Požární zkouška s rekordními výsledky

Požární zkoušce, která se konala na konci měsíce května v prostorách PAVUS ve Veselí nad Lužnicí, předcházel seminář v hotelu Relax v nedalekém Táboře. Ing. Petr Nevšímal zde přivítal zúčastněné, nastínil scénář požární zkoušky a ocenil spolupráci s výzkumníky. Podrobnosti spolupráce při vývoji nových materiálů pak dále vysvětlil zástupce UCEEB doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.: „UCEEB je v současnosti jedním z nejmoderněji vybavených vědeckých center v Evropě. Jeho sekce RP4 je zaměřena na chování materiálů a konstrukcí za běžné teploty a za požáru. Zkouška 4,5 metru vysokého požárního skla je již druhou požární zkouškou, kterou budeme realizovat společně s firmou Nevšímal,“ uvedl ve svém referátu.

První společná zkouška se konala při příležitosti 6. mezinárodní konference Profesní komory požární ochrany v červnu minulého roku. V prostorách požární zkušebny PAVUS ve Veselí nad Lužnicí se zkoušelo chování dvou dřevostaveb při požáru. Jedna z těchto dřevostaveb byla vybavena požárním oknem od firmy Nevšímal, které vydrželo neporušené po celou dobu zkoušky. „S ohledem na celosvětový trend realizovat vícepodlažní dřevostavby, lze předpokládat, že při jejich realizaci budou protipožární okna hrát velkou roli. Byli jsme proto vyzváni prezentovat výsledky této zkoušky na 8. mezinárodní konferenci Structures in Fire v Číně,“ uvedl dále docent Kuklík.

Ve druhé části příspěvku pak komentoval aktuální požární zkoušku. Označil ji za velkou výzvu pro všechny zainteresované, zmínil podrobnosti o dokumentaci a způsobech vyhodnocení. Vedle tradičních měření byla použita i speciální termovizní technika, která dokáže mapovat prohřívání konstrukcí v celé jejich ploše. V současné době probíhá podrobné vyhodnocení a výsledky plánuje UCEEB zveřejnit v průběhu nejbližších dnů (také na portálu TZB-info).

Ve spolupráci s firmou Nevšímal se chce dále více zaměřit na strukturu a materiálové charakteristiky požárních skel a jejich případné změny v čase. Pro tyto činnosti jsou laboratoře UCEEB velice dobře vybaveny. K dispozici mají (kromě jiného) i jeden z nejmodernějších mikroskopů na světě, který je schopen zkoumat materiály až do rozlišení 0,5 nanometru a solární simulátor pro zkoumání materiálů vystavených UV záření.

Výsledky spolupráce s firmou Nevšímal hodnotil ve svém referátu také doc. Ing. arch. akad. arch. Petr Hájek ze společnosti Petr Hájek Architekti. Ukázal celou řadu českých i zahraničních staveb a upozornil na limity bezrámového skla. Jako příklad posloužily prosklené části fasády Krkonošského centra environmentálního vzdělávání (KCEV) včetně dveří a vrat, které byly navrženy jako atypická konstrukce s požární odolností EI 30. „Tento požadavek se v kombinaci s maximální výškou neděleného zasklení 4,3 metru (šířka 1,2 metru) ukázal jako kritický, neboť limitní výška fasádních skel končí na 3,8 metru u všech významných světových výrobců. Požární divize N_Fire společnosti Nevšímal nicméně nalezla odvahu experimentovat a ve spolupráci se slovinským partnerem vyvinula prototyp světového unikátu,“ uvedl Petr Hájek na semináři. V současné době již můžeme dodat, že zkouška potvrdila správnost konstrukce a na fasádu KCEV mohou být použita nedělená skla.

V odpolední části semináře pak dále vystoupili Ing. Jan Bedřich, který představil aktuální dění v České komoře lehkých obvodových plášťů (ČKLOP), a Ing. Zbyněk Valdmann, specialista na požární bezpečnost staveb, s podrobným popisem požární zkoušky a vlastním požárním scénářem. Uvedl, že cílem zkoušky je posunout technické možnosti požárního skla a tím také poskytnout tvůrcům větší volnost při navrhování konstrukcí. „Tímto testem prezentujeme přístup firmy Nevšímal k řešení projektů,“ dodal na závěr Valdmann a vysvětlil varianty přesunu do zkušebny PAVUS ve Veselí nad Lužnicí.

