Klasifikační třídy zkoušených vlastností oken a vchodových dveří

Využitelnost klasifikace pro použití v praxi
Datum: 25.3.2013  |  Autor: Ing. Miroslav Zapletal, Ing. Petr Sláčík, Zkušebna stavebně truhlářských výrobků, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně  |  Recenzent: Ing. Roman Šubrt, VŠTE České Budějovice

Příspěvek se zabývá klasifikací a klasifikačními třídami zkoušených vlastností oken a vchodových dveří z hlediska využitelnosti pro použití v praxi. Tyto klasifikační třídy jsou velmi důležité pro využití dosažených funkčních vlastností otvorových výplní pro použití výrobků v ČR. Na základě výše uvedených skutečností je následně možno stanovit konkrétní úrovně vlastností, které by měl výrobek dosáhnout pro prokázání vhodnosti použití. Ve stručnosti je pozornost také zaměřena na tepelně technické a akustické vlastnosti otvorových výplní z hlediska další využitelnosti pro praxi.

Úvod

Pokud se věnujeme výběru oken nebo vchodových dveří (dřevěných, plastových, hliníkových atd.), snažíme se vybrat takové výrobky, které nám nabízí co možná nejlepší užitné vlastnosti za přijatelnou cenu. Každý výrobce nám bude samozřejmě tvrdit, že právě jeho výrobky jsou ty nejlepší a nejkvalitnější. Jak ale vybrat skutečně kvalitní okna či dveře? Jednou z možností je posouzení oken a dveří podle klasifikace dosažených vlastností.

Každý výrobce, který uvádí svůj výrobek na trh v Evropské unii (v tomto případě hovoříme o stavebních otvorových výplních), musí mít provedeno posouzení shody a musí mít vydáno na tyto výrobky ES prohlášení o shodě. Další povinností výrobce je také označovat výrobek značkou CE.

Posouzení shody a ověření vlastností výrobku provede výrobci nebo dodavateli Notifikovaná osoba na základě výsledků zkoušek provedených v akreditované zkušební laboratoři. V praxi tento proces vypadá tak, že výrobce dodá do zkušební laboratoře zkušební vzorek (okno nebo vchodové dveře) a na zkušebním vzorku jsou provedeny požadované zkoušky. Na základě dosažených výsledků jsou jednotlivé vlastnosti posouzeny podle příslušných klasifikačních norem. Výsledky zkoušek dále zpracuje Notifikovaná osoba do protokolu o počáteční zkoušce typu výrobku a vystaví osvědčení o vlastnostech výrobku nebo tzv. certifikát na vlastnosti výrobku. Výrobce si na základě dokumentů od Notifikované osoby vydá ES prohlášení o shodě a k výrobku připojí označení CE.

Mohlo by vás zajímat:
Okna s certifikátem Passive House Institutu
Vlastnosti nových oken PROGRESSION byly ověřeny v ZSTV ve Zlíně, vystavené certifikáty potvrzují vynikající parametry. Tepelně technické parametry posuzoval Německý Passive House Institut v Darmstadtu.
Efektivní koncepce nízkých rámů a výhodnější poměr plochy skla vůči rámu umožňuje lepší využití solárních zisků a poskytuje více světla. Bezúdržbová okna PROGRESSION uspěla i ve třídě efektivity phA. Minimalistický design a vzhled bezrámového zasklení.


Mezi základní mandátové vlastnosti, které by měly být předmětem zkoušek a protokolu o počáteční zkoušce typu výrobku, řadíme následující vlastnosti:

  • Odolnost proti zatížení větrem
  • Vodotěsnost
  • Nebezpečné látky
  • Únosnost bezpečnostních zařízení
  • Akustické vlastnosti
  • Součinitel prostupu tepla
  • Radiační vlastnosti
  • Průvzdušnost

Pokud nechceme jen koupit nejlevnější okna a dveře, ale hledáme-li výrobky s dobrými technickými vlastnostmi, je vhodné se na výsledky zkoušek vlastností oken a dveří zaměřit trochu detailněji. Základní otázkou zůstává, jak ale rozpoznat dobré vlastnosti od těch horších, a jaké máme mít požadavky na okna či dveře, které hodláme zabudovat do stavby?

