Rekonstrukce a proces zahušťování individuální výstavby rodinných domů
Tento článek se zaměřuje na možnosti rekonstrukcí a zahuštění stávajících individuálních rodinných domů na suburbiích větších měst v ČR, postavených mezi lety 1996–2005. Po stanovení současných problémů a shrnutí teoretických přístupů k udržitelnému rozvoji suburbií se věnuje příkladům jejich obnovy z evropských zemí a naznačuje možné použití a další výzkum těchto strategií v českých podmínkách.
1. Úvod
Kobercová zástavba individuálních rodinných domů v zázemí větších měst je jádrem mnoha současných diskusí o neudržitelném způsobu bydlení, jak ve smyslu exploatace krajiny, tak ve smyslu environmentálně-ekonomické neudržitelnosti jednotlivých domů. Mezi lety 1997–2011 bylo v zázemí Prahy postaveno přibližně 36 180 individuálních rodinných domů [1], a ačkoliv jsou tyto domy celkem nové, jsou podle dnešních měřítek udržitelnosti často nevyhovující a potřebují rekonstrukci (Obr. A).
Obr. A: Rekonstrukce katalogového RD z roku 2003 včetně doplňkové stavby ateliéru, Dubeč u Prahy. Zdroj Jana Nádravská (2022)
Z hlediska prognózy věkového složení obyvatel bude v roce 2030 v pražské suburbánní zóně téměř 150 000 lidí v poproduktivním věku [2], pro které mohou být finanční náklady spojené s energeticky náročným domem neúnosné, a i údržba rozsáhlých nemovitostí se může stát obtížnou.
Udržitelnému rozvoji suburbií se věnuje mnoho zahraničních teoretických směrů. Z hlediska urbánního plánování jsou to jednak přístupy označované „top-down“ (shora dolů), např. Retrofitting suburbia [3], které se v USA zaměřuje na nevýkonné typy příměstských nemovitostí a přestavuje je, znovu zabydluje nebo přebudová zpět na zelené plochy, a to ve všech měřítcích. Druhým příkladem je směr 15-minutes city (15minutové město) [4] a s ním související 20-minutes suburbs (20minutové předměstí), které se snaží o dostupnost základních služeb obyvatele v 15 nebo 20 minutách chůze nebo jízdy na kole.
Z iniciativ označovaných „bottom-up“ (zdola nahoru) stojí za zmínku Tactical urbanism (taktický urbanismus) [5], známý též pod názvy „pop-up“ nebo „querilla“ urbanismus, který rychlými a nízkonákladovými prostředky realizuje dočasné změny městského (a i předměstského) prostředí. Pak také Urban Acupuncture (urbánní akupunktura) [6], který se zaměřuje na menší a nenáročné zásahy pod filosofií, že na správném tlakovém bodě může i malá změna způsobit velký vlnový efekt.
Jeden z hlavních problémů, na kterém se všechny výše zmíněné směry shodují, je nízká hustota zastavěnosti suburbií, která vede k vysokým nákladům na provoz a údržbu těchto oblastí, stejně tak k nedostupnosti veřejné vybavenosti a služeb, čemuž se v českých podmínkách detailně věnuje publikace Hustota a ekonomika měst [7].
2. Příležitosti zahušťování a rekonstrukcí – příklady z evropských zemí
Obr. B: MétamorpHouse Koncepční schéma. Zdroj MétamorpHouse – Stratégie de densification douce et choisie Rapport final sur la mise en oeuvre pilote à Villars-sur-Glâne
Na požadavek zvyšování hustoty a související udržitelnosti starší zástavby na okrajích měst reaguje již mnoho evropských zahraničních iniciativ, převážně v zemích s delší tradicí suburbánní výstavby. Příklady jsou vybírány ze zemí se silnou vazbou na osobní vlastnictví, která je typická i pro ČR.
Ve Švýcarsku se obnově suburbií věnuje iniciativa MétamorpHouse architektky Mariette Beyeler, která nabízí obyvatelům a obcím tzv. „měkké zahušťování“, které reaguje na měnící se potřeby obyvatel rodinného domu a při jeho rekonstrukci dochází k vybudování další kapacity bydlení. Pilotní projekt byl spuštěn v obci Villars-sur-Glâne a díky úspěchu je nyní rozšířen na další švýcarské regiony (Obr. B, C a D). Důležitým principem je, že změnu iniciují sami obyvatelé, ale obec změny dohlíží, řídí, a napomáhá obyvatelům, aby nedocházelo k nekontrolovanému zahušťování [8].
