Časté chyby a omyly při realizaci úsporných opatření v programu Zelená úsporám

V současnosti je velmi aktuálním tématem ve stavebnictví program Zelená úsporám. Program, který byl spuštěn na jaře roku 2009, zprvu nejevil velký zájem mezi cílovou skupinou, tj. mezi obyvateli rodinných a bytových domů[1]. Byla to nejasná pravidla a náročná kritéria, která odrazovala potenciální zájemce od zapojení do programu. Postupem času se však pravidla pro poskytování dotací a metody výpočtového hodnocení sjednotila a vyjasnila. Rovněž došlo v srpnu 2009 ke zjemnění pravidel programu, což v konečném důsledku vedlo k masovému zapojení občanů do programu Zelená úsporám. S tím, jak narůstá úspěšný počet žadatelů, se ale v praxi začaly objevovat také chyby, které žadatelům znemožnily cestu k dotacím. Tyto často zbytečné chyby na straně uživatelů a realizačních firem jsou předmětem článku. Článek je určen převážně uživatelům rodinných domů, poznatky vyplývající z textu se však zčásti týkají i uživatelů bytových domů.

1. MOŽNOSTI PROGRAMU

Program Zelená úsporám nabízí rámcově tři možností dotací na úsporná opatření:

• A - úspora energie na vytápění;
• B - výstavba v pasivním energetickém standardu;
• C - využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřevu teplé vody;

V tabulce 1 jsou uvedeny možnosti podpory pro kotle na biomasu a tepelná čerpadla. V tabulce 2 je znázorněna možnost podpory na aplikaci solárních kolektorů. Z důvodu přesahu cíle článku jsou vynechány tabulky a další popisy vztahující se k podpoře A a B. V rámci programu je poskytnuta také podpora na realizaci projektu a dotační bonusy v případě kombinaci opatření.

Tab. 1) Podpora kotlů na biomasu a tepelných čerpadel

Tab. 2) Podpora solárních systémů

1.1. Solární systémy

Co se týče solárních kolektorů, jsou jen dvě možnosti. Buďto příprava TV nebo příprava TV s podporou vytápění. Program podporuje pouze kvalitní kolektory, které musí splňovat při instalaci tyto podmínky:

• Příprava TV - roční zisk 350 kWh/m² z kolektoru a celkový zisk 1500 kWh/m²;
• Přitápění a TV - roční zisk 350 kWh/m² z kolektoru a celkový zisk 1950 kWh/m²;

Tato výkonnostní kritéria jsou stěžejní pro návrh systému.

1.2. Biomasa

Co se týče kotlů na biomasu, tak zde jsou širší možnosti podpory. Výše dotace je odvislá od toho, zda bude použit kotel s automatickým dodáváním paliva a také zda bude použita akumulační nádoba. Důležité je splnění požadavků na účinnost kotle a emisní parametry, viz tabulka 3.

1.3. Tepelná čerpadla

U tepelných čerpadel můžeme volit mezi systémy voda-voda, země-voda a nebo vzduch-voda. Výše dotace závisí na typu tepelného čerpadla, svou roli hraje topný faktor. Podporována jsou pouze tepelná čerpadla, jejichž topné faktory stanovené podle EN 14511 dosáhnou při dané teplotní charakteristice a v závislosti na typu technologie těchto minimálních hodnot:

• technologie země-voda: 4,1 při teplotní charakteristice S0/W35;
• technologie vzduch-voda: 3,0 při teplotní charakteristice A2/W35 (vzduch 2°C, voda 35 °C);
• technologie voda-voda: 4,7 při teplotní charakteristice W10/W35;

Jiné technologie tepelných čerpadel nejsou v programu podporovány. Otopná soustava objektu vytápěného tepelným čerpadlem musí být také vybavena regulací provozu zohledňující vnější a vnitřní teplotu. Tepelná čerpadla technologie vzduch-voda jsou podporována nižší částkou oproti technologiím země-voda a voda-voda vzhledem k nižším investičním nákladům a zároveň horšímu topnému faktoru.

Tab. 3) Požadavky na účinnost zdroje a emisní parametry kotlů na biomasu

2. ČASTÉ CHYBY ŽADATELŮ V PROGRAMU ZELENÁ ÚSPORÁM

Chyby, které se v praxi objevují, jsou většinou způsobeny neinformovaností žadatelů o dotaci a také nedostatečnou odbornou způsobilostí realizačních firem. V podstatě se největší procento chyb objevuje v žádostech po realizaci opatření. V případě kdy se podává žádost před realizací, je možné chyby ještě eliminovat buďto u projektanta nebo energetického auditora, popř. na pracovišti SFŽP.