Tímto příspěvkem bychom rádi přiblížili souvislost jednotlivých zkoušených vlastností a následné klasifikace oken a vchodových dveří. V následujícím textu se alespoň v základu pokusíme vysvětlit problematiku zkoušení, klasifikace a použití výsledků zkoušek v praxi.

Základní posuzované vlastnosti oken a vchodových dveří

Odolnost proti zatížení větrem

Tato vlastnost posuzuje stabilitu konstrukce otvorové výplně, vzhledem k působení tlaku větru. Při zkoušce se měří deformace rámových a křídlových profilů oken a vchodových dveří při působení tlaku větru.

Zkouška je provedena podle normy ČSN EN 12211 – Okna a dveře – Odolnost proti zatížení větrem – Zkušební metoda.

Klasifikace je provedena podle normy ČSN EN 12210 – Okna a dveře – Odolnost proti zatížení větrem – Klasifikace.

Výsledkem je třída odolnosti proti zatížení větrem (např. třída C4).

Třída odolnosti proti zatížení větrem hodnotí průhyb rámu ve třídách A–C, kdy třída C je nejlepší a znamená tedy nejmenší průhyby (viz tab. 1). Třída odolnosti proti zatížení větrem dále udává tlakové zatížení ve třídách 1–5 (viz tab. 2). Vyšší číselné označení udává vyšší tlak působícího větru.

Tab. 1 Klasifikace relativního čelního průhybu [1]
TřídaRelativní čelní průhyb
A< 1/150
B< 1/200
C< 1/300
Tab. 2 Klasifikace zatížení větrem [1]
TřídaP1
[Pa]
P2a)
[Pa]
P3
[Pa]
0Nezkouší se
1400200600
28004001200
312006001800
416008002400
5200010003000
Exxxxb)xxxx
Tab. 3 Odolnost proti zatížení větrem – Klasifikace [1]
Třída pro zatížení větremRelativní čelní průhyb
ABC
1A1B1C1
2A2B2C2
3A3B3C3
4A4B4C4
5A5B5C5
ExxxxAExxxxBExxxxCExxxx
 

Nejnižší dosažená třída je tedy A1. Nejvyšší běžně zkoušená a dosahovaná hodnota odolnosti proti zatížení větrem je třída C5. Vyšší třídy jsou označovány přímo hodnotou tlakového zatížení, např. třída E2400. V některých případech ale zvýšením třídy tlakového zatížení dochází ke snížení třídy relativního čelního průhybu z důvodu použití méně tuhé konstrukce okna nebo dveří.

Vodotěsnost

Účelem zkoušky vodotěsnosti je zjistit, jak dané okno či vchodové dveře odolávají působení deště v součinnosti s působením větru (zkušebního tlaku). Zkoušku je možné podle požadavku zákazníka provádět dvěma zkušebními postupy:

  • Postup A, který je vhodný pro nechráněný výrobek.
  • Postup B, který je vhodný pro částečně chráněný výrobek.

Při zkoušce vodotěsnosti je zkušební vzorek vystaven působení předepsaného množství vody a současně na něj působí tlak vzduchu. Posuzuje se jeho vodotěsnost.

Zkušebním předpisem je norma ČSN EN 1027 – Okna a dveře – Vodotěsnost – Zkušební metoda.

Klasifikace je prováděna podle normy ČSN EN 12208 – Okna a dveře – Vodotěsnost – Klasifikace.

Podle toho, jakému tlaku vzduchu zkušební vzorek odolá bez průniku vody na vnitřní část konstrukce, se poté zařadí do třídy vodotěsnosti dle příslušné klasifikace. Tyto třídy jsou 1A–9A (1B–7B), lepší výsledky se pak hodnotí přímo hodnotou tlakového zatížení, které konstrukce odolá bez průniku vody např. E750 (750 Pa), E1050.

