Častý omyl při určování součinitele prostupu tepla ochlazovaných dveří
Na součinitel prostupu tepla venkovních dveří z vytápěného prostoru i z částečně vytápěného se kladou úplně stejné nároky jako na okna.
Velmi často je možné se setkat s rozdílným přístupem, kdy je u tepelně-technických vlastností obálky budovy pohlíženo na dveře méně přísně než na okna. Příčinou je dnes již nahrazená norma ČSN 73 05 40-2 z roku 2002. Ta obsahovala tabulku specifikující požadované a doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla pro stavební konstrukce, včetně otvorových výplní. Zdánlivě rozdělovala tvorové výplně na okna s určitými hodnotami součinitelů prostupu tepla a dveře s jinými součiniteli (viz tabulka 1). Podle definice 4.6 byly sice okna i dveře stejná skupina otvorových výplní a rozdíl mezi hodnotami v řádku "Okno a jiná výplň..." a v řádku "Dveře, vrata ..." se týkal pouze oddělovaných prostorů, ale často se bylo možno setkat s výkladem, že okna mají maximálně 1,8 W/(m2.K) a dveře 3,5 W/(m2.K) (doporučené hodnoty 1,2 pro okna a 2,3 pro dveře).
| Popis konstrukce | Součinitel prostupu tepla UN,20[W/(m2.K)] |
||
|---|---|---|---|
| Požadované hodnoty | Doporučené hodnoty | ||
| Okno a jiná výplň otvoru podle 4.6, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu, který má nejvýše 2,0 W/(m2.K)) | nová | 1,8 | 1,2 |
| úprava | 2,0 | 1,35 | |
| Dveře, vrata a jiná výplň otvoru podle 4.6, z částečně vytápěného nebo nevytápěného prostoru vytápěné budovy (včetně rámu) | 3,5 | 2,3 | |
Tabulka 1 - část tabulky z normy ČSN 73 05 40-2 z roku 2002
Nová ČSN 73 05 70-2 z roku 2007 (dokonce již i změna z 2005 předcházející normy) použila v tabulce jasnější text a upravila hodnoty (viz. tabulka 2), nicméně obdobné umístění a hodnoty způsobují, že i specialisté v oboru často navrhují okna do 1,7 W/(m2.K) a dveře do 3,5 W/(m2.K) (doporučené hodnoty 1,2 resp. 2,3).
| Popis konstrukce | Součinitel prostupu tepla UN,20[W/(m2.K)] |
|
|---|---|---|
| Požadované hodnoty | Doporučené hodnoty | |
| Okno, dveře a jiná výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu). Jejich kovové rámy přitom musí mít Uf ≤ 2,0 W/(m2.K), ostatní rámy těchto výplní otvorů musí mít Uf ≤ 1,7 W/(m2.K) | 1,7 | 1,2 |
| Okno, dveře a jiná výplň otvoru ve stěně a strmé střeše, z vytápěného do částečně vytápěného prostoru nebo z částečně vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu) | 3,5 | 2,3 |
Tabulka 2 - část tabulky z normy ČSN 73 05 40-2 z roku 2007
Podstatné to je i v případě získávání dotací, kdy bývá požadováno splnění přísnějších doporučených hodnot u nově zateplovaných konstrukcí a výměn tvorových výplní. Dveře především u veřejných budov musí splňovat i požární požadavky na nehořlavost materiálů v požárních únikových cestách. Ty splňují zpravidla pouze kovové dveře, které jsou ve verzích s doporučeným součinitelem 1,2 W/(m2.K) prakticky neobjednatelné. Situaci lze vyřešit použitím dvou dveří, mezi nimiž je částečně vytápěný prostor (viz obrázek 1). Cenově je to samozřejmě podstatně náročnější a není možné se dostat do cenových relací, na které bude uznána dotace.
Obrázek 1 - Požadované resp. doporučené součinitele prostupu tepla otvorových výplní.
Celkový součinitel prostupu tepla není také přesně dán pouze použitými profily a zasklením, záleží i na geometrii dveří. Po obvodě dvojskla je distanční rámeček, který bývá významným tepelným mostem, takže obdélníkové výplně vychází hůře než čtvercové konstrukce. To platí samozřejmě i pro okna, po poskytnutí dotace může případná kontrola i z EU zkontrolovat skutečné hodnoty, a pokud nesplní doporučené parametry, může dojít i k vrácení poskytnuté dotace. Je vyžadován certifikát výrobce pro konkrétní rozměry a materiály otvorové výplně. Nestačí jen udat hodnoty pro rám a zasklení, jak to bývá ve firemních podkladech.
Na závěr je nutno připustit, že na obálku budovy se již kladou až nepřiměřeně přísné požadavky, například ve srovnání s regulací vytápění. Je finančně podporováno zateplování obálky budovy, ale úprava otopné soustavy a její regulace nebývají uznatelné náklady, takže nejsou považovány za důležité, natož nezbytné. Dojde tedy k tomu, že špatně vyregulovaná soustava pouze osazená povinnými termostatickými ventily má tendenci přetápět nově zateplenou budovu a otevřenými okny (což vyvolá otevření termostatických hlavic na maximum) uniká velké množství energie. Návratnost mnohamiliónové investice do zateplení se tím výrazně prodlužuje, protože se neušetří tolik, kolik se výpočtem úspor vyčíslilo. Investice do současné regulace se vrací do několika let, zatímco investičně nákladnější zateplení má obvykle návratnost desítky let.
