Tradiční seminář Dřevostavby láká stále více zahraničních účastníků

Tradičně se zde pohlíží na dřevo jako na materiál budoucnosti, jako na surovinu moderního člověka, který dbá na ekologii a úspory energií. V areálu VOŠ a SPŠ Volyně tentokrát přednášeli odborníci z Kanady, Finska, Německa, Velké Británie, Rakouska, Slovinska, Švýcarska, Slovenska a České republiky. Všichni účastníci měli možnost navštívit souběžně pořádaný workshop a prezentace firem. Pravidelným společníkem v tvorbě programu je UCEEB (Univerzitní centrum energeticky efektivních budov) při ČVUT Praha, které v letošním roce uspořádalo v prostorech vzdělávacího centra v suterénu školy workshop na téma Stavebně fyzikální problémy moderních dřevostaveb. V rámci semináře bylo rovněž představeno Vzdělávací středisko nadregionálního významu pro zpracovatelský průmysl, kde je umístěna CNC technologie na výrobu dřevěných konstrukcí, krovů i celých dřevostaveb. Záštitu nad celou akcí převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR a ministr zemědělství Jiří Milek.

Pro sebe i pro druhé

Na úvod semináře představil ředitel školy RNDr. Jiří Homolka významné hosty. Za všechny je třeba jmenovat alespoň vrcholné představitele akademické obce, rektory a děkany českých i zahraničních univerzit a obchodního radu Velvyslanectví Rakouska Magistra Christiana Millera. Mezi přednášejícími byly takové zahraniční hvězdy jako je například architekt Mikko Viljakainen, předseda Nadace zpracovatelů dřeva ve Finsku, osobnost světového formátu v oblasti dřevěných konstrukcí Dipl. Ing. Hermann Blumer ze Švýcarska či univerzitní profesor Gerhard Schickhofer z rakouské Graz University, Institute of Timber Engineering and Wood Technology, neúnavný stavební inovátor a propagátor dřeva. „Všechny pozvané hosty již považujeme za přátele naší školy a nesmírně si vážíme, že obětovali svůj čas v napjaté předvelikonoční době, aby se s námi podělili o novinky ve svém oboru nebo nás prostě jenom navštívili,“ uvedl ředitel Homolka, pozval na podium prvního přednášejícího a svoji úvodní řeč zakončil známým citátem J. W. Goetha: „Kdo nedělá nic pro sebe, nedělá nic pro druhé…“

Dřevo a kompozitní materiály

Úvod patřil obecnému seznámení s dřevařským průmyslem, s aktuální produkcí dřeva, s řízením a kontrolou kvality realizovaných dřevostaveb včetně dalších perspektiv ve vzdělávání, vědě a praxi. Dřevařský ústav (Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha, s. p.) představil studii, kde se konstatuje, že využití dřeva pro energetické účely nabývá v posledních letech stále více na obrátkách – v současnosti dosahuje v Evropě 55 % těžeb průmyslově využitelná kulatina. Absolutně nejvyšší objem těžeb zaznamenává dle studie Německo, při srovnání poměru objemu těžeb k ploše lesa je však na prvním místě Česká republika s hodnotou 6 tis. (m³/ha). Německu přísluší údaj 4,7 tis. (m³/ha). Analýzu s praktickými důsledky pro český trh a lesní hospodářství včetně komentářů přineseme na portálu TZB-info v brzké době. Úvodní blok semináře též nemohl postrádat výčet potenciálu dřeva ve stavebnictví, který se vyvíjí a zahrnuje v sobě i nejmodernější trendy. Velký potenciál pro širší uplatnění dřeva v oblasti stavebnictví spatřují odborníci zejména ve výrobě aglomerovaných materiálů a nábytkářském průmyslu: „Z hlediska strategického rozvoje je možné uvažovat o podpoře znovuobnovení tradičních zpracovatelských technologií na moderním základě, především překližek, výroby dýh, různých forem lepeného dřeva, desek na bázi dřeva a dalších,“ píše se ve studii, kterou přednesli na semináři zástupci Dřevařského ústavu. Další vývoj by podle této studie měl směřovat do oblastí kompozitních materiálů, do kombinací dřeva s dalšími materiály, k modifikacím dřeva a materiálů na bázi dřeva ve smyslu úpravy mechanicko-fyzikálních vlastností. Takto vylepšené materiály pak najdou větší uplatnění i mimo tradiční dřevařské obory, například ve výrobě dopravních prostředků, výrobě obalů, logistice a v dalších oblastech a otevřou prostor pro širší spolupráci návrhářů, architektů a projektantů, míní autoři studie.

