Kodaň, Hedebygade: bytové domy, kde měli fotovoltaiku a větrání s rekuperací už na začátku tisíciletí

Kodaňská čtvrt Vesterbro zdaleka nepatří mezi turistické atraktivity dánského hlavního města. Jedna jeho ulice Hedebygade, vzdálená asi 2 km západně od centra města, se přesto dostala do odborných publikací zabývajících se městskou architekturou. Oblast je možné přirovnat k pražskému Žižkovu. Čtvrt tvoří uzavřené bloky většinou pětipatrových činžáků postavených kolem roku 1880. Tomu odpovídala velikost, podoba i vybavení jednotlivých bytů, která pak o století později měla daleko k běžným standardům bydlení. Renovace však v té době probíhaly individuálně a nekoordinovaně na úrovni jednotlivých bytů.

Jeden z ucelených bloků na půdorysu lichoběžníku, ohraničeného na jihozápadní straně ulicí Hedebygade, ze SZ ulicí Tondergade, k SV ulicí Sundevedsgade a k JV uicí Enghavevej původně obsahoval 500 bytů. Po redukci v 70. letech 20. století se počet bytů snížil na 350 a při rekonstrukci byl pojat jako celek mnohem velkoryseji, komplexně a na úrovni technologických možností a ekologických požadavků přelomu 20. a 21. století. Pro blok se 12 bytovými domy zpracovali architekti pod vedením Kurta K. Christensena projekt rekonstrukce bytů, vnitřních společných prostorů, vnitřních fasád domů i celé vnitřní filozofie plochy vnitrobloku. Projekt a jeho realizace se staly příkladem pro další obnovy starých čtvrtí nejen dánských měst. Počet bytů byl propojením některých z nich snížen na 281.

Kurt K. Christensen, hlavní architekt projektu obnovy Hedebygade. (Foto B. Koč)

Podobu vnitřních fasád všech domů změnily panely solárních systémů. Za pozornost stojí i výškově členitý terén plochy vnitrobloku; v rovinaté Kodani je i pár metrů převýšení vzácností, pro vnitroblok je to další prvek pro dětské hry. (Foto B. Koč)

Jednotlivé domy a byty mají různé formy vlastnictví od osobního vlastnictví obyvatel, přes družstevní vlastnictví až po domy nebo byty ve vlastnictví města Kodaň. Bylo zpracováno celkem 12 dílčích projektů, jejichž cílem bylo zlepšení kvality bydlení jak na úrovni jednotlivých bytů, tak i celé plochy vnitrobloku. Přestavba probíhala postupně v jednotlivých domech v letech 1998–2002 a obyvatelé dostali po dobu rekonstrukce jejich domu na dobu 8–9 měsíců jiný byt v Kodani a pak měli možnost se vrátit do Hedebygade nebo zůstat v náhradním bytě. Více jich zvolilo návrat do staré, ale omlazené Hedebygade.

Cílem celého projektu bylo kromě změn v dispozičním řešení malých a špatně vybavených bytů jejich propojením také optimalizovat spotřebu tepla, teplé vody a elektrické energie prostřednictvím nových technologií úspor. Dalšími cíli bylo snížit spotřebu vody a zajištění dobrého vnitřního klimatu na úrovni plochy vnitrobloku i jednotlivých domů a bytů při současném snížení spotřeby energie na vytápění a ohřev teplé vody o 50–60 % při úsporách elektřiny a vody ve výši 20–40 %, především využitím obnovitelných zdrojů energie na bázi solární techniky a rekuperace.

Rekonstrukce celého bloku Hedebygade se stala příkladem integrovaného přístupu k obnově měst s využitím inovativních technologií pro využívání sluneční energie. Do všech stádií plánování a rozhodování byli zapojeni místní obyvatelé. Při rekonstrukci byly respektovány a zachovány různé formy držby (vlastnictví) objektů. To vše provázel komplexní přístup k ekologickým řešením při třídění odpadů i k využití zelených ploch pro zlepšení mikroklimatu a kvality vzduchu ve vnitrobloku. Náklady na obnovu celého bloku činily 51 mil. USD.