Tab. 4 Průběh zkoušky vodotěsnosti, klasifikační třídy [2]
Zkušební tlak
Pmax
[Pa]
KlasifikacePožadavky
Zkušební postup AZkušební postup B
00Bez požadavku
01A1B15 min postřikování
502A2BJako třída 1 + 5 min
1003A3BJako třída 2 + 5 min
1504A4BJako třída 3 + 5 min
2005A5BJako třída 4 + 5 min
2506A6BJako třída 5 + 5 min
3007A7BJako třída 6 + 5 min
4508AJako třída 7 + 5  min
6009AJako třída 8 + 5 min
> 600ExxxNad 600 Pa ve stupních po 150 Pa
musí činit doba každého stupně 5 min
POZNÁMKA:
Postup A je vhodný pro výrobek, který není chráněný.
Postup B je vhodný pro výrobek, který je částečně chráněný.
Nebezpečné látky

Při hodnocení této vlastnosti je posuzováno, zda materiály, které byly použity při výrobě oken či dveří, neobsahují látky nebezpečné z hlediska hygieny, zdraví nebo životního prostředí. Předmětem posouzení jsou především komponenty, které jsou náchylné k vylučování emisí nebo migraci nebezpečných látek při běžném užívání.

Při hodnocení této vlastnosti tedy zpravidla není měřen únik nebezpečných látek z hotového výrobku, ale postupuje se nepřímou metodou. Ta spočívá v přezkoumání bezpečnostních listů nebo dodaných protokolů z měření jednotlivých materiálů, které jsou při výrobě okna použity. U dřevěných oken a dveří se jedná především o použité lepidlo, silikonový tmel a nátěrový systém. U plastových oken a dveří se jedná o samotný plastový profil, ze kterého jsou okna a dveře vyrobeny.

Výsledkem posouzení této vlastnosti je konstatování, zda výrobek obsahuje nebezpečné látky či nikoliv.

Únosnost bezpečnostních zařízení

Bezpečnostními zařízeními jsou myšleny např. pojistné a vratné uzávěry, omezovače a upevňovací zařízení pro čistící postupy atd. Posouzení únosnosti těchto zařízení je provedeno pouze v případě, že jsou na výrobku použita a správně osazena. Bezpečnostní zařízení musí být schopna držet křídlo, okenní křídlo nebo rám na místě po dobu 60 sekund při aplikaci 350 N na křídlo nebo rám v nejnepříznivější vzdálenosti (tj. poloha, směr). [3] Výsledkem zkoušky je skutečnost, zda bezpečnostní zařízení tomuto požadavku vyhovělo či nikoli.

Akustické vlastnosti
Tab. 5 Třídy zvukové izolace oken [4]
TZI okenRw
[dB]
0≤ 24
125 až 29
230 až 34
335 až 39
440 až 44
545 až 49
6≥ 50

Vzduchová neprůzvučnost musí být stanovena v souladu s ČSN EN ISO 10140-2 nebo pro určité typy oken v souladu s přílohou B harmonizované normy ČSN EN 14351-1+A1 (jedná se především o jednoduché typy oken).

Standardně dosahované hodnoty vzduchové neprůzvučnosti pro jednoduché typy oken při použití izolačních skel s deklarovanou hodnotou Rw = 29–31 dB, se pohybují v rozmezí 32–33 dB pro celou konstrukci okna. Je-li požadována hodnota s vyšší vzduchovou neprůzvučností (např. pro použití u frekventovaných komunikací), je třeba volit izolační sklo s vyšší vzduchovou neprůzvučností a okno musí být opatřeno vícestupňovým celoobvodovým těsněním. Pro dosažení hodnoty 39 dB pro celé okno a vyšších hodnot je nutné tuto hodnotu doložit zkouškou.

V praxi je možné se setkat také s požadavkem na třídu zvukové izolace oken, tzv. třída „TZI“ (vychází z národní požadavkové normy ČSN 73 0532 : 2010). Vpravo je uvedena tabulka týkající se zatřídění oken z hlediska požadavků zvukové izolace oken.

Součinitel prostupu tepla

Tato vlastnost se pro jednoduché typy oken a vchodových dveří může stanovit buď výpočtem podle normy ČSN EN ISO 10077-1 nebo zkušebním postupem podle normy ČSN EN ISO 12567-1. Výrobce nebo dodavatel na základě dosaženého výsledku deklaruje hodnoty Uw nebo UD výrobku.