Trendem je křížem vrstvené dřevo

Souvisejícím oblastem, jako je legislativa, procesy rozvoje lokalit a regionů, vývoji konstrukčních systémů staveb či výstavbě vícepodlažních dřevěných budov a staveb občanské vybavenosti ze dřeva se pak věnovali další přednášející. Asi nejvíce se vždy hovoří o problematice související s navrhováním dřevostaveb a o stavebně fyzikálních problémech. Téma patřilo i tentokrát do hlavního programu ve velkém sále i do workshopu v suterénu školy, který moderovali zástupci Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT Praha. V hlavním sále zahájil polemiku Ing. Lukáš Velebil z týmu docenta Petra Kuklíka (UCEEB), který se ve své přednášce věnoval vícepodlažním dřevostavbám z křížem vrstveného dřeva CLT a řešil jejich požární odolnost, tuhost a akustiku. „Pokud jde o vícepodlažní dřevostavby na bázi lehkého dřevěného skeletu, ukazuje se, že s ohledem na jejich požární odolnost a tuhost jsou vhodné do maximálně pěti podlaží,“ prohlásil a dále apeloval na to, že si musíme uvědomit, že dřevo je vláknitý materiál, kde se výrazně od sebe liší vlastnosti rovnoběžně a kolmo k vláknům. „U dřevostaveb, především vícepodlažních, s lehkým dřevěným skeletem je tak velkým problémem deformace dřeva kolmo k vláknům pod jeho sloupky, která se projevuje zatlačováním těchto sloupků do horizontálních prahů a prasklinami na fasádě,“ pokračoval dále a uváděl příklady vícepodlažních dřevostaveb z křížem vrstveného dřeva CLT včetně metod navrhování, materiálových a konstrukčních metod. Samostatná část pak byla věnována požární odolnosti CLT panelů. „Je možné konstatovat, že křížem vrstvené dřevo má při výstavbě vícepodlažních budov velkou budoucnost. Pro výrobu křížem vrstveného dřeva již existuje evropská výrobková norma, která u nás byla zavedena jako ČSN EN 16351, ale je třeba zpracovat technické normy, které by dávaly projektantům podklady pro navrhování konstrukcí z tohoto materiálu/výrobku za běžné teploty a za požáru. Tyto normy se v současnosti připravují pro 2. generaci jednotlivých částí Eurokódu 5,“ uvedl na závěr Lukáš Velebil.

Stavební fyzika dřevařů

Stavebně fyzikální problémy dřevostaveb se tentokrát nejvíce řešily na speciálním workshopu v suterénu školy, který moderoval profesor Jan Tywoniak (UCEEB). Hovořilo se o budovách v době klimatických změn, o riziku letního přehřívání, o monitoringu vlhkostních a mechanických vlastností. Inženýr Jan Včelák představil metodu měření optovláknovými FBG senzory (FBG Fiber Bragg Grating), které slouží k měření mechanického namáhání dřevěných nosných konstrukcí a přesvědčil přítomné, že zvolený postup osazení vláken je možné zahrnout do běžného výrobního procesu. Testováním UCEEB prošly také nové prvky systému pro kontinuální měření vlhkosti dřevěných konstrukcí Moisture Guard. Jako hlavní novinky zde byly zmíněny senzory s bezdrátovou komunikací IQRF a nová centrální jednotka, která tuto bezdrátovou technologii podporuje. Zároveň bylo ukázáno, že zvýšená vlhkost nemusí být vždy způsobena pouze havárií při provozu domu, ale vlhkost si do dřevostavby vnášíme již samotným stavebním procesem v momentě, kdy při konstrukci využíváme mokrých procesů. „Již samotné dlouhodobé vystavení dřevěné konstrukce zvýšené vlhkosti po dobu více než jedné sezóny rozhodně dřevu neprospívá. Konstrukce se zabudované vlhkosti zbavuje jen velmi pomalu,“ upozorňuje Jan Včelák a připomíná pravidelné sledování stavu dřevěných konstrukcí, protože pouze zdravá konstrukce může zaručit zdravé vnitřní prostředí objektu.

