Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Na cestě k jednotnému testování a posuzování polyuretanových pěn

V letošním roce dochází k průlomu na poli testování jednosložkových polyuretanových pěn, které slouží na stavbách po dlouhá léta zejména jako tepelná a zvuková izolace spár a prostupů.




Vhledem k tomu, že polyuretanové pěny tohoto typu prozatím nepatří do harmonizované sféry výrobků podléhajících nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 o stavebních výrobcích, označováno též zkráceně CPR, postupuje každý členský stát EU při jejich posuzování národní cestou.

V případě České republiky je tak nutno při ověření shody typu stavebního výrobku postupovat v souladu s nařízením vlády č. 163/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. a nařízení vlády č. 215/2016 Sb., které stanovuje požadavky na vybrané stavební výrobky ve smyslu, co a jak bude zkoušeno. Detailní informace, co a podle jaké metodiky má být zkoušeno, je předmětem technického návodu pro činnost autorizovaných osob při posuzování shody. V případu PUR pěn se jedná o povinné zkoušky objemové hmotnosti, přídržnosti, rozměrové stability a reakce na oheň.

Bohužel díky tomu, že se nejedná o harmonizované výrobky nepodléhající nařízení EU č. 305/2011, je soubor posuzovaných vlastností a i celkový proces posuzování shody v rámci jednotlivých států velmi odlišný. Výsledkem je pak to, že pokud se vám dostane do ruky dokumentace potřebná pro uvedení výrobku na trh z různých evropských států, tak se nestačíte divit, jak rozdílně je na polyuretanové pěny nahlíženo.




Další kapitolou je pak vlastní testování jednosložkových polyuretanových pěn jednotlivými výrobci. Ti používají nejrůznější normy a postupy za účelem vyhovění nejen legislativních požadavků trhu, ale hlavně vyhověním požadavků trhu a jednotlivých zákazníků. Výsledkem je pak to, že koncový uživatel, profesionál nebo hobby, má při porovnávání jednotlivých typů pěn různých výrobců velmi složitou situaci. Výrobky se liší v mnoha aspektech a jejich deklarace se může opírat o testy různých vlastností měřených na základě nejen českých a evropských norem, ale i německých, britských nebo amerických. Jinými slovy standardizované a jednotné prohlášení o vlastnostech nelze zatím u těchto výrobků očekávat, a v technických listech se výrobci opírají o parametry žádaných největšími trhy a klienty. Zároveň se dá říct, že zrovna ty vlastnosti, které osvědčují výrobci polyuretanových pěn u autorizovaných osob, nejsou zpravidla ty, které rozhodují o oblíbenosti a komerčním úspěchu konkrétního výrobku na trhu. Za to ale pochopitelně nelze autorizované osoby vinit. Ti mají za cíl ověřit základní charakteristiky a bezpečnost výrobku v zabudovaném stavu.




Situace by se ale měla od letošního roku pomalu měnit a zlepšovat, a to díky iniciativě organizace FEICA (www.feica.eu), která sdružuje čelní výrobce polyuretanových pěn, tmelů a lepidel. FEICA je tou organizací, jíž se podařilo vlastní iniciativou přetavit vlastní testovací postupy v soubor evropských norem. Díky tomu v České republice od září 2020 vstoupily v platnost evropské normy EN 17 333: část 1 až 5, a lze jen doufat a věřit, že jednotlivé členské státy EU implementují zkušební postupy do svých legislativních rámců a postupů posuzování rychle a koordinovaně. Zároveň bude nesmírně důležité, aby si vydané normy vzaly za své i jednotliví výrobci a upustili postupně od testování podle svých národních standardů nebo interních postupů. V České republice jsou normy dostupné na webu ČSN online, bohužel byly vydány pouze v originálním anglickém jazyce. Snad tento fakt neodradí zkušebny od získání akreditace pro testování podle těchto nových standardů.

Dalším potřebným krokem k tomu, aby i tyto stavební výrobky byly zařazeny pod nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 o stavebních výrobcích, je vytvoření a vydání klasifikační normy pro polyuretanové pěny, což by následně umožnilo jejich jednotné posuzování v rámci EU, snadné uvádění výrobků na trh a v neposlední řadě i jejich označení značkou CE. Tohoto kroku bychom se měli dočkat poté, co se v praxi osvědčí níže uvedený soubor testovacích norem a FEICA nebo jiná zájmová organizace se ujme tvorby samotné klasifikační normy.

Soubor nově vydaných testovacích norem:

Norma a část Název Testovací metody a vlastnosti
EN 17333-1 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 1: Charakteristiky výtěžnosti pěny
1 – Joint foamed density and foam yield
EN 17333-1 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 1: Charakteristiky výtěžnosti pěny
2 – Total foam yield
EN 17333-1 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 1: Charakteristiky výtěžnosti pěny
3 – Free foamed density
EN 17333-1 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 1: Charakteristiky výtěžnosti pěny
4 – Determination of foam yield by water displacement
EN 17333-2 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 2: Charakteristiky rozpínavosti
1 – Dimensional stability
EN 17333-2 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 2: Charakteristiky rozpínavosti
2 – Curing pressure
EN 17333-2 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 2: Charakteristiky rozpínavosti
3 – Post expansion
EN 17333-3 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 3: Nanášení
1 – Cutting time
EN 17333-3 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 3: Nanášení
2 – Tack free time
EN 17333-3 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 3: Nanášení
3 – Sagging
EN 17333-4 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 4: Mechanická pevnost
1 – Compression strength
EN 17333-4 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 4: Mechanická pevnost
2 – Tensile strength
EN 17333-4 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 4: Mechanická pevnost
3 – Shear strength
EN 17333-4 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 4: Mechanická pevnost
4 – Movement capability
EN 17333-4 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 4: Mechanická pevnost
5 – Bonding strength
EN 17333-5 Charakterizace jednosložkové pěny –
Část 5: Izolace
1 – Thermal Conductivity

Z výše uvedeného přehledu je patrné, že se jedná o rozsáhlý soubor testovacích postupů, jejichž primárním cílem je jednotné testování a posuzování klíčových parametrů jednosložkových pěn. Lze jen doufat a věřit, že do technického návodu pro činnost autorizovaných osob se dostanou takové metody a vlastnosti, jež jsou zároveň často poptávány trhem a deklarovány výrobci. Mezi takové patří například:

  • celková vydatnost (Total foam yield)
  • stanovení vydatnosti pěny vytlačováním vody (Determination of foam yield by water displacement)
  • rozměrová stabilita (Dimensional stability)
  • řezatelnost (Cutting time)
  • expanze pěny (Post expansion)
  • schopnost pohybu (Movement capability)
  • tepelná vodivost (Thermal Conductivity).
Článek byl publikován v Ročence ČKLOP 2020, redakčně upraveno a aktualizováno
 
 
Reklama