Normativní požadavky hodnot součinitele prostupu tepla jsou dány normou na tepelnou ochranu budov ČSN 73 0540-2.

Tab. 6 Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla
Popis konstrukceSoučinitel prostupu tepla [W/(m2‧K)]
Požadované hodnoty

UN,20
Doporučené hodnoty

Urec,20
Doporučené hodnoty pro pasivní domy
Upas,20
Výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí, kromě dveří1,51,20,8 až 0,6
Šikmá výplň otvoru se sklonem do 45°, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí 1,41,10,9
Dveřní výplň otvoru z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu)1,71,20,9
Výplň otvoru vedoucí z vytápěného do temperovaného prostoru3,52,31,7
Výplň otvoru vedoucí z temperovaného prostoru do venkovního prostředí3,52,31,7
Šikmá výplň otvoru se sklonem do 45° vedoucí z temperovaného prostoru do venkovního prostředí2,61,71,4
Lehký obvodový plášť, hodnocený jako smontovaná sestava včetně nosných prvků, s poměrnou plochou průsvitné výplně otvoru
fw = Aw / A [m2/m2],
kde
A   – celková plocha lehkého obvodového pláště (LOP);
 
Aw – plocha průsvitné výplně otvoru sloužící převážně k osvětlení interiéru včetně příslušných částí rámu v LOP [m2].
fw ≤ 0,500,3 + 1,4 ‧ fw0,2 + fw0,15 + 0,85 ‧ fw
fw > 0,500,7 + 0,6 ‧ fw
Kovový rám výplně otvoru1,81,0
Nekovový rám výplně otvoru1,30,9–0,7
Rám lehkého obvodového pláště1,81,2
Radiační vlastnosti

Jedná se o hodnotu celkového činitele prostupu sluneční energie (solární faktor – hodnota g) a hodnotu světelného činitele prostupu průhledných zasklení (hodnota τv). Stanovení uvedených hodnot musí být provedeno v souladu s ČSN EN 410, nebo je-li to nutné, s EN 13363-1 nebo EN 13363-2 (referenční metoda). [3] Výše uvedené hodnoty jsou deklarovány výrobci izolačních skel na technických listech použitého izolačního skla.

Celkový činitel prostupu slunečního záření (solární faktor – g) udává celkovou energii přenesenou přes zasklení. Jedná se o součet energie přenesené přímo přes zasklení a energie následně vyzářené do interiéru. Čím vyšší bude hodnota solárního faktoru, tím více sluneční energie v podobě tepla nám zasklení vpustí do místnosti. V zimních měsících se bezpochyby bude jednat o vlastnost, kterou bychom chtěli maximálně využít. V létě se ovšem může jednat o nežádoucí jev, který může způsobit přehřívání místností.

Světelný činitel prostupu (hodnota τv) je definován jako část viditelného světla, které je přes zasklení přeneseno do interiéru. Čím vyšší bude hodnota světelného činitele prostupu, tím větší množství světla se přes zasklení do místností dostává. V drtivé většině případů je tedy žádoucí, aby množství propouštěného světla do místnosti bylo co nejvyšší.

S rostoucími požadavky na snížení součinitele prostupu tepla zasklívacích jednotek dochází ke zvyšování počtu skel a používání speciálních pokovených povlaků. Důsledkem toho dochází ke snížení prostupu solární energie a světla, což není vždy žádoucí. Je tedy třeba hledat kompromis mezi tepelnými a radiačními vlastnosti používaných izolačních skel z pohledu umístění a využitelnosti otvorových výplní.

Průvzdušnost
Obr. 1 Klasifikace průvzdušnosti [5]
Obr. 1 Klasifikace průvzdušnosti [5]

Průvzdušnost je vlastnost, která udává celkovou „těsnost“ okna. Vyjadřuje se ve vztahu na celkovou plochu nebo na délku funkční spáry zkušebního vzorku. Podle výsledků měření jsou okna a vchodové dveře hodnoceny třídou 1–4, kdy nejlepší je třída 4. Při klasifikaci jednotlivých tříd se vychází z referenční průvzdušnosti při zkušebním tlaku 100 Pa. Zkušební vzorek je zařazen do uvedené třídy, jestliže měřená průvzdušnost není větší než horní mezní hodnota dané třídy ani u jednoho z aplikovaných zkušebních tlaků.

