Před 50 lety se v ČR začal vyrábět pěnový polystyren

Spotřeba expandovaného pěnového polystyrenu (EPS) se v Česku od roku 2008 pohybuje mezi 50.000 až 60.000 tunami ročně. Jeho životnost uvnitř staveb je stejná nebo vyšší než ostatní části stavby, řekl dnes v závodě Isover v Českém Brodě na Kolínsku u příležitosti 50. výročí výroby polystyrenu v ČR vedoucí technické podpory podniku Karel Sedláček. Od roku 2000 se spotřeba polystyrenu v ČR více než ztrojnásobila.

Pěnový polystyren se používá ve stavebnictví, v obalovém průmyslu, modelářství, při odlévání kovů nebo při výrobě divadelních kulis. Na českém území se vyrábí od roku 1963. Ve stavebnictví se bílé desky používají nejen jako tepelná izolace v budovách, ale také při výstavbě mostů, železničních tratí nebo vozovek. "Používání pěnového polystyrenu po dobu více než 50 let dokazuje, že jeho vlastnosti zůstávají při správném použití nezměněny a že jeho životnost uvnitř stavebních konstrukcí je stejná nebo vyšší než životnost ostatních částí stavby," řekl Sedláček.

Podle sdružení výrobců a zpracovatelů polystyrenu (EPS ČR) se loni v ČR spotřebovalo meziročně o 9,9 procenta méně pěnového polystyrenu. Z rekordních 62.000 tun v roce 2011 se spotřeba v roce 2012 propadla na 56.400 tun. Důvodem byla ekonomická recese a zmenšená poptávka zakázek. Nižší poptávku po tomto materiálu na zateplení zaznamenala i většina států Evropské unie. Spotřebu polystyrenu ovlivňují i vyhlášené dotační programy.

V porovnání s ostatními zeměmi Evropy je Česko ve spotřebě polystyrenu na obyvatele na jedné z prvních příček. Zhruba 42 procent majitelů domů a bytů v ČR své obydlí nemá zatepleno a asi pětina lidí o zateplení neuvažuje. Podle sdružení lze pomocí kvalitní izolace domu společně s výměnou oken ušetřit až 80 procent výdajů za energie.

Výroba polystyrenu je podle ekologů jedním z hlavních znečišťovatelů životního prostředí. "Do stavebních izolací ze styrenu se nesmyslně přidává hexabromcyklododekan, což je látka dlouho přetrvávající v životním prostředí. Jako takový jej na své schůzce zakázala Stockholmská úmluva s tím, že zákaz vstoupí v platnost po ratifikaci jednotlivými státy. Pro polystyren platí pětiletá výjimka," řekl Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika.

Hexabromcyklododekan je podle něj ve velké míře zastoupen i v životním prostředí v České republice. Je to látka podezřelá z toho, že může vyvolávat rakovinu a narušovat funkci hormonů štítné žlázy. Vystavení v době nitroděložního vývoje může vést k poruchám vývoje nervového systému, které způsobují narušení paměti nebo schopnosti učit se. V Evropské unii se od výroby této látky má upustit v roce 2015.

S tvrzením ekologů sdružení EPS ČR nesouhlasí. "Tato tvrzení jsou přehnaná. Uváděné dopady na zdraví nebyly nikdy prokázány. Látka hexabromcyklododekan je přítomna v celé řadě produktů používaných běžně v milionech domácností po celém světě. Rozhodnutí nahradit hexabromcyklododekan jinou látkou je především preventivní a i fakt, že k němu podle Stockholmské úmluvy dojde až s pětiletým odkladem potvrzuje, že polystyren žádné větší zdravotní riziko nepředstavuje," uvedl předseda sdružení Pavel Zemene.

Patent na výrobu pěnového polystyrenu vlastní od roku 1949 firma BASF společně s brněnským rodákem Fritzem Stastnym. Sdružení EPS ČR má deset členů a pokrývá z 80 procent český trh s polystyrenem. Roční obrat se pohybuje kolem 4,5 miliardy korun při zpracování více než 50.000 tun polystyrenu. V posledních letech společnosti investovaly téměř čtyři miliardy korun do rozvoje a inovací. Zaměstnávají přes 1000 lidí.