Kulatý stůl o podpoře implementace EPBD II, vyhlášce 148/2007 a ČSN 73 0540-2

K jednání zasedli Mgr. Petr Holub za iniciativu Šance pro budovy, prof. Ing. Karel Kabele, CSc., ze Stavební fakulty ČVUT, na jednání zastupující ČKAIT, prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., ze Stavební fakulty ČVUT, zpracovatel revize ČSN 73 0540-2, Ing. Petr Vogel, předseda představenstva České rady pro šetrné budovy, Ing. Jaroslav Maroušek za pracovní skupinu pro implementaci EPBD II při Hospodářské komoře, Ing. Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu, Ing. Jiří Šála, CSc., konzultant pracovní skupiny při HK, Ing. Milan Machatka, CSc., předseda představenstva Cechu pro zateplování budov, Ing. arch. Dalibor Borák za Českou komoru architektů, Marie Báčová za ČKAIT, Mgr. Barbora Nelibová, zástupce Ministerstva životního prostředí, dále zástupci profesních sdružení a firem.

Diskutující u kulatého stolu považují zvyšování energetických standardů českých budov - stávajících i novostaveb - jako příležitost k modernizaci českého stavebnictví, kterou nelze promarnit. Tvůrci memoranda doporučují zpracování podrobného harmonogramu s požadavky na energetický standard budov již nyní v postupných krocích, v souladu se směrnicí EPBD II, a to z důvodu předvídatelnosti podnikatelského prostředí. Vyzývají stát, aby nabídl vlastníkům budov asistenci v podobě podpůrných finančních nástrojů. Požadavky při obnově budov by měly být podle autorů nastaveny tak, aby mohlo být v následujícím kroku dosaženo odpovídajících požadavků na celkovou obnovu. Varují před tzv. lock-in efektem, kdy realizací dílčího opatření je z technologických nebo ekonomických důvodů zabráněno účinějším opatřením v budoucnu. Prosazují vytvoření široké informační kampaně pro širokou laickou i odbornou veřejnost.

Text memoranda naleznete zde.

Diskuzi o memorandu předcházely prezentace některých účastníků kulatého stolu s aktuálními informacemi o připravovaných předpisech souvisejících s implementací směrnice 2010/31/EU (EPBD II).

Implementace směrnice EPBD II a vyhláška 148/2007 Sb.

Jaroslav Maroušek upozornil, že dva klíčové termíny ve směrnici EPBD II jsou vždy 31. prosince 2018 a 2020, to znamená, že skutečné termíny jsou roky 2019 a 2021. Směrnice požaduje, abychom změny dělali na nákladově optimální úroveň. Hospodářská komora se přihlásila k tomu, že výpočty nákladově optimální úrovně bude provádět. V této době se na výpočtech začíná pracovat, předpokládá se, že během asi čtyř měsíců budou první výsledky nákladově optimální úrovně požadavků na energetickou náročnost.

Hospodářská komora se také věnuje podobě průkazu energetické náročnosti a má v této věci nějaké návrhy. Prosazuje, aby součástí průkazu byl také energetický štítek budovy zpracovaný podle normy. Štítek by se měl také v budově vyvěšovat. Zpracování energetického průkazu by se nemělo zastavit na vysokých nákladech, což při prodeji a pronájmu bytu může být problém. Proto navrhují, aby v těchto případech bylo alternativou zpracování také jednoduššího průkazu postaveného na měření, tak jak to povoluje směrnice. Cílem skupiny je postupný náběh zavádění povinností do legislativy, aby se podnikatelé mohli na změny připravovat. Zatím je v návrhu, aby v roce 2013 byly zavedeny nové požadavky při předkládání nových projektů, což by se do realizace promítlo kolem roku 2015. Další stupeň požadavků týkajících se obnovitelných zdrojů a primární energii by byl ve verzi projektů od roku 2017, do realizace by se promítly od roku 2019, což je požadavek směrnice.

