Prezidentovo veto vyvolalo reakce odborníků a profesních sdružení
Václav Klaus minulý týden vetoval novelu zákona o hospodaření energií. Odborníci a profesní sdružení argumentují proti tvrzení o povinnosti zateplovat a o neúměrných nákladech na pořízení průkazu.
Nejvíce reakcí vyvolává prezidentův argument o povinnosti zateplení. „Zákon nic takového neobsahuje, pouze specifikuje, jak provést energeticky úspornou renovaci (např. zateplení) na nákladově optimální úrovni, když už se vlastník rozhodne,“ uvádí ve svém prohlášení iniciativa Šance pro budovy. „A to právě proto, aby předešel zbytečným ztrátám energie, kterým může zabránit za velmi malých vícenákladů.“
Téma Hodnocení energetické náročnosti budov podrobně zde
„V porovnání s cenami nemovitostí nebo platbami za energie budou náklady na průkazy zanedbatelné. Průkazy povedou k jasnému rozlišení hodnotných a méněhodnotných budov,“ dále uvádí Šance pro budovy a argumentuje proti tvrzení, že průkazy zdraží nemovitosti a bydlení. „V cenách nemovitostí bude tento náklad tvořit desetiny procenta. Také ve srovnání s náklady na energie, které mohu uspořit za dobu užívání budovy, pokud se rozhodnu pro úsporný dům, půjde řádově o stokrát nižší částku. Samozřejmě do budoucna povede informace o energetické náročnosti budov k rozčlenění ceny nemovitostí i podle tohoto faktoru. Nebude to nejdůležitější faktor, ale roli hrát bude. Ve Švýcarsku např. průkazy vedly k tomu, že budovy v pasivním standardu se prodávají zhruba o 7 % dráže, než jinak srovnatelné, energeticky horší budovy.“
Podle Šance pro budovy nemůžou být průkazy energetické náročnosti při prodeji a pronájmu nahrazeny pouhými účty za energie. „Pokud má mít spotřebitel k dispozici nějakou relevantní informaci pro své rozhodování, tak potřebuje ověřené a zejména srovnatelné číslo, které není jen přibližně odvozeno, ale spočítáno odborníkem podle jasné metodiky. Proto tyto odborníky autorizuje státní správa, konkrétně Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je to obdoba standardizované spotřeby u auta nebo štítků na elektrospotřebičích.“
Mýtů citovaných iniciativou Šance pro budovy je řada. V reakci na diskuze probíhající v médiích iniciativa například konstatuje, že budovy pro rekreaci jsou z povinnosti průkazu vyjmuty. Striktní není zákon ani v případě rodinných domů. Poku jejich majitelé nebudou dům prodávat ani pronajímat, povinnost nechat zpracovat průkaz nemají. Přesto v případě prodeje a pronájmu rodinný rozpočet průkaz výrazně nezatíží. Šance pro budovy odhaduje náklady na zpracování průkazu (pokud existuje projektová dokumentace domu) na 5000 Kč.
Průkazy podle iniciativy povedou ke zvyšování standardů budov, tak jak tomu bylo po zavedení štítků u elektrospotřebičů. „Jakmile spotřebitelé dostali do ruky jednoduchý nástroj, začaly nejvyšší třídu vyžadovat a výrobci se museli této poptávce přizpůsobit.“
Pozitivní zkušenost zmiňuje ve své reakci také ČR Ing. Pavel Zemene, Ph.D., předseda Sdružení EPS ČR: „Již několik let se totiž setkáváme se snahou snižovat energetickou náročnost u domácích spotřebičů, které jsou označeny barevným štítkem zobrazujícím jejich spotřebu energie. A tento krok je veřejností přijímán velmi pozitivně. Proč by to tedy měl být problém u budov? Prostředky, které majitelé domů za takovýto průkaz vydají, jsou přitom ve srovnání s celkovou cenou nemovitosti jen zanedbatelné a do budoucna přinesou významné úspory a zároveň zvýší její cenu.“
Průkazy energetické náročnosti jsou podle Šance pro budovy nezbytnou mírnou regulací, protože praxe ukazuje, že se většina majitelů domů nechová racionálně. „Většina lidí nemá potřebné stavebně-technické znalosti a nemůže správně posoudit výhodnost a návratnost úsporných opatření. Lidé se proto nechovají ekonomicky racionálně, protože nemají potřebné informace.“ Iniciativa Šance pro budovy se neobává nedostatku odborníků pro zpracování průkazů. Při očekávané poptávce a aktuálnímu počtu energetických expertů evidovaných MPO to odpovídá počtu 50 průkazů na jednoho specialistu za rok.
Ing. Milan Machatka, CSc., předseda Cechu pro zateplování budov ve své reakci uvádí, že novelizace neřeší nic jiného, než že zavádí klasifikaci budov do tříd z hlediska energetické náročnosti a tím umožňuje svobodnou volbu jejich nákupu příp. pronájmu s ohledem na toto velmi aktuální hledisko. „Pro novou výstavbu nebo pro větší rekonstrukce potom zavádí logickou povinnost – dbát na tepelnou ochranu budovy v míře, která odpovídá nákladovému optimu v České republice, tj. aby náklady na její realizaci vzhledem k dosaženým úsporám byly optimální.“
