Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Ochrana architektonických a urbanistických hodnot ve stavebním právu

Ve spolupráci s portálem epravo jsme připravili několik pohledů právníků na stavební problematiku. Tentokrát jsme se zaměřili na ochranu architektonických a urbanistických hodnot ve stavebním právu.

Centrum Prahy © daliu - Fotolia.com
Centrum Prahy © daliu - Fotolia.com

Kdo by se v praxi nesetkal se situací, kdy stavebník realizuje záměr sic v souladu s územně plánovací dokumentací, avšak v hrubém nesouladu s převládajícím rázem zástavby, ve které má stavba vzniknout. Zejména výstavba 90. let 20. století a počátku 21. století řadící se do pseudostylu tzv. podnikatelského baroka je dokladem naprosto necitlivého umístění stavby ignorujícího ráz a charakter stávající zástavby. Nicméně trendem českého stavebního práva poslední dekády a půl je rostoucí důraz [1] na estetické kvality nové zástavby a její začlenění do stávajícího urbanisticko-architektonického prostředí, který poněkud staví do ústraní individuální zájmy stavebníka a jeho leckdy divoké představy o podobě stavby.

Klíčovým je zde pojem „urbanistické a architektonické hodnoty v území.“

Těžiště ochrany urbanistického a architektonického rázu zástavby nalezneme již v hlavě I zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu („Stavební zákon“ či „StZ“). Jedním z cílů územního plánování je podle § 18 odst. 4 ochrana a rozvoj „přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví“ § 19 StZ věnovaný úkolům územního plánování zmiňuje tyto hodnoty na dvou místech:

  • v odst. 1 písm a), podle kterého je úkolem územního plánování zjišťovat a posuzovat jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, a
  • v odst. 1 písm b), který stanovuje, že rozvoj území se děje s ohledem na hodnoty a podmínky území

Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že vzhledem ke skutečnosti, že existence urbanistických a architektonických hodnot v určitém území je zjišťována v rámci pořizování územně plánovací dokumentace, [2] se ochrana těchto hodnot realizuje výlučně v rámci posuzování souladu stavebního záměru s územně plánovací dokumentací. Nicméně právní úprava [3] již od účinnosti Stavebního zákona rozlišuje posuzování záměru žadatele s územně plánovací dokumentací a posuzování záměru s cíli a úkoly územního plánování, mezi něž patří i zachování urbanistických a architektonických hodnot, viz výše. Interpretaci, že se jedná o dvě na sobě nezávisle posuzovaná kritéria, podporuje i Nejvyšší správní soud, který judikoval následující: „Posouzení souladu záměru s vydanou územně plánovací dokumentací a souladu záměru s cíii a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, jsou dle § 90 stavebního zákona dvě odlišné kategorie hledisek.“ [4]

Posuzování záměru se podle platné právní úpravy děje v režimu § 96b odst. 3 StZ, avšak princip zůstává nezměněn – i když je záměr v souladu s územně plánovací dokumentací, případný nesoulad s urbanistickými a architektonickými hodnotami v území vylučuje vydání kladného závazného stanoviska orgánu územního plánování. Co konkrétně ovšem rozumět těmito urbanistickými a architektonickými hodnotami, které nemusí nutně plynout z územně plánovací dokumentace a mohou mít tak důležitou úlohu v územním řízení? Poněvadž i právní úprava obsažená v nedávno přijatém novém stavebním zákoně [5] zachovává schéma představené výše, je více než vhodné vyjasnit si obsah pojmu „urbanistické a architektonické hodnoty.“

Pokud bychom hledali legální definici, hledali bychom marně – ačkoliv právní úprava používá zmíněné sousloví, na žádném místě ho nedefinuje. S ohledem na skutečnost, že ani judikatura vyšších soudů nepřináší vymezení tohoto pojmu, nezbývá než nahlédnout do koncepčních a metodických dokumentů státní správy.

Dílčí definici urbanistických hodnot nalezneme v Metodice identifikace a klasifikace území s urbanistickými hodnotami:[6] „území s historicky i esteticky cennou urbanistickou kompozicí zahrnující části sídel, rozptýlené zástavby nebo urbanizované krajiny.“ [7] Dílčí analytickou definici architektonických hodnot území lze v hrubých obrysech dovodit z výčtu charakteristik, které Politika architektury a stavební kultury České republiky přiřazuje [8] kvalitnímu architektonickému dílu; u staveb se hodnotí: estetická stránka, technické řešení, společenská hodnota, zasazení do prostředí, údržba a další kritéria. Jak vidno, obě definice jsou dosti vágní.

Domníváme se, že souhrnný pojem „urbanistické a architektonické hodnoty“ je širší než pojem památková ochrana. Podobně jako Kancelář veřejného ochránce práv [9] jsme toho názoru, že institut posuzování souladu záměru s urbanistickými a architektonickými hodnotami v území je komplementárním prostředkem ochrany hodnotné zástavby pro případy, kdy určité území není chráněno v režimu památkové ochrany. V případech umístění staveb do území, na němž uplatňuje svůj zájem státní památková péče podle § 14 odst. 4 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, orgán státní památkové péče vydává závazné stanovisko do řízení podle Stavebního zákona, čímž se urbanistickým a architektonickým hodnotám v určité lokalitě již dostává zasluhující ochrany. Naopak představme si situaci, že schválená územně plánovací dokumentace nenaplňuje dostatečně cíle a úkoly územního plánování (např. byly nedostatečně zjištěny urbanistické a architektonické hodnoty v území) – v takovém případě je posuzování souladu záměru s urbanistickými a architektonickými hodnotami určité lokality prakticky jediným nástrojem chránícím charakteristický ráz dané zástavby.

