Výsledky výzkumu vlivu energetické renovace budov

1. Technický souhrn

1.1. Základní informace, cíle a rozsah

V Maďarsku jsou budovy klíčem pro změnu klimatu: přispívají přibližně polovinou emisí C0₂ vztahujících se k energii. Toto je částečně způsobeno neefektivitou maďarského stavebního fondu, který se řadí do první desítky 27 zemí EU z hlediska měrné energetické spotřeby energie obytných jednotek v porovnání s průměrem klimatu EU (247 kWh/m²/rok u průměrné maďarské bytové jednotky versus 220 kWh/m²/rok průměru EU v období let 2000-2007). Také se prokázalo, že tento sektor má v Maďarsku největší nákladově efektivní potenciál pro zmírnění dopadů změny klimatu.

Pokud se energetická účinnost maďarského stavebního fondu zlepší, může to nejen výrazně snížit emise skleníkových plynů, ale může to také zlepšit několik dalších významných společenských, politických a ekonomicko-politických agend, včetně zlepšení energetické bezpečnosti, sociální péče, snížení nedostatku paliv, nových obchodních příležitostí, zvýšení tržní hodnoty nemovitostí, stejně jako i zlepšení kvality ovzduší a kvality života a zdraví. Toto má zvláštní význam, protože zatímco je Maďarsko blíže splnění svých emisních cílů stanovených v rámci dohody o sdílení zátěže Evropské unie, čelí důležitým výzvám v oblasti energetické bezpečnosti (Maďarsko má jednu z nejvyšších závislostí na plynu mezi členskými státy IEA) a energetické chudobě (v Maďarsku utrácí 80 % populace více než 10 % svého čistého příjmu na náklady na energie - často používaná definice palivové chudoby).

Zvláště důležitým dalším přínosem programu, jehož cílem je velkoplošná a rozsáhlá renovace maďarského stavebního fondu, je potenciální čistý růst zaměstnanosti, a to zejména proto, že Maďarsko je členským státem s druhou nejhorší mírou zaměstnanosti v EU a OECD. Mírně nadpoloviční většina populace v produktivním věku v Maďarskému má zaměstnání a 4 z 10 Maďarů ve věku 15-64 let jsou mimo trh práce (tj. nemají práci a žádnou nehledají). Za takových okolností je zvýšení míry zaměstnanosti základní politickou prioritou, a to zejména ve znevýhodněných segmentech obyvatel a ve znevýhodněných regionech.

Cílem tohoto výzkumu bylo posoudit čisté dopady programu velkoplošné rozsáhlé renovace energetické účinnosti budov v Maďarsku na zaměstnanost. Očekává se, že rozsáhlá renovace obrovského objemu maďarských budov - nad rámec jejich dalších významných výhod, jakou je snížení nebo odstranění palivové chudoby a zlepšení energetické bezpečnosti - bude mít konsistentní dopad na zaměstnanost:

• Přímo, vytvořením mnoha nových pracovních příležitostí ve stavebním průmyslu;
• Nepřímo, ve všech odvětvích, které dodávají materiály a služby stavebnímu průmyslu samotnému;
• Kromě toho úspory způsobené snížením spotřeby energie, plus další spotřeby způsobené mzdami z dalších vytvořených pracovních míst, zvýší disponibilní příjmy rodin. Příjem, který po utracení vytvoří další vyvolané výhody zaměstnanosti. Tyto jsou označovány jako vyvolané účinky.

Očekává se, že tyto dopady budou větší než pracovní místa, která zaniknout v sektoru dodávek energií v důsledku snížení spotřeby energie. Obr. 1-1 ukazuje řetězec dopadů navrhovaného programu na zaměstnanost.

Tato zpráva byla vypracována v rámci European Climate Foundation (ECF), a to zejména v rámci strategické iniciativy "energetické účinnosti budov" , kterou sleduje ECF.

