IROP hlásí obrovský zájem o podporu na revitalizaci kulturních památek

Pozor na vztah mezi stavebními konstrukcemi a vytápěním a větráním objektů
Datum: 13.4.2017  |  Autor: Ing. Josef Hodboď, redakce

Revitalizace kulturních památek zachraňuje tyto unikáty pro další generace tím, že jim dává často i novou funkci. V případě objektů s ní však může být spojeno zvýšené zatížení objektu teplotním změnami, vlhkostí, které historičtí stavitelé neřešili.


Příkladem může být zvýšení teplotního komfortu v kostelech, znásobení frekvence pořádaných kulturních akcí za účasti mnoha lidí v dříve zřídka užívaných sálech aj. Předejít následným škodám lze, pokud revitalizace probíhá za součinnosti odborníků na stavební materiály a odborníků na vytápění a větrání. Takto provedené revitalizace budou základem další bezproblémové a dlouhodobé existence objektů, které jsou součástí naší historie.

Příjem žádostí ve výzvě Integrovaného regionálního operačního programu „Revitalizace vybraných památek II.“ byl ukončen. Pro vlastníky památek je připraveno 1,55 mld. Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Žadatelé předložili celkem 86 projektů o celkové alokaci 5,6 mld. Kč. Zájem o podporu památek je větší než ve výzvě předchozí, ve které bylo podáno 63 projektů za 3,7 mld. Kč. Ve dvou výzvách se tak na obnovu památek, jejich restaurování, nové expozice či obnovu parků a zahrad u památek žádá o více než 9 mld. Kč.

„Mezi předložené projekty patří i jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších hradů v České republice – Karlštejn,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. „Celkem 80 milionů korun z evropských fondů by například mohlo putovat, v případě schválení projektu, na obnovu chátrajících a dnes vůbec nebo nevhodně využitých prostor Císařského paláce a východní části Purkrabství hradu Karlštejn,“ dodává ministryně.

Žádosti o podporu památek v 52. výzvě předkládala města (Třeboň, Slavonice, Žatec, Kutná Hora, Tábor aj.), Národní památkový ústav (zámek Litomyšl, hrad Karlštejn, cisterciácký klášter Plasy, státní zámek Zákupy aj.), farnosti, řády, biskupství (kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře, chrám sv. Bartoloměje v Kolíně, klášter Porta Coeli v Předklášteří aj.) nebo jiní žadatelé (Kolonáda v Luhačovicích, Slovenská strela aj.).

Výzvě č. 52 „Revitalizace vybraných památek II.“ předcházela obdobná výzva zaměřená také na národní kulturní památky a památky UNESCO, výzva IROP č. 13 „Revitalizace vybraných památek“. Všechny žádosti předložené do 13. výzvy jsou již vyhodnoceny – uspělo celkem 54 projektů a úspěšní žadatelé získali více než tři miliardy korun z evropských fondů. Průměrná velikost podpořených projektů je 55 mil. Kč.

S pěti projekty je nejúspěšnějším žadatelem Národní památkový ústav, který připravil například projekt obnovy Slatiňan nebo projekt „Pernštejn – vrchnostenská okrasná zahrada.“ Projekt „Slatiňany – Šlechtická škola v přírodě“ získal 91 mil. Kč na obnovu národní kulturní památky zámeckého areálu Slatiňany s odkazem na historickou funkci zámku jako letního sídla knížecí rodiny Auerspergů s jedinečným edukačním centrem šlechtických dětí.

Z projektů měst můžeme zmínit projekt města Kutná Hora „Revitalizace Národní kulturní památky Vlašský dvůr v Kutné Hoře“ nebo projekt města Tábora „Stavební úpravy objektu Bechyňské brány v Táboře a rozšíření expozice“. Mezi projekty farností a řádů je již v realizaci např. projekt „Revitalizace Katedrály sv. Bartoloměje v Plzni“ nebo „Revitalizace kláštera Osek - evropské centrum kultury a vzdělanosti“ či projekt „Obnova poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou“. Přehled schválených projektů z 13. výzvy IROP je na webu MMR.

V rámci stavebních prací, které budou na objektech prováděny, se vyskytnou i práce spojené s obnovou nebo zcela novou instalací soustav pro vytápění, případně větrání. Vzhledem k charakteru historických stavebních konstrukcí je nezbytně nutné nepodcenit vztah mezi vlastnostmi stavebních konstrukcí a změněného režimu využívání. Instalace otopných soustav vede zpravidla k vysoušení zdiva. Toto může být pro stav objektu přínosem, ale v některých případech i příčinou zkázy. Dlouhodobě nižší, ale stabilní teploty ve spojení s vyšší relativní vlhkostí, typicky v sakrálních stavbách, se významnou měrou podílejí na tom, že tyto stavby přežily stovky let. Po změně teplotního režimu, s jeho častými změnami, která s revitalizací a na druhé straně s nutností šetřit energiemi, zpravidla souvisí, může dojít k urychlení procesu degradace historických stavebních materiálů. Ale například i k sesychání dřevěných podlah, obkladů stěn atd. Degradační vliv má i nadměrné využívání revitalizovaných staveb lidmi, například neřešené vnášení vlhkosti z lidmi vydechovaného vzduchu aj.

Pokud v rámci revitalizace kulturních památek dochází ke změně užívání objektu, je nutné, aby dopad změn ve využívání celého objektu, ale i jednotlivých místností, posoudili společně odborníci na stavební konstrukce a odborníci na problematiku vytápění a větrání.

Zpracováno s využitím tiskové zprávy MMR

 

Hodnotit:  

Datum: 13.4.2017
Autor: Ing. Josef Hodboď, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.cz3 rozhovory s 3K Architects: Osobitý přístup ke klientovi je při návrhu bydlení zásadníOsvětlení: Světlo, zvuky a chytré telefonyNová řada klimatizačních jednotek společnosti PanasonicHlubinné základy: Jak se realizují piloty vrtané a ražené