Současně vyráběná okna a vchodové dveře dosahují velmi nízkých hodnot průvzdušnosti (třídy 3 nebo 4). Vysoká těsnost otvorových výplní snižuje úniky tepelné energie funkčními spárami, což má velmi pozitivní vliv na energetické úspory. Je ovšem v rozporu s požadavkem na hygienickou výměnu vzduchu v místnostech. Proto je potřeba myslet na zabezpečení výměny vzduchu v místnostech pravidelným větráním nebo v lepším případě zajistit výměnu vzduch větracím systémem s rekuperací tepla.

Třídy a úrovně podle vhodnosti použití v ČR

V harmonizované normě ČSN EN 14351-1+A1 byla při poslední revizi vypracována národní informativní příloha NA. Ta stanovuje minimální třídy důležitých vlastností, které by měl výrobek dosáhnout, aby se prokázala jeho vhodnost pro určené použití.

Při stanovení těchto minimálních požadavků byly provedeny výpočty charakteristických hodnot tlaků dle ČSN EN 1991-1-4 pro oblast A – nároží, oblast B – ostatní boční plochy a oblast D – návětrná plocha. Charakteristické hodnoty tlaků jsou vypočítány pro základní rychlosti větru od 22,5 m/s do 30 m/s v závislosti na kategorii terénu, pro maximální výšku budovy 10 m až 50 m.

Tab. 7 Okna – Průvzdušnost, vodotěsnost a odolnost proti zatížení větrem – Doporučené třídy použití pro oblast B (ostatní boční plochy) a D (návětrná plocha) [3]
Větrná oblast podle ČSN EN 1991-1-41) IIIIIIIV
Základní rychlost větru vb,0 [m/s]22,52527,530
Výška budovy 0–10 m
Kategorie terénu podle ČSN EN 1991-1-4IIIIIIVIIIIIIVIIIIIIVIIIIIIV
Průvzdušnost podle EN 1220721)21)21)21)21)21)21)21)21)21)21)21)
Vodotěsnost podle EN 122086A / 6B5A / 5B4A / 4B7A / 7B5A / 5B4A / 4B7A / 7B6A / 6B5A / 5B8A / 7B7A / 7B5A / 5B
Odolnost proti zatížení větrem podle EN 12210B3B2B2B3B2 B2B4B3B2B5B3B2
Výška budovy 10–20 m
Kategorie terénu podle ČSN EN 1991-1-4IIIIIIVIIIIIIVIIIIIIVIIIIIIV
Průvzdušnost podle EN 1220731)31)31)31)31)31)31)31)31)31)31)31)
Vodotěsnost podle EN 122087A / 7B6A / 6B5A / 5B8A / 7B6A / 6B5A / 5B8A / 7B7A / 7B6A / 6B9A / 7B8A / 7B7A / 7B
Odolnost proti zatížení větrem podle EN 12210B3B2B2B4B3B2B5B4B3B5B4B3
Výška budovy 20–30 m
Kategorie terénu podle ČSN EN 1991-1-4IIIIIIVIIIIIIVIIIIIIVIIIIIIV
Průvzdušnost podle EN 1220731)31)31)31)31)31)31)31)31)31)31)31)
Vodotěsnost podle EN 122087A / 7B6A / 6B5A / 5B8A / 7B7A / 7B6A / 6B8A / 7B8A / 7B7A / 7B9A / 7B8A / 7B7A / 7B
Odolnost proti zatížení větrem podle EN 12210B3B3B2B4B3B3B5B4B32) BExxxxB5B4
Výška budovy 30–40 m
Kategorie terénu podle ČSN EN 1991-1-4IIIIIIVIIIIIIVIIIIIIVIIIIIIV
Průvzdušnost podle EN 12207444444444444
Vodotěsnost podle EN 122087A / 7B7A / 7B6A / 6B8A / 7B7A / 7B7A / 7B9A / 7B8A / 7B7A / 7B9A / 7B8A / 7B8A / 7B
Odolnost proti zatížení větrem podle EN 12210B4B3B3B4B4B3B5B4B42) BExxxxB5B4
Výška budovy 40–50 m
Kategorie terénu podle ČSN EN 1991-1-4IIIIIIVIIIIIIVIIIIIIVIIIIIIV
Průvzdušnost podle EN 12207444444444444
Vodotěsnost podle EN 122088A / 7B7A / 7B6A / 6B8A / 7B8A / 7B7A / 7B9A / 7B8A / 7B8A / 7B9A / 7B9A / 7B8A / 7B
Odolnost proti zatížení větrem podle EN 12210B4B3B3B5B4B32) BExxxxB5B42) BExxxx2) BExxxxB5
Výška budovy > 50 m
Kategorie terénu podle ČSN EN 1991-1-4IIIIIIVIIIIIIVIIIIIIVIIIIIIV
Průvzdušnost podle EN 12207444444444444
Vodotěsnost podle EN 12208Stanoví se v návaznosti na ČSN EN 1991-1-4
Odolnost proti zatížení větrem podle EN 12210Stanoví se v návaznosti na ČSN EN 1991-1-4
1) Pro budovy s větráním pouze nuceným nebo klimatizací je doporučena třída průvzdušnosti 4.
2) Extrémní třída podle ČSN EN 12210 – požadavky se stanoví individuálně v návaznosti na ČSN EN 1991-1-4.
POZNÁMKA 1
U vodotěsnosti je první hodnota určena pro nechráněnou polohu oken a druhá hodnota pro částečně chráněnou polohu oken. Na chráněnou polohu oken se nevztahuje žádný požadavek. Třída vodotěsnosti je stanovena přibližně jako 0,25násobek charakteristické hodnoty tlaku pro oblast D (návětrná plocha) uvedené v tabulce NA.1.
POZNÁMKA 2
Chráněná poloha – zabudování s přestřešením nebo jiným stavebním opatřením, které chrání okno před přímým působením nárazového deště (např. střecha, přístřešek, balkon).
Částečně chráněná poloha – zabudování s hloubkou ostění nejméně 200 mm, které horní vodorovný díl rámu chrání před přímým působením nárazového deště.
Nechráněná poloha – zabudování, kdy je možné přímé působení nárazového deště na okno vč. horních vodorovných částí křídla.