Obr. C: Dům Hasenboehlerů – rozdělení domů s přístavbou přízemí. Zdroj https://www.metamorphouse.ch/de/
Obr. D: Dům ve Fribourg – nástavba a přístavba RD z 1 bytové jednotky na 3 bytové jednotky. Zdroj https://www.lutz-architectes.ch/
Obr. E: Návrh konfigurátoru pro obyvatele uvažující o rekonstrukci/rozdělení domu. Zdroj Rehab(il)itacija – Seminar Krušec, Hiška poveži se, prof. mag. Tomaž Krušec, asist. Miha Munda
Ve Slovinsku probíhá projekt Rehab(il)itation, který má za cíl hromadnou renovaci a zvýšení kapacity individuálních rodinných domů. Jeho specifikum je právě v hromadném přístupu – zaměření se na problém jako celek – jeden velký „balík“ sestávající z 360 000 jednotek/domů, pro které budou připravena „standardizovaná“ řešení. Tato řešení budou obyvatelům nabízena i v on-line konfigurátoru (Obr. E). Kromě zlepšení klimatické krize současně znamená obrovskou ekonomickou příležitost pro stavební průmysl ve Slovinsku [9].
Obr. F: Výplňový dům z profektu BIMBY, Normandie, Francie. Zdroj Nicolas Masurel
Ve Francii se rozšířil koncept BIMBY (Built In My Back Yard), jako možnost realizace „měkkého zahušťování“ suburbií s individuálním vlastnictvím pozemků (Obr. F). Nejdůležitější pravidla BIMBY jsou, že se jedná o projekty na již zastavěných pozemcích, bez úplné demolice stávajícího obydlí, vyplývají z iniciativy obyvatel, ale jsou organizovány místními samosprávami (bezplatná pomoc) a s plnou transparentností hodnoty a potenciálu zhodnocení nemovitého majetku. Dosud se protokolů BIMBY zúčastnilo 3 000 domácností. (Le Foll & Miet, 2013.) [10].
V Belgii v roce 2014 jako reakce na ekonomickou krizi v provincii Limburg vznikla strategie kolektivní renovace čtvrtí nebo bloků rodinných domů, především za cílem snižování jejich energetické náročnosti. Belgické nevládní organizace Stebo a DuboLimburg vytvořily kolektivní modely energetické renovace obytných domů, čímž značně snížili investice majitelů domů, zbavili je administrativní zátěže a zkrátili dobu renovace [11].
Za zmínění stojí i francouzský projekt Solidarités Nouvelles pour le Logement (SNL), který se zaměřuje na produkci sociálního bydlení. Jejich projekty obvykle zahrnují získání rodinného domu a jeho přeměnu na více bytových jednotek, prostřednictvím rekonstrukce, přístavby nebo nadstavby. Tento koncept si zakládá na spolupráci s místními komunitami a participace je dovedena až do té míry, že sousedi kromě plánování pomáhají od menších stavebních prací (pro podporu zaměstnanosti) až po pomoc se sociálním začleněním nových obyvatel. Tento koncept tak má tu výhodu, že nezvyšuje pouze intenzitu hustoty obyvatel, ale dlouhodobě příspívá k sociální udržitelnosti komunitních vztahů [12].
3. Závěr
Tlak na novou výstavbu v zázemí českých větších měst je stále silný, a proto by směřování nových bytů do stávající zástavby mohlo být zajímavým řešením. Např. populační prognóza pražské suburbánní zóny mezi 2022–2030 je 17 000 nových obyvatel, což při průměrné velikosti domácnosti 2,15 osoby to činí požadavek na nových 7 906 bytů [2].
Toto téma sebou přináší mnoho nezodpovězených otázek, které mohou být předmětem dalších výzkumů, např. jaký je vliv výplňových staveb na tepelně-fyzikální vlastnosti staveb, jak se zahuštěním mění poměr propustné a nepropustné plochy na pozemcích domů a jaký to může mít význam pro dešťové hospodářství, jaké jsou právní limity zahušťování rezidenčních suburbií v ČR a další…
Ze zahraničních příkladů lze vysledovat i snahu o hromadné a standardizované rekonstrukce, administrativní a projektovou podporu rekonstrukcí s tvorbou další bytové jednotky, i zapojení místních firem a komunit do celého procesu.
