Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Před 120 lety byla otevřena Petřínská rozhledna

Oproti svému předobrazu, pařížské Eiffelovce, je Petřínská rozhledna pětkrát nižší. I to ale stačí k tomu, aby ze svého ochozu ve výšce 51 metrů nabídla jedno z nejkrásnějších pražských panoramat.


Petřínská rozhledna © zbynek - Fotolia.com

Výhledem na Malou Stranu, Strahov a Nové Město se mohli návštěvníci poprvé pokochat 20. srpna 1891, kdy byla rozhledna u příležitosti Zemské jubilejní výstavy oficiálně zpřístupněna.

S nápadem vybudovat v Praze rozhlednu "v podobě věže Eiffelovy" přišli členové Klubu českých turistů, kteří se v roce 1889 vypravili na světovou výstavu do Paříže. Po návratu do vlasti založili Družstvo rozhledny na Petříně, které začalo shromažďovat potřebný kapitál. Členové spolku zároveň přesvědčili magistrát, aby pro vyhlídkovou věž poskytl pozemek a podpořil související projekt lanové dráhy.

Podle původních představ měla rozhledna vyrůst na horní hraně petřínského svahu v ose řetězového mostu přes Vltavu (předchůdce současného mostu Legií). V těchto místech však z Petřína vybíhá úzký hřeben, který se pro stavbu nehodil. Proto dostala přednost méně spektakulární, ale praktičtěji situovaná parcela v blízkosti kostela svatého Vavřince.

Vypracování projektu bylo svěřeno inženýrům Františku Prášilovi a Juliu Součkovi. Pod jejich vedením vznikl plán 60 metrů vysoké ocelové věže s půdorysem ve tvaru osmiúhelníku. Horní ochoz měl podle všech předpokladů poskytnout výhled nejenom na přilehlou Malou Stranu či Pražský hrad, ale i na vzdálené hory Kleť, Milešovku či Sněžku.

Zemní práce v místě budoucí rozhledny zahájili dělníci v polovině března 1891. Jako časově nejnáročnější se ukázala být stavba podzemních technických prostor a pavilonu s restaurací. Teprve po jejich hrubém dokončení bylo možné začít s montáží samotné věže, kterou dodala Pražská mostárna. Příhradová konstrukce z kladenské oceli rostla jako z vody, takže už 2. července dosáhla konečné výšky, a na konci téhož měsíce byla zkolaudována.

Půvabný panoramatický výhled na Prahu a její okolí přilákal několik set zvědavců ještě před oficiálním otevřením rozhledny 20. srpna 1891. Cestu k ještě ne úplně dokončené vyhlídkové věži jim usnadnila nově postavená lanová dráha z Újezdu, která byla zprovozněna o měsíc dříve než rozhledna.

Petřínská rozhledna se záhy stala oblíbeným turistickým magnetem, kterým zůstává dodnes. Moc však nechybělo, a její osud mohl být na konci 30. let minulého století zpečetěn. Když v březnu 1939 navštívil okupovanou Prahu nacistický vůdce Adolf Hitler, měl vyjádřit přání, aby rozhledna zmizela, protože prý kazí výhled z Pražského hradu.

Diktátor padl, rozhledna zůstala. Ani tak ale neměla úplně vyhráno. Počátkem 50. let totiž padla do oka technikům, kteří připravovali spuštění televizního vysílání v metropoli. Kvůli instalaci vysílací techniky bylo nutné zrušit výtah a uzavřít nižší ze dvou vyhlídkových kabin. Nejviditelnější změnou ale bylo sejmutí královské koruny s vlajkovou žerdí, kterou na vrcholku stavby nahradil nástavec s anténami.

Instalace vysílače odstartovala úpadek Petřínské rozhledny. Zub času, neúprosně nahlodávající železnou konstrukci i obě točitá schodiště, způsobil, že stavba musela být na konci 70. let uzavřena. Neutěšená situace trvala až do roku 1991, kdy byla "pražská Eiffelovka" po nezbytných opravách zpřístupněna u příležitosti Všeobecné československé výstavy. O osm let později se Petřínská rozhledna dočkala generální rekonstrukce, díky níž se stará dáma opět zaskvěla v plné kráse.

 
 
Reklama