Tab. 8 Okna – Průvzdušnost, vodotěsnost a odolnost proti zatížení větrem – Doporučené třídy použití pro oblast A (nároží) [3]
Větrná oblast podle ČSN EN 1991-1-41) IIIIIIIV
Základní rychlost větru vb,0 [m/s]22,52527,530
Výška budovy 0–10 m
Kategorie terénu podle ČSN EN 1991-1-4IIIIIIVIIIIIIVIIIIIIVIIIIIIV
Průvzdušnost podle EN 1220721)21)21)21)21)21)21)21)21)21)21)21)
Vodotěsnost podle EN 122086A / 6B5A / 5B4A / 4B7A / 7B5A / 5B4A / 4B7A / 7B6A / 6B5A / 5B8A / 7B7A / 7B5A / 5B
Odolnost proti zatížení větrem podle EN 12210B3B2B2B4B3B2B5B4B32) BExxxxB4B3
Výška budovy 10–20 m
Kategorie terénu podle ČSN EN 1991-1-4IIIIIIVIIIIIIVIIIIIIVIIIIIIV
Průvzdušnost podle EN 1220731)31)31)31)31)31)31)31)31)31)31)31)
Vodotěsnost podle EN 122087A / 7B6A / 6B5A / 5B8A / 7B6A / 6B5A / 5B8A / 7B7A / 7B6A / 6B9A / 7B8A / 7B7A / 7B
Odolnost proti zatížení větrem podle EN 12210B4B3B2B5B4B32) BExxxxB4B32) BExxxxB5B4
Výška budovy 20–30 m
Kategorie terénu podle ČSN EN 1991-1-4IIIIIIVIIIIIIVIIIIIIVIIIIIIV
Průvzdušnost podle EN 1220731)31)31)31)31)31)31)31)31)31)31)31)
Vodotěsnost podle EN 122087A / 7B6A / 6B5A / 5B8A / 7B7A / 7B6A / 6B8A / 7B8A / 7B7A / 7B9A / 7B8A / 7B7A / 7B
Odolnost proti zatížení větrem podle EN 12210B4B3B3B5B4B32) BExxxxB5B42) BExxxx2) BExxxxB5
Výška budovy 30–40 m
Kategorie terénu podle ČSN EN 1991-1-4IIIIIIVIIIIIIVIIIIIIVIIIIIIV
Průvzdušnost podle EN 12207444444444444
Vodotěsnost podle EN 122087A / 7B7A / 7B6A / 6B8A / 7B7A / 7B7A / 7B9A / 7B8A / 7B7A / 7B9A / 7B8A / 7B8A / 7B
Odolnost proti zatížení větrem podle EN 12210B4B4B3B5B4B42) BExxxxB5B42) BExxxx2) BExxxxB5
Výška budovy 40–50 m
Kategorie terénu podle ČSN EN 1991-1-4IIIIIIVIIIIIIVIIIIIIVIIIIIIV
Průvzdušnost podle EN 12207444444444444
Vodotěsnost podle EN 122088A / 7B7A / 7B6A / 6B8A / 7B8A / 7B7A / 7B9A / 7B8A / 7B8A / 7B9A / 7B9A / 7B8A / 7B
Odolnost proti zatížení větrem podle EN 12210B5B4B32) BExxxxB5B42) BExxxx2) BExxxxB52) BExxxx2) BExxxx2) BExxxx
Výška budovy > 50 m
Kategorie terénu podle ČSN EN 1991-1-4IIIIIIVIIIIIIVIIIIIIVIIIIIIV
Průvzdušnost podle EN 12207444444444444
Vodotěsnost podle EN 12208Stanoví se v návaznosti na ČSN EN 1991-1-4
Odolnost proti zatížení větrem podle EN 12210Stanoví se v návaznosti na ČSN EN 1991-1-4
1) Pro budovy s větráním pouze nuceným nebo klimatizací je doporučena třída průvzdušnosti 4.
2) Extrémní třída podle ČSN EN 12210 – požadavky se stanoví individuálně v návaznosti na ČSN EN 1991-1-4.
POZNÁMKA 1
U vodotěsnosti je první hodnota určena pro nechráněnou polohu oken a druhá hodnota pro částečně chráněnou polohu oken. Na chráněnou polohu oken se nevztahuje žádný požadavek. Třída vodotěsnosti je stanovena přibližně jako 0,25násobek charakteristické hodnoty tlaku pro oblast D (návětrná plocha) uvedené v tabulce NA.1.
POZNÁMKA 2
Chráněná poloha – zabudování s přestřešením nebo jiným stavebním opatřením, které chrání okno před přímým působením nárazového deště (např. střecha, přístřešek, balkon).
Částečně chráněná poloha – zabudování s hloubkou ostění nejméně 200 mm, které horní vodorovný díl rámu chrání před přímým působením nárazového deště.
Nechráněná poloha – zabudování, kdy je možné přímé působení nárazového deště na okno vč. horních vodorovných částí křídla.

