Při zateplování pražští památkáři akceptují reverzibilní změny
Při zateplování historických, památkově chráněných budov památkáři vítají úpravy, které lze kdykoliv odstranit a navrátit stavbu do původní podoby.
Řekl to arch. Ondřej Ševců, ředitel pražské kanceláře NPÚ na konferenci Historické budovy a jejich nízká energetická náročnost, která právě probíhá ve Veletržním paláci v Praze. Reverzibilní změny staveb považuje památkový ústav za „projednatelné“. Jako příklad uvedl zateplení stropu pod půdou historických staveb vložením tepelné izolace mezi trámy. Řešení funkčně odpovídá skladováním slámy a sena na půdách v historii. Podobný princip lze použít např. v podlaze nad průjezdy apod.
Přesto upozornil, že historické stavby mají z hlediska zateplování své limity, zejména s ohledem na to, že jejich konstrukce nebyly nikdy dimenzované na teplotní spád, který v nich vytváříme nyní.
Jako typický příklad zásahu, který lze akceptovat, uvedl také rozdělení interiéru demontovatelnou dočasnou konstrukcí, když je zapotřebí v části prostoru mimořádně vytápět, případně jinak upravovat vnitřní prostředí. Upozornil, že podobně byl historicky řešen i sál ve Valdštejnském paláci, kdy byl prostor o světlé výšce 5 m dodatečně rozdělen stropem z důvodu snadnějšího vytápění. Na rozdíl od historie je dnes však třeba používat metody, které nevyžadují zásah do památkově chráněné konstrukce.
Pro chráněné objekty, zejména ty s dekorativní fasádou, jednoznačně odmítá kontaktní zateplovací systém (ETICS). Nepřípustné jsou i výrobky imitující historické tvary říms apod. ETICS lze připustit na hladkých štítových fasádách bez dekorů. I novější uliční fasády bez dekorů lze řešit za pomoci zateplovacího systému. Každý případ se ale vždy řeší individuálně.
Samostatnou kapitolou jsou okna historických staveb. Na příkladu Valdštejnského paláce demonstroval citlivou úpravu ranně barokních oken, kdy byl zachován vnější vzhled. Vnitřní část oken Senátu byla opatřena izolačními skly. Jako problém označil okna staveb moderny a funkcionalismu, které dnes nesplňují parametry nutné k bezproblémové dlouhodobé funkci. Na Baťových domech demonstroval repase starých oken a výměnu dožilých za hliníkové kopie.
Arch. Ševců také upozornil na to, že obvyklým jevem historických staveb je vlhkost zdiva, ať už vzlínající nebo vlhkost z jiného zdroje. Varoval před zateplováním vlhkého zdiva, ale také před jeho vysušováním na „nulu“. Zdivo tak získá naprosto jiné fyzikální parametry, než s jakými staletí fungovalo.
Konference Historické budovy a jejich nízká energetická náročnost probíhá ve Veletržním paláci do 18. 6. Navazuje na konference Tepelná ochrana historických budov 2005, 2006 a 2010. Odborným garantem je Ing. Jiří Šála, CSc. – MODI Praha.
