnou udržitelnost? Může „trendy“ převážit podstatu udržitelnosti?
Eliška Pomyjová: Známe pojem greenwashing. Společnosti, které se udržitelností chlubí až tak udržitelné nejsou. Jejich produkty jsou udržitelné a zelené, ale převážejí je z druhého konce světa, tedy v důsledku až tak udržitelné nejsou.
TZB-info: Environmentální hodnocení budov je tady s námi cca 30 let. Asi se ani dnes už nestaví větší budova, která by neusilovala o vyšší stupeň certifikace LEED, BREEAM nebo jiné. Jak se certifikace potkává s trendem udržitelnosti?
Eliška Pomyjová: Požadavky certifikace se vyvíjí v čase podle toho, jak se vyvíjí technologie. Udržitelně se dá stavět i bez certifikace. Nicméně ta je takovým průvodcem kritérií v jednotlivých tématech. Je pak věcí investora, která témata jsou pro ně důležité a kde si body v rámci certifikace nasbírá. Stupně Zlatá, stříbrná, bronzová je pak zkratka parametrů budovy navenek, které slouží pro marketing. Jedním z certifikačních nástrojů i CBTool, který vytvořili kolegové z UCEEB.
TZB-info: Jste také součástí týmu Solar Decathlon Europe, kdy studentský tým řeší projekt FIRSTLife, první bydlení, dostavbu nedalekých kolejí Větrník. Je váš projekt udržitelný?
Eliška Pomyjová: To musí spočítat kolegové. Sociální udržitelnost, kterou se zabývám já se počítá špatně. Možná proto není tak oblíbená, protože ostatní důležitý faktory jsou mnohem snáze vyčíslitelné. Soutěž Solar Decathlon Europe je báječná v tom že student jsou u toho od začátku až po realizaci a účastní se studenti napříč obory. Oproti ročníku 2013 je nyní nově součástí urbanistická souvislost, práce s komunitou a sociální souvislost, za což jsem moc ráda. I proto jsme projekt situovali na koleje Větrník. Máme tak možnost komentovat současné studentské bydlení v Praze. Na kolejích bydleli nebo bydlí téměř všichni z týmu a spousta z nás má zkušenosti i z kolejí v zahraničí. A v návrhu pracuje s tím, jak by to mohlo být lepší a důstojnější, s lepšími důsledky pro komunitu. Obrovskou roli hraje právě komunitní rozměr projektu. Tzv. hnízda, která jsou vytvářena funkčními celky podporují komunitu, která pak má velkou přidanou hodnotu v budoucnu.
TZB-info: Zkoumali jste, jak na dostavbu reaguje okolí? Koleje větrník jsou na okraji vilkové čtvrti a reakce okolí na dostavbu 2–3 pater nemusí být pozitivní.
Eliška Pomyjová: Toto přijde až v další fázi. Nyní jsme se soustředili na to, abychom přinesli do lokality nové funkce. V přízemí budovy tak může bát kavárna, coworking, prostory s generačním prolínáním apod.
TZB-info: Proč právě koleje Větrník?
Eliška Pomyjová: Z technických důvodů hraje roli to, že je to typizovaná stavba ze 70.let. My navrhujeme způsob, jak tyto budovy modernizovat a přizpůsobit dnešku. Nástavba na betonovou stávající budovu je dřevěná, suchá výstavba a modulový systém. Co se týká současné kvality bydlení, je tam celá řada problémů, které řešení zaslouží.
M: Jen se zeptám, v jaké fázi nyní projekt SDE je?
Eliška Pomyjová: Odeslali jsme modely, dopočítáváme spotřebu materiálů, počet kontejnerů na převoz do místa finále do Wuppertalu, finalizujeme materiály a domlouváme se s partnery.
Výše uvedený text není přepisem rozhovoru. Podívejte se na celé video.
Demonstrační jednotku postaví studenti v UCEEB v Buštěhradu, kde bude přístupná veřejnosti. Poté ji rozeberou a odvezou do Wuppertalu, kde je pro stavby soutěžních týmů připravena celá ulice. Zde budou projekty stát cca měsíc a bude se měřit celá řada parametrů, bude sledováno, jak si stavby jednotlivých týmů vedou. Po finále pojede demonstrační jednotka zpět do ČR, kde se by ideálně měla sloužit jako komunitní centrum.
