Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Stezka nad vinohrady v Kobylí

Vyhlídka, jako součást naučné stezky Kobylí Stezka nad vinohrady, je velmi zdařilý objekt, který minout by bylo škoda. Ukazuje nám, že v jednoduchosti je krása. V nekomplikované estetice tvaru hledejte třeba možné souvislosti kruhu s cykličností života, spirály s výhonky révy, vše je dovoleno.

Lucie Výborná: „V krajině se o sobě hodně dozvíte a zjistíte, co je důležité a co není, potřebuju tam být pro krásu.“

Panorama – Stezka nad vinohrady (Foto: Petr Brandejský)
Panorama – Stezka nad vinohrady
Foto: Petr Brandejský

Obec Kobylí má ve znaku tři šípy, kapra a hrozny vinné révy. Nikde tam nenacházím koně, tedy kobylu, a to nejlépe plemennou. První písemná zmínka o obci se datuje rokem 1252, jen o tři roky později nalezneme zmínku o kobylských vinohradech. To už zavání velikou tradicí v této komoditě.

Nicméně za zmínku stojí skutečnost, že Kobylí pochází z názvu Kobylí pole, tedy místo s chovem kobyl a plemenných klisen. Nicméně hrozen ve znaku je zde nyní dominantní a sparingpartnera mu dělají meruňky a broskve. Obec patří do podoblasti Hanáckého Slovácka, které je součástí Moravského Slovácka.

Pohledy z dronu – Stezka nad vinohrady (Foto: Michal Brandejský)
Pohledy z dronu – Stezka nad vinohrady (Foto: Michal Brandejský)
Pohledy z dronu – Stezka nad vinohrady (Foto: Michal Brandejský)

Pohledy z dronu – Stezka nad vinohrady
Foto: Michal Brandejský

Zároveň patří do velkopavlovické vinařské oblasti, která s 2 333 ha vinic je největší oblastí v České republice. A co ten kapr? Ten stejně jako šípy patří minulosti, i když ne tak dávné. Při revitalizaci nedalekého potoka Trkmanka mi vyrazila dech skutečnost, že v místech nad Kobylí se nacházelo jezero, a ne tak ledasjaké jezero. Problém není zdaleka tak marginální, protože v této oblasti bylo ještě nedávno nad Kobylím, na části toku Trkmanky, Kobylské jezero, jedno ze dvou nuceně zaniklých jezer společně s Čejčským jezerem. Kobylské jezero bylo do jeho vysušení největším jezerem v Českých zemích.

Panorama – Stezka nad vinohrady (Foto: Petr Brandejský)
Panorama – Stezka nad vinohrady
Foto: Petr Brandejský

Plochou okolo 10 km2 (některé zdroje uvádí až 49 km2) a hloubkou okolo 10 m bylo specifickou lokalitou s brakickými vodami a faunou a flórou odpovídající slaniskům v okolí. Trkmanka byla jedním z přítoků Kobylského jezera a taky jeho odtokem. To vše činilo tuto lokalitu vzácnou, ale člověk je nepoučitelný a stále zkouší svá moudra tam, kde si příroda sama ví rady. Tudíž zde ve dvou krocích (v rozpětí 130 let) vzala za své místa s neskutečnou biodiverzitou, speciálními rostlinami a živočichy.

Pohledy z dronu – Stezka nad vinohrady (Foto: Michal Brandejský)
Pohledy z dronu – Stezka nad vinohrady (Foto: Michal Brandejský)
Pohledy z dronu – Stezka nad vinohrady (Foto: Michal Brandejský)

Pohledy z dronu – Stezka nad vinohrady
Foto: Michal Brandejský

Přeměnou na ornou půdu pro cukrovku, kterou předtím nikdy nebyla, se zde změnily poměry hydrologické a potažmo i krajinné. Jezero mělo snahu o obnovu, ale v roce 1965 bylo následnými úpravami a melioracemi z přírody definitivně „odstraněno“. Takže doba po válce dorazila toto území po nešetrném zásahu Rakouska-Uherska definitivně.

Revitalizací současné krajiny (Trkmanky a biocentra Ostrůvek) se snažíme reinkarnovat pohrobka starých časů. Nové vysazené dřeviny, návrat fauny a flóry do míst, jež jsme historicky zničili, je dozajista počin skvělý. Pokud vše čteme odtrženě jako zprávu o „novém“ biocentru, o adaptačních opatřeních, říčních obloucích a protierozních opatřeních a nových tůňkách, úkrytech pro živočichy, zdařilém řešení tohoto mikroregionu s přirozeným biotopem, musíme jásat blahem.

Detaily konstrukce projektu (Foto: Petr Brandejský)
Detaily konstrukce projektu (Foto: Petr Brandejský)
Detaily konstrukce projektu (Foto: Petr Brandejský)
Detaily konstrukce projektu (Foto: Petr Brandejský)

Detaily konstrukce projektu
Foto: Petr Brandejský

Opět je to přehlídka dřívější bohorovnosti, lidské pýchy, nedostatku pokory, chamtivosti, politického zadání, jež zde sehrály v pár generacích roli kata krajiny. Napřed něco, co funguje zcela přirozeně, nevratně zničíme, potom při záchranném procesu vynaložíme obrovské úsilí a množství financí, následně se pak fotíme, natáčíme, stříháme cílové pásky a plácáme se po ramenou, jací jsme kabrňáci.

Jedním ze zdařilých projektů posledních let v gesci obce Kobylí, který nelze minout, je Stezka nad vinohrady jako vyhlídka a součást naučné stezky Kobylí. Takže máme investora. Dalším protagonistou je brněnský architektonický ateliér KEEO4DESIGN s.r.o. Třetím do party je dodavatel TEPLOTECHNA Ostrava a.s., která se zhostila realizace.