2. Závěr a doporučení

Tato studie prokázala, že lze konzistentním a velkoplošným programem renovace v zemi zabránit až 85 % využití tepelné energie v Maďarsku a odpovídajícím emisím CO₂. Toto může naopak podstatně zlepšit energetickou bezpečnost státu: v roce 2030 by mohl scénář rozsáhlé renovace ušetřit až 39 % ročních dovozů zemního plynu (2006-2008 - průměr) a až 59 % potřebného dovozu zemního plynu v nejkritičtějším měsíci z hlediska energetické bezpečnosti- leden (průměrně hodnoty 2006-2008).

Tento výzkum také zároveň zdůraznil významné riziko spojené s méně ambiciózními programy renovace. Pokud bude cílem renovací udržet dnešní rozsah rekonstrukcí tak, jak je realizují stávající programy OKO, Panel a podobné programy (tj. snížení současné spotřeby energie ve stávajících budovách v průměru kolem 40 % ), potom to povede k významnému blokačnímu vlivu. Tento sub-optimální scénář renovace ušetří jen přibližně 40 % konečného využití energie na vytápění, zablokuje přibližně 45 % emisí v roce 2010 souvisejících s vytápění budov na konci programu, asi 22 % celkovým emisí Maďarska v roce 2010. To znamená, že dosažení ambiciózních střednědobých cílů v oblasti klimatu, jako je například často citované 75 až 85 % snížení emisí, které je potřebné do roku 2050, bude velmi obtížné a finančně náročné.

Realizace sub-optimálního, spíše než rozsáhlého scénáře renovací, vede také k dalším kompromisům, které se například týkají zlepšení energetické bezpečnosti. Namísto úspory až 39 % národního dovozu zemního plynu, dojde k úsporám jen něco málo přes 10 % a maximální spotřeba (dovozní potřeby během ledna) bude snížena pouze o 18 % oproti 59 % snížení podle rozsáhlých scénářů.

S ohledem na dopady na zaměstnanost výsledky této studie jasně ukazují, že přijetí vysoce účinného standardu dovybavení, který má blízko k pasivním stavbám, by vedlo k podstatným přínosům v oblasti zaměstnanosti, než v případě běžné renovace (jejímž cílem není snižovat spotřebu energie, S-BASE scénář) a alternativách sub-optimální renovace (v současné době aplikované technologie v OKO, Panel a podobných státem podporovaných programech, S-SUB scénář).

Tato studie zejména prokázala, že by velkoplošný, rozsáhlý program renovace v Maďarsku mohl do roku 2020 vytvořit až 130 000 čistých nových pracovních míst, oproti 43 000 podle sub-optimálního scénáře. Tyto hodnoty zahrnují ztráty pracovní síly v sektoru zásobování energiemi, které bude pravděpodobně obzvláště zasaženo v oblasti dálkového vytápění v případě scénářů rozsáhlé renovace. Je důležité zdůraznit, že až 38% růstu zaměstnanosti je způsobeno nepřímými vlivy na ostatní sektory, které poskytují dodávky stavebnímu průmyslu a vyvolanými účinky zvýšení kupní síly vyšší úrovně zaměstnanosti.

Jak bylo zdůrazněno výše, tato studie prokázala, že ze sociálně-ekonomického a ekologického hlediska je důležité, aby vláda podporovala rozsáhlý program renovace spíše než sub-optimální scénáře. Nicméně, pojďme prozkoumat, jak lze tyto tři scénáře rozsáhlé renovace porovnat.

