EXPO Dubaj 2021 s českým pavilonem Czech Spring je za dveřmi

Poprvé v historii se bude konat světová výstava v regionu MENA & SA, tedy na Středním východě, v Africe a jižní Asii. Poprvé je také hostitelem arabská země. Podle organizátorů bude mít EXPO 2020 více než 200 účastníků, přes 190 zemí z celého světa a také nadnárodní společnosti, vzdělávací instituce a nevládní organizace. Mottem výstavy má být „Connecting Minds, Creating the Future“, což znamená spojování myšlenek, vytváření budoucnosti. Další dílčí témata jsou udržitelnost, mobilita a příležitost. Rozloha celého výstavního areálu EXPO Dubaj 2021 je 438 hektarů. Předpokládá se, že na EXPO do Dubaje přijede až 25 milionů návštěvníků.

Jiří František Potužník o účasti na EXPO DUBAJ živě pro TZB-info

Jiří František Potužník, generální komisař a velvyslanec účasti České republiky na světové výstavě Expo Dubaj, poskytl rozhovor portálu TZB-info v září 2021. Rozhovor se přehraje po spuštění videa.

Celý virtuální pavilon České republiky v měřítku 1:1 si mohli novináři projít v hale společnosti Virtuplex v Horních Počernicích. Společnost nabízí svým zákazníkům testování návrhů svých prodejních ploch, showroomů, kanceláří a v podstatě jakýchkoliv prostor, které klient projektuje a u společnosti Virtuplex nechá vymodelovat. Možnosti zde předbíhají klasickou virtuální realitu, a to zejména velikostí prostoru a měřítka a také např. možností procházení prostor společně s více návštěvníky, kteří se vzájemně ve virtuálním prostoru vidí a mohou kooperovat a komunikovat.

Vizualizace pavilonu Czech Spring na EXPO Dubaj

Na tiskové konferenci jsme se měli možnost zeptat Zdeňka Lukeše, historika architektury a člena odborné poroty, která posuzovala soutěžní návrhy, jak si stojí nový pavilon v porovnání s těmi předchozími a v porovnání s pavilony z ostatních zemí:

„Československé pavilony na světových výstavách a veletrzích apod. mají vynikající tradici. Platí to vlastně už od počátku minulého století. Někdy se staly takovými hvězdami expozic, např. jako v roce 1937 v Paříži Krejcarův pavilon, který byl celý ze skla oceli. Na to jsme navázali i v tom řekněme temném období totalitním, díky invenci našich výtvarníků, architektů, konstruktérů v Bruselu v roce 1958. Já vždycky říkám, že ta výstava symbolicky u nás ukončila to stalinské období. Potom to pokračovalo v Montrealu, Osace a tak dále. V období normalizace došlo k určitému útlumu a teď naopak mám pocit, že naše pavilony jsou fajn. Dělají je mladí lidé, a to je asi dobře. Vždycky to má představovat nějakou budoucnost vývoje tohoto odvětví,“ říká Zdeněk Lukeš.

Český pavilon v Dubaji

Autory návrhu českého pavilonu jsou architekti Jan Tůma a Jindřich Ráftl, zakladatelé tvůrčího studia R/FRM a architektonického ateliéru Formosa AA. Podrobnosti vysvětluje Jiří F. Potužník, generální komisař českého zastoupení Expo: „Vyhrál projekt Czech Spring, jehož technologickým a expozičním jádrem bude systém, který vyrábí naprosto samostatně vodu ze vzduchu s využitím 5 českých patentů. Ten systém se jmenuje S.A.W.E.R., ale není jen solar air water earth resources. Pod každým tím písmenem jsou i nějaké patenty. Je tam hybridní kolektor ČVUT, je tam desiccant ČVUT, jsou tam reaktory Akademie věd, je tam WatiMin společnosti EuroClean a je tam nová generace mikorizních hub podpovrchových kultur, které dokáží změnit poušť v úrodnější zem,“ říká Jiří F. Potužník.

Z architektonického hlediska je nevýraznějším prvkem pavilonu obří kovová plastika prostupující celou budovou a jejím bezprostředním okolím. „Zjistili jsme, že přední český, mladý, ale už přední sochař Jan Dostál je schopen tuto obrovskou strukturu, která je místy vysoká přes 12 metrů, vyrobit ručně přímo na místě z ocelových profilů nebo ocelových trubek,“ vysvětluje Jiří F Potužník. „Přijel a za měsíc a půl vytvořil patrně největší ručně dělanou ocelovou sochu na světe. Je to téměř 19 km délky těchto kapilár.“

Exponát Srdce pavilonu

Exponát Golden Rain

Virtuální realita českého pavilonu EXPO od společnosti Virtuplex

Exponáty v pavilonu Czech Spring

Prvním z nich je exponát s názvem Srdce pavilonu – kašna, do které bude voda stékat z organických kapilár. V přízemí pavilonu bude umístěn také systém S.A.W.E.R. – zařízení, které funkčně integruje pět českých patentů a inovací vědců ČVUT a AV ČR, samostatně vyrábí vodu ze vzduchu pouze s pomocí solární energie a kultivuje poušť – technologie schopná stvořit oázu v písku. Fungování systému bude působivými animacemi podrobně popisovat didaktická stěna. Voda, kterou systém S.A.W.E.R. vyrobí, bude použita na závlahu zahrady kolem národního pavilonu.

Vývoj zařízení S.A.W.E.R.