Partneři projektu TZB-info 2010 - Regenerace bytových domů

2.1. Solární kolektory

Doslova rekurentní chybou v této oblasti je montáž panelů, které nesplňují požadavek na celkově vyrobené teplo za rok. Nejčastěji se tento nedostatek objevoval hlavně v počátku programu, kdy realizační firmy neměli k dispozici výpočtový nástroj na hodnocení kolektoru a také nedokázali přesně určit skutečný výkon solárního kolektoru u konkrétní instalace[2]. Tato chyba se stávala hlavně tam, kde nebyl přizván projektant nebo auditor. Řešením je dodatečné přidělání dalších panelů, to ovšem znamená další finanční výdaje.

V případě instalace kolektoru na nevhodnou světovou stranu nebo v nevhodném sklonu, se může stát, že nebude splněn požadavek zisku 350 kWh/m2. V tomto případě je třeba kolektor nastavit tak aby byly splněny požadované hodnoty energetického zisku. I toto opatření může být za cenu vyšších pořizovacích investic, např. v případě nutnosti montáže speciální konstrukce pro panely.

Program neklade požadavky na velikost akumulační nádoby při ohřevu TV a přitápění. Při dotačním programu Ministerstva ŽP, který byl vypsán před zelenými úsporami, byl požadavek 50 až 80 l akumulace na 1m2 kolektoru. Zelená úsporám tento požadavek nemá. V praxi se vyskytují instalace, které slouží pro přitápění a ohřev TV s malým zásobníkem vody a relativně velkou plochou kolektorů. Toto vytváří riziko letního přehřívání systému. Je třeba vždy zvážit velikost akumulace, v nejlepším případě přebytek tepla využívat na ohřev bazénu, pokud existuje tato možnost.

Nezanedbatelným problémem může být dodatečné umístění akumulační nádoby v případě systému pro přitápění. Často může jít o nádobu o velikosti 1000l a větší. Při těchto velikostech občas vznikají problémy s logistikou umístěním.

2.2. Biomasa

U kotlů na biomasu se ukazuje největším úskalím splnění emisních limitů a požadované účinnosti. Je třeba, aby uživatel pečlivě vybral kotel, který splní tyto parametry. Dotace je i pro kotle bez akumulace v případě samočinné dodávky paliva. Z odborného hlediska nedoporučuji montáž kotlů bez akumulačního zásobníku. Praxe prokázala vyšší životnost a účinnost u kotlů s akumulací.

2.3. Tepelná čerpadla

Požadavky programu na tepelná čerpadla jsou relativně přísná. Trh v české republice je zaplaven širokou škálou různých výrobců s rozdílně kvalitními TČ. Ne každý výrobce a dodavatel splní se svými výrobky požadované parametry. Žadatel by měl vždy požadovat po dodavatelské firmě splnění výše uváděných účinností tepelné účinnosti dodávaného tepelného čerpadla. V případě montáže nevhodného TČ už prakticky neexistuje možnost nápravy a šance na dotace jsou nereálné.

3. ZÁVĚR

Předpokladem úspěšné žádosti o dotaci v programu Zelená úsporám, je spolupráce žadatele s odbornými firmami uvedenými v seznamu Zelených úspor Ministerstva životního prostředí. Rovněž je nezbytné použít pouze výrobky zaregistrované v seznamu Zelených úspor. V případě, že žadatel spolupracuje se zkušenou a osvědčenou firmou, je možné žádat o dotaci až po realizaci opatření, např. v případě montáže solárních kolektorů. V případě jakýkoliv pochybností je možné žádat nejprve o dotaci a teprve po schválení zahájit práce na realizaci opatření. Nezbytností by měla být včasná spolupráce žadatele s projektantem nebo energetickým auditorem, kteří zajistí správný návrh a potřebné výpočty pro podání žádosti [3]. Jak se v praxi se ukazuje, velké množství problémů se Zelenýma úsporami vzniká absencí projektanta nebo auditora při procesu plánování a realizaci úsporných opatření. Je třeba si uvědomit, že program Zelená úsporám poskytuje rovněž dotaci na projekty a výpočty spojené s realizací úsporných opatření. Tyto dotace jsou poměrně vysoké, proto se nevyplatí v této oblasti šetřit.

Literatura

[1] INTERNETOVÉ STRÁNKY http://www.zelenausporam.cz, 2010.
[2] TNI 730302 Energetické hodnocení solárních tepelných soustav - Zjednodušený výpočtový postup. ÚNMZ Praha 2009.
[3] TNI 730329 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - rodinné domy. ÚNMZ Praha 2009.