V praxi jsou to zejména účastníci územního řízení, kdo na nesoulad záměru s urbanistickými a architektonickými hodnotami upozorňuje. Stavební zákon dává účastníkům řízení možnost uplatňovat námitky proti záměru podle § 89 odst. 1, do kterých lze tento argument použit. Současně jsme si vědomi faktu, že se jedná o institut zneužitelný, který by v případě nadužívání mohl zbytečně blokovat umístění stavby i v lokalitách nevyžadujících zvýšenou ochranu hodnot. V tomto ohledu je vhodné zmínit judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se umístění stavby v území bez architektonických a urbanistických hodnot. [10] Bylo judikováno, [11] že v kontextu takovéto zástavby nemusí být „cizorodost“ záměru na škodu, ba naopak – Nejvyšší správní soud při této příležitosti hovoří o „architektonické provokaci“, tj. záměrech, které jsou „ve vědomém a architektonicky promyšleném protikladu s dosavadním stylem zástavby,“ což může být „stylotvorným prvkem či základem postupně se profilujícího nového architektonického rázu dané lokality.

JUDr. Kristýna Faltýnková, Advokátka
JUDr. Kristýna Faltýnková
Advokátka

Zmíněné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 7 As 17/2010-101 je důležité ještě z jednoho důvodu. Naplno je zde řečeno (a Metodika identifikace a klasifikace území s urbanistickými hodnotami tomuto závěru dává za pravdu [12]), že i čistě moderní zástavba může vykazovat urbanistické a architektonické hodnoty. V kontrastu se živelnou zástavbou, kdy developer rozprodá zasíťované pozemky a ponechá samotnou výstavbu na vlastnících pozemků, vznikají i v České republice sídelní komplexy, jež jsou realizovány podle jednotné urbanisticko-architektonické koncepce, obsahují zajímavě řešená veřejná prostranství a celkově vhodně navazují na již existující zástavbu. Taková zástavba může být urbanisticky a architektonicky hodnotná, a tudíž i způsobilá k ochraně v rámci realizační fáze územního plánování. Opět je tedy patrné, že ochrana urbanistických a architektonických hodnot v území a památková ochrana není jedno a totéž.

Závěrem lze říci, že institut posuzování souladu záměru s urbanistickými a architektonickými hodnotami v území je funkční nástroj chránící urbanisticko-architektonické prostředí určité lokality před rušivými stavebními záměry. Na druhou stranu by neměl být přeceňován, poněvadž chrání pouze urbanisticky a architektonicky cennou zástavbu. Nicméně v kontextu rostoucích tlaků na zrychlování výstavby je pozitivní, že česká právní úprava tento institut obsahuje, protože jak je známo, estetická hodnota výstavby je jedním z předpokladů dobrých životních podmínek jejích obyvatel.

  1. Patrný i z přijetí Politiky architektury a stavební kultury České republiky z r. 2015; jedná se ovšem o právně nezávazný dokument.
  2. Skutečnost, že při pořizování územně plánovací dokumentace jsou zjišťovány urbanistické a architektonické hodnoty, ovšem neznamená, že územně plánovací dokumentace je jediným zdrojem informací o těchto hodnotách. Vypovídající hodnotu ohledně přítomnosti urbanistických a architektonických hodnot v území mohou mít i územně analytické podklady nebo výskyt památkově chráněných staveb v rámci území.
  3. Do 1. 1. 2018 byla relevantní právní úprava obsažena v § 90 StZ, po 1. 1. 2018 je jádro úpravy v § 96b odst. 3 StZ.
  4. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2016, sp. zn. 9 As 45/2016-43
  5. § 143 odst. 1 nového stavebního zákona (sněmovní tisk 1008/12)
  6. Sloužit má zejména zpracovatelům územně analytických podkladů při určování urbanistických hodnot viz str. 11.
  7. Národní památkový ústav (2015): Metodika identifikace a klasifikace území s urbanistickými hodnotami; str. 14.
  8. MMR (2015): Politika architektury a stavební kultury České republiky; str. 28.
  9. HANÁK, M. Ochrana urbanistických a architektonických hodnot zástavby. Právní rádce. 2011. Dostupné zde.
  10. Pro představu, Národní památkový ústav (2015): Metodika identifikace a klasifikace území s urbanistickými hodnotami na str. 42 a 43 uvádí jako příklad území bez urbanistických hodnot čtvrtě rodinných domů z 60.–80. let 20. století, satelitní sídla posledních 20 let bez jednotné koncepce, panelová sídliště a další.
  11. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 7 As 17/2010-101
  12. Národní památkový ústav (2015): Metodika identifikace a klasifikace území s urbanistickými hodnotami; str. 122 an.

Příspěvek byl původně uveřejněn na www.epravo.cz, v rámci spolupráce s vydavatelem EPRAVO.CZ pak upraven redakcí pro čtenáře TZB-info