Podobný přístup průzkumu a analýzy konstrukcí volil ve svém příspěvku také Jan Tywoniak, který se věnoval stavebně-fyzikálním souvislostem použití střešních oken v domech s velmi nízkou energetickou náročností. Připomněl, že v posledních desetiletích jsme svědky systematického snižování energetické náročnosti budov, převážně díky zlepšování kvality obálky budovy, což má za následek kromě jiného i to, že v šikmých střechách došlo k výraznému nárůstu tlouštěk souvrství s tepelnými izolacemi doprovázenému snížením součinitele prostupu tepla. „Střešní okna jsou i přes značná zlepšení stále nejslabším prvkem obálky budovy a i z toho důvodu v komunitě zabývající se pasivními domy prvkem zpravidla velmi neoblíbeným. Existenci problému (nebo nezájmu) ilustruje i skutečnost, že v databázi dobrovolně certifikovaných komponentů vhodných pro pasivní domy najdeme v současné době pouze dvě střešní okna splňující požadavky Passivhaus Institutu v Darmstadtu – pro srovnání: běžných oken do obvodových stěn je v uvedené databázi aktuálně 218. Překonání tohoto nepříznivého stavu je velkou výzvou a současně komplexní stavebně-fyzikální úlohou,“ uvedl profesor Tywoniak a nabídl řešení, kde není cílem okno s nepřiměřenou hmotností, komplikovanou montáží a také nepřijatelnou cenu. „Pokud bychom chtěli docílit srovnatelných parametrů, jaká jsou obvyklá pro svislá okna v pasivním domě, měli bychom požadovat součinitel prostupu okna nejvýše 0,7 W/(m²K) (hodnota při měření ve svislé poloze) a skutečně minimalizovaný vliv zabudování do střechy…,“ podotýká Tywoniak (celý jeho příspěvek si budete moci přečíst na stránkách tzb info).

Příklady dobrých řešení

Každý ročník semináře ve Volyni je provázen příklady realizací nádherných budov i rekonstrukcemi historických budov. Kromě ukázek z dílen zahraničních architektů jsou stále častější i produkce českých a slovenských ateliérů. Poměrně velký počet výzkumných prací se zde zabývá problematikou dřevěných historických konstrukcí. Hlavní směry výzkumu jsou orientovány na diagnostiku, vyhodnocení vlastností materiálu, teoretickou a experimentální analýzu konstrukčních soustav a spojů a dlouhodobé působení historických konstrukčních systémů v daných podmínkách. Výsledky průzkumu a výzkumu jsou pak využívány při návrhu sanací, respektive rekonstrukcí a jejich praktickém provádění. Z průzkumu a analýzy historických a starších konstrukcí vyplývá, že stále existuje velký počet konstrukcí, které jsou plně funkční a mohou být dále provozně využívány. Dokladem těchto tvrzení byla například přednáška docenta Bohumila Straky, který představil rekonstrukci dřevěných trámových stropů metodou spřažení dřevěných stropnic s deskami na bázi dřeva.

Nádherné stavby ze dřeva představili ve Volyni i v letošním roce světové hvězdy: legendární Hermann Blumer ze Švýcarska (zde), zástupce Murray Arnott Design z Kanady (zde), architekti Mikko Vilijakainen z Finska (zde) či Simon Speigner z Rakouska (zde). Za všechny tuzemské dobré příklady je třeba připomenout alespoň přednášku profesora Josefa Chybíka z brněnské fakulty architektury, který představil vítězný projekt mezinárodní architektonické soutěže (2016), areál sídla Lesy České republiky. Od vítězného návrhu se očekávalo, že stavba bude příkladnou ukázkou využití dřeva jako stavebního materiálu, případně jiným vhodným způsobem zdůrazní dřevo a jeho význam. Svého úkolu tento návrh českých architektů (Chybik+Kristof Associated Architects) zcela jistě dostál: „Výstavbou se podaří splnit obsahový i formální záměr jeho tvůrců, kteří jej navrhli jako půdorysný průmět koruny stromu, který vrůstá do lesa a les do budovy. Zvolená technologie s dřevěnými konstrukcemi umožní, aby komplex, který se v současnosti projekčně připravuje, mohl být předán k užívání do konce roku 2020,“ uvedl v příspěvku profesor Chybík a zmínil i další, vesměs světové unikáty. Vzpomenul například dřevěný mrakodrap Oakwood Timber Tower v Londýně, jehož výška má dosáhnout 315 metrů (projekt je v testovací fázi), 24podlažní polyfunkční budovu ve Vídni Holz Hochhaus (HoHo), která dosáhne výšky dle projektu 84 metrů, 50 metrů vysokou obytnou budovu Treet v norském Bergenu s dřevěným superskeletem, osmipodlažní studentské koleje Moholt 50/50 v Trondheimu, osmipodlažní bytový dům Puukuokka ve Finsku a studentské koleje WOODIE v Hamburku.

Letošní ročník volyňského dvoudenního semináře navázal také na tradici představování netradičních dřevěných objektů. Zatímco v loňském roce zde excelovala dřevěná vzducholoď Gulliver za účasti jejího architekta Martin Rajniše, letos to byla jenom připomínka (bez účasti autora) jeho dřevěné rozhledny Ester ve tvaru kvetoucího kaktusu. Věž je umístěna v areálu Hansen House bývalé nemocnice z roku 1887, nedaleko hradeb Starého Města, a návštěvníkům nabízí nádherný výhled na Jeruzalém.

Videoreportáž z letošního semináře Dřevostavby s rozhovory s organizátorem a účastníky akce si můžete prohlédnout na you tube kanálu portálu tzb info.