Redakční návštěva: Den otevřených dveří v pasivním domě

Datum: 7.12.2013  |  Autor: Ing. arch. Oldřich Rejl, redakce

O víkendu 8.–10. listopadu 2013 proběhla po celé České republice akce Dny otevřených pasivních domů. Cílem bylo dát příležitost zájemcům o pasivní domy seznámit se s konkrétními stavbami zvenku, zevnitř i skrze zkušenosti obyvatel.

Dny otevřených pasivních domů organizuje Centrum pasivního domu, které oslovilo majitele a obyvatele těchto staveb, aby se k akci připojili. Díky vstřícnosti majitelů tak po celé republice bylo možno prozkoumat téměř osmdesát pasivních staveb. Stačilo si přes internetové stránky akce vytipovat vhodnou lokalitu, kontaktovat majitele a vydat se na průzkum domů, ke kterým Vám podali komentář ti nejpovolanější – stavebníci a jejich rodiny. Za redakci TZB-info jsme navštívili dům pana Ing. Jiřího Kodýtka v Třebechovicích pod Orebem.

Objekt byl projektován od roku 2008, na podzim roku 2010 se rodina nastěhovala. Dům je stále ve fázi dokončování, avšak nedodělky nemají na fungování domu již zásadní vliv.

Dvoupodlažní dům otočený ke Slunci

Řez (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)
Řez (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)

Jedná se o nepodsklepený dvoupodlažní rodinný dům. Je postaven na severní straně pozemku tak, aby si zachoval na jižní straně co největší odstup od okolní zástavby a nebyl stíněn a ochuzen o pasivní solární zisky. Ze severní strany je také přístup na pozemek z příjezdové cesty, což je velmi výhodné pro návrh dispozic objektu.

Architektonicky je členěn na dvě hmoty. Přízemní část s rovnou střechou dispozičně obsahuje obytný prostor s kuchyní, dvoupodlažní část s pultovou střechou potom veškeré další prostory (zádveří, chodbu, technickou místnost, WC, prádelnu, pracovnu a v 2. nadzemním podlaží dva dětské pokoje, ložnici a koupelnu).

Z půdorysů je patrné zónování objektu, kdy hlavní obytné místnosti jsou umístěny na jih.

1. NP (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)
1. NP (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)
2. NP (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)
2. NP (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)

Poměr A/V - tedy poměr povrchu obalových konstrukcí ku objemu budovy - je 0,81. Zastavěná plocha je 143 m2, užitná plocha 175 m2, vytápěný prostor 605 m3. Stěny domu jsou vystavěny z keramických bloků tl. 240 mm, tepelně izolovány grafitovým polystyrenem tl.  200 mm. Přízemní část má dřevěné stropy, část dvoupodlaží má stropy z betonových dutinových panelů a dřevěný krov. V krovech je 240 mm tepelné izolace. Podlaha na terénu je izolována 180 mm grafitovým polystyrenem. Tepelná ztráta objektu je podle TNI 18 KWh/m2 rok.

„Dřevěné stropy jsme zvolili z estetických důvodů. Použili jsme lepené nosníky, aby se dřevo nedeformovalo či se v něm neobjevovaly trhliny. Jinak jsme z finančních důvodů používali standardní stavební materiály. To znamená, že jsme nepoužívali například vápenopískové cihly, byť jsou více doporučovány pro snadnější dosažení požadované vzduchotěsnosti. Tloušťky tepelné izolace jsme navrhovali na požadavky součinitele prostupu tepla podle dotačního programu Zelená úsporám, který jsme uplatňovali,“ dodává pan Kodýtek.

Vizualizace stavu po dokončení fasády (severovýchodní) (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)
Vizualizace stavu po dokončení fasády (severovýchodní) (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)
Vizualizace po dokončení fasády ze strany severozápadní – od příjezdové komunikace (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)
Vizualizace po dokončení fasády ze strany severozápadní – od příjezdové komunikace (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)