Ze zákoutí vnitrobloku: parkoviště sdílených kol a dětské hřiště. (Foto B. Koč)

Architekt K. K. Christensen a jeho dílo. (Foto B. Koč)

Solární energie pro vytápění, větrání, ohřev vody i pro výrobu elektřiny

V rekonstruovaném bloku domů najdeme fotovoltaiku na různých plochách – na střeše, fasádě, parapetech, i třeba na zábradlí balkónů. Z dostupných údajů je hezky patrný technologický pokrok. Například 32 m² fotovoltaických panelů instalovaných na prvním domě má špičkový výkon 1,34 kW, a byly instalovány na přelomu tisíciletí. Dnešní technologie by na stejné ploše umožnily instalovat výkon minimálně pětinásobný.

Velmi zajímavá je spolupráce solárních technologií s větráním. V jednotlivých domech najdeme řešení, kde solární panely různými způsoby pomáhají s větráním a rekuperací tepla. Větší plochy fotovoltaických panelů jsou často instalovány tak, aby byly zezadu ochlazovány proudícím vzduchem. Získané teplo z ohřátého vzduchu je pak použito buď k vytápění, k ohřevu vody nebo pomáhá rekuperačním výměníkům u řízeného větrání. Ochlazování navíc zvyšuje účinnost fotovoltaických panelů při výrobě elektřiny.

Dále jsou zde vzduchové solární kolektory, přičemž teplo z nich se uplatňuje nejen ve ventilaci, ale je přes výměník posíláno i do akumulační nádrže pro vytápění a přípravu teplé vody. Vzduchové kolektory mají sice nižší účinnost, než kolektory kapalinové, nemusí však řešit těsnost potrubí, nehrozí zimní zamrznutí ani letní přehřátí. U dalšího domu jsou zase rekuperační jednotky vybaveny DC ventilátory a mohou tak být napájeny přímo z fotovoltaiky, čímž se ušetří část elektřiny na jejich provoz.

V dalším domě jsou tyto technologie sdruženy do tzv. "solární zdi". 25 centimetrů silná skleněná zeď je z přední strany zakrytá fotovoltaickými panely. Rekuperační jednotka je umístěna přímo uvnitř zdi a využívá teplo jak z fotovoltaických panelů, tak z prosklených bočních ploch.

V jiném domě je zase rozvod tepla integrován do vzduchotechnického potrubí a teplo z něj tak dále pomáhá ohřívat vzduch pro rekuperaci. A najdeme zde i klasické kapalinové solární kolektory pro ohřev vody.

Detaily instalace teplovodních i fotovoltaických panelů na fasádách i balkonech domů. (Foto B. Koč)

Heliostat

Mezi viditelnými solárními instalacemi při pohledu z plochy vnitrobloku zaujme neobvyklé zařízení nad střechou jednoho z domů. Jeho účelem je přímý přenos světla odrazem zrcadlové plochy do nitra pětipatrového domu, jehož schodiště v centrální šachtě nemělo žádné přímé denní osvětlení. Vzhledem k výšce šachty by použití běžných světlovodů mělo jen velmi omezenou účinnost. Při rekonstrukci domu byl proto použit inovativní systém tzv. heliostatu. Ten odráží sluneční světlo do šachty se schodišti. Zrcadlo heliostatu je řízeno počítačem, který je automaticky natáčí podle pohybu slunce, příp. k nejsvětlejšímu místu na obloze i při mírné oblačnosti.

Přečtěte si také 5. ročník konference TZB-info Rekonstrukce a provoz bytových domů - registrace spuštěna Přečíst článek

Park, hřiště, sportoviště i komunitní centrum

Při rekonstrukci dostala zcela novou podobu společná plocha vnitrobloku. Ta byla ohraničena okružní stezkou s pevným povrchem, u všech domů však zůstala několik metrů široká přiléhající plocha patřící jednotlivým domům. Jsou na nich vytvořena posezení s lavičkami, pískoviště, okrasné záhony, a umístěny stojany na kola, to vše podle návrhů a dohody obyvatel příslušného domu.