5. Literatura
- NEMEŠKAL J., ŠPAČKOVÁ P., POSPÍŠILOVÁ L., RIŠKA M. (2013): Nová bytová výstavba v suburbánní zóně Prahy. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
- BURCIN, B., KUČERA, T., POSPÍŠILOVÁ, L., ŠPAČKOVÁ, P., OUŘEDNÍČEK, M. (2013): Prognóza demografického vývoje suburbánní zóny Prahy na období 2012–2030. Východiska, předpoklady a základní výsledky prognózy. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha, 22 s.
- WILLIAMSON JUNE, DUNHAM-JONES ELLEN (2021) Case Studies in Retrofitting Suburbia: Urban Design Strategies for Urgent Challenges, ISBN 978-1-119-14917-0
- MORENO, C.; ALLAM, Z.; CHABAUD, D.; GALL, C.; PRATLONG, F. Introducing the “15-Minute City”: Sustainability, Resilience and Place Identity in Future Post-Pandemic Cities. Smart Cities 2021, 4, 93-111.
https://doi.org/10.3390/smartcities4010006 - LYDON, MIKE & GARCIA, ANTHONY. (2015). Tactical urbanism: Short-term action for long-term change. 10.5822/978-1-61091-567-0.
- [http://casagrandetext.blogspot.com/
- HUDEČEK TOMÁŠ, MARTIN DLOUHÝ, PAVEL HNILIČKA, LUCIE LEŇO CUTÁKOVÁ A MICHAL LEŇO. Hustota a ekonomika měst. [Praha]: ČVUT – Masarykův ústav vyšších studií, [2018]. ISBN 978-80-87931-75-2
- BEYELER, M. (2014) Métamorphouse: Transformer sa maison au fil de la vie. Presses polytechniques et universitaires romandes. ISBN 2889150607, 9782889150601
- REHAB(IL)ITACIJA = Rehab(il)itation: enodružinska hiša, od predmestja do podeželja = single-family house, from suburbs to the countryside : Gradimo Evropo = Building Europe / [uredniki Polona Filipič ... [et al.] ; prevodi v angleški jezik Grens tim]. – Ljubljana: Zbornica za arhitekturo in prostor Slovenije, 2021, ISBN 978-961-95515-0-9
- https://www.bimbyopensource.org/
- MALEAS, ION & SERRE, MARION & DEVISCH, OSWALD & VIGNERON, RÉMY & LARSEN, MAJKEN. (2019). Suburban renewal: perspectives from Belgian, Danish and French cases. kult-ur.Revista interdisciplinària sobre la cultura de la ciutat. Vol 6. 103-133. 10.6035/Kult-ur.2019.6.12.4.
- https://www.snl-union.org/
Článek vychází z původního textu WTA CZ Zpravodaj (3-4/2023) Vědeckotechnické společnosti pro sanace staveb a péči o památky z.s. Pro TZB-info recenzován a upraven dle návrhů recenzentky.
Článek poskytuje solidní základ pro pochopení problematiky rekonstrukce a zahušťování stávající individuální výstavby rodinných domů v suburbiích větších měst v České republice, konkrétně domů postavených v letech 1996–2005.
Článek je příspěvkem k současné diskusi o udržitelném rozvoji suburbií, který má zásadní význam z hlediska využití půdy a environmentální a ekonomické udržitelnosti. Jeho struktura je přehledná, teoretické přístupy jsou jasně vysvětleny a několik příkladů z evropských zemí poskytuje informace o možných řešeních.
Doporučuji autorce publikovat další články, které by poskytly hlubší analýzu přínosů a možných rizik v dané problematice, doplněnou o informace:
- Průměrná energetická náročnost domů postavených v letech 1996–2005 a její rozdíl oproti současným normám.
- Podrobnější statistické údaje o věkovém složení obyvatelstva pražské suburbánní zóny a dalších velkých měst, které by ukázaly rozsah problému stárnutí populace.
- Informace o možnostech participace a zapojení obyvatel do procesu.
- Informace o aktuálních právních předpisech a regulacích týkajících se rekonstrukcí a zahušťování suburbánních oblastí v ČR.
- Právní limity a možnosti, které mohou ovlivnit realizaci navrhovaných řešení.
Hlubší analýza přínosů a potenciálních rizik této problematiky by čtenářům pomohla lépe pochopit problémy a příležitosti spojené s tímto procesem a usnadnila by implementaci navrhovaných strategií v praxi.
Článek doporučuji k publikování.
This article focuses on the renovation and densification of existing single-family homes in the suburbs of larger cities in the Czech republic, built between 1996-2005. After defining the current issues and summarizing the theoretical approaches of sustainable suburban development, it discusses examples of suburban renewal from European countries and suggests possible applications and further research of these strategies in Czech conditions.