Domu dnes ještě schází dřevěná fasáda, nicméně na fungování objektu to nemá zásadní vliv. Okna na energeticky nevýhodnou severní fasádu byla umístěna pro dostatek denního světla i pro požadovaný výhled. Pasivní dům musí nabízet nejen energetické úspory, ale i příjemné bydlení dle představ. (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)
Domu dnes ještě schází dřevěná fasáda, nicméně na fungování objektu to nemá zásadní vliv. Okna na energeticky nevýhodnou severní fasádu byla umístěna pro dostatek denního světla i pro požadovaný výhled. Pasivní dům musí nabízet nejen energetické úspory, ale i příjemné bydlení dle představ. (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)
Dobře patrné je členění objektu na dvě hmoty, po vnější straně fasády je vedený komín. Velká pásová okna zajišťují dobré prosvětlení, kontakt se zahradou i energetické zisky pro hlavní obytný prostor. (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)
Dobře patrné je členění objektu na dvě hmoty, po vnější straně fasády je vedený komín. Velká pásová okna zajišťují dobré prosvětlení, kontakt se zahradou i energetické zisky pro hlavní obytný prostor. (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)

V interiéru hlavního obytného prostoru jsou využity dřevěné stropy. (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)
V interiéru hlavního obytného prostoru jsou využity dřevěné stropy. (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)

Blower door test

Aby byla prokázána kvalita vzduchotěsnosti stavby, bylo nutno doložit blower door test s maximálním výsledkem 0,6 h−1. Na to, že byl dům stavěn převážně svépomocí, byť rukama stavbaře, byl výsledek testu vynikající: na hodnotě 0,4 h−1.

Majitel dodává: „Bylo nutno ohlídat veškeré detaily napojení stropních trámů, elektroinstalace, podbití krovů, otvorových výplní a vše důkladně zalepit těsnícími páskami popřípadě tmelem.“

 

Vytápění a větrání

Krb v pasivním domě je možný, ale jedině jako krbová vložka či krbová kamna s přisáváním vzduchu z exteriéru a s malým výkonem či vyřešenou problematikou využití tepla (například pro rozvod teplého vzduchu do dalších místností, jinou variantou je ukládání tepla do akumulační nádrže). (zdroj autor)
Krb v pasivním domě je možný, ale jedině jako krbová vložka či krbová kamna s přisáváním vzduchu z exteriéru a s malým výkonem či vyřešenou problematikou využití tepla (například pro rozvod teplého vzduchu do dalších místností, jinou variantou je ukládání tepla do akumulační nádrže). (zdroj autor)

Dům má osazeny jako zdroje vytápění plynový kondenzační kotel (výkon 9–26 kW) a krbovou vložku o výkonu 4–9 kW (+ topný registr na vzduchovém potrubí – není využíván). Plynový kotel je napojen na teplovodní vytápění, v místnostech jsou osazeny radiátory, v koupelnách a předsíni je podlahové topení. Od krbového tělesa je vytvořen rozvod teplého vzduchu do druhého podlaží domu. Komín od krbové vložky je veden po vnější straně objektu.

Teplovodní soustava je připravena na nízkoteplotní spád v případě osazení tepelného čerpadla. To se ale zatím jeví jako investičně náročné s velmi pomalou návratností.

Zastínění prosklených ploch na jižní straně je u pasivních domů nezbytné. Zastínění přesahem má výhodu, že neomezuje výhled z oken oproti například žaluziím. Zde je zastínění provizorní rákosem, v budoucnu ho nahradí dřevěné lamely. (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)
Zastínění prosklených ploch na jižní straně je u pasivních domů nezbytné. Zastínění přesahem má výhodu, že neomezuje výhled z oken oproti například žaluziím. Zde je zastínění provizorní rákosem, v budoucnu ho nahradí dřevěné lamely. (zdroj: Ing. Jiří Kodýtek, www.codya.cz)
 

K položce vytápění nelze u pasivního domu opomenout pasivní solární zisky. Solární zisky jsou v zimě potřebné, v létě nepříjemné. Obývací část v přízemí má pásové okno přes většinu šířky místnosti. Dům byl užíván i v době, kdy nad těmito okny nebyla dokončena instalace slunolamů. Dle zkušeností obyvatel se místnost značně přehřívala, při osazení slunolamů (byť provizorních) na konzoly se situace ihned zlepšila.

Větrání zajišťuje podstropní jednotka v technické místnosti. Díky tomu, že jsou rozvody vedeny pod stropem a těsně u stěn, je možné pohodlně technickou místnost využívat jako sklad. Přívod vzduchu do místností je zajištěn rozvody v podlaze a výústky pod radiátory v obytných místnostech. Odtah vzduchu je přes koupelny a prádelnu. V interiéru obytných místností nejsou rozvody patrné.

