Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Hrana architektury – 2. díl

Projekt Hrana architektury spočívá ve snaze různorodé skupiny studentů o postavení malého, ale technicky plnohodnotného dřevěného domu s minimálními náklady, svépomocí a za druhotného využití stavebního materiálu. Studenti architektonických a stavebních oborů si tak na vlastní kůži vyzkouší, co skutečně stojí za teoretickými poznatky ze škol. Objekt má následně sloužit ke studentským aktivitám, přednáškám, studijním pobytům.

Projekt byl podpořen grantem ThinkBig O2 a NROS, podporují ho i některé firmy svými materiálními dary. Na TZB-info, jenž nabídlo dlouhodobější mediální spolupráci, můžete sledovat komentovaný vývoj a vyjádřit odborný názor na jednotlivé kroky stavby v diskusi pod článkem.

Stavbu sledujeme od samého počátku. V minulém díle jsme mohli vidět a komentovat záměr, projektovou dokumentaci a přesvědčit se, že stavba započala vytvořením základů. V dnešním díle se podíváme na způsob vytvoření nosné konstrukce a budeme se věnovat obvodovému plášti v počátku jeho budování.

Nosná konstrukce

Způsobů jak poskládat nosnou konstrukci dřevostaveb je celá řada. Všechny mají své výhody a nevýhody a je třeba zvažovat kritéria spočívající ve snadnosti montáže, tuhosti konstrukce, ohled na následná opláštění deskovými materiály a pod. Nelze paušálně určit, který způsob je nejlepší pro ten který objekt. Následující článek není návod, je pouze exkurzí na stavbu.

Vprůběhu srpna byl na základové patky posazen dřevěný rošt z trámů 140/140. Základový rošt byl nakotven k patkám ocelovými pásky.

Plán rámu
Plán rámu

Tímto byl vytvořen rošt pro montáž stěnových rámů. Rámy jsou zhotoveny po šířce stavby, na celou výšku stěny. Jsou tvořeny stropními a podlahovými nosníky vloženými mezi stěnové sloupky. V příslušných místech chybí stropní nosníky, jelikož tam má být prostor otevřený až do podkroví. Pokud bychom chtěli tuto konstrukci nějak kategorizovat z hlediska názvosloví, jednalo by se o lehký skelet Baloon frame se zdvojenými sloupky – čili, že sloupky procházejí nepřerušeny přes celou výšku stěny a mezi sebou nesou stropní nosník. Stropní nosník je zajištěn ve sloupcích dvěma svorníky, což zajistí spoji i celé stavbě příčně částečnou tuhost. Rizikem takové konstrukce bude nutnost důsledného ohlídání detailů, ve kterých stropní nosníky procházejí skrze parobrzdnou vrstvu z OSB. Alternativním způsobem montáže bývá osazení stropních nosníků na ocelové třmeny uchycené až na opláštění OSB deskou z interiéru. (Jedná se pak ale o jiné konstrukční řešení celé stavby.) Parobrzdnou vrstvou pak prochází jen vruty, které mohou být před i po zašroubování přetmeleny. To však není tento případ.

Rámy byly následně propojeny dřevěným roštem z latí o tloušťce 60 mm s osovou vzdáleností 600 mm (rozměr z důvodů kladení tepelné izolace). U horního okraje byly rámy propojeny věncovou fošnou, tvořící prvek pro kotvení krokví.

Krov je vytvořen opět jako rámy připravované na zemi. Finálně smontovány byly však až ve svislé poloze z důvodů potřeby eliminace mírných nepřesností, jaké se u konstrukce vytvářené přímo na staveništi běžně vyskytují. Krov byl podobně jako stěnové konstrukce pobit roštem z latí. Tím je hrubá konstrukce domu hotova.

Spoje pro dřevěnou konstrukci poskytla zdarma společnost Sotila Plzeň. Rozměry nejčastěji používaných šroubů byly 90 × 6 mm, krov je k věncové fošně kotven šroubem 240 × 8 mm.

 

Skladby obvodového pláště

Detail stěny
Detail stěny

Pokud je nosná konstrukce hotova, vede další postup stavebních prací k vytvoření skladeb obvodového pláště. Tyto skladby by se však měly montovat na dobře vysušenou konstrukci, nikoli po dešti. (Ani počasí nemusí být pro dřevostavby problém a lze vnímat jako velkou výhodu fakt, že celou konstrukci domu můžeme vytvořit v několika bezesrážkových dnech a zastřešit. Následné práce tak probíhají v suchu a neovlivní je nepřízeň počasí. V případě, že konstrukce bohužel zmokla, můžeme konstrukci nechat pod střechou vyschnout.)

U skladeb obvodového pláště je důležitá návaznost jednotlivých vrstev, především návaznost parotěsné (parobrzdné) a tepelně izolační vrstvy ve všech detailech přechodu mezi stěnou a podlahou, popřípadě stěnou a střechou. Proto je dobré vytvářet tyto sendviče seskládané ze stejných klíčových vrstev.

Na objektu Hrany byly použity následující sendviče.

Skladba stěny od exteriéru: prkenný obklad 20 mm, provětrávaná mezera 40 mm, paropropustná fólie Gutafol, rošt 60 mm vyplněný tepelnou izolací, hlavní sloupky 140 mm vyplněné tep. izolací, rošt 60 mm vyplněný tep. izolací, OSB desky, (popřípadě ještě hliněná omítka)

Skladba střechy od exteriéru: pálená taška, rošt na tašky, provětrávaná mezera 40 mm, Gutafol, rošt 60 mm vyplněný izolací, krokve 140 mm vyplněné ozolací, OSB desky (kleštiny přiznané v interiéru)

Skladba stropu nad terénem: prkenný záklop 20 mm, ochrana proti škůdcům – síť/pletivo, izolace 120 mm, rošt – stropnice vyplněné izolací 100 mm, rošt 60 mm vyplněný izolací, OSB desky, palubky

Oproti původnímu projektu, kde byla navrhována vegetační střecha, bude použita pálená střešní krytina z důvodů šance přímé recyklace: druhotného využití stavebního materiálu. Darované tašky z nepříliš staré rozebrané střechy ze sousedství v rámci rozpočtu ušetří nemalé náklady.

Společnost Knauf Insulation CZ poskytla tepelnou izolaci (zbytky ze skladů po velkých objednávkách) jako sponzorský dar. Takto vecpaná izolace byla pokryta paropropustnou fólií Gutafol. Tato fólie není stále odolná proti UV záření, proto bude nutné namontovat dřevěnou fasádu v co nejkratší době (řádově za měsíc) a položit střešní tašky, aby se fólii zajistilo správné fungování.

Pokud by šlo o komerčně stavěnou konstrukci, došlo by v těchto fázích i k osazení otvorových výplní a jejich zabudování v rámci tepelné a parobrzdné, zároveň i vzduchotěsné obálky budovy. Pokud výplně prozatím nejsou k dispozici, bude nutné okolí otvorů ponechat nedodělané a připravené pro budoucí správné osazení.

Příště budeme snad sledovat opláštění fasády a pokládku střechy. Další postup bude směřovat do interiéru stavby, kde je nutné zbudovat komín na předem připravenou zpevněnou konstrukci podlahy (podloženou zesílenou patkou), opláštění z vnitřní strany.

Máte nějaké připomínky ke skladbě sendvičových konstrukcí či k postupu výstavby? Chcete se podělit o zkušenosti s podobnými typy staveb? Vyjádřete své odborné rady do diskuse pod článkem.

Foto: Lucie Česká

 
 
Reklama