Rozhledna měla několik kritérií, jež ji determinují v dobrém slova smyslu. Ve výšce 334 m n. mořem se nachází prstenec, jehož nejvyšší bod je 7,6 metrů nad terénem. Kruh stezky symbolizuje životní cyklus přírody, tedy i nás a tvoří sourodé řešení, které nenarušuje panoráma krajiny a všudypřítomné vinohrady. Filosofická rovina kruhu, který má stejně stupňů, jako je jeho nadmořská výška, tedy 334°, je nazvaná Cesta v čase i prostoru a prolíná se ve čtyřech pomyslných liniích.

Vrchol stezky (Foto: Petr Brandejský)
Vrchol stezky
Průhled na vinohrady (Foto: Petr Brandejský)
Průhled na vinohrady
Pohled shora (Foto: Petr Brandejský)
Pohled shora
Prosklení vrcholu (Foto: Petr Brandejský)
Prosklení vrcholu

Foto: Petr Brandejský

Na prazích podlahy stezky naleznete ve třech časových liniích společenské události blízké doby, historické milníky obce Kobylí včetně zmínky o Kobylském jezeře. Třetí linie klade otázky různé vnímavému návštěvníkovi. Čtvrtá linie vás upozorňuje na místa blízká i vzdálená s označením vzdálenosti a názvu. Tento rozměr stezky je hravý a edukativní a dodává místu určité napětí.

Pohledy z dronu – Stezka nad vinohrady (Foto: Michal Brandejský)
Pohledy z dronu – Stezka nad vinohrady (Foto: Michal Brandejský)
Pohledy z dronu – Stezka nad vinohrady (Foto: Michal Brandejský)

Pohledy z dronu – Stezka nad vinohrady
Foto: Michal Brandejský

Prstenec stezky má vnější průměr 24 metrů a je vytvořen z ocelové konstrukce, jež nese 19 zdvojených kruhových sloupů na železobetonových patkách. Konstrukce prstence je z osmi identických dílů. Podlaha je z dřevěných hranolů, opláštění z dřevěných prken. Stejně tak je dřevěné madlo zábradlí. Pokud chceme přesněji, pak bylo použito 11 tun oceli, 500 kusů hranolu na podlahu, 1 000 kusů prken pro opláštění, 130 metrů madla zábradlí. Výjimkou v materiálu je skleněné zakončení čelní stěny zábradlí silnostěnným sklem. Použité řezivo je z českého modřínu.

Pokud se podržíme jedné z informačních linií, pak při dobré viditelnosti je možné vidět větrné elektrárny v Rakousku a Alpy. Unikátností je pro Stezku nad vinohrady možnost bezbariérového přístupu až na horní pasáž, tudíž je otevřená i vozíčkářům obdobně, jako stezky v oblacích. Je to vlastně rampa stočená do neúplného kruhu.

Pohled do nitra prstence (Foto: Petr Brandejský)
Pohled do nitra prstence
Foto: Petr Brandejský

Co říci na závěr? Projekt je zdařilý a ukazuje, že v jednoduchosti je krása. Zcela naturální pojetí Stezky nad vinohrady je pocitově jako odtud. Estetika jednoduchého tvaru je až zarážející. Použité dřevo a nenásilnost kovové konstrukce umožňuje prstenci pomyslně levitovat nad vinohrady a rozlehlou krajinou okolí. Rozhodně celé místo má v sobě jistou dynamiku a mystičnost starých megalitických chrámů v magice kruhu. Hledejte třeba možné souvislosti kruhu s cykličností života, spirály s výhonky révy, vše je dovoleno. To místo je rozhodně k zamyšlení a výraz rozhledna je zde nevhodný, i když je nám zde umožněn neomezený pohled do dálky. Možná, že výraz rozhledna se trochu přežil klasickým pojetím kamenné věže nebo dřevěnou konstrukcí s množstvím schodů. Zcela prosté, ale velmi podařené.

Vstup na Stezku (Foto: Petr Brandejský)
Vstup na Stezku
Střední pasáž (Foto: Petr Brandejský)
Střední pasáž
Vrchol Stezky (Foto: Petr Brandejský)
Vrchol Stezky

Foto: Petr Brandejský

Něco o architektonickém studiu

Ateliér Keeo4design založili roku 2013 v Brně architekti Jiří Vojtěšek a Jakub Roleček. Čerpají z českých i zahraničních zkušeností. Jiří Vojtěšek působil v nizozemském ateliéru NIO architecten a dva roky ve finském mezinárodním ateliéru Tengbom, kde se zabýval koncepčním a dispozičním řešení návrhů. Jakub Roleček působil také v Monolab a tři roky v brněnském ateliéru Dimense, kde pracoval zejména na technickém řešení návrhů. Ateliér působí v oblastech architektury, urbanizmu a krajinářské tvorby. Za Stezku nad vinohrady získal ateliér první cenu v kategorii novostavby v soutěži Grand Prix Architektů.

Detaily konstrukcí (Foto: Petr Brandejský)
Detaily konstrukcí
Detaily konstrukcí (Foto: Petr Brandejský)
Cesta v čase i prostoru (Foto: Petr Brandejský)
Cesta v čase i prostoru
Detail podpor (Foto: Petr Brandejský)
Detail podpor

Foto: Petr Brandejský

Použité podklady:

  • Citáty – http://www.citaty.net
  • Fotografie – autor a Ing. Michal Brandejský
  • Část textu – architektonický ateliér KEEO4DESIGN s.r.o.
 
 
Reklama