Ze zkušenosti obyvatel: „Větrání nás nijak v životě neomezuje. Přes léto máme jednotku vypnutou a větráme prakticky celodenně okny. I v zimě si někdy krátce okno otevřeme. V době, kdy je jednotka aktivní, spíná jednou až dvakrát za hodinu na 10–12  minut, při běžném provozu její chod naprosto nelze postřehnout. Když je doma naprosté ticho a klid, můžete ucítit a uslyšet, že se pohnul vzduch, nejedná se ale o žádný průvan. Do maximálního výkonu uvedeme jednotku sepnutím v kuchyni či koupelně, když je to nutné. Ani tehdy však jednotka v zavřené technické místnosti neruší provoz v domě.“

Častá výtka k větrání s rekuperací se týká suchého vzduchu v místnostech. Dle pozorování obyvatel vlhkost v domě neklesá pod 50 %. Vlhkost zajišťuje běžný provoz rodiny se dvěma dětmi: praní, vaření a také květiny, kterých je v interiéru velké množství.

Větrání a vytápění jsou oddělené systémy, pro jejich lepší nezávislou regulaci. Větrací soustava je připravena i na alternativní instalaci vytápění teplým vzduchem. Ze zkušeností z tříletého bydlení to však zřejmě nebude využíváno.

Díky využití podstropní větrací jednotky a vedeni potrubí při stropu a zdi lze technickou místnost využívat jako komoru na uskladnění věcí. (zdroj autor)
Díky využití podstropní větrací jednotky a vedeni potrubí při stropu a zdi lze technickou místnost využívat jako komoru na uskladnění věcí. (zdroj autor)
Pod radiátory jsou umístěny výústky vzduchotechniky vedené v podlaze. Technicky je toto řešení nejvýhodnější – vzduch ohřátý z rekuperační jednotky se dohřeje ihned na vstupu do místnosti. Esteticky výústka není v místnosti vnímatelná, navíc nijak nepřekáží. (zdroj autor)
Pod radiátory jsou umístěny výústky vzduchotechniky vedené v podlaze. Technicky je toto řešení nejvýhodnější – vzduch ohřátý z rekuperační jednotky se dohřeje ihned na vstupu do místnosti. Esteticky výústka není v místnosti vnímatelná, navíc nijak nepřekáží. (zdroj autor)

Obnovitelné zdroje, nakládání s vodou

Pro ohřev vody byly na jižní straně objektu instalovány solární termické kolektory.

Objekt je standardně napojen na vodovodní řad. Na pozemku je ale poměrně vysoká hladina podzemní vody, takže je u domu vyvrtána studna a v domě jsou udělány druhé (prozatím suché) rozvody, kam by se v případě potřeby dal zdroj vody ze studny napojit.

Dešťová voda je zasakována na pozemku, podmoky mají možnost přepadu do dešťové kanalizace. Dimenzovány jsou však tak, že ani při silném dešti není přepad potřeba. U objektu je připraveno i místo na vytvoření jezírka na zachytávání dešťové vody ze střech, jež bude využívána pro zahradu.

O stavebníkovi, projekantovi a dodavateli

Za tímto domem se kromě technických iniciálů skrývá i zajímavý příběh posunu priorit projekční a stavební firmy. Pan Ing. Jiří Kodýtek je stavební inženýr, projektant s vlastní stavební realizační firmou. V době, kdy se s rodinou rozhodovali o stavbě, byl uveden program dotací Zelená úsporám. Plánovali úsporný dům, nicméně tento program byl motivací k zamyšlení, jak dům udělat pasivní dle TNI, aby bylo možno na dotace dosáhnout. Dům si projektoval v rámci své kanceláře, avšak s projekty ani samotnou stavbou pasivních domů neměl předtím žádnou zkušenost. Vše se tak museli naučit právě na svém vlastním domě, některé detaily vymýšleli v průběhu stavby.

Pan Kodýtek uvedl: „Byla to zajímavá motivace a zároveň trochu riskantní dílo, pokud by se nepovedl například blower door test, museli bychom dotace vracet. Mnohé jsme se na vlastní stavbě naučili a pasivní domy jsou po této zkušenosti oblastí, kam chceme směřovat.“

 

Hodnotit:  

Datum: 7.12.2013
Autor: Ing. arch. Oldřich Rejl, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (11 příspěvků, poslední 07.01.2016 09:04)


Projekty 2016

Související rubriky

Reklama


Partneři oboru

logo AC HEATING logo VAILLANT logo KINGSPAN
logo LIAPOR
logo HAAS FERTIGBAU

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czBrno plánuje v kampusu atletickou halu za půl miliardy korunStavební odpad: Z čeho se skládá a kam s ním?Skříňky JIKA Cubito-N schovají pod umyvadlem vše důležité