Do prvního patra budou návštěvníci vstupovat kolem monumentální instalace od společnosti LASVIT, která je navržena Maximem Velčovským. Exponát s názvem Golden Rain bude vyroben z kovových vláken a skla a bude propojovat tradiční výrobu skla s moderními technologiemi. Celá instalace bude složena z desítek jednotlivých zlatavých proudů a uvnitř každého z nich budou umístěny skleněné kapky, které budou pomocí dynamického nasvícení pulzovat v prostoru.

Přečtěte si také Pitná voda téměř kdekoliv, to je S.A.W.E.R. s rozšířením WatiMin Přečíst článek

Tyto tři exponáty budou doplňovat další stálé instalace. Dvě z nich budou umístěny v prostorech rotační expozice – exponát zvaný FENIX Energy od Jakuba Nepraše, který zobrazuje dvě vrstvy, významově fungující odlišně – spodní vrstva ukáže návštěvníkovi vnímání času a materiální sféry, na které je dnešní civilizace závislá, zatímco horní vrstva bude demonstrovat, jakým způsobem by se měl člověk věnovat duševní sféře a péči o ní. Na tento exponát bude přímo navazovat abstraktní malba Adély Olivy s názvem Six Elements, která vzniká pod patronátem Galerie Kroupa, a která zobrazuje rovnováhu živlů a lidského myšlení.

Další část pavilonu, která poskytne prostor pro stálé instalace, je expozice s názvem „The Czech Republic: The Country for the Future“.

I zde se bude prezentovat společnost Fenix Trading – exponát s názvem Under the Wings of Fenix spojuje tři světově jedinečné technologie a prezentuje řešení, jak šetrně vyrábět a efektivně skladovat elektrickou energii: jaderný minireaktor chlazený solí, tedy patent Centra výzkumu Řež v kombinaci s řízením energetických toků společnosti Fenix Trading, která vyvíjí technologie na řízení energetických toků v domech, komplexech či celých městech. Maketu energeticky soběstačného regionu pak doplňuje nanooptika společnosti IQ Structures, která jako jediná na světě umí řídit každý světlený paprsek a tedy radikálně miniaturizovat svítidla, respektive významně šetřit materiály i energii na jejich výrobu.

Exponát FENIX Energy od Jakuba Nepraše

Abstraktní malba Adély Olivy – Six Elements

Prusa 3D Farm

Dále zde návštěvník uvidí Prusa 3D Farm – interaktivní stěnu osobních 3D tiskáren od společnosti Průša Research, které vytvářejí trojrozměrné prvky skládačky, kterou sestavují návštěvníci pavilonu v reálném čase. Následuje 3D Arm – robotické rameno, které vzniká ve spolupráci univerzit VUT, UTB a společnosti Fillamentum a prezentuje myšlenku materiální udržitelnosti a technologického pokroku a které využívá pro 3D tisk písek a degradovatelný bioplast z odpadních tuků.

Exponátem přímo navazující na robotické rameno je exponát We Speak Plantish – plně automatizovaná robotická linka od společnosti PSI, která dokáže přečíst, jak rostliny reagují na různé podmínky a šoky a na základě zjištěných dat navrhnout vhodnou péči o ně. V národním pavilonu tedy návštěvníci zjistí, jak rostliny reagují například na hudbu.

Exponát Venus od Vlastimila Beránka

Subfossil Oak

Robotické rameno

Dalším exponátem je skleněná plastika s názvem Venus, která se pyšní titulem největší leštěné skleněné plastiky na světě a jejímž tvůrcem je Vlastimil Beránek. V pavilonu se jeho skleněné plastiky objeví i v exponátu jménem Darkov Waves – což je společné dílo Lázní Darkov a společnosti Crystal Caviar – ve vodních sloupech a s bronzovými manžetami, na nichž vyrostou krystaly léčebné solanky. Ostatně sochy jsou na sůl už zvyklé – mají za sebou výstavu na mořském dně.

Outdoorovým energetickým exponátem je pak Alga Oasis (Oáza řas) v podobě skleněné palmy, který se esteticky stává součástí zahrady vytvořené díky systému S.A.W.E.R. v poušti, a technologicky navazuje na inovace šetřící životní prostředí. Fotobioreaktor Mikrobiologického ústavu AV ČR ukazuje, jak lze spalováním CO₂ obsaženého ve vodě a ve vzduchu pěstovat nutričně hodnotné řasy, které lze použít jako přísadu do potravin pro člověka či zvířata.

Posledním partnerem v zahradě je společnost Subfossil Oak, která před pavilonem instaluje malou promenádu ze subfosilních bukových kmenů starými šest tisíc let, z nichž jsou vytvořeny také některé exponáty a nábytek v národním pavilonu.

Nejchytřejší pavilon

„Česká republika vždycky přináší obrovská očekávání, protože zaznamenala ten fenomenální úspěch z roku 1958, kdy naprosto nečekaně získala zlatou hvězdu mezi všemi těmi giganty – Spojenými Státy na jedné straně a Sovětským svazem na druhé straně,“ vysvětluje na závěr tiskové konference Jiří F. Potužník. „V Miláně se nám podařilo dostat bronzovou medaili v téže kategorii původní architektura a inovace. To snad bylo ještě méně očekávatelné, protože náš rozpočet byl doopravdy zlomkový ve srovnání s tím, co měly ostatní státy. Zde v Dubaji nebudeme pavilon největší, nebudeme ani nejspektakulárnější, ale tvrdím, že budeme jeden z nejchytřejších pavilonů. A v tom jsme dobří stále,“ uzavírá generální komisař českého zastoupení Expo Jiří F. Potužník. Světová výstava EXPO Dubaj 2021 potrvá od 1. října 2021 do 31. března 2022.