Realizátoři si velmi přáli dosažení odolnosti EI 15. Požární odolnost by pak mohli zvyšovat dodatečně skrápěním.

E – Kritérium CELISTVOST

Doba v minutách, po kterou zkušební vzorek zachovává svou požárně dělicí funkci, aniž by došlo k jedné z následujících sledovaných skutečností:

§ Vznícení bavlněného polštářku přikládaného podle 10.4.5.2 ČSN EN 1363-1, doba přiložení je maximálně 30 sekund, přičemž nesmí dojít k jeho zapálení;

§ Vzniku trhliny nebo otvoru umožňujícího průchodu měrky spár podle specifikace uvedené v 10.4.5.3 ČSN 1363-1, buď měrky spár průměru 6 mm, která vyčnívá až do zkušební pece a lze s ní pohybovat v délce 150 mm nebo měrky spár průměru 25 mm, kterou je možno prostrčit až do pece;

§ Souvislému plamennému hoření na neohřívané straně vzorku.

I – Kritérium IZOLACE

Doba v minutách, po kterou zkušební vzorek zachovává svou dělicí funkci, aniž by došlo na neohřívané straně k nárůstu teplot, které způsobí:

§ Vzrůst průměrné teploty nad počáteční průměrnou teplotu o více než 140 °C;

§ Vzrůst na kterémkoliv místě nad počáteční průměrnou teplotu (včetně mobilního termočlánku) o více než 180 °C;

Přičemž počáteční teplota je průměrná teplota na neohřívaném povrchu vzorku před tepelnou expozicí. Rozmístění termočlánků pro ověření teploty na neohřívaném povrchu vzorku je popsáno v kapitole 9.1.2 ČSN EN 1363-1, která stanoví sady termočlánků pro stanovení průměrné teploty a maximální teploty a také maximální teploty podle doplňkového postupu při zkoušení požární odolnosti.

Sklo vydrželo 48 minut, a tím dosáhlo odolnosti EI 45. Další limit EI 60 byl evidentně nesplnitelný. Výsledek lze považovat za nečekaný úspěch.

„Byl jsem velmi překvapen odolností samotné strukturální spáry. Velmi se těším na průběhy teplot na jednotlivých bodech konstrukce. Kolegové z UCEEB celou zkoušku natáčeli speciální termokamerou. Dalším krokem bude seznámení odborné veřejnosti s výsledkem zkoušky. Rádi bychom výsledky prezentovali v zahraničí a tím se dostali k zajímavým projektům mimo území naší republiky. Máme v plánu provést další řadu experimentálních požárních zkoušek a díky tomuto výsledku jsme plni optimismu. Výsledek zkoušky ovšem nezáleží pouze na skle, ale na celkovém technickém návrhu a provedení. Kolegové vše provedli bezvadně,“ uvedl po úspěšné zkoušce Ing. Petr Nevšímal.

Svůj komentář přidal také Ing. Miroslav Sázovský, specialista na stavební sklo:„Protipožární skla vnímám ze čtyř směrů: požární odolnost, životnost, estetika, kvalita skla. V praxi se setkávám s mnoha problémy, které se objeví až za po pěti letech a opravy stojí stovky tisíc korun, proto jsem ke 4,5metrovým protipožárním sklům mírně skeptický. Tepelně tvrzené bezpečnostní sklo vyráběné podle normy ČSN EN 1250 může v sobě obsahovat spoustu nečistot a skrytých vad, o kterých se obecně ví, ale zatím je výrobci ve svých závodech nehledají a nevyhodnocují tak, aby sklo pro protipožární zasklení bylo co možná nejvyšší kvality a zároveň čisté ve své hmotě. Stojí před námi ještě spousta zajímavých technologií a vývoj nových metod výroby skla, kontroly a analýzy vad ve hmotě, abychom mohli zasklívat i 15metrovými protipožárními skly.“