Na MPO se pracuje na změně vyhlášky 148/2007 Sb. Druhá verze již byla odpřipomínkována. Nyní se začíná pracovat na 3. verzi. Letos vyhláška vydána nebude. V roce 2011 se má připomínkovat 1. verze textu novely zákona 406 a měla by být schválena jeho změna, resp. by měla minimálně dojít do parlamentu. Předpokládá se, že by se tak mělo stát v říjnu. Schválen by měl být do konce roku. Teprve v návaznosti na zákon bude vydána již dobře připravená vyhláška. Ta pravděpodobně vyjde v únoru 2012.

Revize ČSN 73 0540-2:2007

Jan Tywoniak potvrdil, že ČSN 73 0540-2:2011 je ve finálním připomínkovém řízení. Jak jsme již naše čtenáře informovali, došlo k několika úpravám hodnot součinitele prostupu tepla. Při posledním projednávání se termín „cílové hodnoty“ změnil na „doporučené hodnoty pro pasivní budovy“. Podstatná změna normy je v hodnocení pomocí průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy metodou referenční budovy. Tak je podle autora kritérium nastavené vhodně pro každý jednotlivý případ budovy. V informativní příloze jsou uvedeny definice pasivní budovy a také předběžná kritéria pro nulové a nule blízké budovy.

Průměrný součinitel prostupu tepla je stanoven na 3 úrovních – požadovaná hodnota (výsledek výpočtu referenční budovy, nejvýše však 0,5 W/m²K pro obytné budovy, pro ostatní budovy podle výpočtu referenční budovy, nejvýše však při A/V < 0.2 - 1.05 W/m²K, při A/V > 1,0 – 0,45 W/m²K, pro ostatní hodnoty A/V: 0,30+0,15/(A/V)), doporučená hodnota (75 % hodnoty požadované) a hodnota doporučená pro pasivní budovy (RD 0,22, BD 0,30 W/m²K, pro ostatní budovy se nestanovuje).

Kritéria pro pasivní budovy

PASIVNÍ BUDOVY		Průměrný součinitel prostupu tepla W/m2K	Měrná potřeba tepla na vytápění kWh/m2a	Měrná potřeba energie na chlazení kWh/m2a	Měrná potřeba primární energie kWh/m2a
Obytné budovy	Rodinné domy	<0,22	požadováno <20, doporučeno <15	0	60
	Bytové domy	<0,30	15	0	60
Neobytné budovy s převažující teplotou 18-22 °C		<0,35	15	15	120
Ostatní budovy		požadavky stanoveny individuálně s využitím aktuálních poznatků odborné literatury			co nejnižší odpovídající aktuálnímu stavu techniky, nejvýše však 120

Kritéria pro hodnocení budov s téměř nulovou spotřebou energie

		Požadovaná hodnota	Doporučená hodnota	Požadovaná hodnota podle zvolené úrovně hodnocení
		průměrný součinitel prostupu tepla W/m2K	měrná potřeba tepla na vytápění kWh/m2a	měrná roční bilance potřeby a produkce energie vyjádřená v hodnotách primární energie kWh/m2a
				úroveň A	úroveň B
Obytné budovy	nulový	RD <=0,22, BD <=0,30	20	0	0
	blízký nule			80	20
Neobytné budovy	nulový	nejvýše úroveň požadavků doporučené hodnoty podle tabulky 5 v normě	30	0	0
	blízký nule			120	60

Tywoniak varuje před kompenzací vysoké spotřeby energie v budově vysokou produkcí energie z OZE. Špatné energetické řešení by nemělo být kompenzováno například velkou fotovoltaickou produkcí. Neschopnost tvůrců budov by tak odsouvala problém dále. Z toho důvodu je třeba mít nastavená kritéria pro spotřebu a tu pak kompenzovat. Musí vzniknout dohoda o tom, co všechno se bude v budovách na straně spotřeby posuzovat (vytápění, teplá vody, pomocná elektrická energie, umělé osvětlení, uživatelská elektrická energie), protože ne vše má architekt a projektant pod kontrolou, ostatní spotřeby zívisí na způsobu užívání budovy. Co má být zahrnuto do posuzování evropská směrnice neříká.

Nová vyhláška by se podle Tywoniaka mohla zabývat třemi okruhy výpočtových veličin: U průměrné (dobře popsaná kvalita obálky budovy), celková dodávaná energie a primární energie na provoz budovy (vyjadřuje současně jak kvalitu budovy a energetického systému, tak energetickou produkci z OZE).