Přísně z pohledu přínosů pro zaměstnanost přináší scénář S-DEEP1 nejlepší výsledky: 131 000 pracovních míst oproti 78 000 podle scénáře S-DEEP2 a 52 000 podle scénáře S-DEEP3 - tyto scénáře jsou zaměřeny na stejně ambiciózní úrovně renovace, ale s méně napjatým tempem realizace (ekvivalent 150 000 a 100 000 bytových jednotek ročně, oproti 250 000 ve scénáři S-DEEP1). Odpovídající roční investiční potřeby jsou nicméně také výrazně vyšší (až 4,5 miliard eur / rok u S-DEEP1 v počáteční fázi programu na rozdíl od 2 miliard u scénáře S-DEEP3, a 2,8 miliard versus 1 miliarda při závěrečných fázích programu). Jedná se o značné částky. I když může být možné k tomuto účelu uvolnit a alokovat takový kapitál, podobně jako velký "šok" na trhu práce, výraznější přesměrování a drastické změny na trhu s materiály a na pracovním trhu by měly negativnější vlivy, jak je popsáno v této studii. Pomalejší, dlouhodobější realizace rozsáhlého renovace programu je tedy z těchto hledisek žádoucí.

Tento výzkum také zjistil, že přesměrování současných energetických dotací a rozumné využívání dostupných prostředků EU by mohlo poskytnout okolo 1 miliardy eur ročně, což je částka, která sama o sobě prakticky pokrývá plné roční náklady na renovaci maďarských budov v objemu 100 000 jednotek za rok v prvních letech realizace programu (scénář S-DEEP3).

Kromě toho je z hlediska celkových nákladů postupnější realizaci programu rozsáhlé renovace mnohem atraktivnější. Vzhledem k relativní nezkušeností s know-how a technologiemi rozsáhlých renovací by to zpočátku bylo nepochybně dražší než po fázi učení se, kdy dojde k nahromadění zkušeností a vytvoření vyspělejších trhů a konkurenceschopnějších dodavatelských řetězců. Následně tedy vede agresivnější program renovace (tj. 250 000 renovací ročně namísto 150 000 nebo 100 000) k vyšším celkovým nákladům (nediskontováným) na renovaci maďarského stavebního fondu: 60 miliard eur u S-DEEP 1, 50 u S-DEEP-2 a 44 u S-DEEP3. Na druhou stranu by implementace více agresivního programu mohla vést k rychlejším přínosům úspor energie: do roku 2050 by celkové kumulované nediskontované výhody S-DEEP1 představovaly až 97 miliard eur, zatímco u S-DEEP2 a S-DEEP3 by to představovalo 80, resp. 60 miliard EUR ve formě úspor energie.

S ohledem na kvalitativní aspekty nově vytvořených pracovních míst se předpokládá, že délka tohoto programu zajistí, aby byla nově vytvořená pracovní místa dlouhodobá, a skutečnost, že je k renovaci určen celý stavební fond naznačuje, že budou nová pracovní místa pravděpodobně rozložena po celé zemi, protože renovace obvykle provádějí místní malé a střední podniky nacházející se po celé zemi.

Chceme-li vytvořit podmínky pro hladkou realizaci tohoto programu, potom by měla být veřejnost rozhodně zaangažována do plánování a financování tohoto programu rekonstrukce, měla by podporovat iniciativy, které by snížily rizika omezení nabídky (jakými je pracovní síla, materiály nebo zajišťování financí) a měla by se ujistit, že renovace zajistí očekávané úspory energie tak, aby byla zaručena finanční proveditelnost tohoto zásahu.

Na závěr je třeba konstatovat, že lidé s rozhodovací pravomocí v dnešním Maďarsku mají možnost uvolnit potenciál pro vytváření nových pracovních míst a zároveň výrazně snížit náklady na energii domácností a veřejných budov, závislost Maďarska na plynu a i jinak přispět na zmírnění změn klimatu. Výsledky porovnání dvou prezentovaných možností ukazují, že rozsáhlá renovace (tj. pasivní typ domů) se doporučuje v porovnání s méně optimální možností. Vysoce účinné renovace vytvářejí více pracovních míst, šetří více energie, snižují emise a ve větší míře snižují energetickou závislost tohoto národa.

Připravilo Centrum pro změnu klimatu a udržitelné energetické postupy (3CSEP) Středoevropské univerzity, Budapešť, jménem European Climate Foundation.

Plné znění článku ve formátu PDF