Na společné ploše vnitrobloku převládá zeleň, protkaná stezkami. Nechybí však plochy pro sport. Uprostřed vnitrobloku stála před desetiletími víceúčelová přízemní stavba, která dokreslovala stárnutí a chátrání celého vnitrobloku. Ta byla hned v první fázi rekonstrukce odstraněna a nahradilo ji moderně pojaté „komunitní centrum“ jako samostatný projekt studia DOMUS na ploše 240 m². Budova je částečně zapuštěna pod úroveň okolního terénu, a shora je pokryta zeminou a zeleným trávníkem, nabízející možnosti volnočasového využití, setkávání a podobně.

Prosklená fasáda přízemí koresponduje jižní orientací s filozofií celého projektu Hedebygate při využívání sluneční energie pro temperování interiéru s technikou pro recirkulaci vzduchu. V objektu jsou společenská místnost, malá kavárna, toalety, sklad a kancelář, šatny a sprchy. Jsou zde velkobjemové ledničky a také společná samoobslužná prádelna se systémem recyklace vody. Tato stavba si vyžádala náklad 9 mil. DKK (přibližně 30 mil. Kč). Všechny materiály a technologie byly navrženy podle současných environmentálních požadavků.

Obyvatelé lokality zde mají prostor pro neorganizovaná setkávání i pro plánované oslavy či párty. Před prosklenou stěnou jsou instalovány stoly s lavicemi, vybízející k posezení, navazování kontaktů, pánským i dámským diskusím a dovádění dětí. Samoobslužná kavárnička i ledničky nabízejí občerstveni, což vše dohromady dává i tak prozaické činnosti, jakou je praní prádla, nový rámec. Myšlenka společné prádelny asi není našemu převážně individualistickému naladění příliš lákavá. V bytech s omezenou plochou však přinesla úsporu místa a všem dohromady zaručený ekologický proces praní. A doma si při praní se sousedy nepopovídáte, a pánové – proč to nepřiznat – jedno dobře vychlazené…

Ke „komunitnímu myšlení“ přispívá i možnost sdílení některého vybavení a také místo, vyhrazené jako „mezisklad“ pro funkční předměty k dalšímu využití jinými obyvateli bloku.

Automaticky natáčená zrcadlová plocha tzv. heliostatu, odrážející světlo do šachty schodišť uvnitř jednoho z domů v Hedebygade. (Foto B. Koč)

Komunitní centrum uprostřed vnitrobloku. (Foto B. Koč)

Bilance úspor

Nové systémy vnitrobloku a dosažené úspory jsou monitorovány na úrovni celého bloku až k měření v jednotlivých bytech. Obyvatelé tak mohou sami na displejích ve svých bytech sledovat denní, měsíční i roční spotřebu energií i vody. Měření umožňuje i zjištění okamžité spotřeby. Na tato měření (i v grafické podobě) navazuje čtvrtletní vyúčtování pro každý byt. V tzv. „ekoúčtech“ jsou navíc uváděny hodnoty spotřeby a úspory emisí CO₂ umožňující porovnání na úrovni celých domů. Ty jsou zveřejňovány na nástěnce v komunitním centru.

Energetická bilance projektu vykazuje snížení nákladů na vytápění o 20–25 % proti tradičních (konzervativních) způsobů obnovy a 35–45 % v porovnání s hodnotami v Hedebygade před rekonstrukcí. Spotřeba vody klesla o 20 %. Dánské centrum pro městskou ekologii (Danish Centre for Urban Ecology) zjistilo snížení spotřeby elektřiny o 50 %, snížení emisí CO₂ o 40 % a tepla o 15 %. Snížení spotřeby vody bylo dosaženo mj. využitím vody z dešťových srážek i využíváním tzv. šedé vody. Porovnání spotřeby energií a vody na obyvatele a rok v komplexu Hedebygade s hodnotami za Dánsko ukazuje tabulka.

Další informace: https://www.21stcenturydevelopment.org/case-studies/hedebygade-block/

Společné pračky v komunitním centru perou, lidé před ním komunikují. (Foto B. Koč)