Tab. 9 Vnější dveře – Průvzdušnost, vodotěsnost a odolnost proti zatížení větrem – Doporučené třídy použití [3]
Vnější dveře v přízemí a 1. patře
Doporučené třídy použití podle umístění ve stavbě
ChráněnéČástečně chráněnéNechráněné
Průvzdušnost podle ČSN EN 1220721)21)21)
Vodotěsnost podle ČSN EN 122082B2A
Odolnost proti zatížení větrem podle ČSN EN 12210B1B1B1
Vnější dveře ve 2. a 3. patře
Doporučené třídy použití podle umístění ve stavbě
ChráněnéČástečně chráněnéNechráněné
Průvzdušnost podle ČSN EN 1220721)21)21)
Vodotěsnost podle ČSN EN 122083B3A
Odolnost proti zatížení větrem podle ČSN EN 12210B2B2B2
Vnější dveře ve 4. patře
Doporučené třídy použití podle umístění ve stavbě
ChráněnéČástečně chráněnéNechráněné
Průvzdušnost podle ČSN EN 12207333
Vodotěsnost podle ČSN EN 122084B4A
Odolnost proti zatížení větrem podle ČSN EN 12210B3B3B3
1) Pro budovy s větráním pouze nuceným nebo klimatizací je doporučena třída průvzdušnosti 3.
POZNÁMKA 2
Chráněná poloha – zabudování s takovými stavebními opatřeními, která připouštějí namáhání vnějších dveří povětrnostními vlivy a v každém případě chrání před nárazovým deštěm.
Částečně chráněná poloha – zabudování s takovými stavebními opatřeními, která připouštějí namáhání vnějších dveří povětrnostními vlivy a částečně chrání před nárazovým deštěm.
Nechráněná poloha – zabudování, která připouští přímé namáhání vnějších dveří větrem a nárazovým deštěm.
POZNÁMKA 3
Pro vnější dveře v 5. a vyšším patře platí požadavky tabulky NA.2 a NA.3.

Závěr

Příspěvek se zabývá obecnou problematikou klasifikace oken a vchodových dveří z pohledu dosažených výsledků zkoušek a jejich využitelností. Znalost klasifikace oken a vchodových dveří je vhodná jak pro výrobce a dodavatele, tak pro architekty a projektanty z hlediska návrhu vhodné okenní a dveřní konstrukce při předpokládaném zabudování v daném typu budovy a větrné oblasti v ČR.

Závěrem je možno konstatovat, že pochopení problematiky klasifikace jednotlivých vlastností oken a vchodových dveří umožní lepší orientaci na trhu oken a vchodových dveří a přispěje ke správnému rozhodnutí, která okenní a dveřní konstrukce je vhodná pro danou lokalitu a typ budovy. Honba za přehnanými požadavky z hlediska extrémně vysokých zkušebních hodnot nemusí vždy znamenat, že se jedná o vlastnosti, které jsou pro danou lokalitu a budovu nezbytné. Na druhou stranu je vhodné si ověřit, že okna a vchodové dveře, které jste si vybrali k zabudování do stavby, splňují přinejmenším minimální požadavky na ně kladené.

Moto na závěr:

„Nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat nekvalitní výrobky“

Zdroje

  • [1] ČSN EN 12210. Okna a dveře – Odolnost proti zatížení větrem – Klasifikace. Praha: ČNI, 2001.
  • [2] ČSN EN 12208. Okna a dveře – Vodotěsnost – Klasifikace. Praha: ČNI, 2001.
  • [3] ČSN EN 14351-1+A1. Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti – Část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti. Praha: ÚNMZ, 2011.
  • [4] ČSN 730532. Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky. Praha : ÚNMZ, 2010.
  • [5] ČSN EN 12207. Okna a dveře – Průvzdušnost – Klasifikace. Praha: ČNI, 2001.

Publikace vznikla v rámci projektu Vytvoření mezinárodního vědecko-výzkumného týmu pro vývoj nových materiálů na bázi dřeva (INWOOD), který je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky (EE2.3.20.0269).

 
English Synopsis
Classification of test properties of windows and entrance doors

This paper deals with the classification of test properties of windows and entrance doors in terms of usability for practical use. Those classification classes are very important for the use of acquired functional properties of hole filling for use of the products in the country. Based on the above, it is then possible to determine the specific levels of performance that should be achieved by a product to demonstrate suitability. In summary, attention is also focused on technical thermal and acoustic properties of hole filling in terms of usability for additional practice.

 

Hodnotit:  

Datum: 25.3.2013
Autor: Ing. Miroslav Zapletal, Zkušebna stavebně truhlářských výrobků, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v BrněIng. Petr Sláčík, Zkušebna stavebně truhlářských výrobků, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v BrněRecenzent: Ing. Roman Šubrt, VŠTE České Budějovice



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (3 příspěvky, poslední 28.05.2013 13:25)


 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czOriginální svítidla a opojné světlo Ingo MaureraBarevné nálady, kombinace, inspirace: ZelenáObce z východního okolí Prahy jsou proti změnám trasy okruhu